Minule jsme tlumočili informaci, že
jádra těchto CPU by mohla být portována již z 10nm čipů
Cannon Lake, nešlo by tedy o další opakování architektury
Skylake, kterou Intel už jednou zrecyklovává v Kaby Lake.
Tento detail nyní osvětlil opět Ashraf Eassa z webu The Motely
Fool. Nejde totiž ani tak o přenesení technologie
z následující 10nm technologie. Vše spočívá spíše ve
změně taktiky Intelu.
Podle Eassy totiž Coffee Lake nemá
patřit do cyklu
„proces-architektura-optimalizace“ tvořeného 14nm čipy
Broadwell, Skylake a Kaby Lake. Intel jej chápe již jako
součást následujícího 10nm cyklu Cannon Lake, Ice
Lake, Tiger
Lake. Doklad tohoto zdá se existuje či existoval přímo na
webu Intelu, kde Eassa našel tabulku na následujícím obrázku.
Jak můžete vidět, uvádí se v ní tři verze procesorů
Cannon Lake – ULV pro notebooky (čipy U a Y),
pro výkonnější notebooky se čtyřmi či v budoucnu více
jádry (čipy H) a pro desktop (označení S). Ovšem
jak vidíte, u čipů Cannon Lake H a Cannon Lake S
je v závorce uvedeno „Coffee Lake“.
Coffee Lake v materiálech Intelu: 14nm verze Cannon Lake (Zdroj: The Motley Fool)
To by tedy také vysvětlovalo, proč
by podle roadmapy měly být Coffee Lake a Cannon Lake
současníci, či lépe řečeno by Coffee Lake mělo dokonce být
uvedeno později, ač je ještě 14nm a nikoliv na novém 10nm
procesu. Toto CPU totiž zdá se vzniklo tak, že se Intel rozhodl
v první generaci 10nm architektury reálně provést převod na
nový proces jen u jedné verze čipů, tedy těch mobilních.
Zbylá CPU zdá se místo toho překlopil zpět na výběhový 14nm
proces, čímž vzniklo Coffee Lake. Geneticky a architektonickými
vlastnostmi by ale tato CPU patřila ke Cannon Lake.
Toto asi rovněž znamená, že v letech
2017/2018 se skutečných 10nm procesorů založených na Cannon Lake
v desktopové oblasti nedočkáme; nebudou vůbec existovat,
jelikož se z nich stalo Coffee Lake. To bude asi pro leckoho
zklamání. Z pohledu Intelu ale nejde o špatný nápad.
Jak jsme viděli u Broadwellu (ale analogie lze vidět
i u „early“ FinFETových procesů TSMC/Samsungu), nové
výrobní procesy je čím dál těžší zvládnout a ze
začátku je jejich kvalita nižší. Umožňují vyrobit malé,
úsporné čipy, ale jen na nižších frekvencích, zatímco
dosažení vysokých taktů potřebných pro výkonná CPU trvá
déle. V počáteční fázi je tedy pro desktopová CPU
výhodnější zůstat na procesu starším, neboť nový by pomohl
jen se spotřebou, která na rozdíl od notebooků není tak
důležitá.
Je docela dobře možné, že kvůli
této okolnosti nakonec bude Coffee Lake v mnohém lepší, než
by bylo hypotetické desktopové Cannon Lake. Výtěžnost na 14nm
procesu bude přes větší plochu lepší a tím možná
i výrobní cena čipů. Na vysokých taktech by teoreticky nový
proces nemusel být ani tolik efektivní z hlediska spotřeby,
pokud je však vůbec dosáhne. Poměrně reálné je, že by 10nm
Cannon Lake mělo horší strop pro přetaktování, než jaký
vykáží Coffee Lake na 14 nm.
Mobilní roadmapa CPU Intel s CPU Coffee Lake (září 2016, zdroj: fórum AnandTech)
Šest, nebo osm jader v desktopu?
Na druhou stranu, ke Cannon Lake
existoval nepotvrzený
únik či drb pocházející z LinkedIn, podle nějž tato
CPU v desktopu mohla být dokonce osmijádrová, zatímco Coffee
Lake zatím vypadá na jader šest. Jelikož desktopové Cannon Lake
na 10 nm zdá se nevznikne, možná bylo zrušeno i toto
osijádro a objeví se až o rok později v generace
Ice Lake. Ovšem pozor, informace o šesti jádrech platí pro
notebookovou řadu Coffee Lake H. Čistý desktop („S“) by
teoreticky mohl překvapit a být také osmijádrový, jak to
bylo snad původně pro Cannon Lake plánováno.
Ať tak nebo tak, s Coffee Lake by
mělo přijít zvýšení počtu jader v mainstreamové
platformě LGA 1151. Rok 2018 tak asi přinese po letech jednu
z nejlepších příležitostí k upgrade, jaká na jednom
konkrétním socketu Intelu existovala. Pokud tedy Intel zachová
s LGA 1151 kompatibilitu. Dle své dosavadní tradice by ale
mohl, jelikož nový socket by snad měl udeřit až v následující
generaci, s čipy Ice Lake.
Zdroj: The
Motley Fool
