Jedním z důležitých bodů je samotný popis toho, co internet je a jak mohou operátoři poskytovat. ČTÚ proto přišel s návrhem pravidel řízení datového provozu a parametrů kvality služby přístupu k internetu. Jde o soubor požadavků, které mají chránit zájmy uživatelů a naopak zvyšují nároky a kontrolu poskytovatelů. Úřad chce například zprůhlednit chování poskytovatelů a jimi nabízených služeb a také zajistit tzv. síťovou neutralitu. Co to znamená v praxi?
Internet s FUPem není neomezený
Stěžejní oblastí návrhu je, aby operátoři nediskriminovali jednotlivé datové toky, tedy aby nezvýhodňovali jeden typ přenášeného obsahu nad druhým. Úřad totiž registroval stížnosti, že někteří operátoři poskytují vyšší reálnou rychlost připojení u vlastních televizních služeb (IPTV), ale šidí pak samotné obecné internetové připojení. Nebo naopak blokují některé služby a síťové porty, čímž svým klientů znemožní používat P2P aplikace, VoIP hovory, Skype apod. Zřejmě se to týká i mobilních operátorů, kteří připojení hodně osekávají. Viz O2 a jeho FUP.
V pořádku je, pokud poskytovatel například věnuje vyšší prioritu protokolům RTP pro komunikaci v reálném čase, ty vyžadují kvalitnější spojení. Naopak odeslání a přijímání e-mailů skrz SMTP a IMAP takovou kvalitu nevyžaduje, protože menší zpoždění nedegraduje celou službu. ČTÚ chce, aby používání služeb a aplikací bylo zcela ve vůli uživatele a operátor by neměl plošně omezovat jednotlivé datové toky podle obsahu, zařízení nebo adresy. Se všemi se totiž musí zacházet stejně. Zákazníka navíc musí o všech možných omezeních informovat už při podpisu smlouvy.
Existuje ale několik výjimek, kdy operátor může omezit připojení, aniž by k tomu uživatel dal souhlas. A to v případě soudního příkazu, při zabránění rozesílání spamu nebo v mimořádných situacích, jako je například přetížení sítě. S tím souvisí i pojmy FUP a neomezený. Politiku FUP regulátor nezakazuje, ale v případě, že jsou služby FUPem dotčeny, nemůže být připojení považováno za neomezené. Jako to dělají na Slovensku.
ČTÚ chce, aby operátoři své klienty srozumitelně informovali, co všechno jejich služby umí, jaká je jejich kvalita a jaká jsou možná omezení. Úřad také chce snížit rozdíly mezi inzerovanými a skutečnými rychlostmi přenosů. Jako příklad uvádí grafy, které by od poskytovatelů rád viděl. Jasně totiž ukazují, jakou kvalitu lze u jednotlivých služeb očekávat.
Jak si ČTÚ představuje měření kvalit připojení
V případě kvality přístupu je tak vidět průměrná doba odezvy, dostupnost připojení a jednotlivé rychlosti. Druhý graf ukazuje totéž, ale už pro konkrétní použití (internetovou televizi).
ČTÚ bude operátory stále sledovat a jejich provoz monitorovat při pravidelném sběru dat. Nejspíš se to však bude týkat pouze velkých společností, těžko může úřad kontrolovat všechny malé Wi-Fi providery z Horní Dolní.
Vše pro dobro uživatelů
Úřad vypracoval návrh v souladu s ustanoveními Evropské unie a sdružení BEREC (sdružení národních regulátorů v EU). ČTÚ vystavil potřebné dokumenty na svém webu, aby jej veřejnost mohla konzultovat. Z připomínek pak vznikne finální verze. Časové harmonogram ale zatím neznáme. „Tímto krokem chceme návrh prodiskutovat s odbornou veřejností i s podnikateli v oboru a získat od nich zpětnou vazbu,“ upozorňuje předseda Rady ČTÚ Jaromír Novák a dodává: „věřím, že konečná podoba pravidel a doporučení poté optimálně nastaví podmínky pro zajištění potřebné kvality služeb přístupu k Internetu pro spotřebitele a zvýší transparentnost poskytovaných služeb.“
Zdroj: ČTÚ
