HP žaluje Oracle
Tím, že Oracle přestal vydávat záplaty pro své programové vybavení pro platformu IA-64, měl poškodit zákazníky Hewlett-Packardu. Právě svými zákazníky, kteří si v dobré víře pořídili ne zrovna levné servery s Itaniem a operačním systémem HP-UX, se HP zaštiťovalo; po Oraclu nechtělo přitom nic víc, než své rozhodnutí přehodnotit a software nadále udržovat.
Oracle na oplátku žaluje HP
Oracle se pár měsíců rozmýšleno a v prosinci/decembri minulého roku opětovalo palbu. Podle něj HP poškodilo své zákazníky samo, když jim úmyslně zatajilo, že Itanium je neperspektivní platforma. Ve své žalobě Oracle tvrdí, že HP lhalo a vypouštělo klamavá tvrzení na všechny strany ve snaze „získat více času k podojení svých zákazníků“. A že když Oracle sdělilo světu pravdu, odezva HP byla firmu pomluvit a svalovat na ni vinu za konec Itania.
Společnost Hewlett-Packard žalobu suše okomentovala jakožto pokus Oraclu odstavit Itanium, které konkuruje jeho vlastním procesorům SPARC získané akvizicí Sunu.
A soud rozhoduje: máslo na hlavě mají všichni
Server X-bit labs nyní informuje o verdiktu, který vynesl nejvyšší soud státu Kalifornie. Ani jedna ze znesvářených firem se prý nechovala korektně. Obě ale výsledek považují za své vítězství, alespoň co se týče prohlášení do médií.
Hewlett-Packard oklamalo své zákazníky, když jim zatajilo, že roadmapa Itanií končí čipem Kittson (jeho vydání je plánováno na léta 2012 nebo 2013). Interní dokumenty HP prý dokazují, že firma moc dobře věděla, že Itanium a s ním i HP-UX jsou odsouzeny k zániku, a pouze vytvářela iluzi dlouhodobé schůdnosti této platformy.
Rozhodnutí Oraclu ukončit podporu architektury IA-64 bylo naopak podle soudu pečlivě vykalkulovaným krokem. Jak mají dokazovat opět interní dokumenty společnosti, Oracle chtělo svou převahou na trhu databázových systémů dotlačit stávající majitele serverů HP k migraci na jeho železo s procesory SPARC. Obchodníci Oraclu prý měli za úkol cíleně šířit „FUD“ (strach, nejistotu a pochybnosti) o výhledu Itania. Kromě toho se prý Oracle pokusilo vyvléknout se ze smlouvy s HP podvodným tvrzením.
Itanium je drahý špás, aneb co dalšího soud zjistil
Zdali udržovat člověka v kómatu při životě na přístrojích je v první řadě ožehavá morální otázka a za druhé je to poměrně nákladné. V případě klinicky mrtvého procesoru je to ale pouze otázka peněz. Odpověď na ni zní 88 milionů dolarů ročně. Přibližně tolik totiž Hewlett-Packard platil Intelu, aby Itanium dále vyvíjel. Největší výrobce procesorů měl sice v plánu Itanium zaříznout a namísto toho se více věnovat Xeonům pro víceprocesorové servery. Co by ale pro HP za 690 milionů dolarů neudělal?
Konkrétně v roce 2008 uzavřely společnosti smlouvu, kdy se HP zavázalo sponzorovat vývoj Itania celkem 440 miliony USD v letech 2009 až 2014 a na oplátku odebrat vyrobené čipy. V roce 2010 pak byla uzavřena další smlouva, tentokrát znějící na 250 milionů dolarů, v rámci níž měl Intel udržet Itanium při životě až do roku 2017. Posledním Itaniem přitom ale stále bude Kittson, v podobě jeho vylepšené verze Kittson+.
Dodejme, že s Itaniem to postupně jde s kopce od roku 2005, kdy se od něj odvrátili dva velcí výrobci serverů, IBM a Dell. Před Oraclem přestali platformu IA-64 podporovat Microsoft a RedHat a také sám Intel v roce 2011 přestal rozvíjet své kompilátory jazyků C/C++ a Fortran pro tuto architekturu.
Zdroj: Business Insider, X-bit labs, Wired
