Původně jsem chtěl napsat jeden článek o Bitcoinu, o altcoinech, o miningu, obchodu a všech peripetiích kolem kryptoměn. Ve výsledku mám ale materiálu tolik, že jsem z článku udělal seriál. Dnešní první část se bude zaměřovat na Bitcoin teoreticky. Řekneme si něco o měně, jak vznikla a čím se vyznačuje. V příštích dílech se budeme bavit o jiných virtuálních měnách i o jejich těžbě, dále také o obchodu s Bitcoinem. Vše by měl završit jakýsi návod typu „jak na své grafické kartě vydělat reálné peníze“.
- Pár slov o mně a o mých zkušenostech: O Bitcoin se zajímám od dubna 2013, v květnu jsem malé množství Bitcoinů a Namecoinů vytěžil, v červnu jsem si koupil jeden celý Bitcoin za tehdy směšných 1800 Kč a spekuloval na jeho kurz k euru. Bohužel nevlastním křišťálovou kouli a takřka za stejnou cenu jsem se virtuální mince v létě zbavil. V listopadu jsem se dozvěděl o Litecoinu a v prosinci jsem si doma za přibližně 50 tis. Kč postavil těžební počítač. Od prosince těžím nepřeberné množství různých virtuálních měn přes různý software a různé algoritmy, a následně je směňuji na různých trzích za Litecoin či Bitcoin, tyto měny poté za americký dolar, euro, a ve výsledku konečně za české koruny. V době psaní článku vlastním souhrnně v kryptoměnách přibližně 0,5 BTC, nejsem tedy žádný velký hráč.
Co je Bitcoin a kdo ho založil?
Bitcoin je decentralizovaná virtuální měna založená na silném šifrování. Na začátku byl člověk (nebo skupina lidí), který zůstává v anonymitě a prezentuje se jako Satoshi Nakamoto. Ten vytvořil algoritmus, pomocí kterého vznikla P2P síť Bitcoinu. První blok s prvními 50 BTC byl vytěžen 1. 1. 2009.
Jak funguje síť a těžba Bitcoinů?
Bitcoin se začal těžit, začaly vznikat první bloky, ve kterých jsou zašifrovány nejen nové Bitcoiny, ale i všechny transakce provedené v době řešení tohoto bloku. Celou síť tvoří vlastně pouze k sobě připojené virtuální peněženky. Každá peněženka má uložený kompletní řetězec bloků a zná tak historii všech transakcí. Nelze ji tak zfalšovat – zbytek sítě vždy ví, kde se který Bitcoin nachází.
Oficiální Bitcoinová peněženka: jednodušší než e-banking
Stáhněte si peněženku
Peněženka je program, dostupný pro Windows, Linux, Mac OS X i Android. V těchto případech jsou vaše Bitcoiny uloženy lokálně na vašem přístroji. Oficiálního klienta můžete stahovat zde (program je i v češtině). Bitcoin Qt, jak se oficiální program jmenuje, si stahuje celý řetězec bloků, to znamená, že třeba celý den bude peněženka napřed nepoužitelná, než se synchronizuje. Tomu se můžete vyhnout instalací alternativního klienta, který ověřuje blockchain uložený v cloudu – např. MultiBit. Můžete mít také peněženku v cloudu.
Peněženky jsou spolu spojeny a tvoří obrovskou P2P síť. Každá peněženka má v sobě obsažený program, díky kterému můžete těžit Bitcoiny. Program ovšem podporuje pouze procesory, a to ještě ne moc efektivně, proto byl stvořen další software pro mining pomocí grafických karet. Grafická karta může být i stonásobně rychlejší než procesor. Nicméně ani grafické karty dnes nejsou dost rychlé – propálí více energie než vytěží v Bitcoinech. Těžba se přenesla na FPGA stroje a poté na ASIC čipy. O těžení Bitcoinu i jiných měn si budeme povídat příště, dnes jen abyste měli představu:
Těžba BTC
P2P síť tvoří peněženky a k peněženkám připojený těžební software. Uživatelé se pro těžbu často sdružují do těžebních poolů a vytěžené Bitcoiny si pool rozdělí. Cílem těžby je najít blok – řetězec-hash, který bude odpovídat předchozímu bloku a bude dostatečně složitý. Jakmile je cílový hash nalezen, zašifruje se podle něj nový blok, do něj všechny provedené transakce a vznikne 50 nových Bitcoinů, které patří nálezci bloku.
Peněženka se musí obvykle synchronizovat – stáhnout a zkontrolovat, co jí zbývá do kompletního aktuálního řetězce bloků
Čím vyšší výkon, tím více vygenerovaných hashů, například Radeon R9 290 vyprodukuje téměř 800 milionů hashů každou sekundu (a to je na dnešek zoufale málo). Od toho je tu složitost (difficulty) – hodnota, která určuje, jak komplexní musí správný hash být. Složitost se přizpůsobuje výkonu sítě tak, aby průměrná rychlost nacházení bloků zůstala vždy stejná. Tedy jeden blok každých deset minut. Výkon sítě vzroste –> automaticky se zvýší i obtížnost.
Dalším regulačním mechanismem je krácení odměny za blok na polovinu po každých 210 000 nalezených blocích – každé 4 roky. To už se stalo, dnes má blok pouze 25 BTC. Na přelomu let 2016/2017 se blok opět zmenší na polovinu – 12,5 BTC a tak dále. Těžba se bude stále zpomalovat a asymptoticky se tak blížit maximální hranici 21 000 000 BTC.
Bitcoin nejsou jen virtuální čísla, můžete si za ně koupit třeba byt. Nebo auto. Nebo snídani.
Decentralizovaná měna, cena Bitcoinu a její výkyvy
Výhodou Bitcoinu je právě jeho decentralizace. Řadu z vás možná v prosinci rozladilo rozhodnutí ČNB ze dne na den oslabit korunu a srovnat její kurz k euru na 27:1. Bitcoin ovládá pouze trh, poptávka a nabídka, nikdo se nemůže jen tak rozhodnout, že se bude 1 BTC zítra obchodovat o desetinu dráže než dneska. Žádná měnová reforma, žádný zásah státní politiky se Bitcoinu nemůže přímo dotknout. Síť totiž nemá žádný centrální bod.
Samozřejmě jej je ale možné ovládat nepřímo – tržním mechanismem. Čínská centrální banka (PBOC, People's Bank of China) vyhlásila v prosinci restrikce na Bitcoin, zakázala například svým finančním institucím s touto měnou obchodovat. Výsledkem byl extrémně prudký pokles kurzu. Ten byl tvořen tím, že řada lidí se po tomto prohlášení chtěla Bitcoinů zbavit, začala je prodávat, a jako na každém forexovém trhu platí – velkoobjemový prodej tlačí měnu dolů, nákup nahoru.
Kurz BTC:USD za poslední rok, zdroj: Bitcoincharts.com
Kurz BTC:USD za poslední tři měsíce, zdroj: Bitcoincharts.com
Cena Bitcoinu je stále oproti klasickým měnám silně nestabilní. V době psaní článku se 1 BTC prodává přibližně kolem
17 000 Kč. Vrchol nastal na začátku prosince před čínskými intervencemi, kdy se Bitcoin pohyboval kolem 20 000 Kč – k této hodnotě jsme se dostali strmým růstem přes rok 2013. Na jaře 2013 stál Bitcoin méně než 1000 Kč.
Vysoké ceny a pouze jednadvacet milionů mincí nejsou na překážku. Bitcoin je dělitelný na osm desetinných míst. Nejmenší jednotka je tedy 0,00000001 BTC – říká se jí neformálně satoshi. Jde o jednu stomiliontinu Bitcoinu, i podle současného kurzu mnohem méně než český haléř.
Trading a spekulace na kurz Bitcoinu
Jak vidíte z grafu, kdo vytěžil nebo koupil Bitcoiny na začátku roku 2013 či dříve a zapomněl na ně dodnes, je velmi šťastným člověkem. Zároveň představuje trh s Bitcoiny ohromnou příležitost a ještě větší riziko. Sám jsem se některým spekulacím s Bitcoinem i jinými coiny věnoval a spíše jsem (vlastními chybami) prodělal. Rovnou musím říct: pokud nevíte, co děláte, buďte nanejvýš opatrní, nebo se raději naučte obchodovat s nějakou méně volatilní měnou či komoditou. Bitcoin je ideální pro day-trading či swing-trading, ale kvůli své agresivitě dovede zmást i zkušené investory.
Je Bitcoin předurčen k růstu? A co ho ohrožuje?
Deflace měny jako jeji charakteristika
Druhou stránkou agresivity Bitcoinu je deflační charakter měny. Už odzačátku je v algoritmu neměnně stanoveno, že nikdy nebude existovat více než 21 000 000 BTC. To není žádná doporučená regulace – mining po dosažení této hodnoty už nebude generovat žádné nové Bitcoiny.
Když zapomenete heslo od peněženky s BTC nebo třeba zničíte úložiště, na kterém peněženku máte, neexistuje způsob, jak Bitcoiny získat zpět. Omezené množství měny, stoupající obtížnost těžby a navíc i ztráty tímto faktorem tak způsobují, že kurz Bitcoinu dlouhodobě stoupá. Řada lidí se kloní k názoru, že současná hodnota kolem 1000 USD není konec a Bitcoin bude časem stát až 10 000 nebo dokonce 100 000 USD. Setkal jsem se i s názory, že do několika let BTC překročí milion dolarů. Samozřejmě není možnost toto nijak spolehlivě ověřit a existuje i řada renomovaných protichůdných pohledů na věc. Kdybyste v roce 2012 nakoupili za pár korun 100 BTC s tím, že v zimě 2013 z vás budou milionáři, přední světoví ekonomové by si klepali na čelo, ale vy byste měli pravdu.
Bitcoin vs. zlato, zdroj: Bitcoinman
Zatímco za běžnými měnami obvykle stojí historicky (v případě amerického dolaru do roku 1976) stálo zlato, Bitcoin podepírá výpočetní výkon. Možná si budete říkat, že to nedává smysl, když ten obří výkon, co nové Bitcoiny zašifruje, v podstatě není k ničemu dobrý. Je to vynaložená hodnota, ale je tak nějak... neuchopitelný.
Na druhou stranu se na to lze podívat i z druhé strany – k čemu je tak užitečné zlato? Zlato je drahé, protože se špatně získává, je vzácné a proto, že panuje dogma, že je drahé. Výroba šperků zde nehraje zdaleka takovou roli jako monetární politika. Stejně tak Bitcoiny je velmi náročné získat, a to samo jim společně s všeobecně daným dogmatem a možností za ně nakupovat dává hodnotu. Náročnost výpočtů potřebných k vytvoření jednoho bloku Bitcoinů extrémně rychle stoupá, zatímco bloky se zmenšují. K tomu více obchodníků Bitcoin přijímá a více uživatelů si chce nějaké koupit. V ideálním světě by to znamenalo, že hodnota BTC poroste.
Rizika měny
Obecně vzato může Bitcoin neslavně skončit dvěma způsoby. Útok hrubou výpočetní silou je v dnešním světě bez kvantových počítačů nereálný, existují de facto dvě jakž-takž schůdné možnosti:
51% útok
Závažnou chybou v algoritmu Bitcoinu je možnost takzvaného 51% útoku. Pokud by někdo získal většinu výkonu Bitcoinové sítě, mohl by síť pár úpravami v algoritmu v podstatě ovládnout. Neznamená to, že by získal naprostou kontrolu nad vším a mohl si přidělit například libovolné množství Bitcoinů, ale teoreticky by mohl zabránit některým transakcím, zdvojovat jiné transakce, případně ostatním uživatelům zabránit v objevení dalších bloků.
Šance, že by jeden uživatel dosáhl takového výkonu je takřka irelevantní. Většina uživatelů ale těží Bitcoiny společně v poolech. Pool Ghash.io se nedávno začal polovině hashratu sítě blížit. Výsledkem byl široký internetový poplach a úprk řady těžařů z poolu jinam. Majitelé Ghash.io okamžitě podnikli kroky, aby ubezpečili uživatele, že 51% hranice nikdy nedosáhnou, ale stejně se od té doby síť BTC začala více diferencovat.
Těžba Bitcoinu představuje ohromný byznys, najdou se proto subjekty, které jsou schopny vynaložit miliardy dolarů a předobjednat si kompletní sérii nejnovějších ASIC čipů, jejichž výkon se rovná prakticky celému momentálnímu výkonu sítě. Nicméně existuje více výrobců ASIC hardwaru pro těžbu BTC. Ačkoli se výše zmíněný případ v prosinci skutečně stal, výkon sítě se zvyšuje prakticky exponenciálně a téměř jakákoli kvanta výkonu se rozplynou velmi rychle.
Vše se zdá ještě nepravděpodobnější ve světle přísloví „you don't cut down the money tree“. Polovina výkonu Bitcoinové sítě by svému majiteli nesla v přepočtu přes 900 mil. Kč měsíčně. Útok by síť paralyzoval a zdiskreditoval Bitcoin jako takový. Dá se čekat, že kurz by se rychle naprosto zhroutil, útočník by však manipulacemi transakcí příliš nezbohatl. 51% útok by tedy pro majitele onoho výkonu nejspíše znamenal neskutečnou finanční ztrátu.
zdroj: AP
Vládní intervence, zákaz
Další, pravděpodobně reálnější hrozbou, je omezení či zákaz Bitcoinu nějakou světskou institucí. Je nasnadě, že žádná vláda nebude ráda, pokud její občané budou platit nesledovatelnou, neregulovatelnou měnou, nad kterou stát nemá kontrolu a zejména žádný zisk z ní. V Číně už kolotoč zákazů začal, ve zbytku světa se teprve uvidí.
Důležitým faktem je, že samotný zákaz by znemožnil legální používání Bitcoinu, ale toho ilegálního se nedotkne. Technicky vzato nejde bitcoinová síť nijak zničit nebo smazat – kouzlo je právě v její decentralizaci po celém světě. Dá se tak očekávat, že v sektoru mimo zákon měna bude jen vzkvétat, zejména díky anonymitě a nemožnosti přiřadit transakci ke jménu. Úřady by si případným zákazem pojistily pouze vymizení toho „správného“ používání Bitcoinu.
Toto je ale ryze politické téma, do kterého nemám odvahu ani znalosti se fundovaně pouštět, proto jej raději nechám na diskuzi.
Těšte se na další díly seriálu!
...a pokud se vám článek líbil, můžete mi třeba poslat nějaký ten zlomek Bitcoinu či Dogecoin :-)
- BTC: 1CkVXswCRnEtbwxzzFTQMr94Lobv9TDdV5
- DOGE: DHuyX26ABNPGyFDVykqXu1AkAgU1X9sXqt
