Odpověď na názor

S tak vysokými frekvencemi se po venku moc nesetkáš. Je to spíš určené pro pikobuňky rozseté po interiérech, kde se nachází hromada lidí a je potřeba opravdu velká kapacita sítě (obchoďáky, stadiony, nádraží, aj.). Vyšší frekvence = kratší vlnová délka => kratší dosah.
Co se škodlivosti týče -- vlastně snad úplně vše na světě je škodlivé. Hlavní otázkou je, KDY to začíná být škodlivé -- tj. jak dlouho a v jaké míře tomu musíš být vystaven, aby to začalo být pro něco škodlivé. Což je hodně individuální (i člověk od člověka).
Když tedy čas od času zajdeš do obchoďáku s 5G @ 26 GHz (nebo víc), asi se nemusíš obávat. Pracovat tam denně 12 hodin je věc jiná. Dále je nutné brát v úvahu, že v dnešní době (zejména ve městech) už není úniku od mikrovln. 24 hodin denně, 365 dní v roce jsi ozařován širokým frekvenčním spektrem. Studie o (ne)škodlivosti se často opírají o pokusy, že lidskou buňku vystavují obvykle jedné frekvenci (třeba 5 GHz) po nějakou dobu ve stabilním prostředí (např. teplota) a sledují změny. Reálně do sebe pouštíme pěkně bohatý "koktejl" v nestálém prostředí a naše buňky musejí odolávat reálně mnohem většímu množství hrozeb než ozařování v laboratoři. (Ne)škodlivost tak opravdu prokáže asi jen čas. Zatím jsme v podstatě na začátku, následky se mohou projevit až třeba za desetiletí.