Dell Precision M4700: 15,6" pracovní stanice bez chybičky (recenze)

Obvykle se snažím v hlavičce recenze neprozradit o notebooku úplně vše, abyste taky měli nějaký důvod ji číst. Nicméně říct, že u notebooku, který stojí přes 62 tis. Kč bez DPH, je vše perfektní, se tak nějak očekává. Precisiony jsou nejvyšší řada Dellu, pracovní stanice, workstationy vyráběné v 15,6" (M4700) a 17,3" (M6700) rozměru. Dříve se hodně podobaly Latitudům, šlo vlastně jen o upravené Latitudy, nicméně ve třetí generaci současných Latitudů E se řady Latitude i Precision rozešly designově trochu jiným směrem.

Konkurencí jsou od Lenova ThinkPady řady W, konkrétně ThinkPad W530, od HP potom EliteBooky řady w, EliteBook 8570w.

Design

Ačkoli krása zevnějšku není u pracovní stanice primárním požadavkem, myslím si, že mohu Precisiony nové sedmistovkové řady pochválit. Samozřejmostí je zde industriální design s matným zpracováním všech povrchů, bez nějakých designových výstřelků. Horizontální hrany notebooku jsou silně zakulacené, po stranách je ale přístroj jakoby uříznutý, takže vertikální hrany jsou de facto ostré (i když jde jen o zakulacený plast).

Hnědou v téhle kategorii nevídáme často, ovšem hnědý je právě jen kov kolem notebooku, na spodu a po levé a pravé straně je notebook tmavě šedý-černý, stejně tak uvnitř. Líbí se mi velmi kompaktní vzezření přístroje.

Zpracování

...je perfektní. Stejně jako u konkurence, to je požadavkem třídy, ve které stroj stojí. Šasi je pevné a neprohýbá se skoro nikde. Opěrky drží jako by byly z kamene, nic nevrže, slícování je dokonalé, včetně rámečku displeje, který se třeba na starších Latitudech rád odchlipoval, tady ne. Víko je opět vyztužené kovem, takže ho i silou ohnete skutečně jen špatně a deformovat obraz se vám nepovede určitě. V krutu s ním sice trochu zahýbete, při zavřeném notebooku jde taky víko dost prohnout dolů, ale nebral bych to jako patologii, nic nevrže, tedy je vše v pořádku.

 

Co se povrchu týče, okolo notebooku je hnědý kov, pochopitelně matný, a nijak nekartáčovaný. Opěrky včetně touchpadu a v podstatě celé svrchní strany základny jsou z měkkého, jakoby mírně pogumovaného plastu, to je příjemné.

Víko otevřete do úhlu více než 180 °, je třeba jej napřed odjistit tlačítkem, není ale problém notebook díky těžké základně otevřít jednou rukou. Klouby drží a pohybují se celkem hladce po celém půlkruhu v obou směrech. Pacičky, které víko zacvakávají do základny jsou z nějakého pevného kovu, nebál bych se, že je ulomíte.

Nevýhodou, která souvisí s kvalitou kovového zpracování, je hmotnost notebooku. Ta u verze se šestičlánkovou baterií činí 2,87 kg, s naším devítičlánkovým akumulátorem, který je stejně rozměrný, ale těžší, se pohybuje kolem rovných 3,0 kg. Notebook za roh zvednete bez nějakého špatného praskání, ovšem nemohu říct, jak moc je dlouhodobě únosné zvedat tříkilový přístroj za roh.

Specifikace, různé konfigurace a ceny

Konfigurace a ceny

Jak jsem řekl, jde o to nejlepší, co Dell prodává, a taky pochopitelně o to nejdražší. Bavíme se samozřejmě o pracovních noteboocích, herní Alienwary necháme stranou. Když už jsem nakousl tu cenu – náš model stojí 62 132 Kč bez DPH, a to nejde o nijak hvězdnou konfiguraci. Cena začíná na 42 568 Kč bez DPH, stoupat ale může i hodně vysoko nad 100 000 Kč, možnosti konfigurace jsou skutečně velmi široké.

Můžete osazovat procesory Intel Core třetí generace, tedy Ivy Bridge, a to nejen dvoujádra, jako máme v testovaném kusu my, ale i čtyřjádra, až Core i7-3920XM, k němu až 32 GB RAM, profesionální grafiky – jak AMD FirePro, tak Nvidia Quadro, a samozřejmostí jsou i všelijaké konfigurace s disky či SSD.

Snažil jsem se proto hardware hodnotit spíše z toho vnějšího pohledu – jak je notebook kvalitní, do jaké míry je vybaven základními věcmi a jaké má možnosti. Pokud uvažujete o nákupu, jste zřejmě firma a budete nakupovat ve větším objemu se značnou slevou a pochopitelně bez DPH. Dell vám nabízí velmi zajímavé možnosti, jak notebook uvnitř nakonfigurovat.

 

Notebook ostatně v e-shopech není snad vůbec dostupný, pracovní stanice si Dell prodává sám formou zakázek, cenu tedy berte s rezervou, pro firemního zákazníka s velkým odběrem může o hodně klesnout. Což nic nemění na tom, že vezmeme-li v úvahu vnitřní hardware notebooku, je cena neuvěřitelně vysoká.

Klávesnice, touchpad, displej a konektivita

Porty, konektivita, a notebook ze stran

Začněme na levé straně notebooku – je tu odzadu slot na zámek Kensington, dva porty USB 2.0, jeden IEEE 1394 a dva 3,5mm konektory pro vstup y výstup zvuku. Dále mechanika, nad ní čtečka paměťových karet, čtečka kontaktních čipových (např. bankovních) karet a slot na ExpressCard. Uprostřed najdete také tři pěkně viditelné bílé kontrolky – aktivity disku, dobíjení a stavovou. Další řada kontrolek je nad klávesnicí, v tom v odstavci o klávesnici.

Přední strana je zcela prázdná, kromě tlačítka pro odjištění paciček k otevření notebooku. Na pravé straně tu je hardwarový přepínač Wi.Fi, vysouvací rámeček na 2,5" disk (táhlo pro odjištění je pod krytem notebooku) a dva porty USB 3.0, jeden z nich s funkcí PowerShare – můžete nabíjet zařízení přes USB i při vypnutém notebooku. Na konci je ještě DisplayPort.

Na zadní straně najdete potom výdech chlazení, potom konektor D-Sub (VGA) včetně otvorů pro šroubky, síťový konektor RJ-45 (síťovka je Intel 82579LM v rychlosti až 1 Gb/s), port eSATA kombinovaný s USB 2.0 (už pátý USB port!) a port HDMI (druhý digitální a třetí obrazový port vůbec!). Potom další výdech chlazení a nakonec konektor pro napájecí adaptér.

O bezdrátové připojení se v této konfiguraci stará Dell, konkrétně síťový adaptér Dell Wireless 1540 pro Wi-Fi 802.11n a Bluetooth 4.0 + HS – Dell Wireless 380 Bluetooth.

Z dalších vstupů máte na pravé opěrce oblast pro snímání bezkontaktních čipových karet SmartCard a na kraji potom čtečku otisků prstů Swipe.

Klávesnice

Na rozdíl od prakticky všech dnešních notebooků si Precisiony stále zachovávají klasickou klávesnici, tedy ne chiclet. Stisk je měkký, tichý jak při mírném, tak při prudkém úderu a obecně je klávesnice dobře vyrobená. Za mírný příplatek tu máme její podsvícení, regulovatelné ve čtyřech různých stupních intenzity plus vypnutelné. Klávesy jsou prohnuté a trochu hruběji matné, takže na nich prst pěkně drží.

Oddělený silnější spárou je tu i numerický blok. Žádné kompromisy ve velikosti kláves tu nenajdete, však je klávesnice taky roztažená od kraje ke kraji jen s pár milimetry odstupu. Shifty jsou oba dlouhé, Enter zrovna tak, chybí tu ovšem kontextová klávesa. Nicméně se sami sebe zeptejte, jak často ji používáte – předpokládám, že se právě koukáte na klávesnici, o čem to vlastně mluvím :-) Klávesy PgUp a PgDn jsou samostatné vedle bloku se šipkami, Home, End, Insert a Delete zrovna tak samostatné nahoře za koncem bloku F1-12. Je tu speciální tlačítko pro spuštění kalkulačky a jsou tu tři klávesy pro ovládání hudby.

V levém horním rohu základny jsou tři neustále podsvícená tlačítka pro ovládání zvuku., na druhé straně potom tlačítko pro zapnutí/vypnutí notebooku. Nad Esc najdete pět kontrolek, jejich tvar/průsvit je zároveň jejich popiskem, velmi praktické, podsvícení je intenzivně jasně viditelně bílé. Je tu kontrolka aktivity disku, dobíjení, Wi-Fi, Bluetoothu a Num Locku. Caps Lock má kontrolku ve své klávese.

 

Touchpad a trackpoint

Touchpad Dell mi vyhovoval. Je sice v porovnání s notebookem celkem malý, ale to není vlastně ani zápor, protože se mi na něm pracovalo lépe než na řadě mnohem větších touchpadů. Povrch je stejně jakoby pogumovaný jako na zbytku opěrek, prst se na touchpad nelepí a vždy po něm hladce klouzá, bez ohledu na to, jak se vám potí ruka. Zkalibrovaný je dost přesně, stejně citlivý ve vertikálním i horizontálním směru, nemám výtku. I na dotek-kliknutí odpovídal velmi snadno.

Touchpad na Precisionu M4700 byl jednou z věcí, která mě přesvědčila, že by stroj mohl téměř nahradit i pracovní desktop. Jak normálně pracuju s myší, s touchpady trochu bojuju, když jsem si ale vzal na postel Precision, zkontroloval jsem maily, Facebook a pustil jsem si film, došlo mi, že je touchpad opravdu velmi dobrý.

Navíc musím zmínit, že jsou tu hned tři měkká a velmi tichá tlačítka.

Trackpoint, nebo v podání Dellu spíše pointing stick, je milým doplňkem. Sice mám radši trackpointy u Lenova, nicméně třeba v porovnáním s trackpointem na HP EliteBooku 8470p mi tento přišel trochu schopnější. Má také tři tlačítka, měkká, tichá.

Displej

Displej byl skvělý. Ačkoli se tím Dell nechlubí, jde zcela zjevně o matrici IPS. Skvělé barvy i v extrémních pozorovacích úhlech a výborný kontrast tomu nasvědčuje. Už i základní specifikace říkají, že displej je dobrý – co víc si na 15,6" úhlopříčce přát než 1920 × 1080 px s jemně matným povrchem. Text má už od instalace mírně zvýšené dpi.

Měření mi dělalo celkem problémy, na dodaném systému jsem nemohl použít ani Lacie Blue Eye Pro ani NEC SpectraView Profiler, nakonec jsem tedy použil 64b instalaci na SSD z jiného notebooku, nainstaloval ovladače na sondu (Spyder 3 Express) a Lacie Blue Eye Pro a měřil tam. Protože jsem se moc nezabýval instalací jiných ovladačů, nemohl jsem naměřit jiné než maximální podsvícení. Měření barev vyšlo celkem dobře, nicméně bohužel nevím, zda Dell ve své instalaci nemá barvy nějak upravené/zkalibrované, takže může být ještě lépe. Tím se asi není třeba zabývat, protože až na odstíny šedé byly barvy opravdu velmi dobré, s velmi nízkými odchylkami podle sondy, i hezké vizuálně.

Svítivost: až 273 cd/m²
Kontrast: 1:463

Kontrast byl vynikajících 1:463. Podsvícení displeje šlo regulovat ve velmi malých krocích: od středně nízké hodnoty odhadem tak 30-40 cd/m² po krásně vysokých (obzvláště na matný displej) 273 cd/m². Displej je čitelný i na světle a to z libovolného úhlu, barvy se nedeformují takřka vůbec.

Hardware, výkon, HD Tune, CrystalDiskMark

Hardware - vnitřnosti

Můžete osazovat procesory Intel Ivy Bridge, resp. třetí generaci Intel Core. Konkrétně tedy modely Core i5-3320M až Core i7-3920XM. My máme nejvýkonnější dvoujádro na mobilním trhu, Core i7-3520M, procesor pracuje na taktu 2,9-3,6 GHz a vzhledem k efektivitě architektury Ivy Bridge je to opravdu dělo. K procesoru můžete mít až 32 GB RAM, my máme 2× 2 GB DDR3 1600 MHz. Sloty na paměti jsou tu celkem čtyři.

Grafickou kartou je zde Nvidia Quadro K1000M, opět můžete sáhnout i po vyšší, nicméně ani tato není k zahození, jde o profesionální grafiku s jádrem architektury Kepler se 192 aktivními CUDA jádry. Herní výkon jsem netestoval, 3DMarky jsem pro ilustraci ovšem projel a zatoužili byste-li náhodou na drahém pracovním notebooku něco hrát, mělo by to jít celkem slušně. Samozřejmostí je dynamické „bezešvé“ přepínání přes Optimus.

Ačkoli můžete osazovat i veliká SSD a to v podstatě až tři (šachta na 2,5" disk, šachta na mechaniku a mSATA), v téhle konfiguraci máme „jen“ 7200otáčkový pevný disk. Jde o Western Digital Scorpio Black WD5000BPKT, jeden z nejrychlejších mobilních disků vůbec.

 

Výkon

Jak jsem už říkal, procesor je zde opravdu velmi rychlé dvoujádro, ale tím to nekončí, můžete sáhnout i po nejrychlejším mobilním CPU vůbec, brutálním extrémním Core i7-3920XM. Co se grafiky týče – ta velmi zhruba odpovídá Radeonu HD 7670M, samozřejmě odemčený výkon v double-precision výpočtech ji staví na úplně jiné využití.

 

Disk je velmi rychlý na to, že jde stále o disk, Scorpio Black podávalo velmi pěkný výkon v benchmarcích a i subjektivně byl systém velmi svižný. Nicméně za 62 tis. Kč bez DPH je to opravdu málo, tady to chce SSD, a věřím, že po něm v případě volby tohoto notebooku sáhnete v konfigurátoru.

Grafy: Cinebench R11.5, x264 BenchMark FHD, PCMark Vantage

Poznámka: Procesory a grafické karty nebyly měřeny na přesně srovnatelných konfiguracích.

Cinebench R11.5 prověří výkon procesoru pro rendering náročných grafických scén. Měří se výkon jednoho jádra (vlákna) a celého procesoru.

Cinebench R11.5
[body, vyšší je lepší]

x264 BenchMark FHD testuje výkon procesoru při převádení 1080p videoklipu při použití kodeku H.264.

x264 BenchMark FHD
[FPS, vyšší je lepší]

PCMark Vantage měří výkon počítače jako celku. Celkové skóre přibližně odpovídá celkové rychlosti typické práce na PC, je značně ovlivněno reálnou rychlostí disku a také procesoru, promítá se do něj ale vše, včetně třeba grafické karty. Uvádíme i HDD Score, resp. Storage Score, kde se zkoumá rychlost jednotlivých úkonů náročných na disk.

 

PCMark Vantage
celkové body a HDD Score
[body, vyšší je lepší]

Grafy: 3DMark 06, 3DMark Vantage, 3DMark 11

Poznámka: Procesory a grafické karty nebyly měřeny na přesně srovnatelných konfiguracích.

3DMark 06 je starším herním benchmarkem, dobře ukazuje na výkon ve starších hrách z doby kolem roku 2006-2007. Testujeme ve standardním nastavení, tedy v rozlišení 1280 × 1024 px.

3DMark 06
body (více je lépe)

3DMark Vantage je podobným nástrojem od Futuremarku, jen o dva roky novějším, používá DirectX 10 a už se tu pracuje s fyzikálními výpočty. Testujeme v základním nastavení, tzn. v rozlišení 1280 × 1024 px v profilu Performance, výsledky jsou tak ve tvaru Pxxxx.Níže najdete i graf GPU Score.

3DMark Vantage
[body, vyšší je lepší]

3DMark Vantage - GPU Score
[body, vyšší je lepší]

3DMark 11 je nejnovějším benchmarkem od Futuremarku, pracuje s DirectX 11 a pokročilou fyzikou i trochou teselace. Testujeme v základním nastavení v profilu Performance, výsledky jsou tedy ve tvaru Pxxxx.

 

3DMark 11
[body, vyšší je lepší]

3DMark 11 - Graphics Score
[body, vyšší je lepší]

Výdrž, provozní vlastnosti, software

Výdrž, hluk a zahřívání

Notebook má nadstandardní devítičlánkový akumulátor Li-Ion s vysokou kapacitou 97 Wh. Je zde plnonapěťové Core i7, i když jen dvoujádro, a profi-grafika, i docela silná. K tomu 7200otáčkový disk a 15,6" 1080p displej. I přes velkou baterku bych normálně nečekal žádný extra-výkon, nicméně Precision mě opravdu ohromil. Normálně zde píšu, že by notebook vydržel v klidu mnohem více, a nízké výsledky jsou zapříčiněny naší náročnější metodikou, nicméně aktivně surfovat po webu přes Wi-Fi můžete klidně 7,5 h, film si se zvukem a zapnutou Wi-Fi pustíte klidně na 6,5 h. Vynikající výsledek.

• Web (ExtraNotebook.cz v Chrome, obnovování každých 15-20 s, Wi-Fi, poloviční jas): 7:35 h
• Film (720p film ve smyčce v MPC-HC, Wi-Fi, poloviční jas): 6:27 h

Hlukem mě Precision taky moc potěšil. V zátěži se umí ventilátory hodně rozfičet, to je pravda, ale líbila se mi inteligentní regulace otáček. Zatímco obvykle mají snad všechny notebooky nějaký podivný alchymistický způsob určování otáček ventilátorů a v klidu jsou hlučné, i když nemusí, Precision přesně věděl, kdy je potřeba ventilátor roztočit. Po zapnutí Prime95 teplota letěla bleskem nahoru, ale taky se okamžitě naplno rozjel ventilátor na procesorovém okruhu. U FurMarku to samé s grafikou. Nicméně takřka jakmile jsem kliknul na tlačítko ukončit test, ventilátor se okamžitě razantně ztišil, a jakmile po minutě spadla teplota dostatečně nízko, navrátil se do prakticky neslyšných otáček. V klidu je tedy ventilátor příjemně tichý.

 

 

I když se vzadu linul ven dost horký vzduch a spodní strana notebooku byla dost teplá, opěrky se příliš neohřály. V zátěži procesor vyletěl na dost nezdravých 90 °C, nicméně se na nich držel. Okruhy pro chlazení tu jsou dva, jeden pro grafiku, druhý pro procesor, každý má svůj výdech na jedné straně zad notebooku. Přikládám screenshoty teplot v zátěži a v klidu.

Zvuk a napájení

Musím říct, že mě reproduktory také mile překvapily. Zatímco na pracovních noteboocích obvykle nějakou extratřídu nenajdete, reproduktory na Precisionu M4700 uměly relativně hlasitě ozvučit rozlehlou místnost a stále hrát velmi čistý zvuk hudby. Hluboké basy samozřejmě neexistují, ale vyšší basy tu byly celkem znatelné.

 

K notebooku se dodává mvelký a celkem těžký 180W adaptér, nabití 5-95 % stihl za 1:47 h.

Software

K softwaru řeknu jen tolik, že testovaný kus byl nepochopitelně vybaven 32bitovým systémem Windows 7 Ultimate. 32bitový OS jsem měl naposledy na Atomovém netbooku. Nicméně předpokládám, že takovou konfiguraci si pořizovat určitě nebudete. Nechyběly tu Microsoft Office Starter a standardní zabezpečovací software z vyšších řad Dellu, včetně Controlvaultu.

 

Co do bloatwaru, byl jsem mile překvapen, po instalaci OS zde bylo jen 38 programů a nic mě příliš neobtěžovalo.

Výsledky testů a screenshoty

Výsledky benchmarků

 

 

 

Závěr, plusy a mínusy

Závěr

Takovou tabulku plusů a mínusů jsem jikdy nevypisoval. A to jsem do plusů nepsal vlastně vůbec výhody osazeného vnitřního hardwaru, vzhledem k možnostem konfigurovatelnosti, a dost položek jsem sloučil.

Tak jako drobnou rekapitulaci: Dell Precision M4700 je jako pracovní stanice absolutní špička. Perfektní zpracování, dobrý obraz, dobrý zvuk, dobrá výdrž na baterku, perfektní klávesnice, touchpad i trackpoint, spousta nejrůznějších portů ještě rozšířitelných dokovací stanicí, čtečka otisků prstů, čtečka karet SmartCard. Dobře regulovaný ventilátor a spousta drobností – přepínač Wi-Fi, kontrolky nad klávesnicí i na boku...

Hledat mínusy je zde takřka nadlidským úkolem, i když ten nejdůležitější, který bych možná měl rozepsat hned do pěti řádků, je cena. Další argument, který s tímhle souvisí, je právě nic-moc výbava naší konfigurace, narážím na dvoujádrový procesor, 4 GB RAM a 500GB disk místo SSD. Možnosti slušných konfigurací jsou pestré, ovšem zaplatíte si ještě mnoho tisíc navíc, a musím proto opravdu důrazně říct, že notebook je v základní ceně až extrémně drahý. Jako firma při odběru více kusů možná dostanete znatelnou slevu, dobrou podporu s garancí vyřešení problému následující pracovní den - Next Business Day, NBD (říkal jsem, že má notebook tříletou záruku ProSupport?) a budete kupovat bez DPH.

 

Nicméně za notebook s 256GB SSD, čtyřjádrem, 16 GB RAM a silnějším Quadrem K2000M si připravte zhruba 83 000 Kč bez DPH. Za bezchybnost se platí.

.

Galerie fotografií