První seznámení, parametry
BenQ G2411HD představuje typického zástupce letos nastupující generace LCD panelů s poměrem stran 16:9, Full HD rozlišením, TN panelem a velmi lákavou cenou. Ta v internetových obchodech nepřekračuje hranici 6000 Kč, což je za panel vybavený hned třemi vstupy velmi lákavé.
BenQ přichází v celomatném provedení, což lze jedině kvitovat s povděkem. Žádné leštění, žádné hrátky na luxus. Design je přitom velmi povedený a líbivý, za což panel vděčí také mírné excentričnosti a velmi tenkému rámečku.
Model
G2411HD, stejně jako řada dalších produktů BenQ obsahuje technologii
Senseye+Photo pro vylepšení základního obrazu. K přepínání jednotlivých
režimů máte k dispozici i jedno tlačítko, jímž můžete volit mezi režimy
Standardní, Film, Foto, sRGB a Dynamický. V tomto případě musím
uznat, že úpravy obrazu jsou celkem decentní a hlavně k lepšímu.
Zejména u sledování filmů dochází k celkovému projasnění obrazu a
zvýraznění detailů. Pro sledování filmů tak zapnutí této technologie
mohu jen doporučit.
Součástí stojanu je i jednoduchá spona pro svázání kabelů. Vzhledem k počtu portů její velikost plně dostačuje.
Mezi vstupními porty najdete D-Sub, DVI-D a HDMI. Poslední dva jmenované podporují HDCP. Skrze HDMI pak může do monitoru proudit i audio, které můžete vyvést sluchátkovým výstupem.
Do přímého porovnání jsem tentokrát dal LCD panel Dell G2410, který nabízí velmi podobné základní parametry, rozdíl je hlavně LED podsvícení. To poznáte především v kapitole o spotřebě.
Možnosti polohování, ovládací prvky
I když tento panel nepatří k úplně těm nejlevnějším, na možnostech polohování to znát nebylo. Monitor lze klasicky pouze naklápět. V plastovém stojanu poměrně dobře drží a zbytečně se neviklá.
K ovládání je k dispozici celkem šest tlačítek, která ve mě v prvních chvílích vyvolávala pocit dotykových. Až po chvíli marného klování (a nadávání) jsem zkusil sáhnout pod spodní lištu a ke svému překvapení nahmátnul pravá nefalšovaná tlačítka. Vzhledem k tomu, že popisky nejsou na monitoru nijak podsvíceny, budete mít již za šera s nastavením celkem problémy. Přímo lze tlačítky nastavit jas s kontrastem, režim obrazu a automatickou kalibraci.
OSD nabídka, možnosti nastavení
Velkým plusem OSD nabídky je její kompletní česká lokalizace a přehledné grafické zpracování. Česká lokalizace bohužel zatím stále u většiny výrobců nepatří mezi priority, BenQ je tak spíše čestnou výjimkou.
Hned první položka patří trochu nesmyslně vyladění analogového vstupu, který ale většina uživatelů stejně nepoužije. V druhé záložce se již nachází jas s kontrastem, ostrost obrazu a nastavení barev. Zde máte na výběr celkem ze čtyř profilů – Normální, Namodralý, Načervenalý a Uživatelský.
Pod třetí záložkou můžete stejně jako jedním z tlačítkem změnit režim obrazu podle prováděné úlohy. Na výběr máte sRGB, Foto, Dynamika, Film. Navíc zde můžete zapnout zachování poměru stran.
Nastavení hlasitosti se zde týká výstupu na sluchátka a z ostatních položek již stojí za zmínku jen volba jazyka, kde právě narazíte i na češtinu.
Kompletní galerie
Metodika testování
Před tím, než začnu jakýkoli panel testovat, tak na něm v ideálním případě alespoň den běžně pracuji. Tím se čerstvě vybalený panel alespoň částečně zahoří a ustálí. Pak následuje měření optickou sondou X-Rite eye one, kterou změřím barevné podání a jeho odchylky v továrním nastavení. To bývá u řady panelů doslova katastrofální. Pak následuje kalibrace obrazu optickou sondou na co nejlepší hodnoty blížící se teplotě barev 6500K, gamma 2,2 a jasu 150 cd/m2.
Po kalibraci optickou sondou následuje zjišťování pozorovacích úhlů, barevného podání na testovacím obrazci a podání jasu s kontrastem. K těmto účelům používám speciální aplikaci, kterou jako svou diplomovou práci na VUT vytvořil můj dlouholetý kamarád Jirka Švec (díky Jirko). Díky ní jsem schopen zjistit rozsah zobrazení jednotlivých barevných kanálů RGBCMYK, zejména v jejich kritických krajních rozsazích. To samé platí o podání jasu s kontrastem na stupních šedi.
Na barevném obrazci vidíte zastoupení jednotlivých barev RGBCMYK ve dvou řadách. Spodní pruh zobrazuje celé spektrum odstupňované po deseti krocích v rozmezí 0–255, horní pruh pak jemné detaily v rozmezích 0–25 a 230–254 pro každou barvu. Díky tomu jsem schopen s celkem velkou přesností určit, jaké barevné odstíny jednotlivých barev již panel není schopen ani po kalibraci zobrazit. Výsledkem jsou pak dva grafy, které zobrazují, od jaké hodnoty bylo možné na monitoru rozeznat odstupňování nejtmavších a nejsvětlejších jemných odstínů.
To samé platí pro testovací obrazec se stupni šedi. V horní polovině můžete vidět rozmezí 1–24 na černém pozadí (0), v dolní polovině pak světlé odstíny v rozmezí 231–254 na bílém pozadí (255). Na tomto obrazci se velmi pěkně pozorují např. problémy S-IPS panelů s nejtmavšími odstíny.
Se zkalibrovaným panelem se pak podívám, jak si poradí s barevnými přechody a případným ditheringem. Ten je nejvíc patrný v černo-bílém přechodu, kde je velmi často vidět alespoň jemné pruhování.
První obrazec (se střídavými černými a bílými obdélníky) je věnován měření stability kontrastu. Měřeny jsou vždy rozdíly na dvou stejných sousedních bodech (dvě dvojice), jejichž výsledky jsou pak zprůměrovány. Tím je eliminováno zhoršení výsledků vlivem nerovnoměrnosti podsvícení. Stabilitu kontrastu měřím celkem v jedenácti krocích - pro nastavení jasu od 0 % do 100 % po 10% skocích. Výsledkem je pak graf, který najdete v příslušné kapitole.
Následuje měření homogenity podsvícení, ke kterému si díky této aplikaci zobrazím libovolně hustou (v mém případě 10 × 6) síť, v níž probíhá měření. Jas je v tomto případě nastaven na 100%, aby bylo zamezeno kmitání obrazu na osciloskopu vlivem blikání podsvětlovacích trubic. Výsledky měření jsou pro lepší grafickou přehlednost převedeny do grafického obrazce s příslušnou legendou.
Při stejném nastavení pak probíhá i měření odezvy. Tomuto účelu je věnována také jedna záložka aplikace LCD Tester. Kromě standardního průběhu odezvy měřené v rozsahu 0–x mě zajímá i jak si panel poradí s odezvami pro běžný provoz podstatně typičtějšími a to 127–255 (šedá–bílá) a 75–180 (šedá–šedá, někdy označována jako GTG (gray-to-gray)). Tyto hodnoty jsou pro každý TN panel nejhorší, protože se krystal musí ustálit na dvou ne krajních hodnotách, při nichž není možné v takové míře použít OverDrive.
Za zapůjčení digitálního osciloskopu M526 děkujeme společnosti ETC.
Za zapůjčení optické sondy X-Rite eye-one display 2 děkujeme společnosti X-Rite.
Pozorovací úhly
S pozorovacími úhly na tom nebyl BenQ tak dobře, jako minule testovaný Philips 220X1. Zde docházelo podstatně rychleji k tmavnutí obrazu i při bočních pohledech a především u spodního pohledu došlo téměř okamžitě k vymizení obrazu. To koneckonců můžete vidět sami.
Rovnoměrnost podsvícení
Ani s rovnoměrností podsvícení to BenQ G2411HD zrovna nevyhrál. Zejména horní část zaznamenala na maximální jas i po kalibraci pokles až na 74 % maximálního jasu.
Rovnoměrnost podsvícení při maximálním jasu
Rovnoměrnost podsvícení při jasu 150 cd/m2
nově se od této recenze můžete podívat i na srovnání testovaného monitoru přibližně s třicítkou dalších. Zde právě vidíte porovnání rovnoměrnosti podsvícení, kdy jsou nejprve dva grafy při maximálním podsvícení, po nichž následují dva grafy se skalibrovaným monitorem na 150 cd/m2.
Jas
Jas začínal na velmi příznivé hodnotě 67 cd/m2, načež plynule stoupal až téměř k výrobcem udávané hodnotě 300 cd/m2. Zkrátka téměř ideální průběh.
Nyní se můžete podívat na porovnání s většinou testovaných panelů.
Spotřeba
Stejně rovnoměrně jako stoupala hladina jasu, zvedala se i spotřeba. V porovnání najdete LEDkový Dell G2410, kde se právě nízká spotřeba LED projevila v plné síle. Ve finále byla spotřeba stejně velkého panelu v podstatě poloviční a BenQ tak zapadl do šedého průměru.
Nyní se můžete podívat na porovnání s většinou testovaných panelů.
Kalibrace obrazu
Jak sami můžete posoudit, i bez kalibrace na tom byl BenQ s barevnou věrností poměrně dobře. Stačí mírně stáhnout modrý kanál a kalibraci v podstatě nebudete potřebovat.
Tovární nastavení
Po kalibraci optickou sondou
Nyní si ještě můžete prohlédnout, co s obrazem provádějí přednastavené profily, které monitor nabízí. Na tyto profily bylo
přepnuto po kalibraci displeje, přičemž s žádným parametrem obrazu
nebylo hnuto.
I v základu monitor celkem přesně pokrývá barevný prostor sRGB, nicméně výrobce obohatil OSD nabídku i o tuto volbu. Naštěstí se s obrazem téměř nehnulo a jen se zvedla svítivost na 171 cd/m2. To režimy Film a Foto si servítky příliš nebraly a obraz přetvořily k obrazu svému. Nicméně musím konstatovat, že při sledování filmu došlo k celkem příjemnému projasnění obrazu a decentnímu zvýraznění barev. Obraz rozhodně nepůsobil přeplácaným a přesyceným dojmem.
Přednastavený profil v monitoru – sRGB
Přednastavený profil v monitoru – Film
Přednastavený profil v monitoru – Foto
Barevné podání
Při pozorování testovacího obrazce jsem nenarazil na nějaké závažnější nedostatky. Krajní odstíny se sice velmi jemné slévaly, nicméně jednotlivé barvy působily příjemným decentním a vyváženým dojmem.
Interpolace obrazu
Interpolace obrazu dopadla na jedna mínus. Ve většině rozlišení i při širokoúhlém zobrazení si monitor vedl velmi dobře. Pouze u některých písmen bylo možné pozorovat (stejně jako na snímcích) u drobného textu v některých partiích mírné rozmazávání. Nebylo ale ještě tak výrazné, aby bránilo čtení.
1920 × 1200 – širokoúhlé zobrazení
1680 × 1050 – širokoúhlé zobrazení
1280 × 1024 – širokoúhlé zobrazení
1024 × 768 – širokoúhlé zobrazení
1280 × 1024 – zachování proporcí
1024 × 768 – zachování proporcí
Rychlost odezvy
Při měření odezvy si panel vedl velmi dobře. Maximální doba odezvy byla naměřena u přechodu 127-255-127, a to 8 ms. V ostatních případech sepohybovala mezi 2–5 ms, což je vynikající výsledek. Bohužel za to monitor vděčí velmi silnému OverDrivu, což jasně ukazují snímky z osciloskopu. Rychlá odezva se kladně odrazila na čitelnosti pohyblivého textu i při sledování filmů.
Průběh odezvy 0-255-0, 1 dílek = 40 ms
Průběh odezvy 127-255-127, 1 dílek = 40 ms
Průběh odezvy 50-200-50, 1 dílek = 40 ms
Při porovnání s ostatními monitory patřil BenQ G2411HD většinou mezi nejrychlejší.
Stabilita kontrastu a naměřený kontrast
Stabilita kontrastu dopadla také až nad očekávání dobře. Ještě u 30% jasu se kontrast držel na více než 80 %. Pak již začal strměji klesat. Při maximálním jasu jsem dokonce naměřil zcela přesně výrobcem udávanou hodnotu 1000:1, při sníženém jasu na 150 cd/m2 pak naměřený kontrast mírně klesnul na 961:1.
Závěrečné hodnocení
LCD panel BenQ G2411HD představuej typického zástupce nastupující generace monitorů s poměre stran 16:9 a Full HD rozlišením 1920 × 1080 px. Za relativně malé prostředky přináší tři videovstupy, českou OSD nabídku se všemi základními možnostmi a celkově povedený design.
Mezi hlavní nedostatky lze zařadit slabší pozorovací úhly, mizernou polohovatelnost a nevýrazné popisky tlačítek, které vedou k nechtěným přehmatům. Také s rovnoměrností podsvíceníje tento model trochu na štíru. Bohužel s nástup H-IPS a C-PVA panelů zatím není zrovna masovou záležitostí (v případě druhého se ještě v ČR neobjevil ani testovací vzorek) a tak nás zatím TN panely berou stále útokem.
Cena kolem 6000 Kč je pro panel této kategorie přiměřená. Nelze za ni u 24" moitoru samozřejmě očekávat zázraky, které se také nedějí. Pokud ale sedíte přímo před monitorem a nekoukáte na něj ze sedačky, tak vás špatné pozorovací úhly a mizerná polohovatelnost asi příliš trápit nebudou. A v ostatních parametrech ji již monitor vedl celkem obstojně. Na SmartBuy to sice není, ale svoji práci panel odvede dobře. Nicméně konkurence v tomto segmentu je více než vysoká a je třeba zvážit, jestli raději za mírně vyšší cenu nepořídit některý model s poměrem stran 16:10 a rozlišením 1920 × 1200. Na výšku vám tak přibude nezanedbatelných 120 px, což se zejména při každodenním surfování na internetu či psaní textů může určitě hodit.
Plusy a mínusy
+ tovární nastavení
+ stabilita kontrastu
+ česká OSD nabídka
+ DVI i HDMI vstup
+ rychlá odezva
+ fungující Senseye+Photo
- pozorovací úhly
- možnosti polohování
- nevýrazné popisky tlačítek
- rovnoměrnost podsvícení
Za zapůjčení LCD panelu děkujeme společnosti BenQ.
ČLÁNKY DO MAILU