Včera přijatá novela zákona o elektronických komunikacích se primárně týkala přechodu na DVB-T2 a lepší ochrany spotřebitele ve vztahu s telekomunikačními společnosti. Poslankyně Markéta Pekarová Adamová však prosadila ještě jeden novelizační bod, který zůstal našim očím skryt.
Podle něj Česká televize nově naplňuje veřejnou službu v oblasti televizního vysílání i tím, že „kinematografická díla zahraniční tvorby, filmy a seriály zahraniční tvorby vytvořené pro
televizní vysílání, které jsou opatřeny dabingem, vysílá zároveň v původním znění s titulky v
českém jazyce, nebrání-li tomu překážky právní nebo technické povahy.“
To je výborná zpráva. Diváci by měli na výběr mezi původním zněním a dabingem. Duální vysílání ČT běží omezeně na satelitu, kabelovkách nebo IPTV, ale do DVB-T se kvůli nedostatečné šířce pásma nedostalo. S přechodem na DVB-T2 by ale pro druhou zvukovou stopu bylo místo a Česká televize by jej dle novely (projde-li přes senát a prezidenta) měla využít.
Odstavec nicméně obsahuje dva háčky. Duálnímu vysílání mohou zabránit právní nebo technické překážky. Pokud u vedení ČT nebude vůle, může se vymluvit na kteroukoliv. Technickou překážkou může být například ona nedostatečná kapacita vysílaného kanálu. Právní pak to, že ČT původní zvuková stopa by zdražila nákup licencí.
„Domnívám se, že by Česká televize jako veřejnoprávní médium, měla svou veřejnou službu naplňovat mj. i tím, že poskytuje duální vysílání, což pomáhá zlepšit jazykovou vybavenost diváků a také je to samozřejmě komfortnější pro některé, kteří dávají přednost původnímu zvuku, který bývá kvalitnější. Jazyková vybavenost je u nás hluboko pod evropským průměrem. Například anglicky se podle průzkumu Eurobarometru domluví pouze 11 % Čechů, což řadí Českou republiku na spodní příčky spolu s dalšími zeměmi, které mají silnou tradici v dabování. S ostatními jazyky na tom nejsme o moc lépe,“ řekla poslankyně ve sněmovně při obhajobě pozměňovacího návrhu.
