Včera Intel oznámil finanční výsledky za druhý kvartál roku 2024 a překvapil v negativním slova smyslu tím, že nenaplnil před třemi měsíci modelovanou úroveň tržeb a jeho hospodaření skončilo se ztrátou 1,61 miliardy $, k čemuž firma ještě přidala slabou prognózu výsledků v Q3. Reakcí na to bude rozsáhlé škrtání výdajů a zřejmě i celých obchodních aktivit. A také jedno z největších propouštění, které Intel provedl. Intel dokonce poprvé sáhl na dividendy, které doteď vyplácel i bez ohledu na propady tržeb a ztráty v posledních letech.
Končí dividendy
Mimo jiného kvůli špatným výsledkům firma přeruší vyplácení dividendy, na kterou ročně utrácela řádově miliardy dolarů. Zejména je to s cílem ušetřit prostředky na investice, které firma nutně potřebuje pro svou aktuální strategii rozvoje továren a jejich transformaci na poskytovatele Foundry služeb.
Protože Intel si bere na tyto investice půjčky a dostává různé státní podpory, bylo pokračující placení dividend hodně kritizováno a je dobře, že konečně bylo přerušeno. Dost možná měl Intel přesměrovat prostředky do výstavby továren a vývoje špičkových procesů o dost dřív. Teď se možná Intelu vymstí, že peníze nechával proudit ven, pokud bude problém se degradujícími procesory Raptor Lake vést k větším finančním škodám.
Intel nicméně má v plánu dividendu dlouhodobě vyplácet, toto má být jen dočasné opatření. Začne to platit (nebo spíš „přestane se platit“) od Q4 2024, za třetí kvartál ještě výplata 12,5 centu na akcii proběhne.
Škrty ve výši 10 miliard dolarů, velké propouštění
To ale není jediné úsporné opatření. Intel oznámil, že kvůli neuspokojivým výsledkům přikročí k souboru různých úsporných opatření, které mají v roce 2025 ušetřit asi 10 miliard $. Jejich nejzásadnější částí bude propouštění.
Intel uvádí, že chce eliminovat asi 15 % globálních pracovních míst, okolo 15 tisíc lidí. Většina těchto propouštění má být hotová do konce roku 2024. V projevu k zaměstnancům firmy to šéf Pat Gelsinger oznámil za extrémně těžký den pro Intel (a rozhodnutí propouštět označil za nejtěžší ve své kariéře). Firma teď podle něj musí dělat některá z nejdůležitějších rozhodnutí o svém směřování v historii.
Propouštění zaměstnanci mají údajně mít možnost využít nějaké zvýhodněné možnosti odchodu do důchodu a Intel chce také nabízet dobrovolné možnosti ukončení pracovního poměru a provádět propouštění pokud možno s ohledem na zaměstnance.
Gelsinger otevřeně sdělil, že Intel musí nezbytně zvýšit marže a snížit náklady, aby mohl dlouhodobě pokračovat – Intel se musí dostat na podobnou efektivitu, s jakou pracují přední fabless výrobci čipů, a současně na ceny a náklady, s nimiž podnikají přední foundry podniky (TSMC), které fabless firmám čipy vyrábějí. Problém je, že v současnosti má Intel náklady mnohem vyšší, a tím pádem je proti těmto protivníkům nekonkurenceschopný.
Výroba procesorů a GPU v továrně Intel Foundry
Vedle snížení stavu pracovníků (který je vyšší než v roce 2020, když měl Intel výrazně vyšší tržby) mají být provedeny další úspory a zlepšení efektivity. Firma se chce zaměřit na zjednodušení různých komplikovaných mnohaúrovňových nebo redundantních interních procesů a různého byrokratického balastu, které komplikují práci a rozhodování. To je něco, kde může pro Intel vznikat dost těžko uchopitelných problémů zhoršujících jeho produkty, ale také něco, co se komplikovaně napravuje.
Osekání kapitálových výdajů…
Co má být zachováno, jsou investice do růstu, ale firma o něco sníží kapitálové výdaje. Intel hodlá znovu zhodnotit všechny aktivní projekty, do kterých vkládá prostředky nebo pro ně pořizuje vybavení, a ty s horší efektivitou využití peněz zruší. Toto má mimo jiného prý vést ke zrušení dříve ohlášených investic v Itálii a Francii. Snad to ale nezasáhne přímo chystanou továrnu na čipy v Magdeburgu.
Částečně má snížení kapitálových výdajů být umožněno tím, že se nyní blíží k dovršení plánu na zrychlené vyvinutí pěti procesů za čtyři roky (Intel 7, 4, 3, 20A a 18A), kterým se společnost snaží dohnat Samsung a TSMC. Je ale otázka, zda omezení kapitálových investic reálně zase technologickou pozici Intelu nezhorší a zase ho neposune proti předním konkurentům o kousek zpět. Snad ale nebude omezeno financování pro tyto životně nejdůležitější investice.
Podle Intelu má toto šetření ušetřit více než 20 % kapitálových investic v roce 2024. Dále chce Intel do roku 2025 snížit fixní náklady na provoz firmy o zhruba jednu miliardu $.
… a další rušení produktů
Intel už v předchozích letech často přistupoval k rušení různých menších divizí a produktů a toto má být i součástí nynější restrukturalizace. Podle Patricka Gelsingera teď všechny divize zapracují na přezkoumání svých portfolií a produkty, které nejsou dost výnosné, budou zrušené. Firma chce mít měně aktivit, které ale budou mít větší dopad (a výnosy).
Je otázka, zda toto nepovede ke zrušení GPU Arc. Snaha Intelu etablovat se v samostatných GPU a grafických karetách pro hráče je pravděpodobně z těch projektů, které jsou ztrátové a ekonomicky nejsou asi příliš úspěšné, zatímco náklady mají značné.
Byla by to ovšem škoda, protože Intelu se podařilo vybudovat třetí relativně použitelnou alternativu v samostatných herních grafikách, byť je technologicky a konkurenceschopností pozadu za Nvidií i AMD. Nicméně nic na této úrovni tu dvacet let (téměř od časů 3Dfx) nebylo, a pokud Intel své snahy zruší, asi už ani nebude. Bohužel to, že je podobná technologie potřeba pro zdraví trhu, nemusí ekonomům ve firmě, která program grafik Arc dotuje, stačit.
Někdejší grafický šéf Intelu Raja Koduri s waferem, na němž jsou zřejmě zrušená 10nm GPU architektury Xe-HP
Z dlouhodobého hlediska by si ale Intel snad mohl uvědomovat, že potřebuje funkční ekosystém GPU i pro své procesory, v kterých je grafika podstatnou věcí, takže vývoj karet Arc nemusí být investice bez návratnosti, ale spíš strategická nutnost. Podobně to snad vidí AMD, jehož snahy v grafikách Radeon také trh bohužel dost neoceňuje, ale firma jednoduše technologie GPU potřebuje v procesorech pro notebooky.
Patrick Gelsinger v projevu k zaměstnancům řekl, že obrat bude pro Intel obtížným procesem, nicméně firma v minulosti měla schopnost reálně transformovat svět a dělat velké věci. Gelsinger má evidentně stále stejný plán, s jakým do Intelu jako CEO nastoupil. Tím je tzv. strategie IDM 2.0 (IDM znamená Integrated Device Manufacturer).
Ta vyžaduje získat zpět konkurenceschopnost ve výrobních procesech a přetransformovat továrny Intelu ve foundry byznys, který bude zakázkově pracovat pro mnoho dalších klientů, díky čemuž získá mnohem větší škálu. Bez toho patrně první cíl nebude možný, protože nejmodernější procesy jsou extrémně náročné a bez velké ekonomické škály se nedá lídru trhu (TSMC) konkurovat ani být rentabilní. Oba cíle tak budou vyžadovat velké investice.
Podle Gelsingera Intel v podstatě už má „inovační motor“ týmů výzkumníků a inženýrů, který k tomuto potřebuje, ale potřebuje zlepšit svou finanční efektivitu (tedy zlepšit marže, snížit náklady, na což nynější opatření směřují) a zlepšit „execution“, tedy praktickou schopnost plnit vytyčené cíle, měnit plány ve skutečné produkty a dělat to, co je třeba.
Výroba čipů v továrně Intel Foundry
Pozor na předčasné nekrology
Jak se to podaří a jak se bude Intelu v budoucích letech dařit takový obrat provést, to ukáže až čas. Nicméně je třeba říct, že úkol v různých ohledech napravit a znovu nastartovat Intel je sice větší v měřítku, ale jeho obtížnost vzhledem k možnostem a finanční kondici, které firma má k dispozici, patrně nebude tak velká jako obrat, který předvedlo mezi lety 2008–2017 AMD. To bylo v o dost prekérnějších situacích.
I Intel sice bude při oné snaze o masivní rozšíření ekonomické škály svých továren narážet na problém peněz, ale zase může využít toho, že o lokálně dostupné továrny na čipy je v USA a v EU zájem a lze na ně čerpat rozsáhlou podporu. Oproti tomu AMD se muselo nějak vzpamatovat více méně samo a dost bolestivě – viz výprodej mnoha divizí či aktivit, které by si často asi firma ráda nechala. Každopádně ještě není čas na to Intel odepisovat.
