Nejrychlejší stále Jihokorejci, Češi spadli o jedno místo
Průměrná rychlost světových linek poskočila v posledním čtvrtletí o nepatrný stupínek ze 2,6 Mb/s na 2,7 Mb/s. Ale meziroční nárůst je velký, celých 39 %. Prim hraje stále Jižní Korea se svou ohromnou sítí optických vláken. Nad 10 Mb/s se stále drží i Hongkong. Překvapivě ale Japonce dohání Lotyšsko. Průměrná rychlost v Česku je nižší než v předchozím kvartálu, takže jsme ztratili šestou příčku na světě, přeskočilo nás Švýcarsko.
S pořadím se hýbalo i na úplném chvostu. Počet míst, kde surfují rychlostí nižší než 256 kb/s už je jen 2,5 %. Už tradičně se na těchto pozicích drží země chudého východu a Afriky. Úplně nejpomalejší připojení mají v Libyi, kde 55 % občanů surfuje linkou srovnatelnou s mobilní technologií EDGE. Měření zřejmě ovlivnilo odpojování internetu, protože mezikvartální změna činí neuvěřitelných 757 %. Skoro osmkrát více lidí se za poslední tři měsíce připojilo pomaleji než 256 kb/s. V ostatních zemích s výjimkou Íránu byly průměrné rychlosti naštěstí navýšeny.
Broadbandovými rychlostmi disponují už dvě třetiny světa. Evropa v této statistice poraží i asijské tygry. Vůbec nejlépe jen na tom Bulharsko a Švýcarsko, kde 96 % lidí surfuje rychlostí minimálně 2 Mb/s. Ještě v minulém kvartálu jsme v této tabulce byli druzí na světě, teď už jsme sedmí, ale s minimálním rozdílem.
V připojení nad 5 Mb/s jsme také spadli ze 7. na 10. místo. Takovou rychlost používá 50 % Čechů. První jsou Jihokorejci se 79% pokrytím. Celkově na tuto rychlost doháslo 29 % světa.
Ve stovce nejrychlějších měst máme dva zástupce
Jihokorejské Tegu je s průměrnou hodnotou 21,5 Mb/s nejrychlejším městem planety. I další čtyři místa patří stejné zemi. Dalším rekordmanem je Japonsko, které má v Top 50 hned 38 zástupců a v Top 100 celkem 57 měst. Značný podíl mají i Spojené státy s 23 městy v první stovce.
Zbylých pár drobků si odnesly Hongkong, Nizozemsko, Lotyšsko, Austrálie, Švýcarsko, Irsko, Ukrajina, Kanada, Španělsko, Rumunsko a hned dvě města ČR – Brno (75. pozice, průměrná rychlost 7,9 Mb/s) a nějaká Ceska (90., 7,5 Mb/s).
Jestli je to Česká Třebová, Česká Lípa nebo něco jiného, to můžeme jen hádat. Ale ještě v posledním čtvrtletí bylo Brno nejrychlejším městem Evropy a 55. na světě. Na této pozici byla moravská metropole vystřídána Amsterdamem (33., 9,5 Mb/s).
Nejohroženějším portem znovu 445
Port 445, přes který Microsoft servíruje bezpečnostní záplaty skrz Windows Update, je útočníky využíván nejvíce, 38 % napadení bylo vedeno touto cestou. Ve zmiňované oblasti se ale nic zásadního neděje, akorát si trochu polepšil port 80 (www), který je nyní až třetím nejvíce zneužívaným.
Největším původcem útoků je Indonésie (14 %) následovaná Tchaj-wanem (11 %), odkud tedy pochází čtvrtina celosvětových napadení sítí. Nad 5 % je jich vedeno ještě z Číny, USA, Ruska a Brazílie. Polovina ataků pochází z Asie.
Akamai tvrdí, že ve třetím čtvrtletí zaznamenal 20× více DDoS útoků než v posledních třech letech.
IPv4 adres už přes 615 milionů
Přes síť Akamai prošly požadavky z více než 615 milionů adres IPv4, což je o 15 % více než loni. Tato oblast už spíš stagnuje, neboť IANA už nedisponuje dalšími volnými bloky a rozdělují se tak poslední zbytky. Západ se už k novým adresám prakticky nedostane, proto rostou hlavně rozvíjející se trhy (Čína, Brazílie…). Díky překladových mechanismům ale ještě v pohodě vydržíme několik let i bez nového standardu IPv6.
Je zajímavé, že 68 % adres si rozebralo jen zemí. Nad 100 000 unikátních adres má 135 zemí a jen 31 států má méně než 1000 IP adres.
Mobily o fous rychlejší
Nejrychlejší operátorem světa je PL-4 v Polsku (Akamai rozlišuje sítě, ale nezvěřejňuje názvy) s průměrnou rychlostí 6,1 Mb/s. Osmadvacet operátorů poskytovalo průměrné rychlosti vyšší než 2 Mb/s. Devětačtyřicet sítí mělo průměrné rychlosti nad 1 Mb/s. Vůbec nejhůře je na tom některý z thajských operátorů (TH-1) s pouhými 149 kb/s.
U devíti operátorů dokázali uživatelé přenést průměrně přes 1 GB dat za měsíc, u 75 sítí to bylo nad 100 MB a v 17 pod 100 MB.
Ve třetím čtvrtletí se podle měření Ericssonu přeneslo přes mobilní sítě 450 petabajtů dat (milionů gigabajtů) měsíčně. Největší díl ukousla online média (televize, rádia, YouTube apod.), přenos větších souborů a prohlížení webu. Naopak stahování aplikací a využívání sociálních sítí má na celkový traffic vliv maximálně v řádu procent.
Česko vs. Slovensko
Kdo surfuje na mobilu rychleji? Operátory můžete opět hádat v diskuzi, Akamai detaily neuvádí.
Čeští mobilní operátoři:
- CZ-1: průměrná rychlost (1709 kb/s), ve špičce (8630 kb/s), dat za měsíc (87 MB)
- CZ-2: průměrná rychlost (1228 kb/s), ve špičce (5405 kb/s), dat za měsíc (195 MB)
- CZ-3: průměrná rychlost (3667 kb/s), ve špičce (11 560 kb/s), dat za měsíc (282 MB)
Slovenští mobilní operátoři:
- SK-1: průměrná rychlost (327 kb/s), ve špičce (2077 kb/s), dat za měsíc (38 MB)
- SK-2: průměrná rychlost (2382 kb/s), ve špičce (10 658 kb/s), dat za měsíc (1862 MB)
Statistiky pevných připojení
Země | Podíl na útocích |
Unikátních IP | Průměrná rychlost | Průměr špiček | Nad 2 Mb/s | Nad 5 Mb/s |
Česko | 0,4 % | 2 059 329 | 7,3 Mb/s | 22,2 Mb/s | 94 % | 50 % |
Slovensko | 791 519 | 5,5 Mb/s | 20,2 Mb/s | 91 % | 22 % | |
Polsko | 1,7 % | 6 977 625 | 4,3 Mb/s | 16,8 Mb/s | 81 % | 23 % |
Maďarsko | 1,7 % | 2 221 847 | 5,9 Mb/s | 24,6 Mb/s | 94 % | 41 % |
Rakousko | 0,1 % | 2 994 080 | 5,4 Mb/s | 18,3 Mb/s | 78 % | 30 % |
Jako obvykle platí, že čísla musíme brát s nadhledem. Z průměrů se dělají pěkné infografiky, ale stejně jako průměrný plat neřeknou nic o tom, jak se v Česku máme. Ale stejná metrika aplikovaná na více zemí nám pomůže alespoň trochu odhalit, jak jsme na tom ve srovnání se sousedy. Statistiky Akamaie jsou hodně vážené, neboť jejich CDN sítí putuje třetina světového trafficu.