Kdysi před pár lety jsme psali o studiích, které se snažily odhadnout, kolik elektřiny se na světě spotřebuje tzv. těžbou kryptoměn. To bylo ještě během předchozí bubliny v roce 2018. Zájem o kryptoměny pak trošku upadl, když cenová bublina splaskla, ale loni a letos se rozběhlo všechno znovu a s tím patrně i ta těžba (ve skutečnosti tato aktivita nikdy zcela neupadla).
Výzkumníci z univerzity v Cambridge vytvořili model odhadující elektrickou spotřeby sítě Bitcoin, který momentálně indikuje, že celkový spolykaný výkon se může blížit 15 gigawattům (odhad je něco přes 121 terawatthodin ročně, toto je ale samozřejmě s určitou tolerancí, číslo může být nižší i vyšší).
Pro srovnání, JE Temelín má výkon reaktorů 2× 1026 MW, ale se započtením odstávek (výroba jede podle Wikipedie nějakých 87 % roku) by takto silných elektráren bylo pro napájení Bitcoinu třeba víc než osm.
Odhadovaná spotřeba přes 121 TWh by jinak znamenala, že Bitcoin sám o sobě spotřebovává tolik elektřiny, jako některé vyspělé Evropské státy. Je to vyšší spotřeba než má ročně Argentina a ne o moc méně, než Norsko, Švédsko nebo poměrně velká Ukrajina. Bitcoin už předběhl například Nizozemí.
Kdyby byl stát, byl by 30. největším spotřebitelem. Mimochodem, když jsme tu měli takovéto srovnání v létě 2017, byl ještě Bitcoin mezi státy jen 81. (mezi Slovinskem a Turkmenistánem). Proti létům 2017–2018 je teď zdá se spotřeba tří až čtyřnásobná.
Energetická neefektivita Bitcoinu vyplývá z jeho samotné podstaty
Když se podíváte na graf BBC, je vidět, že spotřeba největších průmyslových zemí jako je Čína a USA (tam mají v přepočtu na obyvatele zdá se také hodně velký potenciál k úsporám, chce se říct) je mnohem vyšší. Takže to není tak, že by Bitcoin žral třeba pět nebo deset procent veškeré elektřiny, zřejmě stále tvoří "jen" necelé procento. Přesto je to ale hodně. Problém této technologie je v tom, že Bitcoin (a asi i další podobné kryptoměny) podle autorů této analýzy je vysoce neefektivní ze své podstaty.
Bitcoin pro svůj provoz potřebuje, aby masa distribuovaných klientů trvale prováděla náročné kryptografické výpočty, které ale samy o sobě neodvádějí žádnou užitečnou práci, kde jen o balast, který zajišťuje, aby zapojení do sítě stálo nějaké úsilí. Počet těžících počítačů (používajících specializované akcelerátory) bude v případě, že Bitcoin bude dál existovat a etabluje se jako mainstreamové platidlo, pořád růst a ač bude stoupat jejich energetická efektivita, to jen zvýší počet výpočtů, které budou provádět – není tedy reálné, aby spotřeba tohoto distribuovaného aparátu klesla, bude jen stoupat.
A především: nejde zdaleka jen o Bitcoin. Kryptoměn, které by ho chtěli nahradit nebo doplnit je řada, a každá, kde existuje nějaké těžení, přidává další takto propálenou energii. Zejména by asi mohlo být problematické Ethereum, které se těží na grafických kartách a kogenerování tepla a těchto tokenů z elektřiny je proto dostupné širokým vrstvám lidí. Během poslední kryptohorečky se odhadovalo, že by Ethereum mohlo „žrát“ čtvrtinu toho, co Bitcoin (takže další dva Temelíny) a je možné, že dnes to bude více.
Tato spotřeba, která je čistě navíc k tomu, co svět využívá na jiné účely, by asi nebyla úplně problém, kdybychom používali převážně trvale udržitelné zdroje jako vítr a solární energii. Ale dnes a v dohledné budoucnosti bude velká část této spotřeby pokrývána fosilními palivy, která zhoršují čím dál víc akutní klimatickou krizi (nebo také jadernou energií, kde ale zase musí výstavba zdrojů být dotovaná z našich daní…).
