Otázkou je, jestli se nelze na odkládání dívat opačně. Možná to není žádný průšvih 10nm procesu, ale naopak obrovský úspěch 14nm procesu. Možná jen náklady na výrobu na těch 14nm klesly tak výrazně, že není ekonomicky výhodné jít do masivní výroby na 10nm.
Hlavním důvodem, proč se přecházelo na nižší výrobní proces, byla cena jednoho čipu. Dál se k tomu přidávaly vyšší možná frekvence (tam se to ale už prakticky nemění od dob 32nm procesu) a nižší tepelné ztráty (což asi platilo pro rozumně nízké frekvence, ale když dneska honí Intel i mobilní čipy nad 4 GHz, už to možná neplatí).
Čipy na 10nm už Intel prezentoval v lednu a to ve funkčním notebooku. Tedy vyrobit je umí. Při své finanční síle si je asi může dovolit vyrábět i s malou výtěžností. Otázkou ale je, proč by to dělal, když má vyladěný předchozí proces, který už je dávno zaplacený, výtěžnost se blíží k maximu a ani nepotřebuje další výrobní kapacity. Může si tedy hrát s 10nm (ladit a ladit k lepšímu) a zatím vydělávat miliardu měsíčně na 14nm.