Česko má čtvrtý nejrychlejší internet v Evropě, osmý na světě

13. 8. 2012

Zdroj: Redakce

Už více než rok se pravidelně věnujeme čtvrtletním zprávám State of the Internet od největší CDN sítě Akamai. Přes její servery teče ohromné množství dat z celého světa, ze kterých pak lze zjistit několik zobecňujících statistik, co se týče rychlosti Internetu, počtu unikátních IP adres nebo použitelnosti mobilních sítí. Aktuální čísla platí pro první čtvrtletí roku 2012, starší si můžete připomenout v dřívějších článcích.

Češi čtvrtí ve Evropě, osmí na světě

Průměrná rychlost připojení na světě je 2,6 Mb/s. Když v předposledním čtvrtletí tato hodnota klesla o 14 %, teď už je zase zpět na úrovni z loňského podzimu. Všechny země z Top 10 zrychlovaly s výjimkou první Jižní Koreje. Tamní obyvatelé surfují rychlostí 15,7 Mb/s, u nás je to méně než polovina, 7,1 Mb/s. V Evropě je rychlejší jen Irsko, Švýcarsko a Lotyšsko. Jenže tempo růstu je v těchto zemích vyšší než u nás. Ještě loni jsme byli šestí na světě a druzí v Evropě.

Akamai už bohužel neměří nejpomalejší připojení pod 256 kb/s, ale věříme, že i v Karibiku, Africe a na Středním Východě dochází ke zlepšení. Víme jen, že ve 24 zemích byla průměrná rychlost pod 1 Mb/s.

Zajímavostí jsou výkonností špičky, tedy průměr nejvyšších zaznamenaných rychlostí k jedné unikátní adrese. Tato statistika ukazuje především teoretickou rychlost, jako lze na linkách dosáhnout. Světový průměr je 13,5 Mb/s, ale v Hongkongu je to až 49,3 Mb/s. Okolo 40 Mb/s a výše to díky rozsáhlým optickým sítím zvládnou také připojení v Jižní Koreji a Japonsku. U nás je to 24,5 Mb/s, o chlup nižší (24,2 Mb/s) je rychlost na Slovensku.

Každý desátý uživatel planety surfuje rychlostí 10 Mb/s a lepší. Tato čísla opět hodně zkreslují Asiaté, kde si podobné připojení dopřává každý třetí (Japonsko, Hongkong) či každý druhý člověk (Jižní Korea). U nás nad 10 Mb/s dosáhne 12 % lidí.

Akamai po letech také překlasifikoval označení broadband, neboli širokopásmové připojení. Už to nejsou jen 2 Mb/s, nýbrž dvojnásobek. Linku nad 4 Mb/s má k dispozici 40 % světa. První je opět Jižní Korea (86 %), Česko je se 68 % na devátém místě. Jen 40 % Slováků surfuje broadbandem.

Ďábelský počet IP adres

Adresy formátu IPv4 už v celém světě docházejí, přesto jsou ještě některé bloky volné a v držení operátorů. Díky tomu počet aktivních adres stále roste. V síti Akamai jich za první kvartál roku 2012 zaznamenali 666 milionů, o 6 % více než v předchozím období. Deset největších zemí drží 66 adresního prostoru. Největší jsou stále Spojené státy, ale Čína se na ně stále dotahuje. Aby také ne, když má čtyřikrát více obyvatel a dvakrát tolik surfařů.

Akamai zaregistroval celkem 218 zemí. Přesně 180 z nich jich využívá méně než milion adres, 131 jich má méně než 100 000 a 29 zemí dokonce pod 1000 adres.

Klesající počet adres v budoucnu nebude hrát roli, neboť se už pomalu přechází na protokol IPv6.

Tři osy zla

Nejvíce internetových útoků pocházelo z Číny (16 %), USA (11 %) a Ruska (7 %). Ze třech zemí přišla třetina světových útoků (DDoS a jiné). Nejohroženějším portem je stále 445, který využívá Microsoft pro distribuci aktualizací. Zvláštní je hlavně mezičtvrtletní nárůst z 25 % a 42 %. Rostly ale také útoky skrz Telnet.

Nepříjemnosti ale nemusí mít na svědomí pouze útočníci, ale také samy vlády. V únoru jsme psali, že Írán blokoval zabezpečený protokol HTTPS. Ke svým bankám, poštovním účtům a dalším citlivým informacím se podle Akamaie lidé opravdu nedostali. V síti byl zaznamenán velký výpadek mezi 9. a 13. únorem. Weby běžící přes HTTP však byly ovlivněny jen minimálně.

Česko vs. Slovensko

Země	Podíl na útocích	Unikátních IP	Průměrná rychlost	Průměr špiček	Nad 4 Mb/s	Nad 10 Mb/s
Česko	0,5 %	2 231 060	7,1 Mb/s	24,5 Mb/s	68 %	12 %
Slovensko	0,1 %	903 926	5,7 Mb/s	24,2 Mb/s	40 %	9 %
Polsko	1,8 %	8 016 244	5,0 Mb/s	22,0 Mb/s	44 %	7 %
Maďarsko	1,7 %	2 599 912	5,9 Mb/s	28,0 Mb/s	60 %	10 %
Rakousko	0,2 %	3 091 940	5,7 Mb/s	20,2 Mb/s	46 %	10 %