List Wall Street Journal popisuje, že Google hledá dokonale zdravého člověka. Bude studovat lidský genom u 175 dobrovolníků. Projekt povede biolog Andrew Conrad, který před lety vymyslel například levný test HIV prováděný při odběru krevní plasmy. Od loňska kolem sebe postavil tým asi 100 expertů přes fyziologii, biochemii, optiku nebo molekulární biologii.
Google bude hledat novodobého Vitruviánského muže (foto: Wikipedia)
Společně budou zkoumat tělní tekutiny (moč, krev, sliny a slzy) i vzorky tkáně. Cílem je vytvořit dosud největší databázi molekulárních a genetických informací. Snad tím sestaví profil zdravého člověka. Vědci budou pozorovat, jak vypadají zdravé buňky, a chtějí zjistit, proč jsou zdravé. Když získají odpovědi, mohou vymyslet preventivní programy, případně s léčbou nemocí začít mnohem dříve.
Andrew Conrad by chtěl najít například biomarker, který některým pomáhá lépe spalovat tučná jídla, udržuje jim nízkou hladinu cholesterolu a chrání je před onemocněními srdce. Vědci už některé markery objevili, jenže až v pozdějších fázích nemoci. Výzkumy zdravého organismu přinesly jen smíšené výsledky.
Hledat tyto vzorce a biomarkery pomůže obří výpočetní síla Googlu. Ani ta ale není zázračná, a tak Conrad čeká, že se výsledky dostaví až za několik let. A vlastně ani neví, co mu superpočítače pomohou najít. „To proto, že je lidské tělo tak složité a my tak málo víme o interakci mezi DNA, enyzymy, proteiny anebo vlivu životního prostředí,“ říká.
S výzkumem i sběrem mu pomohou Duke a Stanford University, ke Googlu se dostanou pouze anonymní data. Ta budou obsahovat informace o genomu, genetické historii rodičů, metabolismu, srdečním rytmu nebo chemických reakcích probíhajících v těle v různých situacích. Firma také pracuje na snímačích, které budou u dobrovolníků neustále sledovat práci srdce nebo hladinu kyslíku v krvi. Zřejmě budou nosit i kontaktní čočky kvůli měření cukru.
Google už loni založil firmu Calico, která má bojovat proti stárnutí. Baseline Study s tím úzce souvisí. Pochopením, jak vypadá dokonale zdravý člověk, bude snazší najít nemoci a jejich příčiny. Infarktům nebo rakovinám možná zabrání, ještě než vypuknou. Ale ani špičkoví vědci, obrovský výpočetní výkon a prakticky neomezený rozpočet nemusí přinést užitečné výsledky. Za pokus to však stojí.
Zdroj: Wall Street Journal
ČLÁNKY DO MAILU