Pro hráče asi zůstane hardwarovou událostí tohoto roku, že přišla nová generace grafických karet – zatím Ampere (GeForce RTX 3000) od Nvidie, ještě se pak přidají Radeony RX 6000. Ale pro celý počítačový průmysl bude asi mnohem zásadnější otřes či vlny, které vyvolalo, respektive zejména asi v budoucnu může vyvolat to, že společnost ARM licencující a vyvíjející stejnojmennou procesorovou architekturu teď kupuje Nvidia.
Nejprve vyvolalo značné pozdvižení, když prosákla zpráva o tom, že obě firmy jednají, poté se rozpoutalo v obecenstvu i na scéně vzrušené šeptání, když Nvidia všechno potvrdila a obchod byl skutečně uzavřen. Ovšem je ještě možné, že se mu postaví do cesty překážky, kvůli kterým by toto dalekosáhlé spojení mohlo zase vyšumět do ztracena (což by samo asi byla docela velká událost).
Každá takováto velká akvizice totiž prochází schvalováním úřadů pro ochranu hospodářské soutěže (také nazývaných antimonopolních), přičemž do obchodů „kecají“ orgány těch zemí, kde firma funguje, například ve formě poboček. ARM je sice původně britský, ale v Číně má založenou pobočku, respektive společný podnik s čínskou účastí, k čemuž jsou tam západní firmy nuceny. Mimochodem ARM má s tímto podnikem momentálně velké potíže, jeho CEO se takříkajíc vzbouřil proti mateřské firmě). Každopádně na základě tohoto působení v Číně mají tamní orgány právo veta podobně jako ty britské.
Čína v cestě
Spekulace (či obavy), že by obchod mohl narazit právě v Číně, se objevily prakticky ihned. I když to, že do obchodu Nvidia vůbec šla, jako by je trochu rozmělňovalo. Firma by totiž obvykle asi neměla toužit po absolvování třeba roku a půl příprav – tak dlouho může (ne)schvalování trvat – pokud by viděla vysoké riziko, že to nakonec nevyjde a všechno bude nutné odpískat a vrátit zpátky.
Podle čínských novin South China Post (anglické znění) se k tomuto problému vyjádřil na nějaké konferenci bývalý šéf-inženýr známého výrobce počítačů a dalších artiklů Lenovo a nyní už 81letý významný akademik v oboru Ni Kuangnan (anglická transkripce Ni Guangnan). Podle Kuangnana nebude pro Čínu akceptovatelné používat technologie od ARMu, pokud budou pod americkou kontrolou (ve vlastnictví americké firmy, která podléhá americkým zákonům a nařízením).
Podle Kuangnana je proto vysoce pravděpodobné, že čínské úřady spojení Nvidie a ARMu nepovolí a tím zablokují. Oficiální důvod by bylo riziko vzniku monopolu na IP pro navrhování čipů, což také asi není úplně bezdůvodné. Minimálně se dá říct, že spojením Nvidie s její současnou tržní kapitalizací a ARMu s jeho relativně malými tržbami, ale zato obrovským dopadem na počítačový svět, by vznikl příliš mocný hráč, který by mohl diktovat trhu podmínky a omezovat konkurenci.
Americká kontrola nad ARMem by mohla být pro čínský průmysl katastrofa
Nicméně Kuangnan i další komentátoři se shodují, že reálně by tady šlo o to, že by USA pak měly možnost na technologie ARMu uplatnit své exportní regulace a embarga. Ty momentálně směřují hlavně na koncern Huawei, který tak nemůže obchodovat třeba s Microsoftem (Windows), Googleem (Android) nebo Qualcommem (čipy SoC pro mobily). Ale nově má zablokováný přístup také výrobce čipů SMIC.
Tip: USA stupňují tlak na Čínu: sankcemi odřízly národní továrnu na čipy SMIC od technologií
ARM byl už částečně Amerikou i regulován, ale například IP procesorů ARM se nakonec podařilo pro Huawei povolit s tím, že jde o britskou technologii. Když se ale vlastníkem stane regulérně Nvidia, toto asi padne. Pak by asi zákaz vývozu pro Huawei, ale potenciálně i pro další firmy, byl skutečně zaveden, což by byl pro mnoho firem a odvětví velký problém. V Číně něco od ARMu licencuje na 200 firem, které údajně už vyrobily přes 19 miliard různých čipů s těmito technologiemi.
Čína samozřejmě může zvolit jinou architekturu CPU, ale migrace softwaru a už odladěných platforem a produktů by byl kolosální úkol, který by čínský průmysl v tomto oboru pozdržel či vrátil zpět o několik let.
Galerie: Křemíkové firmy, které vyrábějí procesory s technologií ARM
Epizoda v obchodní válce
Je třeba připomenout, že mezi USA a Čínou probíhá tzv. obchodní válka, kde se už oboustranně používá tlaku na firmy jako páky proti protivníkovi. Čína tak může blokovat koupi ARMu i jako odvetu za sankce na Huawei (a svým způsobem i jako rukojmí při vyjednávání). Tato opatření jsou už asi tak jako tak zpolitizovaná i na Americké straně.
Americké úřady pravděpodobně akvizici schválí, regulaci provádějí v posledních letech poměrně málo (ač se například volá, že internetoví giganti typu Google a Facebook jsou příliš mocní). Ty britské asi také, jelikož Nvidia se zdá se zvlášť snažila potěšit Spojené království přísliby různých investic a udržení a rozšíření počtu pracovních míst. Čínské veto by tak asi mohlo být jediné, ale přesto by asi znamenalo konec. Máme tu už i precedent, kdy Čína zablokovala pokus Qualcommu spojit se s firmou NXP (dříve Freescale). Už u této události se má za to, že šlo o truc/odvetu v obchodní válce.
Toto je samozřejmě zatím jen jeden názor (byť člověka s velkou zkušeností a potenciálně ukazující na nálady ve vyšších čínských kruzích). Ale hrozba, že z této možná až historické akvizice nakonec nic nebude, asi i tak začíná být čím dál reálnější. Zvlášť pokud bude trvat nebo se stupňovat tlak z USA, je to asi hodně reálná možnost.
Asi se může stát, že nyní republikáni (prezident Trump) prohrají volby a poté nastoupí pragmatičtější vyjednávání, kde se mezi USA a Čínou podaří uzavřít dohodu. V takovém případě by pak možná obstrukce skončily. A je možné, že na nějakou takovou možnost kalkuluje i Nvidia, ale předpoklad, že změna vlády (pokud k ní vůbec dojde…) změní hned i politiku vůči Číně nemusí vyjít a konfrontace se vůbec nemusí uklidnit.
Ztroskotá spojení Nvidie a ARMu kvůli Číně?
Zdroje: South China Morning Post, techPowerUp