Nový report Index digitální ekonomiky a společnosti, který vypracovala Evropská komise, ukazuje, že Česko se v oblasti digitalizace nachází pod průměrem EU. Ve článku si přiblížíme, jak se zemi daří v pětici sledovaných oblastí.
Jak dopadlo Česko v posledním srovnání Index digitální ekonomiky a společnosti (Digital Economy and Society Index, nebo též DESI), který od roku 2014 každoročně vypracovává Evropská komise? Data pro studii pro rok 2020 byla použita data z roku 2019.
Je potřeba uvést, že kompletní report o stavu a vývoji ve všech zemích EU má přes 120 stran a zpráva o Česku je také relativně obsáhlá, takže z ní vybereme to nejdůležitější. Na webu Evropské komise pak můžete získat kompletní datasety nebo si prohlížet různé vizualizace dat.
DESI sleduje pětici oblastí: konektivitu, lidský kapitál, používání internetu, integraci digitálních technologií a digitální veřejné služby. Výsledky hodnotí skórem od nuly do sta. Celkově se Česko v indexu umístilo na 17. místě, loni bylo osmnácté a předloni devatenácté. Jedná se tak o lehké zlepšení, země se ale stále nachází pod průměrem EU. Podívejme se ve zkratce na každou kategorii v kontextu Česka.
1. Připojení
V oblasti připojení se začínají se rozevírat nůžky mezi Českem a zbytkem EU. Vedeme si dobře v pokrytí 4G, zlepšilo se využití mobilního širokopásmového připojení. Nadále naopak máme drahá data. Pokrytí pevným širokopásmovým připojení se lehce zvýšilo na 92 % domácností, v tomto roce bychom nicméně měli naplnit cíl v podobě 100 %. Využívanost zůstala stejná (74 % domácností).
Pokrytí pevným internetem s rychlostí min. 100 Mb/s jsme meziročně pokročili o dva procentní body, k dispozici je ve 20 % domácností (eurounijní průměr je 26 %). V pokrytí pevnými sítěmi s velmi vysokou kapacitou zaostáváme značně – 29 % versus průměrných 44 % domácností. Vesměs Česko v oblasti připojení stagnovalo a ze všech států EU se umístilo na nelichotivém 24. místě. Očekává se, že přijde s národním plánem pro rozvoj velkokapacitních sítí, ale také že dojde ke zpoždění aukce kmitočtů pro mobilní sítě 5. generace.
2. Lidský kapitál
Pozvolna se zlepšovaly digitální kompetence obyvatelstva na všech úrovních. Na základní úrovni je digitálně kompetentních 62 % lidí oproti 58% průměru EU. Ve vyšších kompetencích už ale Češi a Česky zaostávají (26 % versus 33 %). V Česku se zvedla zaměstnanost odborníků-mužů v sektoru ICT na 4,1 %, což je lepší výsledek než průměr EU, který činí 3,9 %.
Se ženami je to už horší (0,9 % versus 1,4 %). Ženy tvoří pouze 10 % ze všech odborníků v ICT, což platí za druhý nejnižší výsledek v EU. Česko má národní strategický plán Digitální Česko a připravuje národní strategii vzdělávací politiky 2030+ a také národní strategii umělé inteligence. V oblasti vzdělávání ale chybí příslušně kompetentní učitelky a učitelé a školám mj. schází peníze na investici do moderního vybavení. V oblasti lidského kapitálu Česko skončilo čtrnácté, těsně pod průměrem EU.
3. Využívání internetových služeb
V Česku se počet osob, které nikdy nepoužily internet, snížil o procentní bod na 9 %, což odpovídá průměru EU. Internet v ČR používá 85 % lidí (o procentní bod více než před rokem), což opět představuje průměr EU. Oproti průměru na internetu více čteme zprávy (92 % lidí, tj. nejvyšší skóre v zemích Unie), méně sledujeme videa, posloucháme hudbu a hrajeme hry. Méně také využíváme videochat (52 % versus 60 %), napřed jsme v bankovních službách (78 % versus 66 %).
Specificky služby video-on-demand jako Netflix využíváme minimálně (5 % versus 31 %). Nejen tomu by mohla pomoci koronakrize, nicméně report uvádí, že za nízkým využitím VOD mohou stát relativně vysoké ceny rychlého mobilního připojení. Česko se v oblasti využívání internetových služeb oproti roku 2019 zlepšilo, stále se však nachází pod průměrem EU na 17. místě.
4. Integrace digitálních technologií
Jedinou oblastí, že se Česko nachází nad průměrem EU, je integrace digitálních technologií. Umístilo se na 9. místě. Tuto oblast žene dopředu e-commerce. Online prodává 28 % malých a středních podniků, v EU je průměr 18 %. Jde o druhý nejlepší výsledek v rámci EU. Do zahraničí prodává 15 % malých a středních podniků, což je třetí nejlepší výsledek (průměr je 8 %). Firmy naopak zaostávají v adopci cloudu a analýzy tzv. velkých dat.
I s tím by měla pomoci již zmíněná národní strategie Digitální Česko. S ohledem na to, že podle vlády umělá inteligence a automatizace do pěti let nahradí až 1,3 mil. zaměstnanců a zaměstnankyň, nepřekvapí, že více než polovina firem plánuje v dalších pěti letech zvýšit investice do Průmyslu 4.0 a už dnes Česko platí za 15. největšího uživatele průmyslových robotů na světě. Digitalizaci firem ponejvíce brání nedostatek odbornic a odborníků.
5. Digitální veřejné služby
Elektronizace veřejné správy v Česku pokulhává. Žádný ze sledovaných indikátorů nepřekročil průměr EU. Jen 51 % lidí, kteří potřebují veřejné správě dodat úřední formulář, tak činí elektronicky. Průměr EU je přitom 67 %. Zaostáváme také v poskytování otevřených dat, byť ne dramaticky. I v této oblasti by měla pomoci strategie Digitální Česko a zákon o právu na digitální služby.
Prozatím ale platí, že výsledky nejsou dobré. Portál občana koncem roku 2019 poskytoval 120 služeb, zaregistrováno na něm nicméně bylo pouhých 45 000 lidí (tj. 0,7 % Čechů a Češek ve věkové skupině 15–64 let). Problematickými zůstávají zakázky na systémy a služby ICT, a to z hlediska rozpočtu. Jako vzorový příklad slouží loňská kauza se systémem na dálniční e-známky. V roce 2019 bylo ve zdravotnictví vydáno průměrně šest milionů e-receptů měsíčně. Své celkové skóre v oblasti digitálních veřejných služeb Česko zvedlo, jenže se v pořadí států EU propadlo až na 22. místo.
Kompletní report o Česku si můžete přečíst i v češtině. Kompletní dokument o Evropské unii je k dispozici v angličtině.
Zdroje: Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI) 2020: Česko | Digital Economy and Society Index (DESI) 2020: Thematic chapters via Hlídač Státu na Twitteru
