Hlavní navigace

DFI LanParty 790FX-M2R: To nejlepší pro AMD

12. 2. 2008

Sdílet

Zdroj: Redakce

Úvod, balení, příslušenství, základní info

Hned na úvod bych rád zdůraznil, že se jedná o první řádnou recenzi základní desky na serveru ExtraHardware.cz. V podobném duchu by se pak měly odvíjet i recenze další, budou přibývat porovnávané desky v grafech apod. Zároveň z vaší (čtenářské) strany uvítám jakékoli připomínky ke skladbě testů, samotnému testování či čemukoli jinému, co s testováním desek a výslednými recenzemi souvisí.

Přece jen, recenze neděláme jen pro sebe (i když nás to i po několika letech pořád baví), ale hlavně pro vás. Pokud nebude moc protestů, měla by u všech recenzí být pokud možno stejná skladba kapitol i testů. Během tohoto týdne by měla vyjít ještě recenze zatím nikde nepopisované desky Gigabyte MA790FX-DS5, kterou již naleznete ve výsledkových grafech. Teď už ale konec prázdného tlachání, pojďte se podívat na samotnou desku DFI.

Balení, příslušenství, základní info

Základní desku si donesete v klasické velké krabici s uchem, v jejíchž útrobách se ukrývají tři oddělení – na samotnou desku, na příslušenství a na přídavný systém chlazení. Příslušenství desky je velmi bohaté a najdete v něm 4× SATA kabel, 2× redukci Molex–2× SATA (na fotce je jen jedno balení ze dvou), IDE kabel 1× IDE kabel, 1× FDD kabel, zadní záslepku, dva CrossFire můstky, manuál, instalační CD, disketu k řadiči, systém přídavného chlazení, zvukovou kartu na přídavném modulu a VoIP kartu.

Poslední dvě jmenované připojíte k základní desce pomocí kabelů, nikoli přes sloty PCI nebo PCI Express. Využití VoIP karty je na každém z vás, kvality dodávané zvukové „karty“ ale určitě oceníte všichni. Svůj základ má v audiokodeku Realtek ALC 888T HD Audio a díky že je na přídavné kartě je obohacen kromě standardních šesti konektorů jack 3,5 mm o dva digitální vstup i výstup.

Základní deska je standardního ATX formátu s rozměry 245 × 305 mm, tudíž na vás při její montáži nečíhá žádné překvapení. Jak již ze samotného názvu desky vyplývá, je osazena současně nejvýkonnějším čipsetem, který ve svém arzenálu AMD má – AMD 790FX, kterému už ale roste pořádná konkurence v podobě nForce 780a.

Čipová sada 790FX podporuje kromě starších procesorů Atlhon 64/X2 hlavně nové Phenomy, které dokáží využít nový HyperTransport 3.0 a tím i potenciál patice AM2+. Nesmím opomenout ani podporu grafického rozhraní PCI Express 2.0 a s ním spojenou podporu CrossFireX.

Severnímu můstku bohužel stále sekunduje starý southbridge SB600, kterému již naštěstí roste pinově kompatibilní nástupce SB700. Výrobci základních desek tak nebudou muset kvůli novému jižnímu můstku vůbec měnit návrh desky a je tak velmi pravděpodobné, že se i u této desky s některou z dalších revizí potkáme i s tímto southbridgem.

Technické parametry základní desky shrnuje následující tabulka:

DFI LanParty 790FX–M2R
čipová sada (severní můstek + jižní můstek) AMD 790FX + SB600
patice AM2+
podporované procesory AMD Phenom/Athlon 64 X2/Athlon 64 FX/Athlon 64
paměti – typ DDR2–800
počet paměťových slotů/maximální velikost pamětí 4/8 GB
systémová sběrnice HyperTransport 3.0
příslušenství 4× SATA kabel, 2× redukce Molex–2× SATA, IDE kabel 1× IDE kabel, 1× FDD kabel, zadní záslepka, 2× CrossFire můstek, manuál, instalační CD, disketa k řadiči, systém přídavného chlazení, zvuková karta, VoIP karta
dodávaný software AMD OverDrive, SmartGuardian, Adobe Reader
typ a rozměry ATX, 245 × 305 mm
záruka 2 roky
cena 7104 Kč
   
Zvuk  
zvukový kodek Realtek ALC 888T HD audio
počet kanálů/konektorů jack 7.1/6
S/PDIF vstupy/výstupy 1× cinch/1 × cinch
   
Síť  
rychlost, čip 2× 1 Gb/s Marvell 88E8052 a Marvell 88E8053
   
Konektory a rozšiřující sloty  
PCI 3
PCIe 3× PCIe ×16, 1× PCIe ×4
SLI, CrossFire, max. počet PCIe linek CrossFire X (16 + 16 nebo 16 + 8 +8)
USB 2.0 (dostupné/max.) 10/6
FireWire 1394a (dostupné/max) 2/1
konektory na ventilátory (3–pin/4–pin) 5/1
SATA 4× SATA 3 Gb/s – SB600, 2× SATA 3 Gb/s – Silicon Image Sil3132
PATA 1× UDMA133
FDD ano
konektory na zadním panelu 2× PS/2, 1× FireWire, 6× USB, 2× LAN
konektory na základní desce 2× USB, 1× COM, 1× FireWire, audiokonektory, 1× IrDA, 1× CIR
druhy napájecích konektorů 1× 24pin, 1× 8pin
   
Regulace a diagnostika  
automatická regulace otáček CPU/ostatní ventilátory ano/ano
nastavení automatické regulace otáček v BIOSu ano
man. regulace ot. CPU ventilátoru ano
man. regulace ot. ostatních ventilátorů ano, ale pouze 4-pin
diagnostika vynikající – AMD OverDrive i SmartGuardian
   
Možnosti BIOSu  
verze BIOSu 6.00 PG - 30.1.2008
frekvence FSB CPU 200–700 MHz po 1 Mhz
frekvence PCIe 100–250 MHz
možnosti nastavení pamětí extrémní
násobič procesoru 4–24,5× po 0,5×
násobič Hypertransportu 200, 400, 600, 800, 1 000, 1 200, 1 400, 1 600, 1 800 MHz
napětí procesoru 0,44375–1,6000V po 0,0025 V, přídavně až +125 % (2,1 V)
napětí pamětí 1,32–3,09 V
napětí CPU HT link 0,98–1,50 V
napětí PCIe ×16 (severní můstek) 1,12–1,50 V
napětí SATA, PCIe (jižní můstek) 1,12–1,50 V

Použité komponenty a jejich osazení

Použité komponenty a jejich osazení

Když pominu zvukový čip, který se nachází na přídavné kartě, najdete na desce již všechny běžné součásti. Rozložení jednotlivých komponent je téměř dokonalé – napájecí konektory jsou při okraji desky, aby tlustá kabeláž nikde nepřekážela, SATA konektory jsou způsobně zahnuty a vše je řádně barevně odlišeno. Koneckonců, barva konektorů, které jsou v tomto případě UV reaktivní, je jedinou věcí, která tuto desku odlišuje od Sapphiru RD790FX. Pokud nemáte rádi žlutou, můžete sáhnout po něm.

Chlazení čipsetu bylo svěřeno dvěma pasivům, které jsou propojeny pomocí heatpipe, která dále pokračuje k napájecím mosfetům. Chladič na mosfetech je jich trochu masivnější a s vhodným chladičem je přes něj vyfukován vzduch ven z počítače. Použité kondenzátory jsou všechny s pevným dielektrikem (tedy i delší životností) a dostatečnou kapacitou. Žádnou velkou „popelnici“ již na desce této kategorie nenajdete.

Před mosfety se nachází dvě cívková pole. U základních desek DFI se s nimi můžete setkávat již delší dobu. V tomto směru je DFI ještě trochu dál než ostatní výrobci, kteří teprve před nedávnem objevili kouzlo zalitých nepískacích cívek.

Pravý dolní roh je již tradičně vyhrazen systémovým konektorům a rozhraním. Konektory předního panelu jsou pěkně barevně označeny a k jejich zapojení tak nebudete nuceni ani vytahovat manuál.

Vedle nich se nacházejí dvě tlačítka pro spuštění a restartování systému. Pokud holdujete taktování, budete je určitě potřebovat. Je to přece jen pohodlnější, než zkratovat piny šroubovákem. Své místo zde našly i dva konektory pro čtyři USB porty a dva přídavné SATA porty od řadiče Silikon Image. Stavový displej nebo signalizace pomocí LED se u desek této kategorie stává pomalu standardem, tak proč by DFI mělo zůstat pozadu?

Pokud se podíváte trochu pozorněji na dva můstky u systémového reproduktoru, zjistíte, že jsou špatně popsány. Ten u reproduktoru nemaže CMOS, ale vypíná jej.

Co mě ale opravdu dostalo, je rozmístění rozšiřujících slotů. I po osazení dvou dvouslotových grafik vám zůstanou k dispozici dva dnes ještě tolik potřebné PCI sloty. Celkem na desce navíc najdete tři, což se zrovna často také nevidí. Oceňuji také velké množství konektorů pro větráky. V tomto směru se také DFI řadí mezi nejlepší – pět třtinových a k tomu jeden čtyřpinový pro procesor na jedné desce budete hledat také dost těžko. Jejich rozmístění je navíc velmi logické.

Na základní desce této kategorie samozřejmě nemůže chybět ani rozhraní FireWire. To zde reprezentuje čip VIA VT6307, který nabízí celkem dva porty – jeden v zadním bloku konektorů, druhý skrze piny na desce.

Zadní blok konektorů nenabízí kromě speciálního průduchu pro heatpipe a masivního pasivu nic převratného. Najdete v něm šest portů USB, dva PS/2, jeden FireWire a dva síťové konektory od gigabitových síťovek Realtek. Nic víc, nic míň. Audiokonektory najdete na přídavné kartě.

Po osazení testovacími komponentami nic z původního nadšení z pěkného layoutu neopadlo. Pod paměťovými sloty je dostatek prostoru pro jejich pohodlné otevření, ohnuté SATA konektory zase nebudou nutit kabely trčet do prostoru grafické karty a půjdou vždy vytáhnout. Jediné, co mi na nich vadilo, byl fakt, že do nich nezasunete SATA kabely s pojistkou proti vytažení, jaké dodává k deskám např. Gigabyte. Zkrátka se sem nevejdou. Kolem procesoru je dostatek prostoru i pro rozměrnější chladič a pasivy od čipové sady nikam zbytečně netrčí.

 

 

 

Speciální systém chlazení

Speciální systém chlazení

Specialitou této desky a vůbec všech posledních high-endových modelů DFI, je lní systém davného chlazení čipsetu a napájecích obvodů, které jsou vzájemně propojeny pomocí heatpipe. Mimo již osazených pasivů a heatpipe můžete tento systém ještě doplnit jednou heatpipe a větším pasivem. Ten můžete buďto přes zadní blok konektorů vyvést ven z počítače a přichytit k zadní stěně skříně nebo jej můžete nechat trčet uvnitř. A to hned dvěmi způsoby, podle osazených rozšiřujících slotů.

Variabilita zde tedy je, otázka, zda to není přece jen zbytečné a neprodražuje to už tak drahou desku, bohužel také. Čipová sada AMD 790FX společně se southbridgem SB600 rozhodně nepatří k tomu nejžhavějšímu, s čím se můžete setkat. K jejich uchlazení již osazené chladiče totiž plně stačí. Dodatečnou montáží další heatpipe a pasivu sice celkovou teplotu ještě trochu snížíte, ale úprava je to spíše kosmetická, než nutná. Nyní si můžete prohlédnout jednotlivé možnosti instalace.

 

BIOS a jeho možnosti


BIOS a jeho možnosti

DFI na svých deskách vždy povýšilo BIOS oproti ostatním výrobcům do snové kategorie a nutno dodat, že se mu to povedlo i v tomto případě. Možnosti nastavení jsou skoro neuvěřitelné a v např. v položkách nastavení pamětí se ztratí nejen laik, ale často i odborník. Důkladný popis BIOSu této desky by jistě vydal na samostatnou knihu. U pamětí navíc můžete nastavit každý paměťový kanál zvlášť. Možnosti časování pak můžete nastavit skutečně do nejmenších detailů.

Bohaté možnosti nastavení se ale netýkají pouze pamětí, ale také procesoru a grafických karet. Ze zajímavých položek lze určitě vyzdvihnout např. CPU Host/HTT Boot Up Clock, která určuje, na jaké frekvenci čipu. Ta se po bootovací sekvenci změní podle dalšího nastavení v BIOSu. Pokud ji necháte na základních 200 MHz, budete mít jistotu, že se vždy do BIOSu dostanete. I když musím přiznat, že při taktování FSB se mi povedlo desku kousnot tak, že jí ani tato položka nezachránila.

Vynikající jsou i možnosti napájení, kde kromě standardních možností zvedání napětí přidáváním po 0,025 V můžete zkusit i percentuelní přírůstek, maximálně 125 %. To se týká napětí procesoru a severního můstku. Teoreticky se tak můžete u procesoru dostat až na 2,1 V.

Abych ale jen nechválil, trochu mě zklamaly možnosti regulace v sekci PC Health Status. Z celkem osmi napájecích konektorů pro větráky je možné regulovat pouze tři – procesorový, systémový na north bridgi. U zbylých tří třípinových vám nezbývá nic jiného, než manuální regulace.

Zajímavé také bylo pozorovat, jak se změnily možnosti BIOSu při změně typu procesoru. V podstatě by se dalo říct, že s Athlonem 64 X2 byly do značné míry omezené, už jen z toho důvodu, že nedokáže využít potenciál AM2+, respektive HT 3.0. Po osazení Phenomu došlo k obohacení nejen možností nastavení frekvence HT z maximálního 1 GHz až na 1,8 GHz, ale také ke kompletnímu odemčení všech položek násobiče procesoru (z původních 5-15× na 4–24,5×) a napětí až na konečných 0,44375–1,6000 V. V případě pamětí se u Phenomu otevře také možnost nastavit na pevno takt 1 066 MHz namísto 800 MHz u Athlonu.

S grafikami si v BIOSu opravdu vyhrajete. Implicitně není režim Gen2 (PCI Express 2.0) zapnut a karty dostávají přes slot 75 W. Můžete zadat číslo až 255 W, fungovat by podle mě mělo 150 W.

Monitorovat a ovládat můžete v části PC Health ledaccos, bohužel však ne všech pět konektorů pro větráky, ale jen tři.

 Možnosti nastavení pamětí, napětí a frekvencí jsou u desek s AMD 790 doslova nekonečné, ještě štěstí, že většina je možná přes nástroj AMD OverDrive přímo z Windows.

 Na posledním obrázku můžete vidět jednu ze specialit DFI – ukládání různých profilů nastavení BIOSu a jejich opětovné učinění aktivním.

 

Testovací sestava, použité testy

Testovací sestava, použité testy

Pro účely testování jsme použili následující komponenty a ovladače:

Procesor

AMD Athlon 64 X2 6000+ (referenční)

AMD Phenom 9500

Paměť 2× 1 GB DDR2-1066 Kingston HyperX
Pevný disk WD 3200AAKS, SATA, 320 GB, 7 200 ot./min
Chladič Arctic Cooling Freezer 64 Pro
Grafická karta Nvidia GeForce 8800 GT, 512 MB
Zdroj Cooler Master iGreen Power, 500 W
Operační systém Windows Vista Ultimate EN
Ovladače grafické karty ForceWare 169.25
DirectX 10
BIOS 6.00 PG – 30.1.2008

Seznam použitých testů:

Everest 4 Ultimate – paměť – čtení
Everest 4 Ultimate – paměť – zápis
Everest 4 Ultimate – paměť – kopírování
Everest 4 Ultimate – paměť – latence
Everest 4 Ultimate – procesor – Queen
Everest 4 Ultimate – procesor – PhotoWorxx
Everest 4 Ultimate – procesor – Zlib
Everest 4 Ultimate – FPU – Julia
Everest 4 Ultimate – FPU – Mandel
Everest 4 Ultimate – FPU – SinJulia
CineBench 9.5 – single CPU [body]
CineBench 9.5 – multi CPU [body]
CineBench 9.5 – OpenGL SW [body]
CineBench 9.5 – OpenGL HW [body]
CineBench R10 – single CPU [body]
CineBench R10 – multi CPU [body]
CineBench R10 – OpenGL [body]
PCMark05 – celkem [body]
PCMark05 – procesor [body]
PCMark05 – paměť [body]
PCMark05 – grafika [body]
PCMark05 – pevný disk [body]
Paint.NET [ms]
lame 3.97 – kódování 200MB Wav souboru [s]
SuperPI mod 1.5 4M [sec]
RAR 3.71 – komprese 200 MB dat
Propustnost USB (HD Tach RW) [MB]
Propustnost SATA (HD Tach RW) [MB]
kódování DVD videa do DivX 6.8 [fps]
kódování DVD videa do XviD 1.11 [fps]
3DMark2001 SE (1 280 × 1 024) [body]
3DMark05 (1 024 × 768) – celkem [body]
3DMark05 (1 280 × 1 024) – CPU [body]
3DMark06 (1 280 × 1 024) – celkem [body]
3DMark06 (1 280 × 1 024) – CPU [body]
F.E.A.R. (640 × 480) [fps]
F.E.A.R. (1 600 × 1 200) [fps]
S.T.A.L.K.E.R. (640 × 480) [fps]
S.T.A.L.K.E.R. (1 600 × 1 200, 16× AA) [fps]
UT3 Demo (640 × 480) [fps]
UT3 Demo (1 600 × 1 200, 16× AF) [fps]
Serious Sam 2 (640 × 480) [fps]
Serious Sam 2 (1 600 × 1 200, 4× AA, 16× AF) [fps]
Splinter Cell 3 (640 × 480) [fps]
Splinter Cell 3 (1 280 × 1 024, 4× AA, 16× AF) [fps]
Crysis 1.1 CPU Bench (800 × 600)
Crysis 1.1 CPU Bench (1 280 × 1 024, 16× AA)
Enemy Territory: Quake Wars (640 × 480) [fps]
Enemy Territory: Quake Wars (1 600 × 1 200, 16× AA) [fps]
World in Conflict (800 × 600) [fps]
World in Conflict (1 600 × 1 200, 4× AA) [fps]

 

Jak sami vidíte, testy se dají rozčlenit do několika základních kategorií:

· Testy procesoru a paměti

· Testy propustnosti rozhraní

· Testy grafiky

· Práce s multimédii

Do testů procesoru a vůbec celkové propustnosti systému lze počítat i všechny herní testy v nízkém rozlišení, kde se hry škálují právě podle výkonnosti procesoru a nikoli grafické karty. Více o tom ale v samostatné kapitole.

 

Přetaktování

Přetaktování

Z přetaktování v tomto případě příliš odvázaný nejsem. Spíš než ale na desku bych měl házet špínu na náš testovací procesor Athlon 64 X2 6000+, který již příliš velký potenciál ke zvedání výkonu nemá. Mě se při mírném zvednutí napětí povedlo procesor donutit pracovat na 3,27 GHz při násobiči 15× a frekvenci FSB 218 MHz. Vyšších frekvencí lze s tímto procesorem dosáhnout pouze při radikálnějším zvedání napětí. Druhým úspěšným a hlavně stabilním pokusem bylo nastavení násobiče procesoru na 14×, HT na 4 a frekvence FSB 230 MHz. Výsledných 3,22 GHz lze považovat také za celkem pěkný výsledek, zvláště když ho bylo dosaženo jen při kosmetickém zvednutí napětí na 1,408 V. To nakonec zvladla DFi úplně sama, protože hodnota napájení procesoru byla nastavena na Auto.

Co se týče maximální frekvence FSB, tak ani zde se zázraky příliš neděly. Maximálních 350 MHz lze považovat za šedý průměr. Nicméně je třeba zdůraznit, že se bude nejspíš jednat buďto o chybu konkretního kusu nebo kombinace HW, protože na jiných serverech se dařilo z desky vymáčknout více než 440 MHz nebo i více. Své jsem si užil i s přetaktováním pomocí aplikace OverDrive. O tom ale podrobněji v samostatné kapitole. Frekvence 350 MHz bylo dosaženo při snížení HT na 2x a násobiče procesoru na 5x. Při zvýšení frekvence nad tuto hranici již systém odmítl i nabootovat.

Při taktování pamětí Kingston HyperX DDR2-1066 jsem se na jejich doporučeném napětí 2,2 V dostal na 1 104 MHz, což sice není hodnota nijak převratná, ale i toto mírné zvednutí výkonu potěší. Na další testování pamětí jsem již bohužel neměl dostatek času.

Systémové testy

Testy procesoru a paměti

Na tento test základní desky by se dalo nahlížet také jako na minitest procesorů. Ve výsledcích najdete porovnány dva procesory – Athlon 64 X2 6000+ a Phenom 9500. První z nich je změřen navíc i v přetaktované podobě na 3,22 GHz. Nárůst výkonu je ve všech aplikacích velmi příjemný, což koneckonců můžete sami posoudit z následujích grafů.

U Phenomu jsme ponechali vypnutou TLB cache, což se výrazně projevilo na výsledku v Everestu, v části věnované právě paměti. Při dodatečném kontrolním měření v několika testech se pak ukázalo, že reálný vliv TLB je v řádu jendotek procent. Toto ale naštěstí není srovnání procesorů, ale základních desek, tak nám to příliš vadit nemusí. Podrobnou recenzi Phenomu se všemi záludnostmi TLB a taktování na ExtraHardware.cz teprve uvedeme.

Testy na základní desce Gigabyte probíhaly s procesorem Athlon 64 X2 6000+ na frekvenci 3 GHz.

 

Testy na základní desce Gigabyte probíhaly s procesorem Athlon 64 X2 6000+ na frekvenci 3 GHz.

V těchto testech se také ukázala bohužel jedna stále platná pravda, že aplikacích optimalizovaných pro čtyřjádrový procesor je stále zoufale málo. Reálně jej v podstatě využijete jen při renderování nebo kódování videa do DivX. Nárůst výkonu u Phenomu oproti o 800 Mhz výše taktovanému Athlonu tak zaznamenáte v podstatě jen u syntetického Everestu, 3DMarku06 v části věnované procesoru, v Paint.NET, PCMarku05 u procesoru a v již zmíněném kódování do DivX. V případě jednojádrového XviDu je rozdíl, stejně jako v ostatních testech velmi propastný.

Testy propustnosti rozhraní a zvuku

Testy propustnosti rozhraní a zvuku

Testy propustnosti USB a SATA rozhraní potvrdily to, co se o jižním můstku SB600 ví již dávno – rychlost USB řadiče je oproti konkurenci stále pomalejší. Již to naštěstí není taková tragédie jako u starého SB400, který dával maximálně kolem 12 MB/s, nicméně stále ještě ztrácí. Konečných 32,9 MB/s však nelze brát za propadák, i když na necelých 39 MB/s u Intelu i Nvidie to stále nestačí. Nápravu snad přinese připravovaný southbridge SB700.

Testy na základní desce Gigabyte probíhaly s procesorem Athlon 64 X2 6000+ na frekvenci 3 GHz.

Propustnost SATA rozhraní je pak plně konkurence schopná – a výsledných necelých 197 MB/s odpovídá rychlosti nových čipsetů Nvidie a mírně překračuje možnosti Intelu.

Kvalita přídavné zvukové karty, která se k základní desce kšíruje pomocí kabelu, je velmi dobrá. Žádné rušení ve zvuku patrné nebylo a ani při úplném tichu nebylo patrné pronikání šumu do sluchátek. Testoval jsem pomocí svých Koss UR/29. Testování pomocí RightMarku jsem zatím do metodiky nezačlenil, protože mi testování pomocí look-back smyčky nepřipadá úplně fér a kvalitní externí zvukovku zatím k testování nemám.

Testy grafiky

Testy grafiky

Testování grafiky lze rozdělit na dvě části – na test propustnosti systému a test samotného grafického výkonu. Pro první jmenovaný jsme všechny hry spustili v nejnižším možném rozlišení (nejčastěji v 640 × 480) bez zapnutého vyhlazování nebo anizotropního filtrování, v druhém případě pak ve vysokém rozlišení 1 600 × 1200 nebo 1 280 × 1 024 se zapnutým antialiasingem a případně i anizotropním vyhlazováním.

Testy na základní desce Gigabyte probíhaly s procesorem Athlon 64 X2 6000+ na frekvenci 3Ghz.

 

 

 

 

 

 

Testy na základní desce Gigabyte probíhaly s procesorem Athlon 64 X2 6000+ na frekvenci 3 GHz.

Zatímco u prvního nastavení se grafy krásně škálují především podle výkonu procesoru, v druhém případě jsou již výsledky téměř srovnatelné, protože hlavní slovo si zde bere grafická karta, která je vždy stejná. Rozdíly se tak pohybují v jednotkách fps a nikoli desítkách, jako je tomu v prvním případě. Koneckonců, posuďte sami.

Spotřeba a zahřívání

Spotřeba a zahřívání

Grafy spotřeby a zahřívání zatím příliš vypovídající nejsou, protože porovnávají pouze dvě základní desky s podobným systémem chlazení a hlavně stejným čipsetem. Proto asi nikoho ani nepřekvapí, že i výsledné teploty jsou velmi podobné. S přibývajícími recenzemi základních desek na tomto serveru se samozřejmě budou i tyto grafy rozšiřovat a zejména porovnání s novými čipsety Nvidie a Intelu bude určitě zajímavé.

Testy na základní desce Gigabyte probíhaly s procesorem Athlon 64 X2 6000+ na frekvenci 3 GHz.

Trochu zajímavější je porovnání spotřeby obou desek, zvláště pak ve vypnutém stavu. Zatímco DFI ze sítě neustále nějaký ten wattík odebírala, výsledná hodnota u Gigabytu se ustálila na nule. Maximální spotřeba, měřená ve hře World in conflict, která by měla maximálně zatěžovat jak procesor, tak i grafickou kartu, byla pak už srovnatelná. Při přetaktování se spotřeba celkem logicky trochu zvýšila, překvapila mě však zvýšená spotřeba u desky Gigabyte. To samé platí i u měření v idle režimu, kdy Gigabyte taktéž vykazoval spotřebu o pár wattů vyšší.

Měření teploty jednotlivých komponent základní desky probíhalo při plné zátěži bezdrátovým laserovým teploměrem Voltcraft IR-270H. Když pominu teploty mosfetů a nechlazených cívek v napájecím obvodu, které víceméně korespondují s takty procesorů a počty jejich jader, tak velmi zajímavé jsou teploty severního a jižního můstku.

Zatímco u desky DFI jsou všechny tři pasivy propojeny pomocí heatpipe a teplota se postupně zvedá směrem k mosfetům, u desky Gigabyte, je velmi žhavý jižní můstek, který chladí jen menší samostatný pasiv. Chladič northbridge je naopak propojen s pasivem na mosfetech pomocí dvou heatpipe a je tak i od nich ohříván. Obě teploty jsou tak na desce Gigabyte vyšší než na DFI.

AMD OverDrive a další dodávané aplikace

AMD OverDrive a další dodávané aplikace

Společně s uvedením platformy Spider spatřila světlo světa i real-time přetaktovávací utilita AMD OverDrive. Rozhraní je velmi pěkně graficky i přehledně zpracované a dělí se do několika podsekcí – Systém Information, Status monitor, Performance Control a Preference. Nejzajímavější položkou je bezesporu Performance Control, kde můžete zkoušet své štěstí při přetaktování. Měnit jdou všechny základní parametry, které najdete i v BIOSu, rovnou navíc vidíte i cílové frekvence a násobiče.

Problém ale je, že z BIOSu si OverDrive načte jen hodnoty frekvencí a násobičů, a ne už hodnoty napětí jednotlivých komponent. Ty jsou při spuštění nastaveny na doporučené hodnoty. Po úspěšném přetaktování můžete stabilitu ověřit Stability testem. Pokud si na manuální taktování příliš netroufáte, můžete zkusit položku Auto Clock. OverDrive pak bude postupně systém trápit, nicméně si na tuto proceduru připravte tak dopoledne. Taktování probíhá po 1 MHz a každá nová frekvence se ověřuje.

U procesorů Phenom je pak velmi pěkná možnost nastavit násobič u každého jádra tohoto procesoru zvlášť. Funkce sice pěkná, ale reálné využití, zvlášť při fungujícím Cool’n’Quiet mě příliš nenapadá. Jedině snad při důkladném taktování můžete zjistit, že některé jádro snese vyšší násobič než ostatní. Pak by to trochu smysl mělo a mohlo mít i dopad na výkon systému.

Se základní deskou dostanete kromě OverDrivu i utilitu SmartGuardian. Ta sleduje základní systémové parametry a umožňuje i regulaci tří větráků. Rozhraní by rozhodně zasloužilo trochu modernější facelift, na funkčnosti mu to naštěstí neubírá.

Závěrečné zhodnocení

Závěrečné zhodnocení

Závěrečné hodnocení asi nemůže vyznít jinak než pozitivně. Rozložení součástek a konektorů je skutečně vynikající, použité komponenty také celkovému zpracování není také téměř co vytknout. Trochu zbytečná mi připadá přídavná heatpipe s pasivem, která desku jen prodražuje.

Kapitolou samou pro sebe je pak BIOS, který možná až na úkor přehlednosti přináší nadstandardní počet položek. O některých z nich pomalu ani Google nic neví, natož pak běžný uživatel. Možná by neškodilo BIOS trochu rozdělit pro začátečníky nebo mírně poučené laiky a pokročilé. V tomto směru se mi hodně líbí přístup Gigabytu, jehož kombinace kláves CTRL+F1 budiž začátečníkům pro vždy zapovězena.

I přes tyto mírné prohřešky proti ideálu musím této desce tleskat, protože jí opravdu není téměř co vytknout.

Plusy mínusy

+ rozložení komponent
+ použité komponenty
+ možnosti BIOSu
+ dostatek volných PCI slotů
+ počet konektorů pro větráky

- přehlednost BIOSu
- vyšší cena
- regulované pouze tři větráky

CS24

Za zapůčení základní desky DFI LanParty 790FX-M2R děkujeme společnosti TN Trade