V měnu věří Winklevossova dvojčata, která plánují uvést na burzu bitcoinový fond, ale také například Německo. Tamní ministerstvo financí v srpnu uznalo bitcoiny za soukromé peníze. Neučinilo tak určitě jen proto, aby bylo obchodování s nimi zdanitelné. Vždyť i u amerického soudu řešícího případ texaského bitcoinového podvodu soudce v rozsudku pojmenoval bitcoiny „měnou nebo formou peněz“. Bitcoiny neustále nabírají na hodnotě a s tím i na důležitosti.
Kolísavá měna lidu
Od doby, kdy měnu v roce 2009 vytvořil vývojář s pseudonymem Satoši Nakamoto, cena jednoho bitcoinu několikanásobně vzrostla. 1 BTC dosáhl prozatimního maxima v prosinci 2013, kdy by vás nákup stál něco přes 22 000 korun. V současnosti je cena 1 BTC asi poloviční. Z čehož vyplývá, že necentralizovaná, údajně nemanipulovatelná a také nepadělatelná „měna lidu“ má jeden výrazný zápor – vysokou kolísavost kurzu.
Proto a rovněž z důvodu toho, že se měna stala oblíbeným platidlem podnikatelů věnujících se ilegální činnosti (čili hrozí zákazy ze strany státních orgánů), si měna získává důvěru obchodníků jen pomalu. I tak má ale bitcoin stále více možností využití a měna se rozhodně nepodílí jen na obchodu s drogami a zbraněmi, případně na pyramidových hrách. S bitcoiny dnes už počítá řada elektronických služeb, které pomocí bitcoinové varianty PayPalu Bitpay umožňují zaplatit si za prémiový obsah nebo přispět na chod webu (například Wikipedie).
Mapa českých podniků přijímajících bitcoiny
V západních zemích už příležitostně s bitcoiny zaplatíte v restauraci nebo třeba za taxík, berou je vybraná sportovní střediska a resorty nebo specializované elektronické obchody. A objevují se i první bitcoinové bankomaty. S bitcoinem už můžete platit i v několika českých podnicích, můžete je zkontrolovat na mapce coinmap.org.
Žrout elektřiny i nové euro
S tím, jak stoupla hodnota bitcoinů, změnil se částečně také způsob jejich získávání. Už nestačí mít obstojnou grafickou kartu, aby se z vás stal bitcoinový milionář. Proces, při němž bitcoiny vznikají coby produkt řešení matematických problémů, má největší šanci na výtěžek na speciálně upravených počítačích, které v přepočtu stojí necelých třicet tisíc korun, ale výrazně zvedají spotřebu elektřiny.
Podle statistik na specializovaném webu Blockchain vytěžení jednoho bitcoinu stojí až 8 megawatthodin elektřiny, přičemž denně se jich vytěží zhruba pět tisíc. To dělá v megawatthodinách jen o málo méně, než kolik elektřiny vyrobí za den elektrárna Temelín. Základního klienta pro práci s bitcoiny si ale může stáhnout každý – nyní je ve verzi 0.8.5 dostupný pro Windows, Max i Linux. Prostřednictvím této aplikace se lze podílet na výrobě nových bitcoinů, ale dokáže i ověřit pravost bitcoinů získaných.
Z událostí uplynulých měsíců je jisté, že bitcoin má budoucnost. Přežil i pád největší burzy Mt Gox. Méně jisté už ovšem je, jak tato budoucnost bude vypadat. Někteří k bitcoinu vzhlížejí jako k naději, která by se mohla stát jakýmsi „novým eurem“, společnou superměnou, která by dotáhla do konce vize, jež se v eurozóně rozplynuly.
Pravděpodobnější se však zdá být scénář, který bitcoin vidí coby metaměnu postavenou nad ostatní měny a určenou pro specifické účely. To ale za předpokladu, že důvěryhodnost měny do budoucna neovlivní oblíbenost bitcoinu mezi ilegálními živly nebo riziko hackerských útoků…
