ARM nyní přistupuje k tzv. IPO, tedy vstupu na burzu, kvůli čemuž se snaží zlepšit své tržby a výdělky, patrně i za cenu zhoršení vztahů s klienty. Tato změna v ARMu by mohla jít ještě dál, než je soudní spor s Qualcommem. ARM se prý chce pustit přímo do výroby čipů, čímž by obešel klienty-prostředníky, skrze jejichž čipy byly jeho architektury dosud k dostání. Pro ekosystém architektury ARM by to mohl být extrémní obrat.
Problém ARMu, který plán vstoupit na burzu dost obnažil, spočívá v tom, že ač jsou jeho technologie kriticky důležitým základem ohromného trhu mobilních procesorů, embedded čipů a dalších na nich založených produktů, samotná firma ARM Holdings z toho má celkem malé příjmy, jelikož jen licencuje návrh architektury nebo instrukční sady za částky v řádu centů na jeden kus čipu. Její tržby jsou o řád i dva menší než třeba Qualcommu nebo Applu, někde na úrovni stovek milionů dolarů za kvartál.
Jedno z řešení by bylo, kdyby se ARM chopil větší role a vyráběl celé čipy, které se prodávají za mnohem větší ceny. ARM beztak optimalizuje své IP i přímo co do fyzického návrhu na výrobní procesy například TSMC, takže lze říct, že to nejtěžší v podstatě už dělá a celé vlastní procesory by dávno mohl nabízet.
Spolupráce s Intelem je víc, než se zdá
Podle analytika Ming-Chi Kua to ale vypadá, že teď ARM tento další krok, který z něj ovšem udělá konkurenta až nepřítele jeho vlastních dosavadních klientů, zřejmě opravdu chystá. ARM před časem vstoupil do partnerství s Intelem, které oficiálně má za cíl vyrábět v továrnách Intelu (Intel Foundry Services) procesory ARM na procesu 18A.
Více: Procesory pro telefony se budou vyrábět na 1,8nm procesu Intelu. Firma uzavřela partnerství s ARMem
Měli jsme za to, že se tím míní tradiční optimalizace IP, které by pak bylo poskytováno v dosud obvyklém stylu dalším firmám, které by teprve pak u Intelu své SoC vyráběly. Ming-Chi Kuo ale uvádí, že podle jeho informací a zjištění je spolupráce zřejmě hlubší a ARM se přímo stane zákazníkem Intelu – přímo bude nějaké vlastní 1,8nm (18A) čipy u IFS vyrábět.
Pokud by se ARM úspěšně transformoval v plnohodnotného výrobce procesorů a stal by se přímým protivníkem Intelu, AMD, Qualcommu, ale také třeba Nvidie či Applu, hodně by se asi změnilo to, jak počítačový trh vypadá.
Mobilní, nebo jiný trh?
Ming-Chi Kuo ale podotýká, že zatímco ARM disponuje mnohými ingrediencemi pro mobilní čipy (GPU, CPU, propojovací logiky, AI akcelerátory a podobně), chybí mu v portfoliu konektivita. Takže výrobci mobilů by k jeho SoC museli podobně jako třeba Apple poptávat 5G modem u Qualcommu, který by vzhledem ke špatným vztahům asi moc nechtěl kooperovat. Tudíž zatím asi ARM nemůže Qualcomm (a MediaTek, Samsung) moc ohrožovat v mobilním trhu a nezdá se moc pravděpodobné, že by se na něj nějak brzo pokoušel proniknout.
Napadá nás ale jiná možnost, kam by ARM proniknout mohl a má k tomu i všechny předpoklady: serverový trh. Ony 1,8nm čipy přímo vyráběné (u Intelu) ARMem a pak prodávané v jeho vlastní režii by tedy mohly být serverová CPU.
ARM na tento trh vstoupil serverovými architekturami Neoverse řady N a V, které sklidily docela slušný úspěch, podařilo se jim skutečně tento rybník předtím ovládaný Intelem (kterému jen pomalu po kouscích ubírá kus koláče AMD) penetrovat. V tomto případě ARM dodává prakticky celé řešení na klíč – jádra CPU, jejich propojení, snad jen s výjimkou konektivity typu PCIe, Ethernetu a řadičů pamětí (což se stejně licencuje třeba od Synopsys nebo Cadence). Často se říká, že s tím, co ARM nabízí, si může vlastní procesory udělat kdokoliv, takže proč ne ARM samotný? Doteď se však jeho tah na servery realizoval opět jen přes produkty externích firem (které z jeho pohledu možná slízly smetanu).
Největší ohlas měly procesory Neoverse od Amazonu (Graviton) a po něm Ampere (Altra). První z nich ale obsluhuje jen sám sebe a neprodává procesory nikomu jinému, Ampere zase chystá přechod na vlastní architekturu. Tím pádem na trhu vlastně nebude někdo, kdo by nabídl „echt“ serverový procesor, ve kterém by bylo soustředěno to, o co se ARM v této oblasti snaží, a postavil ho jako konkurenci Intelu a AMD.
Oproti mobilnímu trhu zde tedy teď ARM nemá moc existující konkurence, a je to tedy možná dobrá příležitost, jak do lukrativnějšího byznysu prodeje hotových procesorů vstoupit. Pokud by proti tomu jeho klienti vyrábějící procesory pro mobily protestovali, může poukázat na to, že jde o úplně jiný trh, o který oni zájem neměli (například Qualcomm se o serverové procesory pokusil, ale pak je vzdal).
V případě úspěchu by ale pak pochopitelně časem mohly tyto spády ARMu pokračovat do dalších oblastí, jako jsou akcelerátory AI. Pro ty by vlastní serverová platforma byla dobrým odrazovým můstkem a je to momentálně pomalu větší byznys než samotné serverové procesory. Možná by se pak dokonce mohla pozornost obrátit i na notebooky a PC, u kterých ARM také může říct, že jsou novým trhem, o který se velcí výrobci mobilních SoC (reálně teď jen Qualcomm, MediaTek jen v Chromeboocích) moc nesnaží.
ARM si může zavařit
Celý tento plán je pro ARM ale zároveň i riziko. Jeho dlouhodobá strategie, která mu také vynesla dnešní postavení, používala fakt, že sám čipy nevyrábí a nekonkuruje tím svým klientům, jako jedno z lákadel. Firmy jako Qualcomm, MediaTek a další se nemusely bát založit na spolupráci s ARMem svůj byznys (a stát se na něm tím pádem závislými), protože se mohly spolehnout, že od něj nehrozí žádný útok. I vstupem třeba jen na serverový trh ale ARM hodně důvěry ztratí (podobně jako asi hodně lidí znejistělo ze žaloby na Qualcomm). I bez toho se již většina firem vážně poohlíží po alternativní architektuře RISC-V a podobné kroky ARMu mohou vést k tomu, že na ni reálně přejdou.
Zdroj: Ming-Chi Kuo (Medium)