Duel: AC Freezer Extreme vs. AC Freezer 7 Pro

23. 11. 2008

První dojmy, vybalení

Přestože se předchozí model tak skvěle prodával a neměl příliš vad, technologové v Arctic Cooling se rozhodli změnit celou koncepci chladiče. Přesedlali na v dnešní době velmi populární věžový typ. Věže však najdete hned dvě a chladič tak vzdáleně připomíná monstrum ThermalRight IFX-14.

Oproti staršímu Freezeru, který byl dodáván v černé papírové krabičce doznal nový model dalších změn. Balení je z průhledného plastu a vidíte tak, jaký produkt vlastně kupujete. Navíc aniž byste balení otevřeli, poznáte, jestli není třeba poškozen špatným zacházením při přepravě.

Pokud jste hledali ventilátor, nebudu vás napínat a ukážu vám ho. Je mezi věžemi a uchycen je přes horní plastovou krytku. Výhoda tohoto návrhu je nesporná – do ventilátoru se vám nedostanou žádné kabely. Naši čtenáři samozřejmě vědí, že se vyplatí kabely vázat aby co nejméně překáželi, není to však případ všech uživatelů.

Ač jsem se snažil sebevíc, nenašel jsem na pasivní části žádné prvky, které by napomáhali proudění vzduchu či zabraňovali vzniku aerodynamického hukotu. Vzhledem ke dvojici věží je chladící plocha velká a tak bude stačit pouze malý proud vzduchu k uchlazení.

Měděná základna zaslouží pochvalu – byla krásně rovná a nikterak poškrábaná. Chybí ji však niklovaná úprava a tak nemůžete spoléhat, že tak zůstane po delší dobu. Ze zmíněné základny vycházení čtyři heatpipe trubice tvarem připomínající U. Rozvod tepla je zajištěn na výbornou. Hliníkové lamely drží jak na heatpipe trubicích tak i díky dvěma plastovým X po stranách.

Vrtulka větráku je přibližně o milimetr vyšší, než u standardních 120 mm ventilátorů (srovnáváno s Coolink SWiF-1202), rozměr však zůstal zachován. Kolem je však kulatý rámeček pro lepší směrování vzduchu přímo na lamely. Ve spodní části je zúžen a zapadá do gumové podložky na základně. Tímto způsobem se odstraňují vibrace a musím uznat, že vcelku zdařile.

Arctic Cooling vyšel uživatelům vstříc a v balení naleznete spony jak pro Intel (socket 775) tak i AMD (socket AM2+, AM2, 939). Jejich výměna je velmi snadná a s přibaleným návodem ji zvládne každý uživatel.

Testovací metodika

Protože byl první chladič velmi oblíben, věnoval jsem Extreme verzi zvláštní péči, která se především projevila na délce jednotlivých testů. Pro co nejvyšší zátěž byl použit procesor Intel Pentium D820,
2,8 GHz s TDP 95W. Vzhledem k problematičnosti testování v počítačové skříni jsem zvolil uložení základní desky na podložku a proudění vzduchu simuloval dvojicí ventilátorů Coolink SWiF-1202, jejichž otáčky byly sníženy přibližně na 900 ot./min.

Vzhledem k tomu, že oba chladiče jsou ze stejné stáje, pasty jsem ponechal z výroby naneseny na základnách. Počítám, že se jedná v obou případech o jednu z verzí Arctic Cooling MX. Teplota okolí se pohybovala kolem 22 °C.

Maximální zátěž procesoru obstaral program OCCT, který umí vygenerovat i graf teploty v závislosti na době testování. Celková doba jednoho testu byla jedna hodina. Aktuální teploty byly čteny z aplikace SpeedFan, protože interní čidlo OCCT nepracovalo korektně (občas teplota poklesla na 0,5 °C a zůstala tak až do konce testu).

Samotná testovací konfigurace pak byla následující:

Výsledky testů

Přestože má Extreme verze téměř poloviční počet otáček, teploty byly zcela dostačující pro běžný provoz. Ostatně provozovat Freezer 7 Pro na maximální otáčky může jen blázen, neboť hlučnost větráku je velmi rušivá a prakticky se při ní nedá pracovat. Za rozumnější otáčky z hlediska hlučnosti můžeme považovat vše pod 1500 ot./min.

Pro milovníky pasivního chlazení je podstatná hodnota 0 rpm. I zde Extreme verze těží z rozlehlejší konstrukce a má o 2,5 °C lepší výsledek.

V zátěži na výchozí frekvenci procesoru (tedy 2,8 GHz) procesor s jádrem Smithfield docela topí a tak je výzvou pro každý chladič. Oběma stájovým kolegům se to však podařilo. Rozdíl teplot oproti idle stavu se pohybuje kolem 10 °C. Pokud se podíváme na nejnižší testované otáčky (600 ot./min.) už chladičům docela docházel dech, přesto jim však i minimální proud vzduchu stačil k uchlazení. Pasivně dokázal procesor uhladit pouze AC Extreme. Teplotu však nechal vystoupat až na 71 °C – tato teplota se hodí obzvláště nyní, v zimních měsících ke spolehlivému vytopení pokoje.

Přestože se mi testovací Pentium D820 podařilo stabilně přetaktovat pouze na 3,15 GHz, nárůst teplot byl vyšší, než bych i u takového procesoru čekal. UBez zátěže byl sice nárůst teplot jen o 3,5 °C, nicméně v zátěži již bylo vše jinak.

Pasivně chlazené Pentium D rozhodně nedoporučuji provozovat, přestože chladiče procesor bez zátěže uchladily. Teploty však již nebyly nijak potěšující. Stejně jako bez přetaktování vyhrála Extreme verze.

Měření zátěže po přetaktování bylo na nejnižších otáčkách velmi problematické. Testoval jsem proto již jen 10 minut soustavné zátěže. Pokud bych zachoval hodinovou zátěž, Freezer by na nejnižší otáčky určitě vystoupal až k osmdesátce. Novější Extreme se však vysokých teplot nezalekl a spolehlivě ustál všechny testy s běžícím ventilátorem. Pokud jsem ventilátor zastavil, netrvalo ani dvě minuty a procesor se ohřál na 75 °C. Dále jsem s testy již nepokračoval. O možnostech chladit takový procesor pasivně si dovedete udělat obrázek sami.

Hlučnost

Následující graf se snaží ohodnotit testované chladiče z hlediska hlučnosti. Ta byla vnímána pouhý poslechem, nicméně jsem se při tom snažil o maximální objektivitu. hodnoty v grafu zobrazují hlučnost v bodech, přičemž 10 bodů mohl získat chladič, který nebyl při poslechovém testu slyšet vůbec.

Co se týče hlučnosti obou chladičů, každému je známo, že Freezer 7 Pro je na vyšší otáčky velmi uřvaný, není se také čemu divit. Ve většině případů necháváme otáčky ventilátorů na PWM regulaci, která je snižuje pod 1000 ot./min. Novější Extreme má velmi dobře navržen ventilátor, který se otáčí pouze do 1500 ot./min. I přesto není kvůli složitější konstrukci vůbec tichý a hluk ustane až kolem 1000 ot./min.

Závěrečné hodnocení

V tomto testu jsme proti sobě postavili spolubojovníky, kteří se však liší jak generačním vývojem, tak i cenou. Za jeden Extreme chladič totiž v dnešní době pořídíte hned dva Freezery 7 Pro. Pokud se však podíváte na materiál, který je prakticky identický a na váhu obou chladičů, zjistíte, že cena Extreme je zatím vysoko hlavně kvůli relativní novosti. Pokud tedy nepotřebujete nový chladič právě teď, určitě se vyplatí počkat.

Chladící účinek obou vzorků z řad Arctic Cooling je na velmi dobré úrovni. Není sice špičkový (hravě je překoná nejeden model Thermalright), ale vzhledem k rozumné ceně přesvědčí ke koupi nejednoho uživatele. Novější Extreme ukázal, že mu generační omlazení velmi pomohlo a svého bratříčka s přehledem porazil ve všech testech. Pokud bychom vyměnili použitý pomaloběžný ventilátor za některý se srovnatelným počtem otáček s Freezrem 7 Pro, jistě by teploty klesly ještě mnohem více. Hlučnost by však zase byla v neúnosných hodnotách.