Jak píše redmarx, má to jeden zásadní háček. Totiž skoro stejným tempem jako frekvence rostou i latence a reálná propustnost je pak někde úplně jinde. Tím pádem i název ram je v dnešní době "astronomických" latencí zavádějící, protože udávané maximální propustnosti odpovídají spíš sekvenčnímu přístupu.
Tak hlavně autor v článku používá spojení "pracuje na taktu" asi tak 50x.
Přitom je to nesmysl, protože skutečné (fyzické) taktování pamětí modulu DDR4-5000 je pouhých 625MHz.
Označení DDR4-5000 (někdo si troufá psát dokonce DDR4-5000 MHz), je jenom všemocný marketing.
U procesorů na uváděné frekvenci pracuje alespoň jistý malý zlomek tranzistorů, zbytek používá také mnohem nižší takty.
Pan Olsan obvykle neslape vedle, ale u tohoto clanku je to bota za botou. Doporucuju precist https://en.wikipedia.org/wiki/Double_data_rate pro opraveni pohledu pripadne pokriveneho clankem... :-)
Nieje to marketing. Aj keď sú hardvérové selektory, refresh alebo command rate nižšie a niektorí asi nedokážu pochopiť, prečo sa tak štandardy vyvinuli... Holým faktom ostáva že stav na dátovej linke sa dokáže zmeniť 5 miliárd krát za sekundu a pri pripojení na osciloskop nameriate 5 GHz.
Presne ako 16 GHz GDDR.
"U procesorů na uváděné frekvenci pracuje alespoň jistý malý zlomek tranzistorů, zbytek používá také mnohem nižší takty."
Na 5GHz pracuje každá fáza pipeline. Tie sa skladajú z nejakých logických funkcií, ktoré sú implementované tranzistormi. Takže aj bez znalosti moderných výrobných procesov vám môže dôjsť, že tranzistor musí pracovať na niekoľko krát vyššej frekvencii ako procesor.
Mimochodom, dnes to sú stovky GHz až jednotky THz.
Sorry, ale první si něco přečti o architekturách pamětí ...
Je to jak už napsal pan Olšan níže.
Paměť marketingově označená jako DDR-4 5000 má fyzickou frekvenci I/O rozhraní 2.5GHz, ale fyzickou frekvencí paměťových čipů 625MHz.
Jinými slovy, přenos do počítače sice proběhne rychlostí odpovídající 5GHz, ale až po velmi dlouhé době, která je potřeba pro přípravu dat uvnitř paměťového modulu.
Zatím neumíme vyrobit čip, kde by běžely miliardy tranzistorů na GHz frekvencích. Proč, to chce zas mít vědomosti o tvorbě čipů. Ve výsledku paměťové čipy dosahují frekvence hluboce pod 1GHz.
To je důvod, proč s každou generací DDR-DDR2-DDR3-DDR4 se prakticky téměř zdvojnásobují latence. S každou generací se navyšuje "burst výkon", který je daný rychlostí I/O. Ale singl zápis/čtení jde nahoru jen zvolna.
Ve většíně aplikací, her, DDR4-3200 není proto výrazně rychlejší, než DDR3-1600.
No nesmí se míchat latence a propustnost. Latence se moc nezvyšuje (je to ale počet frekvence děleno cyklů, takže striktně vzato to, že ty časování jdou furt nahoru, nemusí znamenat, že se zvyšuje), ale ta propustnost reálně roste, dá se to ověřit benchmarkama a software, který je závislý na propustnosti pamětí, reálně získává větší výkon. Akorát se musí dobře prefetchovat a být to napsané tak, aby se v tom ta vysoká latence skryla. Pokud software potřebuje nepředvídatelný náhodný přístup všude možně a vždycky malé množství dat, tak je to kvůli těm latencím samozřejmě o hodně horší. Podobně jako na SSD...