Telefony budou nadále dodávány pouze přepravní službou a v prodejnách pravděpodobně nezůstane ani vzorek na vyzkoušení. Tím bude minoritní platforma prakticky odsouzena k zániku. T-Mobile má sice ve Spojených státech tržní podíl jen okolo 10 %, ale ani u větších soupeřů zřejmě BlackBerry neslaví úspěchy.
Na pozici třetího ekosystému tedy BlackBerry může s největší pravděpodobností zapomenout. Otázkou zůstává, co s firmou bude dál. Vedení údajně hledá investora, který by skoupil akcie a učinil z BlackBerry soukromou společnost (dnes je veřejně obchodována na burze). Podobně se Michael Dell s kapitálovou společností Silver Lake Partners snaží „zprivatizoval“ Dell. Každopádně před BlackBerry stojí těžká rozhodnutí ohledně výroby telefonů a vývoje vlastního operačního systému.
Licencovat BB10 jiným výrobcům zřejmě nebude životaschopný obchodní model, leda že by systém uměl spouštět všechny aplikace pro Android, jako Sailfish OS od finské firmy Jolla. Telefony s hardwarovou klávesnicí QWERTY jsou pro mnoho lidí první asociace se značkou BlackBerry, avšak jak jsem přemítal v nedávném blogpostu, pro většinu uživatelů je operační systém (a jeho výběr aplikací a perspektiva) důležitější než hardwarové parametry.
Obojí je ale podle nedávné analýzy Scotiabank prakticky bezcenné. Podle cen akcií na burze má celá společnost hodnotu 5,3 miliardy dolarů, z toho 2,8 miliardy je hotovost a krátkodobé investice a 2,25–2,5 miliardy by přibližně mohla být hodnota bohatého patentového portfolia. Odhad je to spíše konzervativní, patentny Nortelu a Motoroly před dvěma lety měnily majitele za přibližně dvojnásobnou cenu za kus. Tehdy ale zrovna zuřila řada patentových soudních sporů, což ceny intelektuálního vlastnictví vyšroubovalo nahoru.
Jednou z variant tedy je, že BlackBerry se přetransformuje v patentového trolla. Výrobu telefonů a kdysi slavnou značku ale případný investor dostane prakticky zadarmo, což také není k zahození.
Zdroj: VR-Zone 1 | 2, Boy Genius Report
