Balení mimo sluchátek a odepínatelného mikrofonu neobsahuje žádné zbytečnosti. Kabel je v celé své délce potažen látkou. Je tedy odolnější, nezašmodrchává se a kdyby vám přece jen překážela jeho délka, můžete si pomoci suchým zipem. Kabel měří přes dva a půl metru, takže konečně něco pro ty, kdo mají PC pod stolem nebo jsou zvyklí tak trochu pojíždět na kancelářské židli.
Mikrofon má ve sluchátkách svou 3,5mm zdířku a můžete jej nejen snadno všelijak ohýbat a přizpůsobovat, ale také zcela odejmout. Je všesměrový, což nemusí těm, kdo mají kolem sebe hodně rušno vyhovovat. Jeho citlivost je velice dobrá a můžete jej softwarově nastavit tak, abyste mohli šeptat a přitom jej nemít přilepen skoro na rty.
Intenzivní testy na spoluhráčích ve World of Tanks (TeamSpeak 3) mi prokázaly, že mikrofon má v podstatě jedinou slabinu – hardwarový vypínač, který jen tak v rychlosti nenašátráte a ještě k tomu nikdy pořádně nevíte, jestli je mikrofon zrovna zapnutý, nebo vypnutý. Raději jsem tedy volil přepínání v softwaru.
Ozone uvádí, že se při návrhu Onda zaměřil na pohodlnost i při mnohahodinovém hraní. Je pravdou, že i přes masivní provedení jsou Onda ST poměrně lehké a že výrobce nešetřil na polstrování v místech možného dotyku s hlavou. Na začátku se mi trochu nelíbil silnější přítlak na uši, ale za pár hodin se sluchátka trochu vynosí a už jsou skutečně pohodlná. Ale zase už tak dobře neizolují jako po vybalení.
Čtyřicetimilimetrové měniče působí robustně a měkké náušníky zase pohodlně. Mají však jednu slabinu. Tou je použitý materiál, resp. povrchové potažení jakousi umělou koženkou. S ní mám bohaté zkušenosti například z Koss UR29 nebo Cresyn HP-600 a bezpečně vím dvě věci: jednak se začne za maximálně rok tato vrstva trhat, loupat a následně vás všudemožně zdobit černými lupy a potom si můžete být jisti, že v létě se vám budou tímto obalené uši pěkně potit. Materiál má vlastně asi jedinou výhodu – pomáhá zvukové izolaci.
Nastavitelnost sluchátek by měla umožnit nošení na menších i větších hlavách. Malé hlavy skutečně nejsou problém, majitelé těch největších vzdáleností od uší k temeni hlavy ale možná budou dost zaboření do horního polstrování.
Veskrze dobré užitné vlastnosti mikrofonu jsem vám už popsal a zbývá jediné podstané – jak tedy vlastně hrají? Jste-li zvyklí na sluchátka s výraznými basy, budete bez nastavení ekvalizéru trochu zklamáni. Ale zaposloucháte-li se lépe, zjistíte, že basy nechybí a máte-li je raději výraznější, stačí jen trochu zahýbat tím ekvalizérem. Na většinu hudebních žánrů budete i bez ekvalizéru s basy pro jejich nepřikrášlenost naopak spokojení, středy jsou zcela přesvědčivé.
Naopak výšky nejsou dokonalé a celkový zvuk společně s nezvýrazněnými basy připadal mým stárnoucím uším bez ekvalizéru mírně zastřený. Jak jsem ale řekl, většinu nedostatků můžete doladit právě ekvalizérem a především je potřeba si připomenout cenu Ozone Onda ST. Za sedm stovek nemůžete čekat naprosté zázraky a naopak si myslím, že i v kategorii bez mikrofonu za danou cenu nebude moc lepších plně zavřených sluchátek. Trochu rozsáhleji se srovnání kvality zvuku budu věnovat na další straně patřící převážně dražšímu modelu Onda 3HX.
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
Graf ceny produktu Ozone Onda ST poskytuje server Heureka.cz
Onda ST – zaměřena na pohodlí
Onda 3HX a srovnání zvuku
Když vedle sebe v nabídce nějakého e-shopu budete mít modely Onda ST a 3HX, všimnete si na první pohled jen dvou rozdílů. Onda 3HX jsou dražší (1200 oproti 700 Kč) a mají vlastní zvukovou kartu a s ní související možnost připojení jen přes USB. Do oněch 500 Kč se však vešlo rozdílů více a několik z nich považuji za rozhodující.
Na první pohled vypadají sluchátka opravdu stejně, mikrofon je dokonce úplně stejný jako u Onda ST. To však nevadí, jelikož jeho kvalita je dobrá. V balení je jen nějak více kabelů.
Červený a bílý konektor RCA využijete ve chvíli, kdy už máte zvuk z herní konzole vyveden do televize, kabel s 2,5mm jacky slouží k propojení s ovladačem Xboxu 360 (v němž je mikrofon). S PC využijete mikrofon pouze přes USB, což asi v zásadě nevadí.
Jestli si myslíte, že budete moci Onda 3HX použít třeba i v kombinaci s MP3 přehrávačem, tak se pletete. Připojení USB slouží jako napájení a bez něho jednoduše 3HX nepracují. Všechny možné kombinace zapojení ukazuje leták, který nevím proč v mém vzorku chyběl.
U délky kabelu (přes tři metry) evidentně výrobce počítá s tím, že nebudete nutně přilepeni třeba k herní konzoli a kabel je opět potažen flexem. Jelikož vede také USB, je však už s flexem dohromady dost silný a kvůli tomu trochu neforemný. Ozone opět nezapomněl na suchý zip, díky nemuž při použití na kratší vzdálenost od PC či konzole nebudete bojovat s klubkem.
Ovládání hlasitosti na kabelu obsahuje také zvukovou kartu. Stejně jako u Onda ST jej můžete připnout pomocí klipsy, tlačítko na vypnutí mikrofonu najdete ale snáz a konečně nechybí indikace jeho zapnutí formou LED. Přepínač v poloze PC znamená použití USB zvukovky, v režimu Game využíváte 3,5mm audio jack. Celé věci bych vytkl asi její provedení z lesklých plastů a celkově laciné vzezření. K luxusně působícím Onda 3HX by se slušelo navrhnout ovladač hlasitosti a pouzdro zvukovky určitě lépe.
Dostávám se k nenápadnému, podle mě však zásadnímu rozdílu. Tím jsou mušle, jejich náušnice a dle mého názoru také měniče. Náušnice už nejsou potaženy koženkou ale látkou. To má tři podstatné efekty: zvuková izolace není tak silná a zvuky pronikají trochu více do/z okolí, což může a naopak nemusí vadit, ale především se vám tahle látka za rok nezačne rozpadat a nebudou se vám pod ní potit uši. Rozdíl v pohodlnosti nošení je opravdu velký a teprve 3HX bych se nebál označit za neuvěřitelně pohodlná sluchátka. A to i při opravdu dlouhém užívání.
Zmínil jsem rozdíl i v měničích – ačkoli by dle parametrů měly být použity stejné 40mm jako u ST, při zapojení na stejnou zvukovku lze zřetelně slyšet, že 3HX hrají lépe; zvuk už nemá prvky zastřenosti. Basy stále nejsou nějak výrazné, ale bez rozpaků bych je nazval věrnými, ve výškách se neztrácejí detaily.
Sluchátka jsou rozměrově shodná s modelem ST, kolega Radek Bábíček patří mezi muže s menší hlavou a můžete si všimnout, že zdaleka nevyužívá mantinelů roztažení. Rozměrově Onda jednoduše sedne většině populace.
Napájení USB výrobce využil také k tlumenému červenému podsvícení loga po stranách mušlí.
Jestli se trochu bojíte USB zvukovky, protože s ní nemáte zkušenosti, tak bych rád vaše obavy rozptýlil. V novějších Windows skutečně jen sluchátka zastrčíte do USB a systém už nechce žádné ovladače. Budete-li chtít Onda 3HX provozovat s vaší stávající zvukovou kartou, jednoduše si vyberete ze seznamu zvukových zařízení tu správnou kombinaci.
Ze screenshotu už jste asi vytušili, že jsem Ozone Onda vyzkoušel jak v provozu s jejich USB zvukovkou, tak s integrovaným kodekem na desce i s kvalitní herní zvukovkou z řady Asus Xonar (viz Asus ROG Xonar Phoebus: test zvukové karty nejen pro hráče). Pro srovnání jsem vytáhl z šuplíku kdysi velmi populární zavřená sluchátka Coss UR-29 (cenově někde na úrovni 3HX) a polouzavřená Cresyn HP-600 (cenově kolem Onda ST). Na pomoc jsem si zavolal ještě ženu, jelikož její sluch se nebojím označit za netopýří. S ní jsem testoval na vybraných hudebních skladbách v bezztrátovém formátu (Enya a Nightwish), posouzení ve hrách už bylo čistě na mně.
Nejdříve jsem se u Ozone Onda 3HX zaměřil na kvalitu dodávané zvukové karty. Vyzkoušel jsem dvě základní desky (Asus s VIA VT1828S a Gigabyte s Realtek ALC 892) a ačkoli Realtek hrál o něco lépe, přepnutí na USB zvukovku přináší jasné zlepšení. Jarda Dohnal mi prozradil, že zvukovým kodekem bude nejspíš něco z produkce Texas Instruments (možná PCM2906C) a ačkoli v udávaných parametrech tyto USB zvukovky od TI za Realtekem a VIA zaostávají, realita je úplně jiná. Krom toho, že jsou evidentně šity na míru, tak například dobře pracují s rozptylem (jitter) na USB.
Další zlepšení zvuku 3HX nastalo po přepnutí na zvukovou kartu (v ceně 4000 Kč) Asus ROG Xonar Phoebus. Subjektivně ale nebyl rozdíl takový jako při přechodu z integrovaného kodeku na USB zvukovku v 3HX. Je dost možné, že tak, jak jsou sluchátka kvalit Ozone Onda limitovány integrovanými zvukovkami v základních deskách (nebo noteboocích, tam máte samozřejmě také základní desku), tak už zase pro změnu nejsou schopny využít potenciál drahého Xonaru.
Ještě víc vás ale asi bude zajímat srovnání zvukové reprodukce proti jiným sluchátkům. Začal jsem zavřenými Coss UR-29, jež mám (po reklamační výměně za nové) asi pět let a tím pádem s pěkně rozpadlou koženkou. Z celé plejády hrají UR-29 jasně nejhůře (jak jsem jen tohle kdysi mohl považovat za dobrá sluchátka?), snaží se o jakési zvýraznění výšek i hloubek, ale nemají na to.
Cresyn HP-600 předvádí zejména na Xonaru Phoebus líbivý zvuk, nadchnou milovníky výrazných basů. Jenže je to taky trochu jejich slabina, protože basy jsou často přehnané. V hudbě chyběly některé detaily v pozadí. Ozone Onda ST zní v celém rozsahu (výšky, středy i basy) přesvědčivě, ale jak jsem řekl, na můj vkus je zvuk jakoby trošičku zastřený a musel jsem sahat po ekvalizéru.
Ozone 3HX, jež by zdánlivě na stejné zvukovce měli hrát stejně jako ST, mají zvukové podání živější. Z rychle za sebou otestovaných cenově dostupných sluchátek hrají jasně nejlépe, byť třeba oproti Cresyn HP-600 nemají tak výrazné basy. Přednes je však dle mého soudu lépe odpovídající předloze a nechyběly mi žádné detaily.
Onda 3HX jsou z mého pohledu za dobrou cenu vynikajícím headsetem. Mají kvalitní zpracování, jsou velice pohodlné, hrají velmi slušně, jejich USB zvukovka je lepší než integrované kodeky a také mikrofon funguje velice dobře. Drobnou nevýhodou je nutnost USB napájení, sluchátka s třímetrovým kabelem potaženým flexem však stejně nejsou pro nošení s MP3 přehrávačem podle mě to pravé. Zato jako hráčský headset si jednoznačně odnášejí naše redakční ocenění.
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
Graf ceny produktu Ozone Onda 3HX poskytuje server Heureka.cz
