Doporučené sestavy na říjen 2010

Zářijové novinky a obecné rady

Pro případ, že jste nezachytili v posledním měsíci nejzajímavější novinky v
oblasti hardwaru, které by mohly v brzké době ovlivnit trh, tu máte malé
shrnutí. Nepočítám-li oblast grafických karet, tak se udály spíše jen drobnější změny. AMD mohlo, pravděpodobně
díky postupnému vylaďování výrobního procesu, vydat další modely procesorů s
mírně zvýšenými frekvencemi a naopak modely se sníženým napájecím napětím. Drobné
úpravy ceníku v podobě přidání několika modelů a změn některých cen provedl i Intel.

Bezesporu nejzajímavější událostí minulého měsíce se stalo vydání grafické karty GeForce GTS 450, která se výkonově zařadila mezi Radeon 5750 a 5770, tedy tam, kde neměla doposud Nvidia (mimo reinkarnací starých modelů) co nabídnout. Velice blízko uvedení na trh jsou pravděpodobně i karty
nové generace Nvidie (založené na architektuře Fermi) pozicované do nejnižší cenové a výkonové třídy. Do volného
prodeje se zatím nedostaly, ale velcí výrobci počítačů už by měli mít karty
založené na čipu GF108 k dispozici.

• Nové ceny a modely procesorů u Intelu
• GeForce GT 420 tiše vydána
• GeForce GTS 450: uvedení a recenze
• Nvidia GeForce GTS 450: přehled modelů 1/2
• Nvidia GeForce GTS 450: přehled modelů 2/2
• Corsair představuje nové zdroje pro hráče
• PowerColor vydává čtyři výkonné zdroje
• Asus Crosshair IV Extreme: špička pro AMD i s Hydrou
• AMD uvádí šestici nových procesorů
• Kingston SSDNow V+ 180: malé SSD se představuje
• Asus Xonar DG: nízkoprofilový krasavec jak se patří
• AMD šlape na plyn: čtyři úsporné Athlony jsou tady
• OCZ Onyx 2: SSD za pusu se slušnou rychlostí

Dále jsme se dočkali vydávání dalších modelů GTX460, mnohdy přetaktované rovnou od výrobce. Prosáklo také několik informací o následující řadě Radeonů se šestkou na začátku, ale na nějaké ucelené informace si budeme muset ještě počkat, stejně jako na karty samotné.

V oblasti cen se také žádné velké překvapení neudálo, povětšinou bylo vidět mírné snižování cen, nejmarkantněji asi u DDR3 pamětí. To mi připomíná, že bych měl upozornit na to, jakým způsobem zde uvedené ceny vznikly. Nejsou zde přesné průměry z vybraných internetových obchodů, to by ani nemělo smysl. Ceny se u některých výrobků podstatně liší a liší se také jejich dostupnost. Uvedené hodnoty jsou tedy orientační cenou, za jakou je výrobek nabízený a dostupný skladem ve větších internetových obchodech.

Do výsledných cen také nezapomeňte započítat cenu operačního systému, k novým sestavám se už Windows XP opravdu nehodí. Windows 7 Home Premium v OEM verzi vás budou stát přibližně 2400 Kč. Další případnou položku mohou tvořit periferie, avšak málokdo z vás bude shánět svůj úplně první počítač, takže využijete pravděpodobně své stávající.

Ceny také zatraktivňují různé dobře dostupné výběhové modely, desky se staršími čipovými sadami pro paměti DDR2, některé procesory do patice LGA 775 a podobně. Pokud mají peníze přednost před celkovým výkonem a do úvah je započtena o dost horší možnost uprgrade do budoucna, tak mohou mít  nakonec tyto modely pořád výborný poměr ceny a výkonu.

Příkladem kde to však neplatí, jsou pevné disky. Poměr ceny a kapacity je u disků s nižší hustotou záznamu na jednu plotnu naprosto žalostný. Všiměte si, že zatímco nový moderní 500GB disk stojí okolo tisíce korun, zakoupením (navíc pomalejšího) 160 GB disku ušetříte maximálně něco přes stokorunu.

Menší disky než je aktuální kapacita jedné plotny se tedy rozhodně nevyplatí kupovat, ostatně i 500GB modely jsou na tom
s poměrem kapacity a ceny znatelně hůře než terabajtové disky. Toto
cenové rozvrstvení je dáno tím, že se už běžně vyrábí plotny s kapacitou
500 GB, takže jakékoli menší disky jsou už mechanicky totožné se svými
objemnějšími kolegy. Samozřejmě tedy až na disky výběhových řad, které
stále používají menší plotny.

Herní počítač

Základem výkonné herní sestavy musí být rozhodně čtyřjádrový procesor. Využívat přítomnosti
vícejádrových procesorů se naučily hry teprve nedávno, takže proti čistě čtyřjádrovému procesoru by
model s HyperThreadingem nepřinesl žádnou znatelnou výhodu. Naopak zlepšení může přinést
jakékoli zvýšení pracovní frekvence procesoru, o které je nejlepší se v této kategorii pokusit
zadarmo přetaktováním. Pokud byste se divili, proč vybírám rovnou Core i5-760, nikoli i5-750, tak je to kvůli jeho nízké dostupnosti.

Rozhodnete-li se naopak na procesoru trochu ušetřit, volil bych konkurenční Phenom II X4 955,
který je ve verzi Black Edition (s odemčeným násobičem) pro snadnější přetaktování. Základem může
být například deska Gigabyte GA-790XT-USB3. Dvoujádrový procesor už ale do herních sestav nepatří.

Vhodnou grafickou kartou pro hraní i náročných her bude Nvidia GeForce GTX 460 ve verzi s 1
GB paměti. Karta se 768 MB se totiž mimo samotné kapacity paměti liší i menší šířkou paměťové
sběrnice (192b proti 256bitové) a menším počtem ROP (24 oproti 32 v 1GB verzi), což se podepisuje na výkonu mnohem více, než samotné zmenšení kapacity VRAM. Pokud se však rozhodnete
ušetřit, je tato karta také doporučeníhodná. Slabší grafické karty se hodí jen v případě,
kdybyste se spokojili se snižováním detailů, vykreslování bez anti-aliasingu, zobrazování na
monitoru s malým rozlišením nebo s hraním starších her.

Ač se v diskuzích budou jistě ozývat příznivci konkurenčního tábora, pro posílení bych volil
výměnu grafiky za GeForce GTX 470. Silnější karty mají smysl převážně pro hraní ve vysokých
rozlišeních, ale to jedinci pošilhávající po Eyefinity jistě vědí sami. Pokud budete hrát na 22" monitoru s rozlišením 1680 × 1050 nebo menším, tak by vám měl výkon grafické karty stačit i ve herních novinkách.

U zdrojů se nevyplatí obracet každou korunu, zvláště u herních sestav. Pro bezproblémový chod
systému je nutné, aby se zdroj dokázal vyrovnat s odběrovými špičkami jak od procesoru, tak od
grafiky bez zakolísání. Velmi hrubou představu na požadavky na zdroj si můžete vytvořit sečtením
udávaného TDP procesoru, 75 W za grafickou kartu plus dalších 75 za každý její šestipinový napájecí
konektor a řekněme 100 W za ostatní vnitřnosti.

Pořádnému hernímu počítači sluší nějaká lepší skříň, pro případ, že byste chtěli na LAN party
pořádat módní přehlídku. Samozřejmě také kvůli lepším možnostem chlazení, ty přijdou během
několikahodinového hraní jistě vhod. Alespoň na chlazení procesoru myslete už od začátku, pomoci vám mohou naše testy.

 

Jestliže nechcete-li za herní sestavu utrácet tolik a nepotřebujete hrát všechny hry s maximálním nastavením detailů a s vyšším stupněm vyhlazování, popřípadě hrajete spíše méně náročné hry, tak vám bude stačit i sestava založená na dvoujádrovém procesoru s vyšší frekvencí. Samozřejmě také bude také vyhovovat méně výkonná grafická karta. Jako optimální bych viděl GeForce GTS 450, popřípadě Radeon 5770, který je o něco málo výkonnější a dražší.

Také by nemuselo být nutné živit tuto sestavu 500W zdrojem, ale vzhledem k tomu, že hráčské počítače bývají přestavovány mnohem častěji než obyčejné stroje, bude silnější zdroj rezerva do budoucna pro náročnější grafickou kartu a přetaktování. Ušetřit můžete na skříni, pořád je na výběr ze spousty kvalitních modelů.

 

Univerzální, úsporné a levné PC

U sestav zaměřených na všeobecné použití bych doporučil tříjádrový Athlon, není žádným výkonovým
přeborníkem, ale svižně zvládne vše, co je při běžné činnosti s počítačem potřeba. Vhodným základem
pro něj může být deska s čipovou sadou AMD 785G klidně ve spolupráci se starším jižním můstkem
SB710. Kvůli nepříliš podstatným rozdílům 785G a 880G se nemá smysl honit za novějšími deskami, kde
pořád není v nižším cenovém segmentu tak rozsáhlý výběr.

Proti výběru Athlonů sice hovoří vyšší spotřeba v klidovém režimu oproti procesorům rodiny Nehalem, ale výhodou jsou zase širší možnosti kombinování různých typů procesorů a desek nižších cenových hladin, přesně podle vašich potřeb.

Operační paměti by u tohoto počítače mohlo stačit jen 2 GB, ale záleží hodně na tom, jakým
způsobem počítač využíváte. Pokud si jednou zvyknete otevírat najednou desítky záložek ve webovém
prohlížeči a vůbec nevypínat častěji používané programy, rozhodně 4 GB využijete. Nic nedokáže
totiž zpomalit počítač tolik, jako používání stránkovacího souboru při nedostatku volné operační
paměti.

Není ani problém v tom, že se jedná pouze o DDR2 moduly, ty mají díky lepšímu časování jen o
málo horší propustnost než DDR3, která stejně nehraje tak velkou roli.  A cenově vyjdou také zhruba nastejno. Jedinou nevýhodou může tedy
být horší možnost upgrade do budoucna, který ale potká levné sestavy jen velmi zřídka.

Velikost pevného disku závisí hodně na vašich zvyklostech, tedy na míře křečkování dat. U takto cílené sestavy však čekám, že by se jedinci,
kteří nejsou postiženi shromažďováním žádných filmů nebo seriálů, mohli bez problémů spokojit
s 500GB diskem.

 

Cena sestavy by se o nepříliš vysokou částku dala srazit dvoujádrovým
Athlonem, pokud byste se snažili dostat cenu opravdu na minimum, tak
nejlevnější dvoujádrový procesor současnosti je Celeron E3300 s cenou
něco přes tisíc korun. Výběhové desky se socketem LGA 775 a čipovou
sadou Intel G31 nebo G41 také stojí okolo tisíce, takže dohromady máte
bezkonkurenčně nejlevnější platformu. Dalších pár korun se dá ušetřit zakoupením skříně se zdrojem, doporučuji Eurocase, který do svých skříní montuje levné Fortrony.

Na druhou
stranu se dá zase výkon jednoduše posílit čtyřjádrovým Athlonem nebo
Phenomem. Ale i v tomto případě bych volil spíše konkurenci, nyní však
už v podobě modernějšího a výše taktovaného Core i3 do socketu LGA 1156.
To jsou sice dvoujádrové procesory, ale vyšší výkon ná jedno jádro je
univerzálnější, vícevlákové aplikace zase mohou těžit z použití
HyperThreadingu.

 

HTPC – Home Theater PC (počítač do obýváku)

U obývákových počítačů záleží nejvíce na hlučnosti – respektive tedy tichosti, dále může jít
velikost, design a také zejména o pohodlí ovládání. To jsou všechno požadavky, které jsou vysoce
individuální, je tedy těžké navrhnout jednu sestavu, která bude vyhovovat všem. Určité společné rysy
se ale jistě podaří najít.

Od různých výrobců byly vidět pokusy o HTPC postavených na procesoru Atom s ve spolupráci
s čipovou sadou Nvidia ION. Já osobně mám k podobným řešením určité výhrady. Kupříkladu
jakmile se setkáte s nějakým HD filmem, který se úplně neskamarádí s akcelerací grafickým
čipem, tak máte smůlu. Atom ho sám neutáhne.

Tyto nedostatky ale může vyvážit fakt, že se dá celý Atomový počítač kompletně uchladit jedním
pomaloběžným ventilátorem. Pokud tedy pasujete vaše HTPC pouze do role předávání dat mezi televizní
kartou nebo počítačovou sítí a obrazovkou televizoru, tak by se nakonec mohlo jednat o výhodný
kompromis.

Náročnější uživatele ale bude lákat něco lepšího. Docela úspornou sestavu lze sestavit z procesorů
Core i3 s integrovanou grafikou, postačí nejníže taktovaný Core i3-530. Integrovaný grafický čip dokáže zastat urychlování přehrávání běžných
formátů (HD) videa, ale i samotný procesor je dost výkonný na to, aby zvládnul HD video, se kterým by si
grafický čip z nějakých důvodů neporadil.

I Core i3 půjde v uvedené skříni s chladičem procesoru stejného výrobce uchladit také jedním
ventilátorem. Rozmístění komponent je totiž navrženo tak, aby byl pasivní chladič na procesoru
ofukován proudem vzduchu nasávaným ventilátorem ve zdroji.

U kapacity pevného disku je otázka, zda bude sloužit i k ukládání filmů, nebo jestli bude
sloužit v podstatě akorát pro zavádění systému. Jako skladiště dat pro HTPC je výborný Samsung
EcoGreen F3. Ve druhém případě bych navrhoval použít pro odbourání hluku i takto tichého disku
nějaký z levnějších SSD, i přestože zde výkon není potřeba. Ztišit mechanický disk však můžete i doplňkovým chladicím/tlumicím boxem, doporučuji Scythe SCH-1000 Himuro.

V závislostech na vašich podmínkách také asi budete chtít do HTPC i tuner, většina pravděpodobně DVB-T. Možná ale skončíte s hybridním tunerem, protože mezi nimi je zkrátka lepší výběr. Ošemetný je totiž také výběr správného rozhraní, zvláště v nejmenších skříních, kde může je k dispozici pouze jeden slot PCI nebo PCIe. Také můžete nakonec dát přednost USB kvůli občasnému připojování k notebooku.

 

PC pro střih videa, DTP či jiné náročné aplikace

U pracovních stanic záleží na konkrétním typu zátěže, pro stříhání a zpracování videa se hodí
více disků, dostatek operační paměti a silný procesor. Pokud se bude video pouze překódovávat,
„stačí“ hodnějádrový procesor. Pokud používáte virtuální stroje, využijete všechny paměťové moduly,
které se vám do desky vejdou.

Základem tedy budiž alespoň procesor Core i5-760, pokud ale využíváte intenzivně vícevláknouvou
zátěž, nahraďte ho za i7-860. To je v podstatě úplně stejný procesor, akorát dokáže díky
HyperThreadingu zpracovávat osm vláken najednou a lépe tak využít svého potenciálu. Procesor budete jistě řádně zaměstnávat, takže počítejte i s adekvátním chlazením, například se Zalmanem
CNPS10X Quiet.

Jako základní desku zvolte
například Asus P7P55D-E, která je na zvýšenou zátěž velmi dobře připravená a ani ve výbavě
nenaleznete nic, co by vám snad mohlo chybět. Mimo naprosto nutných rozhraní je tedy přítomný i
FireWire, USB 3.0, eSATA i šestigigabitové SATA porty. S osmi gigabajty operační paměti bych
počítal asi v každém případě. Jak úpravy videa, tak často využívané produkty Adobe nebo i již
zmíněná virtualizace je dokáže spolehlivě spolknout.

U této sestavy bych
počítal s grafickou kartou, na práci se určitě hodí dva monitory a ani tři nemusí být zrovna
od věci. Dobrou volbou je proto Sapphire Radeon HD 5670, stačí s 512 MB paměti, dejte si ale
pozor, že se vyrábí verze s DVI-I, HDMI a DisplayPortem a nebo s DVI-I, HDMI a analogovým D-Sub, o
kterou asi nebudete mít zájem.

Protože klasické pevné disky čím dál tím více zaostávají svou rychlostí za zbytkem počítače a
SSD se jim ještě nemohou rovnat kapacitou (kterou budete jistě potřebovat), je nutností použít
minimálně dva disky a vhodným způsobem distribuovat jejich zatížení. Více disků už ale dokáže rozvibrovat obyčejné skříně  „z alobalu“, takže
vyberte nějakou bytelnější.

Vybrané Caviary Black jsou sice nejdražší, ale zároveň nejvýkonnější 7200ot. disky a dva jsou proto, že počítač může například při zpracování videa číst z jednoho zdrojová data a na druhý zapisovat výsledná, čímž se eliminují zbytečné přesuny hlaviček. Při práci s grafickými programy je ze stejného důvodu vhodné, aby byly jejich pracovní soubory na jiném disku než operační systém nebo alespoň jeho odkládací soubor.

 

Výhled do budoucna

Není nám známo nic, co by mělo nějakým zásadním způsobem ovlivnit vývoj cen, takže
nečekáme žádné podstatné výkyvy a doufáme v pokračování sestupné cenové tendence. U DDR2 pamětí asi už kvůli jejich
postupně klesajícím prodejům žádné zlevňování čekat nemůžete, ale
o nějaké snižování dostupnosti se ještě zdaleka není potřeba bát.

Mezi procesory se asi také nic podstatného dít nebude, a to až do té
doby, než se dočkáme vydání nové generace procesorů od AMD (Fusion) nebo
od Intelu (Sandy Bridge), což bude až příští rok. U AMD se však na
nějaké novinky můžeme těšit ještě před koncem roku, ale pravděpodobně
pouze pro notebooky.

S tím souvisí i vývoj základních desek. Intel bude pro své procesory
používat nový socket LGA 1155, AMD zase AM3+. Ten bude opět částečně
kompatibilní se současným AM3, Phenomy II v něm fungovat budou (původní Phenomy nebo starší ne, nemají řadič pamětí pro DDR3), budoucí
AM3+ procesory v patici AM3 pracovat nebudou. K těmto procesorům se budou také
samozřejmě vázat i nové čipové sady. Výrobci základních desek tedy
nemají příliš důvodů vydávat nové modely desek pro současné platformy.
V poslední době byly jen dvě větší možnosti inovací, SATA 6,0 Gb/s a USB
3.0, které se už na většinu základních desek střední a vyšší třídy
dostaly.

Nejzajímavější dění nás tedy pravděpodobně čeká opět mezi grafickými kartami – koncem října očekáváme uvolnění oficiálních informací specifikacích Radeonů HD 6000, což by mohlo ještě více zvířit vody už nyní trochu zčeřené vydáním dalších modelů GeForce založených na Fermi.