vláštní ovládání. Díky hlubokým basům si budete myslet, že máte na uších velká studiová sluchátka.
Nejvyšší model sluchátek si Huawei cení bez korunky na pět tisíc. To není vůbec málo, a přestože etalon v této oblasti (Sony) stojí ještě více, Huawei dává najevo, že si v bezdrátovém zvuku věří. FreeBuds Pro se prodávají ve třech barevných provedeních: bílá, stříbrná a černá, přičemž jde o barvu sluchátek i dobíjecí krabičky. V balení dostanete kabel s koncovkou USB-C a tři velikosti silikonových špuntů.
Designově čisté oblé tvary krabičky „narušuje“ pouze konektor USB-C a vedle něj téměř neviditelná dioda. Párovacího tlačítka na boku jsem si tak vůbec nevšiml a jeho přítomnost zjistil až z manuálu. Při párování jsem narazil na první a jediný problém – aplikace AI Life mi sluchátka vůbec nenašla a musel jsem si vystačit pouze s možnostmi přes nastavení Bluetooth. I v něm je možné aktualizovat firmware a zapínat aktivní potlačení hluku (pouze v jedné úrovni). Na těle každého sluchátka jsou tři mikrofony.
Aktualizováno: Sluchátka fungují s aplikací AI Life staženou z AppGallery, kde je k dispozici její novější verze.
Otevřením krabičky na mobilu vyskočí okno s informací o stavu baterie. Zvlášť pro krabičku i obě sluchátka. Výrobce udává výdrž až 25hodin, ale započítává do toho i dobíjení sluchátek v krabičce. Na jeden zátah vydrží reálně okolo šesti hodin, se zapnutým ANC o něco méně. Nabito je pak zhruba za hodinku.
V každém sluchátku je malý 55mAh akumulátor, krabička samotná pak disponuje 580 mAh a umí i bezdrátové nabíjení. Sluchátka drží v krabičce magneticky a jejich vytahování není nejjednodušší – nedají se totiž jednoduše chytnout do dvou prstů. Ono to teda jde, ale čekal bych, že půjdou ven lehčeji.
FreeBuds Pro rozhodně již nejsou kopií Airpodů. Mají sice také náznak „ustřiženého kabelu“, tedy ono známé prodloužení, ale je kratší a hranaté. Ovládáte je pomocí dotykové plošky, která však není umístěná tradičně na boku, ale ze strany. Pro ovládání tak potřebujete dva prsty, tím druhým sluchátko lehce přidržujete z druhé strany. Z uší nevyčnívají a oproti WF Sony WF-1000xm3 se vám nestane, že byste s nadsázkou neprošli dveřmi.
Jako orchestr
Kvalita zvuku je jedním slovem perfektní. Vedle vyváženého přednesu středů i výšek jsou krásně slyšet hlasové frekvence a u čistých basů jsem si chvíli myslel, že jsem si nasadil velká sluchátka přes hlavu. Tohle se Huaweii povedlo.
V písni My Way je krásně slyšet Sinatru výrazněji v pravém sluchátku a hudbu zase v levém, současně se oba kanály doplňují. U některých songů třeba od Tří sester ovšem tento „efekt“ působí místy nepřirozeně, jako takové přehnané stereo. U většiny hudebních žánrů ale budete kvalitou nadšení. Třeba při složitějších basech ve skladbě Wrong (Depeche Mode). Prostě nádhera.
A pak zapnete ANC
Pokud tedy tuto funkci nenecháváte zapnutou vždy a všude, tak po jejím spuštění jakékoliv ruchy okolí zmizí. V MHD ani v letadle jsem bohužel ANC tentokrát vyzkoušet nemohl, ale i podle běžných hluků to vypadá, že se Huawei dostal ve sluchátkách mezi špičku. Výrobce udává potlačení o 40 dB.
Pokud by mi fungovala aplikace AI Life, mohl bych nastavit několik úrovní potlačení hluku, případně jej ponechat na automatice, kdy se sluchátka snaží detekovat typ hluku. Další možností je naopak propouštění zvuků okolí přes mikrofony do reproduktorů (tzv. ambient), kdy slyšíte okolí lépe než přes vlastní slechy. Na tohle se v reálu těžko zvyká, nutkání si sluchátko při komunikaci prostě vyjmout bývá větší.
Minulé modely podporovaly AAC a SBC a stejně je tomu i u novinky. Na AptX od Qualcommu si firma musí nechat zajít chuť. Výhodou je alespoň novější Bluetooth 5.2.
Hodnocení
FreeBuds Pro hrají opravdu skvěle, musím vyzdvihnout hlavně krásně čisté basy. Aktivní potlačení okolního hluku také nemám co vytknout, na jeho vyšší kvalitu jsem ale už zvyklý. Naopak si nemohu zvyknout na způsob ovládání pomocí dotykových plošek po stranách sluchátek. Za cenu pět tisíc dostanete sluchátka, která se řadí mezi špičku. Prodej začíná 19. října, kromě běžných prodejců i na webu shop.huawei.com.