Přesto je dvojka velmi dobrým tabletem s naprosto úžasným soukolím Applu, díky čemuž máte k dispozici stovky tisíc vyladěných aplikací, kiosek pro čtení časopisů a novin, aplikaci pro čtení knih, rychlý internetový prohlížeč atd. Trojka tak v podstatě musela vylepšit jedinou věc – displej. A přiznejme si, nový displej je naprosto parádní, úžasný, nepřekonatelný. Ani nové androidové tablety s full HD nebudou mít tak jemné rozlišení jaké má iPad.
A nejen to – na novém displeji vypadají lépe i fotky díky lepšímu barevnému podání. Když se podíváte na tutéž fotku na starém a novém tabletu, v tomtéž rozlišení, u trojky budete civět s otevřenou pusou. (Chvílemi mi barevnost přišla skoro až nerealistická, podobně jako u nových amoledů). Na iPadu najednou vše vypadá lépe – obrázky, texty, weby, časopisy, noviny, i hry, pokud jsou již optimalizované pro retinu, jako například Carcassone.
Více síly, více hmotnosti
Displej, který má čtyřikrát více pixelů, musí samozřejmě pohánět podstatně silnější grafické jádro. To bylo u trojky značně posíleno, máme tu pořádné čtyřjádro, za jehož výkon by se před pár lety nemusel stydět ani herní notebook. Nese to sebou ale jisté negativum, displej s vyšším rozlišením a silnější grafika potřebují pro svůj běh více energie. Apple to vyřešil silnější baterií s téměř dvojnásobnou kapacitou. To sebou ruku v ruce přináší vyšší hmotnost (+ cca 50 g) a nepatrně větší tloušťku (+ 6 mm).
Nic tragického, řeknete si. Jenomže v ruce se iPad jeví o poznání těžší než dvojka, přestože nepřibral ani deset procent hmotnosti. Je to zkrátka takový feeling, kterému jsem se dlouho nemohl ubránit. Neustále jsem potěžkával kolegovu dvojku a nový iPad a přesvědčoval jsem sám sebe, že vlastně váží skoro stejně. Jenže pak si vezmete do ruky Samsung Galaxy Tab se stejnou úhlopříčkou a najednou držíte tablet, který je skoro o sto gramů lehčí, tenčí a pocit z báječné trojky se najednou vytrácí. Stejně tak Asus Prime – oba jmenovaní jsou dokonce lehčí než iPad druhé generace.
Problém první: texty
Pojďme ale přeskočit neustále omílaná fakta, kam bychom mohli ještě přidat nižší citlivost na Wi-Fi signál (s některými AP jsem měl problémy, pokud jde o rychlost stahování), nebo vyšší zahřívání dané vyšším grafickým výkonem. Já jsem se s iPadem zaměřil na něco zcela jiného – na čtení elektronických časopisů. To je v podstatě jediný důvod, proč bych preferoval iPad oproti tabletu s Androidem. Apple má svůj kiosek, v němž najdete skvěle zpracované časopisy obsahující videa, 3D modely, namluvené pasáže, interaktivní grafiku a podobně. Nic takového zatím Android nemá a doufám, že se Google co nejdříve chytne za nos.
A teď tu máme displej s velkým rozlišením, vysokou hustotou na palec a ještě lepším barevným podáním. Celí nažhavení vlítnete do kiosku a podíváte se na svoje oblíbené časopisy, jako National Geographic Interactive, Popular Mechanics nebo český Computer, Sluníčko… A náhle přichází zklamání. Tyto interaktivní časopisy jsou totiž optimalizovány pro nízké rozlišení starších iPadů a tudíž pro rozlišení 1 024 × 768 bodů. Na novém iPadu tak vše vypadá stejně, či dokonce hůře, protože fonty jsou ještě rozpitější a hrany kreseb zubatější. Přestože by to díky dvounásobnému nárůstu počtu pixelů v obou směrech mělo vypadat vlastně stejně.
Lidé a Země
Brýle nepomohou
Lidé a Země
Škaredší jsou i náhledy obálek v kiosku, loga časopisů, grafické prvky. Zvětšení grafických prvků na rozlišení retiny tak kvalitu zobrazení nejenže nezachovalo, ale zhoršilo. To je příklad Computeru, Sluníčka, Lidé a Země (produkce Mladé fronty), ale také zahraničních časopisů jako Popular Mechanics nebo How It Works. Prvně jmenovaný (PM) je interaktivní aplikací, druhý (HIW) kopií tištěného vydání, ale převedeného do rastru – a tudíž vyšší rozlišení nepřináší ostřejší texty jako u vektorových formátů.
National Geographics, což je mimochodem jeden z nejlepších časopisů pro iPad, je postižen jen částečně; texty jsou vektorové, rastrem jsou jen grafiky, popisky obrázků a další drobnosti. NG tak vypadá jako jeden z mála časopisů slušně; samozřejmě obrázky jsou v nízkém rozlišení, což nevadí u fotek, ale u kreseb už ano. A obávám se, že vydavatelé nebudou své staré časopisy zpětně optimalizovat pro retinu, takže některé časopisy jsou a zůstanou v podstatě nečitelné (How It Works) – věřte mi, že se na ty rozplizlé texty nevydržíte dlouho dívat.
Postiženy ale nejsou jen aplikace v kiosku. Příkladem mohou být i noviny prodávané v samostatných čtecích aplikacích, jako je MF Dnes – na úvodní stránce a stránkách všech rubrik nejsou texty zobrazeny vektorem, ale rastrem, který byl navíc nějakým systémovým filtrem převádějící jej do většího rozlišení natolik „zhustěn“, že je téměř nečitelný. Přímé porovnání s iPadem 2 ukazuje, že v nativním rozlišení, i přesto, že je nízké, vypadají texty podstatně lépe. Naštěstí po klepnutí na článek už je text vektorový a tudíž perfektně čitelný. Toto platí i pro Lidovky, které jsou od stejného vývojáře. Naopak Hospodářské novinky jsou na tom výrazně lépe, protože vektorové texty jsou zde všude a čtení tak probíhá v pohodě.
Poznámka: Příkladem špatné optimalizace je aplikace E15, kde je sice použito vektorové písmo, ale má natvrdo nastavenu velikost a tudíž je tak malé, že se nedá skoro přečíst. Navíc na stránce s články vznikají enormně velké bílé plochy.
Problém druhý: procesor
Věřme, že je jen otázkou času, kdy se vydavatelé a vývojáři čtecích aplikací retině přizpůsobí a časopisy budou vypadat důstojně a hlavně čitelně. Do té doby se ale svého starého iPadu rozhodně zbavovat nemusíte; pokud jej totiž používáte hodně na čtení, mohli byste být z této novinky spíše zklamáni. A to i z dalšího důvodu – v iPadu byl posílen jen grafický procesor, nikoliv však aplikační. Zde je staré dobré dvoujádro známé z dvojky, které má výkon naprosto totožný; nedošlo ani k nárůstu pracovní frekvence.
Řeknete si: proč mít vyšší výkon u procesorové části, když už dvojka byla velmi výkonná a i dnes strčí řadu konkurence do kapsy? Stačilo přece jen posílit grafiku, aby se vyrovnala s retinou. To samozřejmě dává logiku, jenže… jenže čtyřjádrová grafika jen dorovnala výkon tam, kde se o vykreslování stará grafika. Tam, kde má zobrazení na starost procesor, nastal problém. Je stejně výkonný jako dříve, ale musí obsloužit čtyřikrát vyšší plochu. Tou klíčovou aplikací, nebo chcete-li procesem, službou, je zobrazování vektorového textu.
Kdykoliv budete chtít na iPadu zobrazit cokoliv, co má základ v PDF nebo jiném vektorovém formátu, narazíte na skutečnost, že vykreslováním se potí jen procesor, nikoliv grafické jádro – to pouze přihlíží a nikterak nepomáhá. A zde je prostá matematika: když stejně výkonný procesor zobrazuje data na 4× větší ploše, bude mu to trvat 4× delší dobu. Tomuto přesně odpovídají moje pozorování: když si chci číst časopisy nebo noviny, jejichž základem je PDF, pak čekám o poznání déle. Stránka se sice v náhledu zobrazí okamžitě, pak se ale postupně doostřuje. A to platí i při skrolování v režimu lupy – musíte si dát pauzu, než můžete začíst číst. S tímto iPad 2 takový problém nemá.
Optimalizace nutná
Je to zkrátka nepříjemné a postihlo to vše, co má v základu vektor – naše časopisy v Extra Readeru (jsou vektorové), noviny v PDF (Lidovky, MF Dnes), časopisy v Publeru (mimochodem, aplikace Publera začala po dvou dnech používání padat hned při spuštění) atd. Zde vychází dobře Wooky, který používá rastrový formát v relativně vysokém rozlišení, takže časopis vypadá dobře i na retině; samozřejmě, když si kousek stránky zvětšíte, rastr je patrný. Ale vše se vykresluje velmi rychle, takže aplikace s vektorovým zobrazováním mohou jen tiše závidět.
Opět tu tedy nastává prostor pro optimalizaci aplikací. Jestli se vývojářům podaří vykreslování vektorových formátů zrychlit, je ovšem otázka – snad by mohlo přijít na pomoc grafické jádro, které v tomto případě nečinně vyčkává, protože procesor na to evidentně nestačí. Možností je i použít detailního rastru (jako Wooky), pak však narůstá objem dat, které musíte stáhnout. Navíc se ochudíme o možnost fulltextového vyhledávání. Zde by si čeští vývojáři mohli vzít příklad ze Zinia, které má zobrazování časopisů vyřešeno asi nejlépe – přestože je použito vektorové písmo, zobrazují se jednotlivé stránky velmi svižně.
A co weby?
Zatímco u aplikací věřím, že se vývojáři na příchod nového iPadu s retinou zareagují velmi rychle, horší to bude s weby. Do dnešní doby byly weby nastaveny na velikost dpi někde mezi 72 a 96 a na většině zařízení (notebooky, počítače) se zobrazovaly ve sto procentech, tedy ve standardní velikosti. S příchodem nových zařízení jako jsou chytré telefony nebo tablety ale muselo zákonitě dojít k optimalizaci zobrazení – u telefonů směrem dolů (zmenšení), aby na malém displeji bylo vůbec něco vidět, u tabletů směrem nahoru (zvětšení).
Jenže tablety až dosud zobrazovaly weby přibližně v původní velikosti, protože maximálním rozlišením bylo běžných 1 280 × 800 bodů. Ke zvětšení, případně zmenšení prvků tak dochází jen v řádech procent. S retinou a později full HD na 10“ displejích ale dochází k obrovskému skoku – na displeji jsou weby zobrazeny až ve 200% velikosti. Všechno, co není vektorové (písmo) se tak rázem stává dvakrát větším – a samozřejmě rozmazaným, rozpitým. U velkých obrázků to nijak nevadí, tam se to jakžtakž ztratí, zato ikony jsou vyloženě škaredé a na malých obrázcích se rázem ztratí jakékoliv detaily. A co teprve rastrová písma použitá u nabídek nebo loga webů?
Zatímco na starých iPadech vše vypadalo dobře díky tomu, že se zobrazovalo plus minus 100% velikosti webu zamýšlené jejich autory, u retiny se vše jakoby rozpadá – stejně jako časopisy optimalizované pro staré displeje i zde je vše rozpité. Tvůrci budou muset časem počítat s tím, že se jejich weby nebudou zobrazovat přesně ve stoprocentní velikosti, ale s různou mírou zvětšení danou různými displeji s různou velikostí a různým rozlišením. Aby obrázky zůstaly hezké, bude muset narůst jejich velikost a místo toho, aby byly zvětšovány na detailních displejích, budou naopak na těch méně detailních zmenšovány. Možná to bude menší zlo, než zvětšování obrázků malých.
Nikam nespěchejte
S příchodem retiny na iPad se tedy opakuje situace jako u iPhonu 4 – tam také dlouho trvalo, než byly aplikace optimalizovány pro vyšší rozlišení. Jenže iPhone 4 měl oproti novému iPadu jednu zásadní výhodu: s vyšším rozlišením přišlo nejen silnější grafické jádro, ale i procesor. Posílena byla tedy obě křídla, zatímco u iPadu zesílilo jenom to levé a pravé zůstalo poněkud zranitelné. A já doufám, že se to nestane achillovou tohoto jinak vynikajícího tabletu.
Každopádně pokud nyní vlastníte iPad 2, rozhodně nemusíte s nákupem trojky nikam spěchat. Ano, displej je úžasný, ale aplikace na něj stále ještě nejsou připraveny. A některé na trojce vypadají hůř jak na dvojce. Naopak, pokud jste ještě žádný iPad neměli, rozhodně se nákup dvojky nevyplatí. Rozdíl mezi 16GB verzí je pouze 2 300 Kč, což horší displej rozhodně neospravedlní.
| naprosto úžasný displej | |
| velmi jemné zobrazení webů, knih a časopisů | |
| vysoký herní výkon | |
| poněkud vyšší hmotnost ve srovnání s aktuální high-end konkurencí | |
| delší doba nabíjení než u předchozích verzí | |
| nižší výkon ve specifických aplikacích | |
| Hodnocení |   |
ČLÁNKY DO MAILU