Dell Latitude E6420: za vyšší pracovní produktivitou (test)

Dell Latitude E potřetí

Řada Dell Latitude E6xxx představuje vrchol pracovních notebooků od Dellu. Nyní máme na trhu už její třetí třídu - Latitude E6x20, která je vybavena procesory Intel Sandy Bridge. Od předchozích dvou řad se novinky podstatně liší designem, který Dell od základu změnil. Ten už není tak strohý, je trochu zakulacenější a barevnější.

Navzdory zdání by ale měl mít lepší vlastnosti než jeho předchůdce. "Tri-metal" šasi ze slitiny hořčíku se chlubí splněním americké vojenské normy MIL-STD-810G, což slibuje mimořádnou odolnost notebooku. Na recenzi jsme si vybrali 14" variantu, model Dell Latitude E6420, a to rovnou jeho velmi drahou variantu.

V konkurenční recenzi se zmínili, že je radost, když notebook vyfasujete v práci. To bude při jeho vysoké ceně asi jeho hlavní účel. Řada Latitude je ostatně pro podniky přímo určená.

První dojmy a celkové zpracování

Z krabice jsem vytáhl notebook, který už nebyl jasně černý jako můj Latitude E6400, barva je taková neurčitá tmavě stříbrná. Ta se obvykle tváří skoro černě, ale jak nám dokazuje třetí fotka s trochu přešvihnutým bleskem, odrazy hází i světle stříbrné. Uvnitř najdete černý a tmavě stříbrný plast a kolem klávesnice vede zajímavá oranžová linka. Notebook je oproti svým předchůdcům silně zakulacen, což se mi zpočátku nelíbilo, ale zvyknete si, navíc už nebudete mít po čase tolik omlácené ostré rohy.

Tloušťka byla v podstatě průměrná, v nejsilnějším místě dosahuje 32 mm. Notebook v zaklapnutém stavu dává poměrně jasně najevo, že drží dobře pohromadě. Šroubky najdete mírně neesteticky na trochu nezvyklých místech, dávají ale tušit trochu větší péči při sestavení notebooku. Notebook je sice 14", svou velikostí se ale pomalu blíží i nějakým menším patnáctkám, rámeček kolem displeje je docela mohutný.

Zpracování po vojensku

Dell se svým tri-metal šasi docela chlubí. Na spodku notebooku najdete zmínku o hořčíkové kostře a na webu potom údaj o tom, že notebook splňuje normu MIL-STD-810G. Všechno je zakulacené, nic moc ostrého tu nenajdete. Díly jsou dobře slícované a drží. Opěrky jsou pevné, víko je překvapivě velmi tuhé, mírně se prohne klávesnice. Nic ovšem není bez chyby a i tento notebook si umí zachrastit, když zaklepete na levou opěrku.

Víko je průměrně silné a velmi pevné. Ocelové klouby jej drží spolehlivě na místě a maximální úhel otevření je dokonce o vlásek nad 180 ¬∞. Pokud jej zvednete rychle, zvednete s sebou i základnu, která přeci jen není tolik těžká, naučíte se ji tedy přidržovat. Víko má zaklapávající mechanismus, pro otevření musíte odtáhnout stranou táhlo. V zavřeném stavu je víko přitisknuté k základně a nechrastí.

Matné zpracování je zde příjemnou samozřejmostí. Nejen displej, ale i celé šasi je víceméně matné a nezůstávají na něm otisky.

Porty, konektivita a notebook ze stran

Řada Latitude svým zařazením slibuje, že co do portů se dočkáme nějakých specialit. Budeme-li se pohybovat odzadu od levé strany, máme tu napřed port USB 2.0, dále konektor D-Sub pro připojení displeje, s otvory pro upevňovací šrouby. Vedle něj je tu obojetný 3,5mm konektor, schopný pojmout mikrofon i sluchátka. Po výdechu teplého vzduchu nás čeká otvor pro kontaktní čipové karty SmartCard. Vepředu najdete dvě mřížky reproduktorů a čtečku paměťových karet.

 

Po pravé straně tu je 54mm slot na karty ExpressCard, DVD vypalovačka, dva porty USB 2.0 a konektor eSATA kombinovaný s dalším USB 2.0. Vzadu je port HDMI a na druhé straně zdířka pro napájecí adaptér a konektor RJ-45 od rozhraní Ethernet 1 Gb/s (Intel 82579LM).

Z bezdrátových sítí je tu Wi-Fi 802.11n, konkrétně Intel Centrino Ultimate-N 6300 AGN. Je tu i Bluetooth 3.0 HS, Dell 375 a dokonce i Dell 5550 3G HSPA+ modem, který podporuje i A-GPS.

Klávesnice, touchpad a displej

Klávesnice

Klávesnice mě tentokrát moc nenadchla. Notebook může mít osazenou i podsvícenou verzi, u naší konfigurace ale je pouze standardní. Ta je docela dobrá, píše se na ní příjemně, ale u pracovního notebooku za tuto cenu bych přeci jen čekal něco lepšího, hlavně trochu tiššího. To ale nebylo tak špatné a přešel bych to...

...ne tak už psaní číslic. Numerický blok pochopitelně chybí, i když si říkám, že s trochou úsilí by se ho podařilo vměstnat i do toho většího 14" těla. Fn-blok tu je, ovšem jeho funkcionalita je dosti vrtošivá. Pokud je Num Lock vypnutý, píšete písmena, s Fn i bez něj. Pokud je Num Lock zapnutý, píšete bez Fn čísla a s Fn písmena. To by mělo být spíše obráceně, takhle je silně matoucí, že když píšete text, musíte dávat pozor, že písmena v Fn-bloku musíte psát přes Fn anebo si Num Lock vypnout. Num Lock bohužel nemá žádnou kontrolku, což věci ztěžuje ještě víc.

Rozložení klávesnice je pěkné, Oba Shifty jsou krásně dlouhé, Enter je dlouhý, atp. . Klávesy Home, End, Insert, Delete, PgUp a PgDn jsou přístupné bez Fn. Caps Lock má v sobě vestavěnou svou bílou kontrolku. Bohužel tu nejsou žádné mezery mezi skupinami kláves F1-F12, šipkový blok je také oddělen spíše aby se neřeklo. Kontextová klávesa chybí.

 

Napravo od klávesnice najdete tři tlačítka pro ovládání zvuku a čtečku otisků prstů. Nalevo nad klávesnicí jsou tři kontrolky - disk, Wi-Fi a nabíjení, napravo nad klávesnicí je vypínač.

Touchpad a trackpoint

Touchpad se mi naopak docela líbil. Byl přijatelně veliký, citlivý, dobře ovladatelný a rozpoznával multidotyková gesta bez zmatků. Scrolluje se na nm dvěma prsty. Jeho dvě tlačítka jsou zhotovená z tvrdé gumy a mají lehký a tichý stisk.

Máme tu i trackpoint, nebo chcete-li, pointing stick. Ten má také k dispozici tři tichá a pohodlná tlačítka a bude se vám hodit hlavně tehdy, když notebook třeba nebudete moci ovládat bez rukavic. Se samotným trackpointem se nedá klikat.

Displej

Osazený LCD panel určitě nezklamal. Na úhlopříčce 14,0 " měl panel s poměrem stran 16:9 rozlišení 1600 × 900 pixelů. Samozřejmostí je matná povrchová úprava, která se dá snadno upatlat. Dell nabízí i rozlišení 1366 × 768 px, v tomto případě i s multidotykovou vrstvou. S jasem jsem byl velmi spokojen, šel regulovat na velmi vysoké hodnoty (na matný displej).

Barvy byly průměrné, pozorovací úhly spíše trochu nadprůměrné, zvláště v horizontálním směru se barvy vytrácely a deformovaly opravdu pomalu.

Hardware, výdrž a chování: blesk s dobrým zabezpečením

Hardwarová výbava (vnitřnosti)

Už v perexu jsem zmínil velmi rychlý hardware korunovaný velkým SSD. V notebooku dřímá procesor Intel Core i5-2540M, dvoujádro Sandy Bridge na taktu 2,6-3,2 GHz. CPU podporuje HyperThreading, jde tak o virtuální čtyřjádro. Podporovány jsou i instrukce AES-NI, což vyúsťuje v masivní výkon v šifrování AES. Latitude E6420 se sice dodává i se čtyřjádrem, stále ale vidím dvoujádro jako rozumnější volbu. Výkon je na dvě jádra opravdu neskutečně vysoký, a to prosím stále s příjemně nízkou spotřebou.

Grafickou kartou je v procesoru integrovaná Intel HD Graphics 3000. Kromě toho, že pracuje na docela vysokém taktu, má grafika společně s procesorem i celých 8 GB pamětí DDR3, a to dva dvoukanálově zapojené 4GB moduly na 1333 MHz. Grafický výkon je tak o nějaké to procento lepší, než na co jsme od HDG 3000 zvyklí a hlavně je notebook připraven na skutečně velkolepý multitasking. Většina konfigurací Latitudu E6420 má profesionální Nvidii Quadro NVS 4200M (příplatek 1800 Kč bez DPH).

Nejlepší stránkou a taky nejdražší komponentou celého notebooku je úložná paměť SSD. Oproti základnímu 250GB disku si připlatíte přes 9000 Kč bez DPH, není se tedy co divit vysoké ceně. Máme tu konkrétně Samsung PM810, 2,5" SSD s vysokou kapacitou 256 GB. Samozřejmě najdeme na trhu i rychlejší modely, tak či tak je ale disková rychlost jedním z nejvýraznějších argumentů, proč sáhnout po tak drahé konfiguraci notebooku.

PCMark Vantage
(body - více je lépe)

Start Windows je viditelně mnohem svižnější, instalace programů probíhá ve zlomkovém čase a nástroje pro testování disku se shodují, že sekvenční rychlosti i odezva výrazně převyšují i ty nejrychlejší mobilní pevné disky dneška. Podle CrystalDiskMarku i AS SSD Benchmarku se sekvenční rychlost pohybuje kolem 250 a 240 MB/s pro čtení a zápis, výkon při práci s 4kB bloky je také více než úctyhodný.

Solidní výkon

Windows Experience Index vám velmi zhruba nastíní celkovou situaci. Nejslabším článkem notebooku je integrovaná grafická karta, která na hry ani na profesionální využití opravdu moc není. Procesor se nezadýchá prakticky při žádném scénáři a SSD díky své rychlosti předvádí, že vše lze zdolat rychleji a procesor tak může o to déle odpočívat ve zpomaleném stavu. Rychlá dvoukanálová paměť s kapacitou celých 8 GB vás také omezovat nikde nebude.

Cinebench R11.5
(body - více je lépe)

Cinebench R11.5 ukazuje, že procesor i se svýma dvěma jádry dovede bez problému předehnat i některá čtyřjádra a zrovna rendering tak bude zřejmě silnou parketou stroje, byť pro to využití zřejmě zvolíte model s Core i7-2630QM.

Převody videa na tom byly obdobně, dvoujádro se velmi intenzivně dotahovalo na svého čtyřjádrového kolegu a čtyřjádro AMD A6 nechalo daleko za sebou.

PCMarky i testy výkonu disku nám ukázaly, že celkově bude práce na notebooku velmi produktivní díky bleskovému SSD i procesoru.

Hluk, zahřívání, výdrž

Notebook byl v klidu skoro neslyšný. Management otáček byl vyřešen docela dobře, zatímco v zátěži se ventilátor rozfičel dost hlasitě a podle vydechovaného horkého vzduchu měl zřejmě proč, v klidu otáčky rychle klesly a když notebook opravdu vychladl, foukal notebook už jen slaboučce.

V zátěži se notebook zahřál hlavně na klávesnici a ze spodní strany. Nešlo ale o nic nesnesitelného, i se silně zapřaženým notebookem můžete pracovat na klíně. Výdrž na akumulátor byla dost pěkná. Dodaný šestičlánkový akumulátor s kapacitou 60Wh udržel přístroj naživu s Wi-Fi necelých 8 h. Latitude E6420 se ale dodává i s devítičlánkovou baterkou s kapacitou 87 Wh, a můžete osadit i přídavnou baterii na spodek přístroje. Výdrž tak není problém vybičovat až na 20 h.

Zvuk, webkamera a napájení

Reproduktory byly docela dobré, na pracovní přístroj zcela jistě. Zvláště podání mluveného slova bylo velmi přesné, ačkoli samozřejmě nemůžete čekat propracované basy.

Webkamera disponuje rozlišením až 1920 × 1080 px, její obnovovací frekvence je až 60 Hz. Je tu pochopitelně i mikrofon a notebook je tak docela dobře připraven na videokonference.

K notebooku se dodává menší a poměrně lehký 65W adaptér, k dokovací stanici je zde potom větší 130W adaptér se svítícím koncem.

Software, zabezpečení a dokovací stanice

Notebook má předinstalovány Windows 7 Professional v 64bitové edici. Dále je tu pestré varieté softwaru od Dellu, ControlPoint i ControlVault se softwarem od Embassy. Kromě kontaktních čipových karet tu je i snímač bezkontaktních karet SmartCard a nechybí ani čtečka otisků prstu. Tu se mi bohužel nepodařilo zprovoznit, na internetu je vidět, že s tím mají majitelé E6420 obdobný problém. Snad se velmi brzy dočkáme ovladačů, které problém vyřeší, tohle je dost ošemetná situace u pracovního notebooku.

Je tu TPM čip, notebook podporuje technologii Computrace, Intel Anti-Theft Technology a další ochrany proti odcizení.

 

Jak jsem se zmínil, k notebooku se za 3690 Kč bez DPH dodává i replikátor portů, resp. dokovací stanice. Na té najdete celkem pět portů USB 2.0 a jeden další kombinovaný s konektorem eSATA. Dále tu je pochopitelně síťový konektor, zdířka na adaptér a mimojiné D-Sub, DVI a DisplayPort. Společně s HDMI na notebooku tak máte jistotu, že monitor nějak vždy připojíte. Nezapomnělo se ani na 3,5mm vstup a výstup zvuku, ovšem dok má zřejmě svůj vlastní zvukový kodek, při poslechu přes replikátor byla kvalita znatelně horší než při připojení přímo do notebooku.

Závěr: stojí to za ty peníze?

Skvělý pracovní notebook za extrémní cenu - vyplatí se to?

Mám pocit, že při hodnocení vyšších řad Dellu se opakuju. Notebook stojí opravdu hodně peněz. Firmy jej budou určitě brát ve velkém a bez DPH, takže cena spadne pod 50 tis. Kč, ale stejně je to opravdu hodně, na to, že jde o 14" notebook s dvoujádrem a integrovanou grafikou.

Jako ospravedlnění zde musíme dodat, že výbava je jinak špičková. Ono dvoujádro je parádně rychlé, má k sobě 8 GB RAM a hlavně bleskové SSD se solidní kapacitou. To je ostatně největší položka na ceně notebooku, jen SSD vyjde ve výsledku na 12 tis. Kč. A nedá se říct, že je to zbytečné prodražení, výkon je opravdu vysoký. Máte tu taky dokovací stanici, tu si opět můžete odmyslet a s ní necelé čtyři tisíce ceny.

Zapomněl jsem dodat neobvyklé možnosti zabezpečení a autentifikace a pochopitelně skvělé kovové a přesto lehké zpracování, které slibuje maximální odolnost a trvanlivost. To vše je zaštítěno zárukou Dell ProSupport na 3 roky s garancí opravy do následujícího pracovního dne.

 

V jiných konfiguracích můžete potkat čtyřjádrové Core i7, velkokapacitní baterii, profesionální grafickou kartu, dotykový displej, podsvícenou klávesnici a jiné.

Dell Latitude E6420 není levný notebook, naše konfigurace už vůbec ne. Ale jde o firemní stroj, takže starosti o kasičku nejsou na místě. Na práci jde o univerzálně velmi svižný a produktivní stroj, kerý bude sloužit dlouho a bezproblémově. Takže musíme dát zapravdu tvrzení, že pokud notebook dostanete v práci, můžete zajásat.

Plusy a mínusy:

 + velmi rychlý procesor s 8 GB RAM
 + bleskové SSD
 + 3 roky záruky ProSupport
 + velmi kvalitní a odolné zpracování
 + vysoká výdrž na baterii
 + široké možnosti autentifikace a zabezpečení
 + matný displej
 + vysoké rozlišení displeje
 + dokovací stanice
 + dobrý touchpad i trackpoint
 + zajímavé možnosti konfigurovatelnosti

 - velmi vysoká cena
 - problémy se zprovozněním čtečky otisků prstů*
 - nešikovně řešené psaní čísel
 - v této konfiguraci chybí profesionální GPU
 - chybí porty USB 3.0
 - klávesnice není podsvícená ani osvětlená (tato konfigurace)
 

 * čekáme na vyjádření Dellu, může se změnit

Výsledky testů, screenshoty

Výsledky benchmarků

• Testovali jsme podle této metodiky.

 

.