S referenční GeForce GTX 780 Ti jsme se seznámili v recenzi při jejím uvedení. V rychlosti připomenu, že vznikla coby konkurence pro nové Radeony R9 290X a je nejvýkonnější herní grafikou s jedním GPU, kterou má Nvidia v současnosti nabídce.
Je postavená na grafickém čipu GK110, který známe z dříve uvedené GeForce GTX Titan a GeForce GTX 780. Oproti GTX 780 i GTX Titan má jádro více aktivních stream procesorů i texturovacích jednotek a také vyšší takty. A o 1000 MHz rychlejší jsou i 3 GB paměti GDDR5, běží na 7000 efektivně.
Provozní vlastnosti karty i výkon významně ovlivňuje řízení spotřeby GPU Boost 2.0, které primárně upravuje takty GPU a napájecí napětí tak, aby se teplota grafického čipu držela na cílové hodnotě a ventilátor přitom neběžel na příliš vysokých otáčkách.
U GeForce v referenčním provedení to obvykle znamená, že si karta drží maximální hodnotu přetaktování, dokud se grafický čip nezahřeje tak, že dosáhne zvoleného teplotního limitu (případně limitu spotřeby). U GeForce GTX 780 Ti je limit o něco vyšší než u GTX 780 nebo GTX Titan, místo 80 °C je nastavený na 83 °C. Vyplývá z toho, že čím lépe je čip chlazený, tím vyšší takty si může udržet.
Univerzální chladič, hromada kompromisů
Referenční chladič má univerzální konstrukci plnou kompromisů – musí se vejít do prostoru dvou slotů i s ventilátorem (což znamená menší prostor pro pasiv), musí dobře fungovat v big toweru i miniaturní skříňce, aniž by teplo z ~250W karty upeklo ostatní komponenty (vzduch musí vyfukovat záslepkou, také proto se využívají radiální ventilátory, které dosahují vyššího tlaku vzduchu) a musí uchladit i tři nebo čtyři karty, i když je nalepíte do slotů těsně pod sebe (u multi-GPU).
Kvůli tomu nemůže být při nízkých (tichých) otáčkách tak výkonný jako jiná řešení. Pokud kartu neprovozujete tak jako spousta recenzentů (tedy mimo skříň volně na stole), nebo ji nedej bože zavřete do skříně odhlučněné, která má daleko do „aerodynamických tunelů“ pro komponenty (tzn. skřiní pro hráče), může k poklesu taktů dojít už po desítkách sekund.
| GeForce GTX 580 |
GeForce GTX 680 |
GeForce GTX 760 |
GeForce GTX 770 |
GeForce GTX 780 |
GeForce GTX 780 Ti |
GeForce GTX Titan |
|
| Grafický čip | GF110 | GK104 | GK104 | GK104 | GK110 | GK110 | GK110 |
| Výrobní proces | 40 nm | 28 nm | 28 nm | 28 nm | 28 nm | 28 nm | 28 nm |
| Velikost jádra | ~520 mm² | 294 mm² | 294 mm² | 294 mm² | 561 mm² | 561 mm² | 561 mm² |
| Tranzistorů | 3,2 mld. | 3,54 mld. | 3,54 mld. | 3,54 mld. | 7,1 mld. | 7,1 mld. | 7,1 mld. |
| Stream procesorů | 512 | 1536 | 1152 | 1536 | 2304 | 2880 | 2688 |
| Takt jádra | 772 MHz | 1006 MHz | 980 MHz | 1046 MHz | 863 MHz | 875 MHz | 836 MHz |
| Takt stream proc. | 1544 MHz | 1006 MHz | 980 MHz | 1046 MHz | 863 MHz | 875 MHz | 836 MHz |
| Takt s Boost (typický) | 1058 MHz | 1033 MHz | 1085 MHz | 900 MHz | 928 MHz | 876 MHz | |
| ROP/RBE | 48 | 32 | 32 | 32 | 48 | 48 | 48 |
| Texturovacích jedn. | 64 | 128 | 96 | 128 | 192 | 240 | 224 |
| Paměť | 1536 MB GDDR5 | 2048 MB GDDR5 | 2048 MB 4096 MB GDDR5 |
2048 MB 4096 MB GDDR5 |
3072 MB GDDR5 | 3072 MB GDDR5 | 6144 MB GDDR5 |
| Takt pamětí | 4008 MHz | 6008 MHz | 6008 MHz | 7010 MHz | 6008 MHz | 7000 MHz | 6008 MHz |
| Šířka sběrnice | 384 b | 256 b | 256 b | 256 b | 384 b | 384 b | 384 b |
| Propustnost pamětí | 192,4 GB/s | 192,3 GB/s | 192,26 GB/s | 224,3 GB/s | 288,4 GB/s | 336 GB/s | 288,4 GB/s |
| Fillrate (pixely) | 37,1 Gpx/s | 32,2 Gpx/s | 31,36 Gpx/s | 33,4 Gpx/s | 41,4 Gpx/s | 42 Gpx/s | 40,1 Gpx/s |
| Fillrate (textury) | 49,4 Gtx/s | 128,5 Gtx/s | 94,1 Gtx/s | 133,9 Gtx/s | 165,7 Gtx/s | 210 Gtx/s | 187,3 Gtx/s |
| FLOPS (SP) | 1,582 | 3,09 | 2,26 | 3,21 | 3,98 | 5,04 | 4,45 |
| FLOPS (DP) | 0,129 | 0,094 | 0,134 | 0,166 | 0,21 | 1,3–1,5 | |
| Max. spotřeba | 244 W | 195 W | 170 W | 230 W | 250 W | 250 W | 250 W |
Spoustu z těchto vlastností ale člověk, který pořídí jednu kartu do průměrně velké skříně, nevyužije, a tady se otvírá prostor pro invenci výrobců. Jedním z prvních výrobců, který GeForce GTX 780 Ti s výkonnějším chladičem představil, je Gigabyte.
Gigabyte GeForce GTX 780 Ti OC: 450W Windforce 3X a výrazné přetaktování
Na jednoduché krabici výrobce představuje nejzajímavější technologii, které karta využívá nejvýkonnější 450W variantu chladiče Windforce 3X.
V balení najdete pouze dvě napájecí redukce, médium s ovladači a rychlou instalační příručku. Příslušenství, které si v ničem nezadá s lowendovými kartami, tedy majitele, který právě utratil za kartu bezmála sedmnáct tisíc, asi nepotěší. Na druhou stranu pokud by to mělo znamenat, že dostanu „zadarmo“ další redukci z DVI na VGA, dvoumetrový kabel k HDMI, podložku pod myš nebo balíček karet, a vše ve výsledku kartu prodraží o dvě stovky, raději se bez toho obejdu.
O vyšší výkon karty se postará nejen výkonnější chladič, ale i tovární navýšení taktů. Grafický čip je už od výrobce dost výrazně přetaktovaný z referenčních 875 na 1020 MHz, udávaná typická frekvence GPU Boost se zvedla z 928 na 1085 MHz (navíc, předem prozradím, že jako obvykle podhodnocená). Paměti GDDR5 o kapacitě 3 GB zůstaly na referenčních 1750 MHz (7000 MHz efektivně).
Karta je osazená nejvýkonnější 450W variantou firemního chladiče Windforce 3X.
¨
Chladič zabírá prostor dvou slotů, ale můžete počítat s tím, že to bude chtít minimálně jeden další volný slot pod kartou k tomu, aby měly ventilátory dobrý přístup vzduchu.
Overclockery asi nepotěší, že karta využívá referenční plošný spoj. Ale nejspíš jen díky tomu, že se plošný spoj od GTX 780 prakticky neliší, mohl Gigabyte sáhnout po již hotovém chladiči a s novým modelem přijít tak rychle.
Samotný plošný spoj má délku těsně pod 27 cm, s chladičem je o centimetr delší. Napájecí konektory jsou vyvedené do strany, takže by měl ve skříni stači prostor o chloupek delší než 28 cm.
Gigabyte GeForce GTX 780 Ti OC: chladič, konektory, detaily
Na dvouslotovém chladiči je trojice 80mm axiálních ventilátorů (lopatky rotoru bez ráměčku mají průměr 75 mm). Jsou upevněné na tvarovaném plechovém krytu z hliníku.
Chladič využívá technologii Triangle Cool, čímž Gigabyte rozumí masivní trojúhelníkový blok hliníku nad grafickým procesorem.
Díky němu má pasiv větší tepelnou setrvačnost, dochází k lepšímu rozvodu tepla do žebrování, zvětšuje se ofukovaná plocha a konečně směruje proud vzduchu od ventilátoru do stran, což by mělo snižovat hlučnost. Chladič tvoří dva samostatné bloky s příčným žebrováním, teplo od GPU do nich odvádí čtyři 6mm a dvě 8mm heatpipe.
Dalším prvkem, který by měl pomáhat ke snížení hlučnosti, je zvednutý lem v okolí ventilátoru, který od sebe jednotlivé ventilátory alespoň částečně odstíní. Ke kartě jsou větráky připojené přes rozdvojky pomocí čtyřpinového konektoru, podporují tedy PWM regulaci a jeden z má monitorované i otáčky.
Výstupy jsou shodné s referenčním řešením, na záslepce je dual-link DVI-I, dual-link DVI-D, HDMI (na ně lze připojit až tři monitory do spřažené plochy) a čtvrtý je DisplayPort pro přídavný monitor.
Standardní jsou i dva konektory pro SLI (až čtyři karty do multi-GPU) a konektory přídavného napájení; kombinace 6pinu a 8pinu znamená teoretické maximum až 300 W.
Testovací sestava, metodika
Testovací sestava
Jako testovací platforma posloužila základní deska Gigabyte X79-UD5 s BIOSem F10. Procesor je šestijádrový Core i7-3960X s TDP 130 W, který je přetaktovaný na 4,2 GHz při 1,36 V. Asistuje mu 16GB kit operačních paměti DDR3 od Kingstonu.
- základní deska: Gigabyte X79-UD5
- procesor: Core i7-3960X (deaktivovaný HTT, C1E, EIST), 4,2 GHz na 1,36 V
- chladič CPU: Noctua NH-D14
- paměti: 4× 4 GB Kingston DDR3 KHX2133C11D3K4/16GX
- zdroj: Enermax Revolution 85 ERV920EWT-00, 920 W
- pevný disk: Intel SSD 510 (250 GB)
- skříň: Gelid DarkForce
- operační systém: Windows 7 x64
Testy spotřeby a teplot probíhají při okolní teplotě 23 °C.
Testy hlučnosti
Hlučnost grafických karet měřím samostatně na speciální sestavě, která vznikla jen kvůli tomuto účelu. Podrobnosti o ní najdete v článku Ze zákulisí: nové sestavy pro měření grafik a hlučnosti. Sestava je osazená SSD, o chlazení dvoujádrového Athlonu se stará chladič Noctua NH-C14, která během měření hlučnosti chladí procesor jen pasivně. Jediným aktivním zdrojem hluku u sestavy při měření je tak tichý zdroj Enermax s ventilátorem běžícím na přibližně 600 ot./min. Abych hluk jeho ventilátoru co nejvíc izoloval od grafické karty, je záměrně umístěný až za základní deskou.
Při měření na grafické kartě nastavím otáčky, které jsem zjistil ze zátěžových testů naměřených na herní sestavě a změřím samostatně hlučnost grafické karty. Protože je většina karet (hlavně bez zátěže) tišší než samotná testovací sestava pro měření výkonu, je to jediná možnost, jak se vyhnout zkreslení výsledků systémovými ventilátory a ostatními aktivními prvky chlazení.
Ovladače a karty pro srovnání
Ve srovnání najdete karty, které jste mohli vidět v recenzích na Extrahardware.cz. Na jakých ovladačích byla karta testovaná zjistíte z podrobnějších informací, které se zobrazí v rámečku v grafech po najetí na příslušný datový pruh.
Aliens vs. Predator, Battlefield 3
Aliens vs. Predator
Pro testy používáme benchmark, který je na internetu k dispozici ke stažení zdarma. Běží v režimu DirectX 11 a jde o test, který není ani zdaleka limitovaný procesorem a dobře v něm škálují i řešení postavená na multi-GPU.
Pro snadnější testování existuje utilita AvP benchmark tool, tu stačí nastavit takto a spustit test:
Pro pomalejší grafiky přidávám i méně náročné nastavení bez teselace a MSAA 4×, do celkového průměru se ale oba následující grafy nezapočítávají.
Battlefield 3
Battlefield testuji s maximální úrovní detailů, výjimkou je pouze deaktivované vyhlazování MSAA, který kvůli náročnosti enginu zvládají rozumně jen nejvýkonnější karty. Vyhlazuje se tedy pouze pomocí FXAA. Testuje se 70 sekund dlouhý úsek po začátku druhé mise Operation Swordbreaker po vystoupení z transportéru.
Bioshock Infinite, Cliffs of Dover (Il-2 Sturmovik)
Bioshock Infinite
Pro otestování Bioshocku používám vestavěný benchmark. Testuji s detaily nastavenými na maximum.
Cliffs of Dover
Pokračování jednoho z nejpopulárnějších leteckých simulátorů je na hardware velmi náročné. Většina položek v nastavení snižuje kvalitu obrazu, ale k výrazně vyššímu výkonu nepomáhá. Proto jsem zůstal u velmi vysokého nastavení a stáhl jen kvalitu efektů, stromů a množství budov i za tu cenu, že výsledky naměřené u slabších karet budou nízké a snímkové frekvence možná až nehratelné.
Pro testování v této hře se většinou používá jeden z dodávaných záznamů. Ty ale bohužel nepatří k nejnáročnějším, ve hře se dostanete do mnohem vypjatějších situací. Proto jsem nahrál vlastní záznam nad Londýnem.
Crysis 3, F1 2013
Crysis 3
Protože by velmi vysoké nastavení bylo pro většinu stávajících karet příliš náročné a vysoké zase zbytečně nízké, zvolil jsem vlastní nastavení. Vycházel jsem z globálního nastavení velmi vysoké, ale u položek post processing, stíny a voda jsem detaily snížil o jeden stupeň na vysoké. Pro vyhlazování hran jsem zvolil méně náročné SMAA střední (2TX).
Testuji na dlouhé, na rozličné efekty bohaté a poměrně náročné úvodní animaci z mapy „Swamp“, která přísluší čtvrté misi s českým názvem „S plným rizikem“. Počítejte s tím, že ve hře narazíte i na náročnější pasáže. Zejména při obtížně opakovatelných (měřitelných) přestřelkách může být výkon karet podstatně nižší.
F1 2013
F1 2013 je poslední ze známé série závodních her od Codemasters postavených na EGO Engine 3.0. Oproti F1 2012 má vylepšenou, avšak na výkon karet stále velmi nenáročnou grafiku.
Pro testy jsem zvolil maximální nastavení s vyhlazováním MSAA 4×. Vestavěný benchmark nepoužívám se standardním nastavením, ale vytvořil jsem vlastní konfigurační soubor. Z okruhů, které jsou k dispozici, jsem vybral nejnáročnější Jerez a zredukoval počet vozů, používám následující nastavení:
Max Payne 3, Metro: Last Light
Max Payne 3
V Max Payne 3 jsou téměř všechna nastavení na maximu, výjimkou je snížené rozlišení map pro stíny. Z obdobného důvodu a také kvůli velkým nárokům na výkon karet je deaktivované náročnější vyhlazování MSAA, hrany jsou vyhlazované pouze pomocí FXAA. S vyšší kvalitou stínů a s vyhlazováním MSAA by nebylo možné testovat karty s 1 GB paměti.
FRAPSem měřím úvodních 38 sekund od druhého checkpointu z páté kapitoly, který patří k nejnáročnějším checkpointům ve hře.
Metro: Last Light
Metro testuji pomocí vestavěného benchmarku, který je velmi náročný (přinejmenším je náročnější než několik úvodních hodin hry pro jednoho hráče).
Testuje se tato trojice nastavení:
Třetí měření se zapnutou GPGPU akcelerací PhysX jsem přidal spíše pro ilustraci toho, co aktivní advanced PhysX udělá s výkonem u Radeonů a GeForce. Do celkového průměru však započteno není.
Ačkoliv by se mohlo z průměrných snímkových frekvencí zdát, že je hra s pokročilou fyzikou bez problémů hratelná i na Radeonech, není tomu tak. S Radeony se ve scénách náročných na fyziku propadá na nehratelné snímkové frekvence (dobře je to vidět třeba na výsledcích měření s průběhem výkonu, i u výkonného Radeonu R9 290X se snímková frekvence propadá pod 10 FPS).
Splinter Cell Blacklist, Total War: Shogun 2
Splinter Cell Blacklist
Splinter Cell Blacklist testuji na jedné z nejnáročnějších scén ve hře jednoho hráče, které jsou dostupné z uloženého checkpointu. Jde o úvod k misi Vězeňské zařízení, zátoka Guantanamo, Kuba. Pomocí FRAPSu měřím úvodních 82 sekund.
Testuje se s detaily nastavenými na ultra a vyhlazováním MSAA 2×, náročnější MSAA 4× už by bylo zejména ve vyšším rozlišení 2560 × 1600 bodů stěží hratelné na highendových kartách.
Total War: Shogun 2
Pro měření používám vestavěný benchmark s vlastním nastavením detailů (na maximum) a vyhlazováním MSAA 4×.
Kromě výše uvedeného nastavení v rozlišení 1920 a 2560 bodů pouštím i méně náročný test se standardním nastavením, uvádím jej pro porovnání s výsledky, které najdete jinde. Do průměrů se ale tento výsledek nezapočítává.
The Witcher 2 (Zaklínač 2)
The Witcher 2 testuji s téměř maximálním nastavením detailů, výjimkou je pouze nastavení Nejlepší kvalita (UberSampling), které je vypnuté.
Do metodiky jsem vybral lokaci, jež patří určitě mezi nejnáročnější: poslední část kapitoly zvané Vedení útoku, kdy drak proboří hradby a útočí na vaši družinu i nepřátelské vojáky.
Chování GPU Boost 2.0: Crysis
Po spuštění záteže vyskočila frekvence GPU na 1137 MHz (výjimečně i 1149 MHz) při 91,5 fps. Po minutě slezla ještě na 1124 MHz, po dalších dvou už začala oscilovat mezi 1124 a 1110 MHz (a držela se spíše na těch 1110 MHz). Snímková frekvence v Crysis se ustálila na 89,1 snímků za sekundu.
Na kartu s GPU Boost 2.0 je neobvyklý průběh limitů, na něm je vidět, že karta běží na maximální frekvenci (limitované maximálním povoleným napětím) běží karta jen chviličku a dál už úřaduje limit pro maximální spotřebu karty, nikoliv obvyklý limit teplotní.
Chování GPU Boost 2.0: Aliens vs Predator
Obdobné je to i u Aliens vs. Predator, jen ta frekvence je o nějaké dva, tři 13MHz kroky vyšší. Po spuštění zátěže jde frekvence na 1162 MHz, po pár sekundách na 1149 a pak k 1149–1137 MHz.
Výkon téměř neklesá, rozdíl mezi prvním a posledním průběhem je minimální – 105,7 proti 104,9 fps.
Chování GPU Boost 2.0: Metro: Last Light
A obdobné to bylo nakonec i v Metro: Last Light, jen s tím rozdílem, že v rozlišení 1920 × 1080 bodů kartu mírně brzdí procesor a u posledních tří měření je zřejmě kvůli pokročilé fyzice počítané na GPU vytížení grafického čipu nižší a běží na vyšších frekvencích, na 1162 MHz tráví polovinu času.
Teploty, otáčky ventilátoru, hlučnost
Teplota grafického čipu
Teplota grafického čipu je údaj získaný ze senzorů pro monitoring grafické karty. Hodnoty berte spíše jako orientační, diagnostické utility se spoléhají na informaci, kterou jim předá samotná karta a ta nemusí odpovídat reálné teplotě GPU. Ze zkušeností s jinými komponentami víme, že diagnostika dokáže tyto hodnoty přikrášlit a občas naměří i nižší hodnoty než je teplota okolního vzduchu. Proto bych nedoporučoval přinejmenším vzájemně srovnávat hodnoty naměřené na různých GPU.
S teplotami čipu bez zátěže nebývá problém, přesto může být tento údaj zajímavý. Pokud je karta i bez zátěže hlučná a teplota GPU je přitom nízká, svědčí to o nevhodném nastavení regulace otáček (karta je hlučnější, než by při lépe zvládnuté regulaci mohla být).
Teplota grafického čipu v zátěži by se určitě neměla dostat přes 100 °C. Už při teplotách přes 90–94 °C ale začínají nějaké karty výrazně snižovat takt jádra nebo roztáčet ventilátory na plný výkon.
Specialitou jsou karty s GPU Boost 2.0, jejichž regulace karty automaticky přetaktovává tak, aby teplota GPU nepřesáhla nastavenou hodnotu (standardně 80 °C). V případě, že je u karty s GPU Boost naměřená hodnota 80 °C, s velkou pravděpodobností karta narazila na cílovou hodnotu a snížila úroveň přetaktování.
Teplota grafického čipu u testované karty
K teplotě bez zátěže nemám větší výhrady, také regulace funguje bezvadně a karta je v idle prakticky neslyšná.
Vynikající je, že se karta udržela v Crysis i v hůře větrané skříni pod limitními 83 °C a nepotřebovala k tomu ani příliš vysoké otáčky. V méně náročném AvP a Metru byla rezerva ještě o stupeň větší.
Otáčky ventilátoru
Protože ne všechny karty používají stejně koncipované chladiče a zejména stejně velké a stejně výkonné ventilátory, nemá samotné porovnávání otáček ventilátorů valný význam. Údaje v tomto grafu slouží pouze jako doplnění pro měření hlučnosti.
Radiální (odstředivé) ventilátory s lopatkami po obvodu, které se nejčastěji používají u výkonnějších referenčních karet, bývají na stejných otáčkách hlučnější než chladiče s axiálními ventilátory.
Dále platí, že karty s jedním ventilátorem bývají i při podobné hlučnosti na poslech snesitelnější než karty se dvěma či třemi ventilátory. Důvodem není jen větší průtok vzduchu a vyšší aerodynamický hluk. Pokud jsou na chladiči vedle sebe dva ventilátory, v místě, kde sousedí, ženou jejich lopatky vzduch proti sobě a vzájemně se přibržďují. Kvůli tomu může hluk vydávaný kartou kolísat, což člověk vnímá hůř než stabilní hladinu hluku.
Ventilátor testované karty
Ventilátory bez zátěže jsou na běžnou vzdálenost od PC neslyšné, zcela tiché. Pokud je řídí automatická regulace, nastavuje ventilátory na 26 % výkonu, což znamená, že s manuální regulací je minimum někde kolem 1100 ot./min (pohybuje na hranici slyšitelnosti ze vzdálenosti kolem 30 cm).
Hodnoty, na kterých byl chladič v Crysis, byly dokonce podstatně optimističtější než u slabší GTX 780 GHz Edition, karta se dostávala jen na ~2300 ot./min, což znamená mnohem nižší hlučnost.
Maximálních 4500 otáček za minutu dosahuje chladič na 100 % výkonu, rezerva je tedy s ohledem na běžné pracovní otáčky skutečně velká.
Hlučnost grafické karty
Bez zátěže kartu za jakýmkoliv jiným ventilátorem v počítači nejspíš neuslyšíte, nízkoprofilové axiální ventilátory jsou při nízkých otáčkách velmi tiché.
V zátěži mě konečně chladič Windforce 3X (nebo přesněji nastavení regulace) potěšil. Regulace fungovala totiž naprosto příkladně, žádné vysoké otáčky ventilátoru při zbytečně nízkých teplotách, žádná zbytečně vysoká hlučnost.
I když by mělo být možné vyrobit i tišší karty (ano, opět narážím na nějakou kartu s Twin Frozr IV, který zvládal GTX 780 OC na 954 MHz uchladit sice s obdobnou hlučností 38,6 dBA, zato však na o dost nižších 75 °C), v současnosti půjde o jednu z nejtišších highendových karet, které lze pořídit, o jejiím extrémním výkonu nemluvě.
Graf mluví ostatně za vše, hlučností může směle konkurovat lepším mainstreamovým grafikám s podstatně nižší spotřebou.
A ještě si připomeneme, jak na tom byly v zátěži karty testované předchozí metodikou:
Spotřeba, poměr výkon/watt (Crysis, AvP, Metro LL)
Měření spotřeby
Protože nás zajímají především rozdíly mezi jednotlivými kartami, pro zmenšení chyby měření a snížení vlivu procesoru jsou v BIOSu deaktivované úsporné funkce procesoru (ten je navíc přetaktovaný). To kdybyste se divili, proč se jinde dostávají bez zátěže k hodnotám kolem 60 W, zatímco naše sestava jde daleko přes 100 W. Samotná sestava bez grafické karty by měla mít bez zátěže spotřebu kolem 115 W.
Oproti metodice používané do září 2013 jsem udělal jednu drobnou změnu – měřím při okolní teplotě cca 23 °C, což je o dva stupně méně než dříve. Na spotřebě v zátěži to udělá u většiny karet, u kterých kvůli tomu výrazně nezasáhne automatická regulace, ale jen malý rozdíl, který se příliš neliší od chyby měření. Jde o pokles kolem 1–10 W, zmiňuji to hlavně kvůli srovnání se staršími grafy. Bez zátěže jsou rozdíly minimální, kolem 1 W.
Spotřeba v úsporném režimu monitoru
V úsporném režimu obecně vítězí Radeony zásluhou technologie ZeroCore, režimu, ve kterém by spotřeba Radeonů HD 7000 měla být nižší než 3 W. Záměrně říkám že měla, protože při rozdílech naměřených mezi jednotlivými Radeony je zřejmé, že se všechny do deklarovaného 3W limitu v ZeroCore vejít nemohly.
Spotřeba ve Windows
Naměřená hodnota odpovídá spotřebě počítače při nečinnosti, kdy je zobrazená pouze pracovní plocha systému. Naměřená hodnota odpovídá „práci“ v systému Windows 7, který má (z ryze praktických důvodů) vypnuté rozhraní Aero.
Spotřeba při intenzivní zátěži v Crysis
V následujícím grafu je spotřeba celé sestavy v náročné statické scéně v Crysis. Grafické karty v ní dosahují vyšší spotřeby i zahřívání než při běžném hraní, zřejmě nemají daleko k maximální hodnotám, na které u grafické karty při běžném hraní dá vůbec dostat.
Nejde o jedinou špičkovou hodnotu, kterou zaznamenal wattmetr, jak se to často pro usnadnění v testech měří, ale o průměrnou hodnotu spočítanou ze zhruba minutového úseku měřeného po 15–60 minutách zátěže, kdy je celý počítač dostatečně prohřátý a ustálí se teplota karty i ostatních komponent a s tím i spotřeba.
Při běžném hraní, kde není grafické jádro tolik vytížené a karty se tak nezahřívají, mohou být rozdíly mezi kartami odlišné.
Některé karty s automatickým řízením spotřeby nebo přetaktování mohou při vyšší zátěži narazit na nastavené limity spotřeby či teploty a následně snížit takty, s čímž klesne i spotřeba. Potom se bude naměřená spotřeba ve srovnání s ostatními kartami jevit lepší, než by tomu bylo u porovnání při nižší zátěži.
Spotřeba v AvP a Metro: Last Light
Spotřeba je měřená během dávky měření použitých i v kapitole chování PowerTune/GPU Boost. Naměřená hodnota je průměrem z posledního průběhu testu, kdy už jsou karty zahřáté.
Spotřeby u testované karty
Spotřeba v úsporném režimu je obecně vyšší než u Radeonů s režimem ZeroCore, při pohledu na nové R9 290 s Hawaii je ale zřejmé, že rozdíl už není nikterak dramatický. Spíše než zásluhou GeForce je to ale dáno vyší spotřebou Radeonů, které se při ~122 W už zjevně nevejdou do dosud deklarované spotřeby karet v ZeroCore pod 3 W.
Jinak řečeno, pokud někdo upřednostňoval Radeony kvůli nižší spotřebě bez při uspání, minimálně u highendu tento argument padá (a v desktopu jsou na tom GeForce dokonce lépe).
Spotřeba v zátěži je jak jinak než extrémně vysoká. Přesto si za ni karta zaslouží spíše pochvalu, protože:
- i přes výrazně vyšší takty je jen o 30-40 W vyšší než u referenční karty.
- ve všech režimech je nišší než u R9 290X, někde dokonce i lepší než u R9 290
- je podobná jako u Gigabyte GTX 780 GHz Ed, která je o poznání pomalejší
- ve výsledku má karta z dosud testovaných highendových modelů nejlepší poměr výkon/watt
V následujícím grafu je vypočtený poměr výkon/watt ze stejné scény. Číslo je to jen přibližné, platí pro celou sestavu a vyjadřuje, kolik snímků za sekundu zvládá počítač na 1 W. Lepší jsou vyšší hodnoty. Opět připomínám, že jde o situaci při intenzivním vytížení grafické karty náročnou scénou a v méně náročných situacích jsou rozdíly menší.
Pro připomenutí ještě výsledky dříve testovaných karet, opakuji, že jsou testované při teplotě o 2 °C nižší.
Aliens vs Predator
Metro: Last Light
Celkový výkon, cena, poměr cena/výkon
Ceny
Ceny jsou vybrané z některých velkých českých počítačovch e-shopů (Alfa Computer, Alza, Czech Computer), jde pokud možno o nejlevnější dostupné modely. Karty, které se už neprodávají, mají poslední ceny, za které byly k mání.
Protože cenu hledáme především kvůli porovnání poměru cena/výkon s nejvýhodnějšími kartami, které jsou ve stejnou dobu dostupné, nemusí odpovídat konkrétním testovaným modelům, ale může jít o levnější kartu na obdobných taktech.
Přestože jsme tentokrát dostali k testu produkční kus, v cenících jsem kartu zatím neobjevil. Podle Gigabyte by měla být cena obdobná jako u stávajících GTX 780 Ti. Situaci taky komplikuje „prorůstové opatření“ ČNB, kvůli kterému by měly být ceny u nově naskladněných karet vyšší.
Dá se předpokládat, že do minimálně vyprodání svých karet s referenčním designem bude mít model s Windforce 3X cenu o něco vyšší a později ji doplní buď níže taktovaný model, a nebo její cena klesne někde poblíž k levnějším kartám.
Poměr cena/výkon
A odpovídá tomu i poměr cena/výkon, karta v tomto ohledu může směle soupěřit s novými Radeony R9 290X (přesněji předčí je). Radeonu R9 290, který je jen o necelých deset procent pomalejší a přitom o čtvrtinu levnější, ale konkurovat nemůže.
Závěrečné shrnutí
Přetaktování
Při testu referenční GTX 780 Ti jsem přetaktování vyzkoušet nestihl, vyzkoušel jsem jej dodatečně až teď, abych měl něco pro srovnání s kartou od Gigabyte.
U referenční grafiky se takty v Crysis pohybovaly kolem 954 MHz a kartu brzdil limit pro teplotu. Se zvednuntím limitu pro teploty se teplota GPU zvedla na 86 °C a frekvence GPU stoupla na 1019 MHz. Zvedáním offsetu pro GPU jsem se nakonec dostal až ke 1233 MHz s pamětmi na 8034 MHz (tady už log pravděpodobně kvůli pamětem po čtyřech minutách mučení končí). I tak už se ale karta pohybovala někde na 103–105 % limitu spotřeby (maximum, na který lze limit zvednout, je 106 %). Znamená to, že nezbývá ani prostor pro navyšování výkonu pomocí zvedání napětí, automatika by kvůli vyšší spotřebě takty přiškrtila.
V Crysis to znamená snímkové frekvence 75,5 fps při 951 MHz, 79,8 fps při 1019 MHz (stabilní hodnota bez limitu teplotou) a 94,2 snímků za sekundu při maximálních 1233 MHz na GPU a 8034 MHz na pamětech.
I karta od Gigabyte měla přes poměrně vysoké základní takty (na plně aktivní GK110) ještě slušnou rezervu pro navýšení frekvence GPU. Omezením, na které byste při extrémním přetaktování mohli narazit, je limit spotřeby. Ten při intenzivní zátěži do taktů zjevně zasahoval už bez přetaktování (teplota byla pod 83 °C, ale hodnota Power v diagnostice oscilovala mezi 98–100 % a takty karty se po zvednutí limitu zvedly)
Při přetaktování jsem tedy nejprve zvednul otáčky ventilátoru a limit pro spotřebu a teplotu (jen tím se frekvence GPU zvedla z 1110–1124 na 1137 MHz). Na 1202 MHz s pamětmi na 7722 MHz efektivně (paměti by zřejmě zvládaly i víc) se karta držela asi pět minut. Zkusil jsem tedy offset GPU ještě zvednout o 26 MHz (tedy na ~1228 MHz), kde už hra po pár sekundách zkolabovala. Při stabilních taktech by to ale karta nejspíš zvládla, jenže kvůli nepřesnému nastavování offsetem frekvence po změně na chvíli přeskakovala až na 1293 MHz, což mohlo být důvodem pádu).
Závěrečné shrnutí
Trumfnout referenční modely highendových GeForce a Radeonů nebylo s výkonným chladičem Windforce 3X nic těžkého. Nejzajímavější na tom je, že karta nabízí podstatně vyšší výkon a přitom má lepší provozní vlastnosti.
Po zkušenostech s obdobnou GeForce GTX 780 GHz Edition jsem bál, že budu zase hořekovat nad nízkými teplotami GPU v zátěži a přitom zbytečně vysokou hlučností, a že jde o další kartu, u které je extrémní výkon vykoupený vysokou hlučností. Opak byl pravdou a karta mě mile překvapila.
Nastavení regulace tentokrát sedlo našim podmínkám dokonale. Jen stěží bych jej při manuální regulaci vyladil o moc líp (maximálně bych kartu přetaktoval za cenu posunutí limitů pro spotřebu a teploty).
Chladič je i při intenzivní zátěži velmi tichý (při 39 dBA se pochopitelně nedá říct, že jej v sestavě neuslyšíte, proti referenční kartě je ale hlučnost úplně jinde a o referenční R9 290X už se ani nemá cenu zmiňovat). Kartu chladí na optimální hodnotu jeden či dva stupně pod limitem i při intenzivní zátěži a takty se také pohybují těsně u hranice limitu pro spotřebu (a jen při intenzivní zátěži se nepříliš snižují).
Vyšší je jen spotřeba. Výrazně vyšší hodnoty oproti referenční GeForce GTX 780 Ti jsou logické, u referenční karty dochází při intenzivnější zátěži k výraznému snižování taktů (a s tím i výkonu), zatímco karta od Gigabyte si výkon udrží. A konečně, i přesto je nižší než u Radeonu R9 290X, přičemž je GTX 780 Ti OC o dost výkonnější.
Pokud budeme pamatovat na to, že jde o highendovou grafiku, která už z principu nemůže mít vlastnosti vyladěných nereferenčních karet střední třídy s polovičním výkonem a o 100 W nižší spotřebou, nemám přetaktovanou GTX 780 Ti od Gigabyte téměř zač kritizovat. Snad jen pro referenční plošný spoj a nastavení limitů spotřeby, kvůli kterému karta není vhodná pro extrémní přetaktování, ale to bude pálit asi jen pár lidí.
Jedinou stinnou stránkou zůstává vysoká cena GeForce GTX 780 Ti, u modelu s výkonnějším chladičem a vyššími takty bude stěží o mnoho lepší.
Asi už tušíte, kam to směřuje – kvůli vysoké ceně a tím pádem horšímu poměru cena/výkon se tato karta nedá označit za výhodnou nebo rozumnou koupi, ale pokud vám cena přemrštěná nepřipadá, váhat nemusíte.
Za extrémní výkon při nízké hlučnosti a i přes vyšší spotřebu výborném poměru výkon/watt kartě uděluji ocenění We Want It!.
Gigabyte GeForce GTX 780 Ti OC Windforce 3X
+ extrémní výkon
+ nízká hlučnost bez zátěže i v zátěži
+ rezerva pro přetaktování
+ velká rezerva chladiče
+ na highend vynikající poměr výkon/watt
+ při horších podmínkách menší propady výkonu než u R9 290/290X
± vlastnosti i výkon závislý na teplotě GPU
± bohaté možnosti nastavení, říká si o vyladění na míru
− přetaktování je kvůli GPU Boost 2.0 komplikovanější
− chladič nevhodný pro multi-GPU s kartami těsně u sebe
− horší poměr cena/výkon (proti ref. GTX 780 Ti ale mnohem lepší)
− vysoká spotřeba v zátěži
− nevhodná pro extrémní přetaktování s vyšším napětím (malá rezerva limitu pro spotřebu)
