Hlavní navigace

Desku pro Sandy Bridge od Sapphire? Test Pure Black

11. 7. 2011

Sdílet

 Autor: Redakce

Sapphire Pure Black P67

Sapphire není až tak známou firmou na poli výrobců základních desek a pokud se ohlédneme do minulosti, nikdy se ani nesnažila zaujmout highendový segment a spíše nabízely střední až nižší třídu. To se ovšem nedávno prudce změnilo a Sapphire uvedla velice působivou desku pro LGA 1366, Pure Black X58. A nyní se soustředila i na LGA 1155, kde máme tři modely jako zástupce všech tří desktopových čipsetů, přičemž na nejvyšší model Pure Black P67 se podíváme blíže.

Traduje se, že tento krok měl příčinu v přetáhnutí některých hlavních členů týmu EVGA. Současně půjde patrně o jednu z posledních testovaných desek s čipovou sadou Intel P67, který byl nedávno v podstatě nahrazen čipem Z68.

Slabším článkem platformy Sandy Bridge je velmi omezený počet PCIe linek pro multi-GPU zapojení, kterých čipset nabízí pouze šestnáct. Pure Black P67 je ale vybavena čipem Lucid Hydra LT24102, který přidává dalších šestnáct linek pro PCIe sloty a pochopitelně podporuje multi-GPU kombinace zapojení různých výrobců grafických karet.

Balení, příslušenství, parametry

Krabice je stříbrnočerná, pyšní se 100% recyklací a jsou zde vyobrazeny všechny specifikace, funkce a speciality jež deska nabízí.

Příslušenství je velmi slabé, kromě manuálu a DVD s SW je zde pouze I/O shield panel, pro mne trochu nepochopitelná redukce DVI -> HDMI a šestice SATA kabelů, za to ale velmi slušné délky.

Specifikace výrobce:

Sapphire Pure Black P67
podporované procesory Intel Core i3/Core i5/Core i7
patice LGA 1155
čipová sada Intel P67
operační paměť DDR3-1066/1333/1600
počet paměťových slotů/maximální velikost 4/32
druhy napájecích konektorů 1× 24pin 1× 8pin
formát ATX
zvukový kodek Realtek ALC892
počet zvukových kanálů 7.1
síťová karta/čip 1× 1 Gb/s, Marvell 88E8057 
PCI Express sloty 4× PCI-E ×16
PCI sloty 2
USB 2.0 8 na zadním I/O panelu, 4 rozšiřujících
USB 3.0 2 na zadním I/O panelu
SATA 4× SATA 6 Gb/s, 3× SATA 3 Gb/s, 1× eSATA 3 Gb/s
PATA ne
FDD ne
příslušenství 6× SATA kabel, zadní záslepka, manuály, instalační CD/DVD, DVI -> HDMI redukce/kabel
 
cena [Kč] 4700

 

Použité komponenty, rozložení

Použité komponenty, rozložení

Deska má černé PCB s klasickými ATX rozměry 305 × 244 mm. Z celkového pohledu zaujme hned několik prvků, dvoumístný sedmisegmentový displej, zvláštní kryt pro baterii RTC obvodu, speciální patice pro čip BIOSu či nezvykle umístěný pasivní chladič mezi PCIe sloty.

Jak jsem už zmínil, deska patří do vyšší třídy a tak zde nesmí chybět prvky jako tlačítka, měřící body napětí či přídavný napájecí konektor Molex. Samotné rozložení konektorů a součástek není nijak neobvyklé.

Patice je samozřejmě pro procesory LGA 1155 a deska podporuje všechny současné desktpové modely rodiny Sandy Bridge. Napájení je složeno z klasických cívek, mosfetů a kondenzátorů pouze s pevným dielektrikem. Ty nabídnou delší výdrž a najdete je na celé základní desce. Napájení procesoru pak tvoří celkem osm fází a přídavný konektor má osm pinů. Kolem patice je vcelku dost volného místa, které ale trochu zmenšuje mohutný pasivní chladič, jenž chladí napájecí obvody s tranzistory.

Pro operační paměti typu DDR3 jsou připraveny čtyři sloty. Deska maximálně podporuje 16 GB osazené paměti a oficiální frekvence: 800/1066/1333/1600 MHz. Nad banky najdete vyvedené body pro měření napájecího napětí na procesoru, pamětí, IMC, PCH a PLL. Za hlavním dvacetičtyřpinovým napájecím konektorem vidíme baterii RTC obvodu se zvláštním upevněním pro rychlou a jednoduchou manipulaci.

V dolní části desky je přídavný napájecí konektor molex, pro stabilní napájecí napětí při osazení více rozšiřujících karet. Dále CMOS reset, tlačítka pro spuštění a restartování, a také přepínač primárního/sekundárního BIOSu. Tlačítka jsou navíc podsvícena červenými diodami a konkrétně LED na resetu indikuje činnost pevného disku.

Z nabídky slotů na desce tu máme čtyři PCIe ×16 a dva obyčejné sloty PCI. První modrý PCIe má k dispozici šestnáct linek, další dva modré maximálně osm a poslední šedý pouze linky čtyři. Jak jistě víte, procesor má integrováno pouze šestnáct linek pro PCIe jak je tedy této kombinace 16 + 8 + 8 + 4 docíleno?
Mezi prvním a druhým slotem se pod pasivním chladičem nachází čip Lucid Hydra LT24102, ten je skrz sběrnici PCIe ×16 spojen s procesorem a sám nabízí dvě další sběrnice dohromady s třiceti dvěma linkami. Čtvrtý slot ×4 je řízen přímo čipsetem Intel P67.

Podpora multi-GPU je ovšem pouze pro CrossFireX a pro Hydru, SLI jako takové oficiálně podporováno není a v balení tedy ani není můstek.

Informace, testy a podrobný přehled o technologii Lucid Hydra naleznete v tomto článku.

Na pravé hraně jsou otočené konektory SATA. Čtyři červené s rychlostí 6 Gb/s a tři černé 3 Gb/s. Dále jsou tu barevně označeny piny pro připojení předního panelu, rozšiřující USB a pro FireWire. Dvoumístný sedmisegmentový displej ukazuje POST kódy při startu desky a po té zobrazuje aktuální teplotu procesoru.

Také zde vidíme dva BIOS čipy: jeden je umístěn ve speciální patici a druhý je napevno napájen na základní desku. Oba jsou zcela nezávislé a lze mezi nimi přepínat pomocí zmíněného switche.

Zadní panel obsahuje konektory z leva: 1× kombinovaný PS/2 (klávesnice/myš), 2× USB, 1× optický audio výstup, 1× cinch audio výstup, 1× eSATA, 2× USB, 1× FireWire, 4x USB, 1× 1Gb LAN, 2× USB 3.0 a 8kanálové audio.
Pod modrým průsvitným plastem je integrovaný Bluetooth.

Kompletní fotogalerie












Chlazení, teploty a spotřeba

Chlazení, teploty a spotřeba

Deska nese čipovou sadu Intel P67 s jediným obvodem umístěným v dolní části, dále je třeba chladit napájecí obvody vedle patice procesoru a také čip Lucid Hydra, který najdete mezi prvním a druhým slotem.

Ze základní desky nebyly odmontovány chladiče z důvodu co nejmenšího opotřebení, deska půjde k výherci v soutěži se společností Sapphire.

Všechny pasivy jsou pevně přimontovány šroubky a na rozměrnějším VRM je umístěn backplate panel.

Teploty

Provozní teploty byly měřeny dotykovým teploměrem, po deseti minutách zatížení programem OCCT.

Spotřeba (příkon)

Provozní vlastnosti jsou velmi dobré, spolu se slušně zpracovaným chlazením jsou i hodnoty měření spotřeby poměrně nízké. Zvláště pak při zatížení, kdy deska dosáhla nejnižší spotřeby ze všech modelů, a to 148 W.

Testovací sestava, BIOS a jeho možnosti

Testovací sestava, BIOS a jeho možnosti

Pro testování jsme použili následující komponenty, systém a ovladače:

Testovací
konfigurace 
procesor Intel Core i7-2600K 
operační paměti Kingston HyperX 2x2GB DDR3 
grafická karta Gigabyte GeForce GTX 460 SOC 1 GB
pevný disk WD VelociRaptor 150GB, 10 000 ot./min
chladič BOX, Noctua NH-D14
napájecí zdroj Corsair TX750, 750W
operační systém Windows 7 Ultimate, 64bit
ovladače grafické karty ForceWare 266.58

BIOS a jeho možnosti

Na první pohled by se mohlo zdát, že Sapphire použil klasický BIOS. Ovšem dle čtvrtého řádku v první stránce je jasné, že jde o UEFI s textovým rozhraním AMI. Bootování z extra velkých pevných disků bude bezproblémové.

Na další stránce máme volby pro ladění a přetaktování rozdělené do tří podmenu.



V prvním, CPU Configuration jsou volby pro nastavení násobiče, taktu BCLK a nastavení funkce Turbo boost. V dalším, Memory Configuration najdete podrobné nastavení operačních pamětí a v posledním podmenu Voltage Configuration pochopitelně volby pro nastavení napájecího napětí na součástkách.

V záložce Advanced jsou po té nastavení integrovaných zařízení jako jsou řadiče SATA, USB. A je zde i položka H/W Monitor.

V ní pochopitelně můžete sledovat teploty, napájecí napětí na komponentách a otáčky ventilátorů, které je možné i manuálně regulovat.

Kompletní fotogalerie BIOSu







Přetaktování

Přetaktování

Jak jste si asi všimli, v BIOSu není žádná položka pro automatické přetaktování a ani OC utilita Trixx pro Windows automatiku neobsahuje. Tudíž jednoduché zvýšení výkonu zcela chybí, což je jistě škoda.

Volby pro manuální přetaktování zde samozřejmě jsou a nechybí ani dostatečně dimenzované napájení.

Každopádně výsledný maximální takt činí pouze necelých 4,7 GHz. Ačkoliv je procesor schopen běžet bez problémů i na 5 GHz a více, s deskou Sapphire to možné není. Předprodukční samply D1 procesorů Sandy Bridge bylo možné taktovat na frekvence 5 GHz bez problémů i na starších verzích BIOSů. Zde totiž chybí podpora pro funkci CPU PLL overvoltage, která zajišťuje plné přetaktovací možnosti u finální revize procesorů D2, což je i náš případ. Pokud funkce není aktivována, je maximální použitelný násobič ve většině případů omezen na hodnotu 47.

Ani v nejnovější verzi BIOSu, která je k dispozici na oficiálních stránkách výrobce zmíněná volba není, ovšem výrobce ji snad ve verzi další doplní.

Maximální takt BCLK nemá u základních desek smysl testovat, odchylky jsou zhruba 2 MHz ve prospěch té, či oné desky. Daleko více záleží na daném konkrétním kusu procesoru. Pochopitelně při přetaktování bude stejně zvolen základní takt 100 MHz a procesor taktován pouze přes násobič. Menší změna QPI se hodí tak maximálně při dolaďování taktu operačních pamětí.

Na DVD z příslušenství je možné najít utilitku Trixx pro Windows. Jde o klasický SW pro sledování teplot, napájecích napětí a ventilátorů z prostředí systému. Můžete také měnit napájecí napětí, ale frekvenci či násobič procesoru k dispozici bohužel nejsou.

Zvláštní modul pro úspornější monitoring je k dispozici ke spuštění i jako miniaplikace.

Testy přetaktovaného procesoru:

Pro demonstraci výkonu a zajímavost přidávám tři nejrozšířenější testy výkonu přetaktovaných procesorů.

MSI P67A-GD80 recenze

MSI P67A-GD80 recenze

MSI P67A-GD80 recenze

Testy výkonu

Testy výkonu

Testování výkonu základních desek se stejnou čipovou sadou dávno ztratilo význam, ovšem v recenzi samozřejmě chybět nesmí. Zejména pro případné odhalení větších odchylek, jež se mohou objevit. S největší pravděpodobností se vždy ale bude jednat o chybu BIOSu.

Testováno bylo na uvedené sestavě s nastavením EFI na základní hodnoty předvolbou Load setup defaults. Turbo Boost procesoru byl aktivní stejně jako všechny úsporné technologie. Paměti běžely na frekvenci 1333 MHz s časováním 9-9-9-24.

Verdikt

Verdikt

Sapphire Pure Black P67 je velice netradiční deskou. Vliv designerů EVGA je zde patrný na mnoha prvcích, ať už jde o pouzdro BIOS čipu, POST displej se zobrazováním teploty CPU či indikace činnosti pevného disku pomocí LED v tlačítku. Všechny tyto užitečné drobnosti najdete v podobném zpracování pouze u základních desek výrobců „vyšší“ třídy jako je zmíněné EVGA či dnes už poněkud neperspektivní DFI.

To ale samozřejmě není vše. Viditelnou zmínku si žádá také čip Lucid Hydra, který jednak řeší problém s nedostatkem PCIe linek a hlavně zajišťuje rozšířenou podporu multi-GPU zapojení. Použít můžete jak dvě karty do obyčejného modu CrossFireX, tak i takzvaný A-Mode ve spolupráci s Hydrou. Pochopitelně je k dispozici také X-Mode pro spojení karty AMD/ATi s Nvidia a také N-Mode pro spojení dvou karet Nvidia. Každopádně obyčejné Nvidia SLI zcela chybí, přijdete tak například o podporu PhysX při multi-GPU zapojení těchto karet.

Trochu kamenem úrazu je BIOS základní desky. Respektive jeho verze, zde se ukazuje, že Sapphire opravdu není dvorním výrobcem desek a ačkoliv je tento model na trhu nějakou tu chvíli, jsou k dispozici pouze dvě verze BIOSu. To je samozřejmě velmi málo a díky malé míře odladění si troufám říci, že to je zdroj několika problémů. Jednak jde o výkon základní desky, nelze si nevšimnout menšího zaostání za ostatními modely. I když jde o velmi malé rozdíly má Sapphire měřitelně nižší výkon v náročných benchmarkách.

V praxi to bude ovšem vcelku neznatelné, daleko horší je to s přetaktováním. Jednak deska zcela postrádá možnosti pro jakékoliv automatické zvýšení výkonu, ale hlavně v BIOSu zcela chybí položka CPU PLL Overvoltage bez níž není možné dosáhnout maximálních výsledků a limitů architektury Sandy Bridge.

Pochválit mohu slušné provozní vlastnosti, dobré zpracování a upevnění chladičů. Plus dávám rozhodně také za integrované Bluetooth 2.1 a čtveřici konektorů SATA 6 Gb/s. USB 3.0 jsou na desce pouze dva na zadním panelu, rozšiřující piny pro přední panel či bracket chybí.

Sapphire Pure Black P67

+ tlačítka, POST displej, měřící body, přídavné napájení PCIe
+ slušné provozní vlastnosti
+ Lucid Hydra, multi-GPU, dostatečný počet PCIe linek (32)
+ dva přepínatelné BIOS čipy
+ Bluetooth 2.1
- slabší přetaktování/chybí automatické
- příslušenství
- nepodporuje SLI (namísto toho Hydra N-mode)


WT100

Za zapůjčení (a následné věnování do soutěže) základní desky Sapphire Pure Black P67 děkujeme českému zastoupení společnosti Sapphire