První seznámení, parametry
Pokud zabrousíte na stránky výrobce, tak zjistíte, že hlavním tahákem, který BenQ u tohot modelu vyzvedává, nejsou ani tak obrazové vlastnosti, ale jeho nízká spotřeba. BenQ k tomuto problému přistoupil trochu šalamounsky, protože místo čtyř katod, které podsvětlují panel, osadil pouze dvě. Dušuje se přitom, že na kvalitu obrazu a rovnoměrnost podsvícení by to nemělo mít vliv, přičemž úspora energie je až 25 %. Jestli tomu tak je, se můžete přesvědčit v příslušných kapitolách této recenze.
Jak jsem již naznačil v úvodu, největší zajímavostí tohoto panelu je jeho netypické rozlišení a poměr stran. Ten dosahuje hodnoty 16:9, čímž se panel proměnil v malého jezevčíka. To s sebou přináší několik výhod ale i negativ. Mezi výhody se dá počítat sledování širokoúhlých filmů, jejichž poměr stran někdy dosahuje až na 2,55:1, hraní her nebo střih videa. U hraní her máte před sebou širší část hrací plochy, při střihu videa zase větší šířku oceníte např. u delší časové osy.
Na noze stojanu najdete praktickou sponu pro uchycení kabelů
Model G900HDA, stejně jako řada dalších produktů BenQ obsahuje technologii Senseye+Photo pro vylepšení základního obrazu. K přepínání jednotlivých režimů máte k dispozici i jedno tlačítko, jímž můžete volit mezi režimy Standardní, Film, Fotografický sRGB a Dynamický. V tomto případě musím uznat, že úpravy obrazu jsou celkem decentní a hlavně k lepšímu. Zejména u sledování filmů dochází k celkovému projasnění obrazu a zvýraznění detailů. Pro sledování filmů tak zapnutí této technologie mohu jen doporučit.
Vzhledem k cenové hladině tohoto monitoru nešlo příliš očekávat bohatou výbavu nebo více vstupů. Panel tak obsahuje jen to základní, tedy D-Sub konektor. U takto malé úhlopříčky ale stejně nejsou rozdíly mezi analogovým a digitálním připojením v podstatě rozeznatelné, takže to příliš nevadí.
Možnosti polohování, ovládací prvky
Ovládání panelu je poměrně snadné a intuitivní. Slouží k němu celkem šest tlačítek, jimiž lze přímo zvolit jeden z režimů obrazu, nastavit jas s kontrastem, nebo spustit automatickou kalibraci obrazu. Popisky tlačítek by sice mohly být trochu výraznější, nicméně se ještě nejedná o takovou tragédii, jako představují tlačítka na zadní straně monitoru u některých stylových panelů.
možnosti polohování jsou značně omezené, což již při vybalování naznačuje samotný plastový podstavec. Vzhledem k nízké hmotnosti panelu v něm monitor dobře drží a nemá tendenci k překlápění nebo jiné nestabilitě. Při nastavování se však musíte omezit pouze na naklápění.
OSD nabídka, možnosti nastavení
OSD nabídka je velmi pěkně graficky zpracovaná, ba co víc, je celá v češtině. Je rozdělena do čtyř částí, přičemž v první nastavujete parametry obrazu včetně šířky pásma a fáze.
Druhá sekce je věnována nastavení kvality obrazu. Změnit zde můžete jas, kontrast, ostrost a přepínat mezi barevnými profily, z nichž je jeden uživatelský.
Třetí sekce je věnována technologii Senseye, kde volíte mezi režimy obrazu a navíc si je můžete na vlastní oči vyzkoušet v praxi. Při tomto testu je monitor rozdělen na poloviny, přičemž na jedné se promítá upravený obraz a na druhé bez úprav. V poslední sekci pak již můžete nastavit jen vlastnosti OSD nabídky, aktivovat tovární nastavení, nebo se podívat na aktuální nastavení.
Metodika testování
Před tím, než začnu jakýkoli panel testovat, tak na něm v ideálním případě alespoň den běžně pracuji. Tím se čerstvě vybalený panel alespoň částečně zahoří a ustálí. Pak následuje měření optickou sondou X-Rite eye one, kterou změřím barevné podání a jeho odchylky v továrním nastavení. To bývá u řady panelů doslova katastrofální. Pak následuje kalibrace obrazu optickou sondou na co nejlepší hodnoty blížící se teplotě barev 6500K, gamma 2,2 a jasu 150 cd/m2.
Po kalibraci optickou sondou následuje zjišťování pozorovacích úhlů, barevného podání na testovacím obrazci a podání jasu s kontrastem. K těmto účelům používám speciální aplikaci, kterou jako svou diplomovou práci na VUT vytvořil můj dlouholetý kamarád Jirka Švec (díky Jirko). Díky ní jsem schopen zjistit rozsah zobrazení jednotlivých barevných kanálů RGBCMYK, zejména v jejich kritických krajních rozsazích. To samé platí o podání jasu s kontrastem na stupních šedi.
Na barevném obrazci vidíte zastoupení jednotlivých barev RGBCMYK ve dvou řadách. Spodní pruh zobrazuje celé spektrum odstupňované po deseti krocích v rozmezí 0–255, horní pruh pak jemné detaily v rozmezích 0–25 a 230–254 pro každou barvu. Díky tomu jsem schopen s celkem velkou přesností určit, jaké barevné odstíny jednotlivých barev již panel není schopen ani po kalibraci zobrazit. Výsledkem jsou pak dva grafy, které zobrazují, od jaké hodnoty bylo možné na monitoru rozeznat odstupňování nejtmavších a nejsvětlejších jemných odstínů.
To samé platí pro testovací obrazec se stupni šedi. V horní polovině můžete vidět rozmezí 1–24 na černém pozadí (0), v dolní polovině pak světlé odstíny v rozmezí 231–254 na bílém pozadí (255). Na tomto obrazci se velmi pěkně pozorují např. problémy S-IPS panelů s nejtmavšími odstíny.
Se zkalibrovaným panelem se pak podívám, jak si poradí s barevnými přechody a případným ditheringem. Ten je nejvíc patrný v černo-bílém přechodu, kde je velmi často vidět alespoň jemné pruhování.
První obrazec (se střídavými černými a bílými obdélníky) je věnován měření stability kontrastu. Měřeny jsou vždy rozdíly na dvou stejných sousedních bodech (dvě dvojice), jejichž výsledky jsou pak zprůměrovány. Tím je eliminováno zhoršení výsledků vlivem nerovnoměrnosti podsvícení. Stabilitu kontrastu měřím celkem v jedenácti krocích - pro nastavení jasu od 0 % do 100 % po 10% skocích. Výsledkem je pak graf, který najdete v příslušné kapitole.
Následuje měření homogenity podsvícení, ke kterému si díky této aplikaci zobrazím libovolně hustou (v mém případě 10 × 6) síť, v níž probíhá měření. Jas je v tomto případě nastaven na 100%, aby bylo zamezeno kmitání obrazu na osciloskopu vlivem blikání podsvětlovacích trubic. Výsledky měření jsou pro lepší grafickou přehlednost převedeny do grafického obrazce s příslušnou legendou.
Při stejném nastavení pak probíhá i měření odezvy. Tomuto účelu je věnována také jedna záložka aplikace LCD Tester. Kromě standardního průběhu odezvy měřené v rozsahu 0–x mě zajímá i jak si panel poradí s odezvami pro běžný provoz podstatně typičtějšími a to 127–255 (šedá–bílá) a 75–180 (šedá–šedá, někdy označována jako GTG (gray-to-gray)). Tyto hodnoty jsou pro každý TN panel nejhorší, protože se krystal musí ustálit na dvou ne krajních hodnotách, při nichž není možné v takové míře použít OverDrive.
Za zapůjčení digitálního osciloskopu M526 děkujeme společnosti ETC.
Za zapůjčení optické sondy X-Rite eye-one display 2 děkujeme společnosti X-Rite.
Pozorovací úhly, rovnoměrnost podsvícení
Vzhledem k tomu, že by tento panel měl být hodně určený na sledování filmů, tak pozorovací úhly tento fakt hodně ignorují. Při spodním pohledu dochází velmi rychle k výraznému ztmavnutí obrazu, stejně jako při větším bočním úhlu. To koneckonců můžete vidět i na následujícím snímku.
V úvodu jsem psal, že panel místo čtyř podsvětlovacích trubic používá jen dvě. Tato skutečnost se ale na kvalitě podsvícení skutečně neprojevila, což bylo i pro mě celkem milé překvapení. Maximální odchylka dosahovala 20 %, což je u levných TN panelů stále velmi dobrá hodnota. Kvalita podsvícení se navíc nesnížila ani po kalibraci optickou sondou.
Rovnoměrnost podsvícení při maximálním jasu
Rovnoměrnost podsvícení při jasu 150 cd/m2
Jas, stabilita kontrastu
Průběh jasu je oproti porovnávanému panelu LG poměrně lineární a začíná již na velmi dobré hodnotě 58 cd/m2. Výrobcem udávaných 300 cd/m2 pak dosahuje při 100% jasu i kontrastu, konkrétně jsem naměřil až 312 cd/m2. Při 100% kontrastu ale již dochází k výraznému přepálení obrazu a pro běžný provoz je toto nastavení v podstatě nepoužitelné. Za použitelný lze označit 50% kontrast, při kterém bylo provedeno i následující měření.
Stabilita kontrastu je naopak velmi vyrovnaní a v podstatě nedochází k žádným odchylkám ani při minimálním jasu.
Barevné podání a kalibrace obrazu
Poměrně milé překvapení na mě čekalo při zjišťování kalibrace obrazu. V továrním nastavení je monitor barevně hodně věrný a dá se říct, že vzhledem k jeho určení není kalibrace optickou sondou ani příliš nutná. Po nahrání firemního profilu naopak došlo k výraznému ustřelení modrího kanálu. Kalibrací optickou sondou se pak dají barevné odchylky stáhnout téměř na minimum.
Tovární nastavení
Po instalaci ovladače a továrního profilu
Po kalibraci optickou sondou
Při sledování testovacího obrazce jsem narazil na klasické problémy TN panelů, které s obtížemi zobrazují tmavé odstíny modré a červené barvy. Zde se barevná škála zúžila jen na 237 odstínů z 255 možných. Ani v ostatních případech nebyly barvy až do svých krajních hodnot rozeznatelné.
Interpolace obrazu
Vzhledem k nízkému rozlišení interpolaci asi často používat nebudete, nicméně jsem vyzkoušel i tu. Pro některé hry asi bude překážkou netypické rozlišení, takže zde nejspíš interpolace ke slovu přijde. Monitor naštěstí podporuje zachování poměru stran, při kterém k výraznému zkreslení nedochází.
1366 × 768 – širokoúhlé zobrazení (nativní)
1280× 720 – širokoúhlé zobrazení
1024 × 768 – širokoúhlé zobrazení
800 × 600 – širokoúhlé zobrazení
1024 × 768 – zachování proporcí
800 × 600 – zachování proporcí
Rychlost odezvy a spotřeba
Jestli panel někde skutečně exceloval, tak to byla doba odezvy a spotřeba. V prvním případě se u přechodů černá–šedá/bílá držela odezva kolem 5 ms, což je vynikající výsledek. U šedých přechodů to již tak slavné nebylo, nicméně při sledování filmů ani při hraní her jsem na žádný nedostatek nenarazil. Vzhledem k rychlé odezvě a technologii TN u tohoto panelu nebude problém ani input-lag.
Zatímco průběh 0-255-0 má krásný rychlý průběh, u měření odezvy 80-200-80 již dochází k výraznému schodovitému efektu, který je typický pro overdrive u dnešních TN panelů. Výrobci si tím pomáhají k zrychlení odezvy svých panelů.
Průběh odezvy 0-255-0, 1 dílek = 40 ms
Průběh odezvy 50-200-50, 1 dílek = 40 ms
Spotřeba tohoto mrňouse byla skutečně nejnižší, jakou jsem kdy u LCD naměřil. Ani při maximálním jasu s kontrastem nepřesáhla hranici 20 W. Hledáte-li malý a hlavně úsporný monitor, je tento BenQ žhavým kandidátem.
Závěrečné hodnocení
Hodnocení LCD panelu BenQ G900HDA nebude a ani nemůže být zcela jednoznačné. Panel přichází s netypickým rozlišením a poměrem stran, který zejména kvůli nízké výšce asi nebude hodně lidem vyhovovat. Kdo jej ale určitě ocení, budou milovníci filmů nebo střihači videa. Filmoví fanoušci ale asi budou postrádat větší možnosti polohování a hlavně lepší pozorovací úhly, které jsou u tohoto modelu velmi slabé. Pro sledování filmů mohu ale doporučit zapnout technologii Senseye, která dokáže obraz skutečně velmi příjemně vylepšit.
Naopak velmi dobře si panel vedl po stránce odezvy a spotřeby, kdy ani v nejvyšším nastavení se spotřeba nepřehoupla přes 20 W. Velmi mne potěšilo i tovární nastavení barev, stejně jako hezky graficky zpracovaná a hlavně česká OSD nabídka. Vzhledem k ceně nešly od panelu očekávat zázraky, nicméně pokud budete sedět přímo před panelem (kvůli slabým pozorovacím úhlům) a nepotřebujete více vstupů, tak vás panel vyloženě nezklame.
Plusy a mínusy
+ tovární nastavení barev
+ rychlá odezva
+ nízká spotřeba
+ technologie Senseye+Photo
+ česká OSD nabídka
+ cena
- pozorovací úhly
- pouze D-Sub vstup
- možnosti polohování
Za zapůjčení LCD panelu děkujeme společnosti BenQ.
Kompletní galerie
ČLÁNKY DO MAILU