Podmínky aukce
Další „deadline“ je až koncem února 2019, ale Český telekomunikační úřad se na něj připravuje již nyní. Operátoři budou do tohoto data muset pokrýt všechny okresy skupiny A, alespoň 22 okresů B, polovinu železničních koridorů I. až IV., rychlostních komunikací a dálnic. Koncem února 2021 pak musí pokrývat všechny okresy, dálnice i železniční koridory. A právě příprava měření pokrytí železnic je jednou z největších letošních akcí ČTÚ.
České koridory
Jak asi víte, v Česku máme čtyři tranzitní koridory:
- I. koridor: Děčín (st. hranice) – Praha-Holešovice – Pardubice – Brno – Břeclav (st. hranice)
- II. koridor: Petrovice u Karviné (st. hranice) – Ostrava hlavní nádraží – Přerov – Břeclav (st. hranice)
- III. koridor: Cheb (st. hranice) – Plzeň – Praha – Přerov – Ostrava – Mosty u Jablunkova (st. hranice)
- IV. koridor: Děčín (st. hranice) – Praha – České Budějovice – Horní Dvořiště (st. hranice)
Jak se měřilo
ČTÚ chce do roku 2019 mít signál rychlého internetu na polovině délky tratí, a jak vyplývá z letošního měření, operátoři to již teoreticky splňují. Úřad během 19. až 21. dubna v pronajatém voze řady Bdmpee testoval připojení na všech koridorech. Většinu tras cestoval připojený k běžným linkám IC nebo EC. U hranic býval samostatně připojen k lokomotivě.
Měření probíhalo pomocí antény umístěné na střeše vozu ve výšce 4,5 metru. Anténa přijímala GSM, UMTS, LTE a GPS. Síla signálu se měřila každou sekundu. Kvůli různým rychlostem tedy kolísala i vzdálenost měřených míst. Při zastavení vlaku se měření přerušilo.
Úřad tedy měřil outdoor pokrytí, nikoliv dostupnost signálu ve voze. Tu vypočítal až uměle odečtením útlumu 25 dB, z toho 21 dB coby útlumu stěn vagónu a 4 dB jako korekce výšky zařízení (místo 4,5 metru jen 1,5 metru). Pokrytí pak hezky ilustruje následující tabulka.
GSM, tedy klasická 2G síť, je i uvnitř vozů teoreticky dostupná na 90+ % tratí. LTE a UMTS, které ČTÚ posuzuje v rozvojových kritériích, již dnes mají indoor pokrytí nad 50 %. Nejhůře je na tom druhý koridor spojující Břeclav s Karvinou. Nejlépe pak čtvrtý vedoucí z Děčína do Horního Dvořiště.
Ale, ale, ale…
Některá fakta z tabulky nevyplývají. Úřad například zvlášť uvedl, kolik procent tratí je zatím zcela bez signálu UMTS a LTE. V prvním koridoru je to 0,2 % délky, ve druhém 0,05 %, ve třetím 0,06 % a ve čtvrtém 0,01 % délky.
Dále je důležité, že pokrytí je výrazně roztříštěné. Pokryté úseky nenavazují plynule na sebe, ale rychle se střídají pokrytá a nepokrytá místa. Dáno je to tím, že současný dosah signálu mají na svědomí především vysílače určené pro okolní obce, nikoliv zvláštní dokrývače pro železniční tratě.
V tabulce jste si pak možná všimli, že Vodafone má leckde nejsilnější outdoor, ale naopak nejslabší indoor. Za to může fakt, že operátor pokrývá velkou část úseku slabším signálem, který sice stačí na outdoor, ale po odečtení útlumu už signál není dostupný coby indoor.
Ale hlavně
Tabulka zkrátka hodně zkresluje. Mnohem lepší interpretací dat budou chystané interaktivní mapky s barevnými pruhy značícími, v jaké kvalitě je na kterých místech signál dostupný. ČTÚ na nové aplikaci pracuje. Zatím jsou dostupné jen statické mapky v tomto 48MB souboru PDF.
Ani tak nemusí „zelený puntík“ znamenat, že vy signál v mobilu chytíte. ČTÚ měřil zvláštním zařízením v téměř laboratorních podmínkách. Mobily mají různě silné rádiové části, tedy i různě citlivé antény. K tomu navíc předseda ČTÚ Jaromír Novák dodává: „Mobilní telefony pak vzhledem k času potřebnému k přihlášení do sítě indikují subjektivně nižší míru pokrytí než je naměřená.“
O dostupnosti signálu pak nakonec rozhodnou ještě samotné vagóny. Úřad totiž zvlášť měřil útlum signálů v různých řadách vozů a rozdíly v konstrukci ovlivňovaly prostupnost elektromagnetických vln až desetitisícinásobně. Psali jsme o tom zvláštní článek, tak si jej přečtěte.
Pokrývání tak nakonec nebude záviset jen na operátorech, ale také železničních společnostech, které budou muset zajistit signál svým cestujícím. Ve vozech s vysokým útlumem bude třeba nainstalovat repeatery pro zesílení signálu nebo přímo pikobuňky, tedy samostatné malé vysílače.
Zdroj: ČTÚ
