Vlastnosti, XMP profily, testy
Celkem šest dvougigabajtových modulů v testu patřilo do tří různých kitů. První z nich jsou z
řady HyperX T1, což značí, že to nebudou žádná ořezávátka. Výrobce jim při časování 9-11-9-27
umožňuje pracovat pomocí XMP (Extreme Memory Profile) až na 2000 MHz. Moduly jsou opatřeny také
vysokým rozvaděčem tepla, což může být výhoda (lepší chlazení) i nevýhoda (kolize s chladičem
procesoru).
Další dva kity jsou ze série LoVo, značící schopnost pracovat za nižšího než standardního
napětí. První z nich má při časování 9-9-9-27 umět tikat až na frekvenci 1800 MHz a to pouze s 1,35
V napájecího napětí. Druhé mají opatrněji nastaveno při tomto napětí jen 1600 MHz, ale za to mají
ještě druhý profil s 1333 MHz, o něco lepším časováním a pracovním napětím pouze 1,25 V.
KHX1600C9D3LK2/4GX
KHX1800C9D3LK2/4GX, druhý XMP profil má být 1800 MHz
Je zajímavé, že v CPU-Z se detekce XMP profilů potýkala někdy s drobnými
potížemi, ale to samozřejmě není ničemu na závadu. V BIOSu jsou, jak dokazují fotky, hodnoty
v pořádku a budou tedy fungovat.
KHX2000C9AD3T1K2/4GX, druhý XMP profil opět detekován chybně,
má být 1866 MHz
Tato všechna nastavení jsou samozřejmě Intel XMP profily, jsou vhodné pro přetaktování, ale bez
nich si všechny tři kity nastaví běžných 1333 MHz při 1,5 V a časování 9-9-9-24. Samozřejmě
jim ale podobné hodnoty jako z XMP profilů můžete nastavit i ručně.
Fotogalerie
Testy provozních vlastností
Mým odhadem bylo, že paměťové čipy všech modulů budou stejně schopné a budou zvládat zhruba to
samé, a že odlišnosti paměťových sad jsou pouze v jiných XMP profilech a chladiči. Testování
probíhalo nejdříve na obyčejné desce Gigabyte P55-USB3, ta ale nemá tak velký přetaktovávací
potenciál. Pokud nevíte, kam si tuto desku zařadit, tak podle zažitého značení Gigabyte by
pravděpodobně nesla označení UD3.
Zkušenější z vás již pravděpodobně vědí, v čem by mohl být problém. Můj testovací Core
i5-750, spíše tedy jeho paměťový řadič, má povoleny pro frekvenci napětí pouze násobiče 3, 4 a 5.
Právě z tohoto důvodu není možné na nepřetaktovaném stroji dosáhnout vyšší frekvence pamětí
než 1333 MHz (133 BCLK × 5 = 666 – 1333 efektivně pro DDR). Se zvyšováním hodnoty BCLK není žádný
problém, ovšem pouze do určité hranice.
Zde se právě projevilo, že mnou použitá deska není zrovna pro takto vysoké takty stavěná, se
všemi třemi kity se vyšplhala maximální stabilní frekvence BCLK na hodnoty okolo 210 MHz. Časování
bylo nastaveno na hodnoty, které byly uvedeny v XMP profilu pamětí KHX2000, tedy 9-11-9-27.
Právě podobnost dosažených frekvencí mě však vedla k tomu, že limitem není frekvence pamětí
živených 1,64 V okolo 2100 MHz, ale právě BCLK (popřípadě další napevno odvozené frekvence, násobič
procesoru byl ale snížen, aby byla jeho výsledná frekvence okolo původních hodnot). Na druhou
stranu je to takové znázornění běžné situace: limit kolem 210 MHz BCLK je průměrnou hodnotou (desky
střední třídy).
Při použití čtyř paměťových modulů byla maximální dosažená stabilní frekvence ještě nižší, ale
to mohlo být i tím, že LoVo paměti nejsou určeny pro provoz se zvýšeným napětím a nemají tedy
chladič. Když byly natěsno vedle sebe, tak se již dost zahřívaly.
Měření probíhalo při napětí 1,64 V a časování 9-11-9-27
Druhým překvapením bylo to, že deska krásně detekovala příliš vysoké přetaktování, a když bylo
potřeba, tak nastavila BCLK na originálních 133 MHz. Díky tomu jsem musel mazat paměť CMOS
s příliš optimistickými nastaveními BIOSu snad jen jednou či dvakrát. Nevýhodou ovšem bylo, že
to deska dělala s nezvýšeným napětím pro paměťové moduly mnohem dříve, než bylo třeba a bránila mi tak v dalším přetaktování.
Důkazem toho bylo to, že jsem se standardním napětím 1,5 V dosáhnul maximální frekvence
1600 MHz shodně pro všechny tři kity. To evidentně není limit pamětí, vždyť LoVo moduly mají této
frekvence dosáhnout i se sníženým napětím.
To potvrdily i testy s napětím sníženým na 1,3 V (deska však
napájela trochu silněji, podle senzorů 1,34 V), všechny tři paměťové kity dosáhly opět 1600 MHz.
Bylo tedy jasné, že je nutné se s testy přesunout na jinou základní desku.
Hodnota frekvence 1600 Mhz znamenala samozřejmě nejdelší latence (testováno programem Everest 5.50), téměř stejně vysoké hodnoty dosáhlo zapojenní čtyř paměťových modulů na frekvenci 1960 MHz. Latence samostatných dvojic na vyšších taktech byly dle očekávání lepší a bez výrazných rozdílů mezi jednotlivými druhy modulů.
Hodnota paměťové propustnosti při čtení i při zápisu je opět závislá na frekvenci bez rozdílů mezi jednotlivými typy modulů, čtyřmodulové zapojení bylo ale opět mírně penalizováno, o něco výrazněji u čtení.
Výrazně nižší spotřebu elektřiny při frekvenci 1600 MHz zjevně ovlivňovaly i rozdílné takty dalších komponent, zejména QPI a uncore části procesoru. Nezapomeňte tedy: hodnota v grafu náleží spotřebě celé PC sestavy. Frekvenci výpočetní části procesoru jsem se pomocí násobičů snažil držet na podobných frekvencích. Dvojnásobný počet paměťových modulů odpovídal asi čtyřwattovému nárůstu spotřeby.
Teplota LoVo modulů s menším chladičem (hodnoty 1600, 2110 a 2100 MHz) byla o něco vyšší než u modulů HyperX T1 s vysokým chladičem. Naopak zapojení čtyřech paměťových modulů vedlo k větší akumulaci tepla, po delší době by možná teplota vystoupala o ještě o něco výše.
Testy na desce vyšší kategorie a procesoru s odemčenými násobiči DDR3
Na základní
desce Gigabyte EX58-UD5 určenou pro procesory LGA 1366
jsem z technických důvodů byl schopen provést pouze několik testů, které však potvrdily moje
domněnky o mnohem vyšších frekvencích při standardním napětí 1,5 V. (Deska
má nějaké problémy s rychlým restartováním, vyžaduje potom nějakou dobu k odpočinku = dost možná pozůstatky po extrémním přetaktování s LN2, k němuž byla kdysi použita). Výhodou bylo i to, že jsem v ní mohl použít procesor Core
i7-980X, kterým umožňuje
nastavit pro paměti i vyšší násobiče, takže není nutné pro dosažení
vysokých frekvencí pamětí tolik
zvyšovat BCLK.
Maximální stabilní frekvence se s nastaveným napětím na 1,64 V (kvůli krokům po 0,02 V) u 2000MHz modulů HyperX T1 vyšplhala na 2080 MHz, u 1800MHz LoVo modulů na 2030 Mhz a 1600MHz LoVo paměti dosáhly nejlepšího výsledku, 2100 MHz. Stabilita byla testována nikoli Memtestem z flashdisku, ale Blend testem programu Prime95 ve Windows, kterému se zjevně daří detekovat chyby paměťových modulů mnohem dříve, než Memtestu. Maximální hodnoty jsou tak o něco nižší, než na desce P55-USB3, na druhou stranu ale naznačují, že limitem na zmíněné desce nemusela být hodnota BCLK.
Za zapůjčení pamětí HyperX DDR3 děkujeme společnosti Kingston
ČLÁNKY DO MAILU