Ještě jsem nezmínil velmi důležitou věc: čínské procesory nepoužívají instrukční sadu x86 jako čipy od Intelu nebo AMD. Jsou kompatibilní s architekturou MIPS, ačkoliv pod pohružkou žaloby od MIPS Technologies je jejich tvůrci raději takto nepropagují. Na Loongsonech běží operační systémy na bázi Linuxu, u nichž je kladen důraz na podporu čínského písma. Samotné školy a administrativní pracoviště v Číně jsou pro Loongson dostatečně velkým trhem.
Loongson 3 má však oproti svým předchůdcům sadu nových instrukcí, pomocí kterých může simulovat x86 prostředí a tedy by na něm mohl běžet operační systém Microsoft Windows a programy pro něj napsané. A to nejlepší nakonec: protože Loongson 3 bude instrukční sadu x86 vlastně jen emulovat a bude tedy pomalejší, než skutečný x86 čip, Číňané nepotřebují licenci od Intelu! Navíc, podle patentového právníka Intelu bude ztráta výkonu pouze okolo 20 procent.
Neprozradil sice, s čím srovnává, ale i tak nám vzniká zajímavý precedens: pokud lze vytvořit procesor, který bude emulovat instrukční sadu x86, a přitom dosáhne alespoň výkonu střední třídy skutečných x86 CPU, mohla by do tohoto segmentu trhu vstoupit například Nvidia, o níž se šušká, že vlastní procesor vyvíjí. To je ale samozřejmě jen takové coby-kdyby. Spíše je pravděpodobnější, že za několik let po čínských automobilech zaplaví Evropu a Ameriku čínské procesory.
Zdroj: techPowerUp!, Wikipedia