V Evropě jsou bohužel dostupné tak leda mnoho let staré desky s jednojádrovými procesory, na dvoujádra prakticky nenarazíte. Navíc i cena (např. desky EPIA EN12000E) je úplně jinde než desky Zotac s procesory AMD E-350. Můžeme jen spekulovat, zda má VIA strach konkurovat Intelu po jeho dřívějších zásazích. Obzvláště pokud si uvědomíme, že příští rok společnosti končí platnost licence x86.
Představená deska Gigabyte M7V90PI tudíž je opět cílena zejména do embedded trhu, což znamená např. použití banku pro paměti SO-DIMM DDR3. Čipová sada VX900 nabízí integrované grafické jádro Chrome9 (s D-Sub i DVI výstupy), dále tu je zvukový kodek Vinyl VT1708S a GbE konektivita (Realtek 8111E).
Zmiňme i SATA 3 Gb/s, PCIe ×1, dva konektory SATA 3 Gb/s a šest USB 2.0. Deska stejně jako návrhy přímo od VIA pracuje již pouze s 12V vstupním napětím, díky čemuž není třeba vyrábět DC-DC převodníky na nižší napětí, stačí buď zapojit přímo běžný adaptér na 12 V do I/O panelu, anebo pak konektor ATX 12 V z běžného ATX zdroje. Jen škoda, že Gigabyte nevyužil ušetřeného místa pro přidání více možností konektivity.
Druhým představeným drobkem je MSH61DK pro procesory Sandy Bridge (LGA 1155). Čipová sada Intel H61 nenabízí mnoho možností integrované konektivity (vyvedeny z ní jsou dva konektory SATA-300, dva USB 3.0 a celkem čtyři USB 2.0), vše ostatní je tedy třeba řešit připojením přes sběrnici PCIe právě k severnímu můstku. To je případ zvuku (Realtek ALC 887 s optickým výstupem S/PDIF) i sítě (RTL 8111DL).
Z důvodů úspory místa jsou osazeny dva sloty Mini-PCIe (z toho jeden s poloviční výškou) a dva banky DDR3 SO-DIMM. Jelikož podporovány jsou procesory s TDP až 95 W, vyžádalo si to nutnost použití nasazení napájecího konektoru. Skrz I/O panel lze ale desce dodávat proud s napětím 19 V, to umožňuje použití zdrojů pro notebooky. Z integrovaného grafického jádra v procesoru pak lze grafický signál vyvést skrz HDMI či 24bitový LVDS.
ČLÁNKY DO MAILU