Před nějakým časem se na internetu objevily stránky z údajného dokumentu Intelu, údajně ukazujícího interní projekce výkonu chystaných desktopových procesorů – nyní přicházejícího Raptor Lake Refresh, ale zejména nové generace Arrow Lake-S, která přinese 2nm proces, novou architekturu a také novou platformu LGA 1851, s vydáním někdy v druhé polovině roku 2024. Nárůst výkonu byl uváděný podezřele nízký, ale teď, zdá se, totéž tvrdí další zdroj.
Nejde o informaci úplně nejnovější – objevila se v polovině září na fóru AnandTechu, kde tehdy uživatel Uzzi38 vložil odlišný dokument Intelu (nebo minimálně odlišnou stránku), který mluví o procesorech Arrow Lake-S, což by měla být desktopová verze této generace pro socket LGA 1851. Až nyní si tohoto komentáře všiml web VideoCardz a upozornil na něj.
Slajd má většinu informací zcenzurovaných, ale Uzzi38 na něm ponechal informaci, že Arrow Lake-S má dosáhnout „až 1,15× MT výkonu“ (tedy zlepšení o 15 % v mnohovláknovém výkonu) a „až 1,05× ST výkonu“ (tedy zlepšení o 5 % v jednovláknovém výkonu). Jsou to tedy dost podobná – překvapivě nízká – čísla jako v onom předchozím úniku. Tato srovnání by snad měla být proti Core 14. generace Raptor Lake Refresh pro desktop a porovnávají se asi procesory s 8+16 vlákny, což má být v první generaci Arrow Lake-S maximální konfigurace, byť další rok pak má vyjít refresh upgradovaný na 8+32 jader.
Jednovláknový výkon tedy, zdá se, moc nenaroste, ačkoliv je uvedeno, že procesory budou mít novou architekturu velkých jader P-Core i efektivních jader E-Core. Je zajímavé, že má být dosaženo výraznějších pokroků v mnohovláknovém výkonu. Přitom podle dalších informací má dojít k tomu, že jádra P-Core u Arrow Lake ztratí schopnost Hyper Threadingu. Uvedené srovnání by tedy mělo být mezi procesorem Raptor Lake-S s 8+16 jádry a 32 vlákny a Arrow Lake-S s 8+16 jádry, ale jen 24 vlákny.
Přes tento deficit ale má mnohovláknový výkon narůst. Možná to znamená, že zatímco výkon jednotlivých P-Core se moc nezlepšil, naopak u E-Core bude zrychlení razantní, a nová architektura tedy v jejich případě bude o dost větším skokem než u P-Core. To se neprojeví na skóre v ST testech, ale v MT to bude hrát stěžejní úlohu. Ono pozdější 8+32jádrové Arrow Lake se 40 vlákny by tím pádem mohlo být hodně zajímavé.
Wafer s 20A čipy Arrow Lake na akci Intel InnovatiOn 2023
Je něco podobného vůbec možné?
Možná je dobré zmínit, že youtuber Moore's Law is Dead, který je zdrojem většiny posledních úniků o procesorových plánech Intelu, s těmito nízkými výkonnostními nárůsty nesouhlasí a očekává, že by tato CPU měla navýšit jednojádrový výkon až o 40 % a mnohovláknový dokonce ještě více, což by z nich dělalo masivní upgrade architektury CPU Intelu. Není ale úplně jasné, zda má tento odhad podložený i nějakým takovýmto dokumentem nebo informací přímo od Intelu, nebo jde skutečně jen o odhad.
Názor Moore's Law is Dead vyplývá z toho, že Arrow Lake bude představovat skok na novou, potenciálně hodně vylepšenou architekturu CPU, která by měla výrazně zlepšit IPC (přičemž je možné připočítat i případná zlepšení IPC z Meteor Lake). Zároveň jde přitom o upgrade o alespoň dvě generace výrobního procesu proti Raptor Lake, ze 7nm procesu přes 4nm a 3nm proces na 2nm technologii. Moore's Law is Dead tvrdí, že není možné, aby toto vše mělo jako výsledek nárůst výkonu jen o několik málo procent.
Pět výrobních procesů za čtyři roky: Bumerang?
Úplně vyloučené to ale podle nás není. Tato logika předpokládá, že nový proces musí vždy představovat zlepšení z hlediska dosahovaných taktů. Jenže zrovna minulé roky u Intelu dodávají varování, že to může skončit opačně. Technologie Intel 4 patrně u Meteor Lake zhoršila takt o pár až několik set MHz, první generace 10nm procesu ale byly proti 14nm technologii zhoršením o víc jak 1 GHz. A v tomto případě je dobré se podívat, jak jsou nové procesy Intelu v roadmapě nahuštěné, což říká, že jejich vývoj a tlačení do produkce spěchá – sám Intel upozorňuje, že jde o pět nových procesů za čtyři roky.
Zatímco dřív s jedním výrobním procesem vycházely typicky dvě generace CPU (později i tři) které postupně frekvence zvyšovaly, nyní jen jedna. Tudíž se u ní dá čekat, že tedy bude mít takty spíš odpovídající těm prvním raným… Toto jen zvyšuje šance, že proces Intel 20A použitý pro Arrow Lake bude z hlediska frekvenčního potenciálu negativním faktorem. Nízké dosahované takty jsou u procesu, který ještě není úplně zralý a vyladěný, docela očekávatelná komplikace.
Může se proto snadno stát, že IPC jádra sice bude mít velmi zajímavé nárůsty (i když pozor – i u velkých „rozšíření“ jader CPU se někdy stane, že pak IPC o velká procenta nevzroste, viz Apple A17 Pro), ale může to zabít pád frekvencí o stovky MHz. A to, že existují hned dva dokumenty, které slibují jen malé nárůsty výkonu – za předpokladu, že nejde o dezinformace – právě může ukazovat, že se u Arrow Lake-S tento scénář odvíjí.
Je nicméně dobré dodat, že stejně jako u nedávného odhadu nárůstu IPC u Zenu 5 a Zenu 6 je dost pravděpodobné, že predikce výkonu budoucího produktu jsou schválně trochu podhodnocené. Takže reálně bude výsledek Arrow Lake nejspíš o něco lepší než zde uváděné číslo. Ale jak řekl Moore's Law is Dead o drbech týkajících se Zenu 5: S tímto faktorem je skutečně třeba počítat, ale z +15 % se kvůli němu jen těžko stane +40 %, ono případné pozitivní překvapení by mělo být takříkajíc proporcionální.
Zdroje: VideoCardz, Uzzi38 (fórum AnandTech)
