Internet patří každému a zároveň nikomu. Je svobodný, bezplatný a neomezený. Nezná hranice. A všichni doufáme, že tak zůstane i nadále. Zástupci členských zemí Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) budou od 3. do 14. prosince v arabském Dubaji jednat o tom, jestli Internet takový zůstane i nadále. Množí se totiž hlasy, které chtějí pravidla Internetu změnit.
" width="560" height="315" frameborder="0">
Stačí se podívat do arabských zemí nebo jiných autoritativních režimů. Internet tam sice mají, ale omezený, cenzurovaný a ne pro všechny dostupný. Tím jsou pošlapány původní myšlenky, kvůli kterým vznikl – tedy šíření informací a sdílení. Avšak země jako Čína, Severní Korea nebo Kuba jsou členy ITU a o budoucnosti také spolurozhodnují.
ITU je jedna z agentur OSN, vznikla v roce 1993 a navazuje na dřívější Mezinárodní poradní výbor pro telegrafii a telefonii (vznik 1865). Unie se na celosvětové síti významně podílí například tím, že standardizuje rádiová pásma a stará se o koordinaci satelitů na oběžné dráze. Samotný internet ale nijak neřídí ani nereguluje. Zatím.
Přestože Internet nikdo nevlastní, řídí jej několik soukromých (a neziskových) podniků. Klíčovou roli hraje ICANN (Internet Corporation for Assigned Names and Numbers), který se stará o rozdělování IP adres a správu domén. Webové standardy má na starost například W3C (World Wide Web Consortium), ty internetové pak IETF (Internet Engineering Task Force).
Tyto organizace mají centrály převážně v USA, což se Číně nebo Rusku nelíbí. Jenže v Americe se celý Internet také zrodil, impulzem byla akademická a armádní síť ARPANET, která se v 80. letech pomalu měnila v komerční Internet. Členy těchto autorit ale nejsou jen Američané, nýbrž odborníci z celého světa. Důležitá diskuzní fóra navíc probíhají po celém světě, v tom se tedy nic nezmění.
Internetové clo, více cenzury a ztráta anonymity
Některým znepokojeným státům se dále nelíbí anonymita na internetu. Každý se může ztratit, kdo se snaží, není vystopovatelný. S tím souvisí i cenzura, vlády si nepřejí, aby je někdo kritizoval, vynášel tajné informace nebo šířil myšlenky, které neodpovídají místnímu přesvědčení.
Navrhuje se i jakési internetové clo. Firmy by měly platit za to, že mohou díky internetu podnikat i za hranicemi své domoviny. Takový Google, Microsoft, Facebook, Apple a další by museli platit za to, aby své služby poskytovali mimo USA. Menší startupy by kvůli tomu ani nemusely prorazit, protože by těžko financovaly případnou globální expanzi.
Spojené státy i Evropská unie se od těchto tvrzení distancují a tvrdí, že chtějí Internet zanechat svobodným. Dubajská konference WCIT 12 možná ve skutečnosti nepřinese žádný z těchto bodů. Problém ovšem je, že zástupci vlád jednají o možné regulaci celosvětové sítě za zavřenými dveřmi. Veřejnost není vítaná, nejsou přítomni odborníci z Internet Society, díky nimž je dnes síť dostupná třetině populace. O jednáních netuší ani největší technologické společnosti, kterých by se případné změny dotkly.
" width="560" height="315" frameborder="0">
Na možná rizika hlasitě upozoňuje hlavně Google nebo Mozilla. První jmenovaný už zorganizoval petici pro zachování svobodného internetu. Na freeandopenweb.com už přihodilo svůj podpis jeden a čtvrt milionu lidí. Kroky ITU ostře kritizuje i Vint Cerf, otec Internetu. Na webu wcitleaks.org budou v následujících dnes zveřejňovány veškeré informace, které z jednání ITU utečou ven. I my budeme situaci nadále sledovat.
