Software: oblíbené programy v novém systému
Kompatibilita softwaru ve Windows 7 směrem k Windows XP je na ještě větší úrovni než kompatibilita hardwaru. Prakticky veškerý software, který bezproblémově funguje pod Windows XP by měl fungovat i pod Windows 7. Přesto se problémy mohou vyskytnout, lze je ale řešit. Součástí Windows 7 je samozřejmě spouštění aplikací v režimu kompatibility. Ale ten nevyřeší problém pokaždé.
Nejcitelnější je ve srovnání s podporou softwaru ve Windows XP zřejmě absence VB5 Runtime projevující se chybovou hláškou stěžující si na nepřítomnost knihovny MSVBVM50.DLL při pokusu o spuštění starého programu. Tento problém lze jednoduše vyřešit stažením VB5Runtime z webu Microsoftu.
Pokud byste přesto narazili na program, který vám pod Windows XP bezproblémově fungoval, ale ve Windows 7 nepracuje správně, má pro vás Microsoft řešení. Uživatelé edic Professional a Ultimate (a ještě maloobchodně nedostupné Enterprise) mohou využít Windows XP Mode. Microsoft poskytne licenci pro virtuální instalaci Windows XP s pomocí bezplatného virtualizačního nástroje VirtualPC.
Pod Windows 7 pak lze spustit okno, v němž poběží Windows XP jako kdyby byla klasicky nainstalovaná na počítači. Výhodou Windows XP Mode je, že přímo z prostředí Windows 7 lze nekompatibilní programy spouštět přes virtualizovaná Windows XP, aniž byste do nich museli zavítat. Takto běžící program rozpoznáte jako uživatel prakticky jen díky modrému záhlaví, typickému pro Windows XP.
Tolik k podpoře starších aplikací. Co se týče podpory nových aplikací, jsou na tom samozřejmě Windows 7 lépe než Windows XP. K dispozici je například nejnovější verze knihoven DirectX, což potěší zejména hráče. Pro jejich využití je samozřejmě nutná kompatibilní grafická karta. Windows 7 přinášejí řadu dalších nových technologií využívaných v moderních programech současnosti.
Jako jeden příklad za všechny je možné zmínit Direct2D, který v současnosti používají webové prohlížeče pro hardwarově akcelerované vykreslování webových stránek za účelem dosažení vyššího výkonu. Dále lze zmínit podporu pro .NET Framework 4.0 a aplikace, které jej potřebují. Tu třeba Windows XP v edici Media Center již nenabízejí (edice Home a Professional však stále ano).
Volba vhodné edice se správnou výbavou
Na rozdíl od Windows XP, případně v blízké budoucnosti Windows 8, vzala Windows 7 trh útokem větším počtem edic. U nás jsou v maloobchodním prodeji tři: Home Premium, Professional a Ultimate. Seřazeno od nejnižší a nejlevnější k nejvyšší a nejdražší. Na rozdíl od edic Windows Vista platí podobně jako u Windows XP, že každá vyšší edice má funkce všech edic nižších (u Windows Vista tomu tak nebylo, což způsobovalo velké zmatky).
Edice Home Premium se hodí pro domácnosti včetně domácí kanceláře – licence nevylučuje komerční užití. Ve srovnání s vyššími edicemi absentují funkce využitelné hlavně ve firemním prostředí. Patří k nim například podpora připojení k doméně, plná (obousměrná) podpora vzdálené plochy, automatické zvolení výchozí tiskárny v různých sítích či zálohování po síti vestavěným nástrojem.
Tím vším edice Professional disponuje, navíc přidává dostupnost Windows XP Mode a podporou ukládání souborů ze sdílených složek pro offline přístup k nim, šifrování souborů díky EFS a správu zásad skupiny, kterou ocení hlavně správci firemních sítí. Najde se ale i něco pro obezřetné řadové uživatele. Čtěte dále.
Edice Ultimate přináší navíc zejména technologii BitLocker pro vysoce efektivní ochranu dat zašifrováním celé diskové jednotky. Dále přináší odvozenou technologii BitLocker To Go pro šifrování přenositelných paměťových médií, zejména flash disků. Oboje se hodí i náročným řadovým uživatelům. Naopak spíše jen správci sítí ocení AppLocker pro blokování spouštění či instalace nežádoucích aplikací.
Pokud se rozhodnete pořizovat počítač v zahraničí i s operačním systémem, pak by vás mohlo zajímat, že edice Ultimate (jako jediná) podporuje změnu jazyku, v němž systém komunikuje. Koupíte si například počítač v Americe, ale doma v České republice si zdarma stáhnete přes Windows Update českou lokalizaci. Pak stačí jen restartovat počítač a Windows 7 Ultimate komunikují plně v češtině.
Pokud si koupíte nižší edici a pak vám budou chybět funkce z té vyšší, nemusíte zoufat. Je tu totiž služba Windows Anytime Upgrade, která umožňuje z edice Home Premium nebo vyšší přejít na jakoukoliv následující vyšší edici. Z Home Premium tedy na Professional nebo Ultimate a z Professional na Ultimate. Stačí za zvýhodněnou cenu dokoupit kód, který odemkne funkce navíc. Výhodnou cenou je myšleno to, že neplatíte plnou cenu té edice, na kterou přecházíte. Vše se obejde bez reinstalace systému.
Teoreticky by se na trhu měly všechny zmíněné edice vyskytovat také ve verzi označené písmenem N, i když narazit na ní v nabídce obchodníků je hodně velký problém. Oficiální popis edice určené takřka výhradně pro Evropskou unii zní: „Edice N systému Windows 7 nabízejí možnost výběru vlastního přehrávače médií a softwaru potřebnému ke správě a přehrávání disků CD, DVD a jiných souborů digitálních médií.“
To je s odpuštěním blábol, kterým Microsoft vyhovuje nařízení z Bruselu, podle jehož rozhodnutí předinstalovaný Windows Media Player poškozuje konkurenční přehrávače. Edice ve verzi N tedy Windows Media Player neobsahují, ale lze jej doinstalovat. Možnost výběru vlastního multimediálního přehrávače máte ale ve všech edicích a Windows Media Player lze v případě zájmu odinstalovat resp. vypnout.
32bitová nebo 64bitová verze? Už žádné váhání
Všechny tři zmiňované edice existují ve 32bitové nebo 64bitové variantě. Nejzřetelnějším rozdílem mezi nimi je, že 64bitová varianta podporuje více než pouhé 4 GB operační paměti. V současnosti lze právě proto doporučit volbu 64bitové varianty. Pokud si jako uživatelé Windows XP vzpomínáte, že jejich dodatečně uvedená 64bitová varianta měla velké problémy s kompatibilitou, tak vás můžeme uklidnit. Doba pokročila.
Ostatně přečtete si zdejší dřívější článek 64bitová Windows 7? Bát se jich nemusíte, kde je vše podrobně vysvětleno. Zde snad jen pro pořádek zmiňme, že 64bitová edice má vyšší nároky, než které jsme uváděli v prvním díle. Ty byly ty nejnižší deklarované výrobcem, tudíž se týkali méně náročné 32bitové edice. Ta 64bitová potřebuje minimálně 2 GB operační paměti namísto 1 GB a 20 GB volného místa na disku oproti 16 GB volného místa. Rovněž je nutný kompatibilní procesor, ale to dnes zpravidla nepředstavuje problém.
Chvátat nemusíte, čas ale neúprosně běží
Tolik tedy základní informace, které je dobré znát při přechodu z Windows XP na novější verzi (pokud vás zajímá něco, co v tandemu článků nezaznělo, nestyďte se zeptat v diskusi pod tímto článkem). Závěrem je férové říci, že po dočtení nemusíte vyrazit do prvního e-shopu, který vás napadne a ihned objednávat nový systém.
Pokud jste se systémem Windows XP spokojeni a necítíte se jím nijak omezováni, můžete počkat. Kritickým datem je vypršení podpory. V klidu si tak můžete třeba rok počkat na to, jak si povedou Windows 8 na trhu a jaké na ně budou ohlasy zákazníků. Pokud vás případné pozitivní ohlasy přesvědčí, můžete si pak namísto Windows 7 koupit rovnou Windows 8.
Nicméně pokud bažíte po moderním systému již dnes, tak lze přechod z Windows XP na Windows 7 s čistým svědomím doporučit. Jestliže se chystáte na nákup nového počítače, rozhodně neváhejte pořídit zároveň i Windows 7. S novým počítačem totiž můžete koupit výrazně levnější OEM licenci. Ta nemá funkční omezení a umožňuje i budoucí upgrade na novější verzi. Lze ji však používat pouze s počítačem, s nímž byla zakoupena.
OEM licenci můžete získat, i pokud si postaru sestavujete počítač sami. Spolu s OEM licencí ovšem musíte zakoupit základní desku, procesor, operační paměť pevný disk, skříň a zdroj. Těchto pět komponent musí dle licenčních podmínek být na jedné faktuře jako bude OEM licence. Zapomeňte na pověry z diskusních fór, že OEM licenci vám prodají i třeba k nové myši.
Tip: Co vám bude chybět ve Windows 7 Starter?
Při koupi netbooku ovšem pozor. K tomuto typu počítačů (výhradně k němu) se u některých modelů dodává nejnižší a maloobchodně nedostupná edice Starter. Navzdory dezinformacím neomezuje počet najednou spuštěných programů na tři. Má však jiná zásadní omezení a je k dispozici pouze v 32bitové verzi s podporou maximálně 2 GB RAM.
Kromě toho chybí rozhraní Aero nebo aplikace Windows Media Center a v rámci Windows Anytime Upgrade je možné přejít jen na edici Home Premium, vyšší nikoliv. Dokonce má edice Starter takové kuriózní omezení, že neumožňuje změnu tapety na ploše. Ostatně, přesvědčte se sami na webu Microsoftu. Pokud tedy netbook s předinstalovaným (OEM) systémem, tak raději s Windows Home Premium . A to už je opravdu vše. Přeji šťastnou cestu směrem k Windows 7.
