Život je otázkou priorit. Není to jen o potřebě "velké" mobility ale i o "malé" mobilitě. Prostě to ze stolu sundám a mám stůl k dispozici. Desktop není jen kisňa s plackou, kláměstem a krysou - to je i stůl pod tím... a to už může být problém.
.
Lidi si jen musí plně uvědomit že je něco za něco. Jenže lidi jsou povětšinou natvrdlí, a pak se diví - respektive pak řvou a stěžují si, protože najednou je to velké překvapení. Navíc je rozšířeným zvykem šetřit za každou cenu už na počátku a i pak za cenu obrovských nákladů se udržují při životě věci, které by bylo levnější "utratit". To vše podpořeno neznalostí, marketingovými masážemi, neseriozními prodejci, spoustou nadšenců co tomu "rozumí" a je z toho pekelný guláš, kde je hromada lidí nešťastných z věcí ... které jim měly původně pomoct nebo přinést zábavu.