EIU už od roku 2010 analyzuje stav digitálních společností ve světě. Dříve byl tento projekt znám pod názvem „e-readiness“, tedy digitální připravenost, letošní ročník už vystupuje jako „digital economy rankings“ – žebříček digitálních ekonomik.
Do výsledků se započítává stovka kvanti- a kvalitativních kritérií, které jsou rozděleny do šesti kategorií s rozdílnou vahou. Z těchto údajů se vyhodnotí celkové skóre od 1 do 10 (nejlepší).
- míra propojení a technologická infrastruktura (20 %)
- podnikatelské prostředí (15 %)
- společenské a kulturní prostředí (15 %)
- právní a politické prostředí (10 %)
- vládní politika a vize (15 %)
- přijímání nových technologií jednotlivce a firmami (25 %)
Nově hraje důležitou roli kvalita internetového broadbandu (dostupnost optických přípojek), mobilního připojení (penetrace 3G a 4G sítí) a cena nejnižší DSL přípojky (rychlost 256 kb/s).
Ve Finsku je alespoň 1Mb/s internet nařizován zákonem, zdroj: Google Maps
Přesná čísla bohužel neznáme, EIU je veřejně neposkytuje, takže můžeme vycházet pouze z jejich závěrů a těch, co ve zprávě dodává IBM. Analýza se opírala také o údaje OSN (68 ze 70 zemí v žebříčku), Spojené národy monitorují stav e-governmentu v členských státech (viz tabulka). Ze jasně vede Jižní Korea následována USA, Kanadou a Velkou Británií. Česko je na 33. místě a Slovensko 43.
Hlavním účelem žebříčku je monitorování stavu využívání technologií v běžném životě, ve státní správě, školství… To souvisí i s politickou, právní a kulturní situací v zemi. EUI začal „e-readiness“ tvořit před deseti lety, to ještě broadband, e-government, 3G platily skoro za sprosté slovo, nebo tyto pojmy ani neexistovaly.
Ředitel globálního technologického výzkumu v Economist Intelligence Unit Denis McCauley poznamenal: „Významný digitální rozvoj vyžaduje koordinovanou činnost a pokrok napříč všemi oblastmi.“ Vítěz letošního průzkumu Švédsko spolu s dalšími zeměmi z předních pozic se vedle vysoké míry propojení vyznačují také stabilním obchodním a právním prostředím, silnými kulturními a vzdělávacími pobídkami, podporou vlády v oblasti rozvoje informačních technologií a také, částečně v důsledku všech uvedených faktorů, též aktivním a rostoucím využitím nových služeb jednotlivci i obchodním sektorem.
Střípky
Na špici se vyskytují všechny severské země, jen pořadí se mění. Dlouholetého lídra Dánsko letos vystřídalo Švédsko, na čtvrté a šesté místo se probojovali Finové a Norové.
Kvalita širokopásmového připojení a mobilních sítí vyšvihla nahoru Japonsko a „Asijské tygry“ Hongkong, Singapur, Jižní Koreu a Tchaj-wan. V těchto oblastech je nejvyšší hustota optických sítí na počet obyvatel.
Rychlé připojení k internetu se stává každým rokem přístupnější. Ve 49 ze 70 zemí tvoří měsíční poplatek za linku méně než 2 % průměrného měsíčního příjmu domácnosti. Loni to tyto podmínky splnilo jen 42 států. Dostupnost se tak zvýšila v chudších oblastech Vietnamu nebo Nigérie.
Rozdíly v rozvoji digitálních ekonomik se neustále snižují. Loni bylo skóre mezi nejhorší země nižší o 5,9 bodu než u nejlepší, letos už jen 5.5 bodu. Něco ovšem způsobil nový výpočetní model žebříčku, na kterém ztratily především rozvinutější ekonomiky, i tak ovšem chudší země snižují své ztráty v těchto oblastech.
V roce 2014 porostou video služby na úkor P2P a sdílení souborů, zdroj: Cisco
Podle průzkumu Cisca (světová jednička v poskytování síťových technologií) dnes každý měsíc přibývá 40 milionů uživatelů mobilních telefonů, roste proto také zájem o datové služby a také prostor pro sítě nové generace. Množství přenesených dat na internetu je letos o dvě třetiny vyšší než loni touto dobou.
Analýza firmy Telegeography zase tvrdí, že se celosvětově každý rokem zdvojnásobuje rychlost optických linek. Jednou může být internet až 100× rychlejší než dnes. Zvyšuje se podíl video služeb na globálním trafficu. Zatím je největší zájem o P2P sdílení souborů, ale za čtyři roky bude zhruba polovinu přenosové kapacity patřit videu. Aspoň podle předpovědi Cisca.
Mobilní 3G sítě pokrývají asi 1,2 miliardy obyvatel, což je čtvrtina rozsahu GSM. V Americe se mohutně rozjíždí 4G. Tamní operátor Verizon investoval loni do rozvoje infrastruktury asi 17 miliard dolarů.
V Jižní Americe tečou velké balíky peněz do školství na program „jeden počítač pro každého studenta“. Uruguay loni nakoupila 380 000 strojů, letos chtějí dalších 180 000. V Argentině koupili dokonce 600 000 počítačů.
Afrika také dostane rychlý internet, zdroj: Wikipedia
V Africe se rozmáhají distanční formy vzdělávání. Ghana a Nigérie společně budují otevřené univerzity. V druhé jmenované je Open University se 75 000 studenty dokonce největší v zemi. Jižní Afrika má 40 % studentů v dálkových programech. Proto je potřeba široká dostupnost internetu. Možná v tom pomůže nová podmořská páteřní linka France Télécom.
Kompletní zprávu v angličtině naleznete na webu IBM (0,5MB PDF).
Žebříček Economist Intelligence Unit
Klepnutím na tabulku otevřete kompletní žebříček.
Zdroj: Tisková zpráva, IBM
