Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN), jejímž je Česko členem, má pod Alpami obří inženýrské dílo: Velký hadronový urychlovač subatomárních částic. Nyní začali chystat stavbu čtyřikrát většího zařízení, které umožní srážet částice sedmkrát vyšší energií.
Plány jsou staré už několik let, nyní se však možnost realizace značně přiblížila. Současný Velký hadronový urychlovači částic je tunel délky 27 kilometrů (spojený kruh). Nachází se v hloubce 50 až 170 metrů pod zemí. Prochází hranicemi mezi Francií a Švýcarskem. Hadron je subatomární částice obsahující kvarky, odtud název hadronový urychlovač. Vědcům umožňuje mj. studium Higgsova bosonu, který poprvé detekovali právě díky urychlovači.
Starý tunel pochází z roku 1980 a původně byl určen pro jiný výzkum. Urychlovač částic je v něm v provozu od roku 2008. CERN nyní začal chystat jeho nástupce, jež má mít obvod 100 kilometrů, tedy půjde o čtyřikrát delší tunel. Stát bude 23 miliard dolarů a do provozu by se měl dostat nejdříve v roce 2048. Nový tunel by mohl pomoci objevit nové částice či odpovědět na otázku, proč je ve vesmíru více hmoty než antihmoty.
Kromě členský zemí CERNu bude prý možná potřeba zapojit pro financování i další země, jako jsou Spojené státy nebo Čína, jež mohou mít na výzkumu také zájem. Čína by ovšem také ráda vybudovala vlastní urychlovač na svém území. Jakožto člen bude přispívat pravděpodobně i Česko, kde bychom za podobnou částku dokázali opravit několik kilometrů dálnic.
Takovéto stavbě musí předcházet důkladný geologický průzkum, aby například tunel nenarazil na podzemní jezera. Prozatím má název Future Circular Collider (FCC). Nový urychlovač umožní rozbíjet protony silou až 100 teraelektronvoltů. Což se těžko představuje, ale pro srovnání Velký hadronový urychlovač umí 14 teraelektronvoltů.
