NASA včera po více než devíti letech poslala do důchodu teleskop Kepler. Sonda už vyčerpala veškeré palivo, 11,7 kg hydrazinu, které si při cestě do vesmíru 7. března 2009 vzala s sebou. Americká kosmická agentura původně počítala s délkou mise 3,5 roku s tím, že Kepler by ale mohl fungovat až deset let.
Technické problémy ale životnost o něco zkrátily. Na sklonku první mise (rok 2012) se začaly objevovat první problémy se stabilizačními gyroskopy. Vypadl první, rok na to i druhý ze čtyř. NASA si ale poradila, polohu dokázala vyrovnávat pomocí tlaku slunečního záření a motorových trysek. To ale zvýšilo spotřebu a částečně limitovalo pozorovací schopnosti.
Jak funguje Keplerova mise K2 (zdroj: NASA / Ames / W. Stenzel)Přesto Kepler v roce 2014 spustil misi označovanou jako K2 a fungoval bez větších problémů až do letošního roku. Začaly odcházet trysky i palivo, takže se NASA soustředila hlavně na to, aby sondu natočila směrem k Zemi, aby z ní mohla stáhnout data. A že jich nebylo málo, celkový balík činí 678 GB. Vědci na nich založili již 3000 prací a další kousky stále analyzují.
Kepler-186f, první objevená planeta (2014) podobná Zemi obíhající v obyvatelné zóně (zdroj: NASA / Ames / JPL-Caltech / T. Pyle)Kepler za necelých deset let pozoroval 530 506 hvězd v souhvězdí Labutě. Objevil 2662 exoplanet a pozoroval 61 supernov. Vědci jsou díky pozorování teleskopu přesvědčeni, že ve vesmíru je mnohem více planet než hvězd.
Statisticky odhadují, že 20–50 % hvězd pozorovaných v noci mají menší kamenné planety velikostně srovnatelné se Zemí, které navíc obíhají v obyvatelné zóně. Tedy oblastí, kde jsou takové podmínky, že by tam mohla být voda v tekutém stavu, což je nám jediné známé prostředí pro život. Nejobvyklejší velikost planet ve vesmíru je někde mezi Zemí a Neptunem.
Co bude z Keplerem teď? Stane se umělou planetkou o tunové hmotnosti, která bude nadále obíhat kolem Slunce. Sonda je zaparkovaná na podobné orbitě jako Země, doba oběhu činí 367 dní. Od naší planety je bezpečně vzdálená.
Sonda má už od jara v kosmu svého nástupce TESS. V následujících letech ji doplní ještě JWST (vesmírný teleskop Jamese Webba), který v budoucnu nahradí i Hubbleův teleskop.
