E-knihy: čtení z displeje bez unavených očí

Trh se čtečkami elektronických knih se začal rozvíjet teprve před několika málo lety, více se o nich začalo mluvit až zhruba v polovině minulého desetiletí. Ceny těchto zařízení se nejprve pohybovaly ve vysokých hladinách, teprve postupem času se tyto přístroje více rozšířily a ceny začaly klesat. V současnosti je možné na českém trhu vybírat z několika desítek přístrojů od různých výrobců za ceny od tří, čtyř tisíc Kč.

Klíčovou vlastností, které se čtečky elektronických knih odlišují od většiny jiných zařízení, je jejich specifický displej. Ten je postaven na principu elektronického inkoustu. Takové displeje se snaží imitovat skutečný papír, a nutno dodat, že se slušným úspěchem. Displeje se mohou pochlubit vynikající čitelností na přímém slunci, širokými pozorovacími úhly a nízkou spotřebou energie. Ta je totiž odebírána pouze při obnovování obsahu displeje, tedy při otáčení stránek elektronické knihy. Jestliže tedy čtečce dojde energie, nevypne se, ale zůstane na ní "viset" poslední otočená stránka - to může být pro některé uživatele, kteří jsou zvyklí na tradiční elektronická zařízení, trochu matoucí.

Skvělé je, že čtení z elektronické čtečky tolik neunavuje oči, jako v případě klasických displejů - displeje čteček totiž nejsou vybaveny podsvícením. Mnoho hodin dívání se do zdroje světla očím nesvědčí, a co do únavy zraku se elektronické čtečky neliší od klasických tištěných knih.

Nevýhody displejů

Je však třeba zmínit i některé negativní vlastnosti těchto displejů. Jedná se například o nižší odezvu, kdy překreslení obsahu displeje trvá o něco déle než např. u LCD. V případě elektronických knih se jedná zhruba o jednu vteřinu v závislosti na tom, co je na displeji zobrazeno. Současná generace displejů také není barevná, dokáže zobrazit pouze odstíny šedé, i když v budoucnu mají čtečky nabídnout širší barevné spektrum.

Většina dnešních čteček disponuje displejem o velikosti pět nebo šest palců, výjimkou nejsou ani přístroje displejem o velikosti 10 palců. Některé čtečky disponují také displejem s dotykovou vrstvou. Další nadstandardní součástí některých přístrojů může být hardwarová QWERTY klávesnice pod displejem. Ta pak slouží např. pro rychlejší vyhledávání v textu, zapisování poznámek, zadávání adres v internetovém prohlížeči, a podobně.

Vhodné pro čtení beletrie, se skripty je to horší

Většina elektronických knih nabídne práci s poznámkami a záložkami. Uživatel má možnost si do textu libovolně přidávat záložky, aby se pak mohl vrátit zpět k vybrané pasáži, a také si k danému místu připsat své poznámky.

Elektronické knihy je však zatím třeba chápat spíše jako doplněk tištěných knih, nikoli jejich náhradu. "Pro určité typy textů se digitální zařízení hodí více, pro některé méně," říká Jiří Vlček ze serveru Palmknihy. "Například beletrie se z e-booku čte bez problémů, protože je vnímána lineárně. Horší však je, pokud byste na něm chtěli číst odbornou literaturu, třeba skripta." V takovém případě je klasický papír lepší - tištěná skripta je možné ve vteřině intuitivně a rychle prolistovat, zatímco technologie elektronického inkoustu je stále ještě příliš pomalá a obnova obrazovky probíhá těžkopádně.

Současné čtečky disponují USB konektorem pro připojení k počítači, možnosti bezdrátové konektivity ale zcela jistě také mohou přijít vhod (např. Amazon Kindle takto umožňuje prostřednictvím čteček surfovat na internetu po celém světě.) Paměť dnešních čteček se ve většině případů pohybuje v řádech několika GB, některé přístroje navíc umožňují paměť rozšířit prostřednictvím paměťových karet.

Elektronická versus papírová kniha

Výhod elektronických knih je mnoho. Za prvé určitě kompaktní rozměry a hmotnost, dále možnost mít u sebe v jeden moment desítky knih a dalších textů, vestavěné slovníky, funkce pro vyhledávání, možnost dopisovat poznámky a synchronizovat je s ostatními, možnost nákupu knih přímo z přístroje a podobně.

Klíčovou výhodou elektronických knih je pak právě jejich skladnost. "Pochybuji, že byste si s sebou do tramvaje brali 24 tisíc knih, což je množství, které se vejde do jedné čtečky," uvádí Jiří Vlček. "Je to víc, než běžný člověk přečte za celý svůj život a víc, než obsahuje průměrně velké knihkupectví."

Hlavní překážky rozvoje elektronických knih se nacházejí na psychické úrovni - a to jak u vydavatelů, tak u čtenářů. Vydavatelé se například obávají pirátských verzí svých knih, pokud by vyšly v elektronické podobě. Například na serveru Palmknihy jsou e-knihy přístupné zdarma (neexistuje jakákoli finanční odměna pro autora textu) a bez protikopírovací ochrany. S e-knihami mají mentální problém i sami čtenáři - často říkají, že papír je zkrátka papír, který voní, a fyzická podoba je nade vše.

Tablet versus čtečka

Čtečky mohou také nabízet některé doplňkové funkce (např. internetový prohlížeč nebo hudební přehrávač), jejich hlavním určením je však především čtení. Tomu je přizpůsobeno vše - hardware, tvar, displej i baterie. Tablety jsou naproti tomu univerzálnější přístroje, které sice rovněž nabízejí možnosti čtení elektronických knih, při samotném čtení však nenabídnou takový komfort. Především kvůli použití LCD displeje, který není pro dlouhodobé čtení zdaleka tak vhodný a kvůli mnohem kratší výdrži baterie.

V poslední době se na trhu stále častěji vyskytují také přístroje, které se snaží kombinovat vlastnosti obou kategorií. Jsou nazývány jako čtečky elektronických knih, jsou ale vybaveny běžným barevným LCD. V některých případech se může jednat o zajímavé přístroje (např. s operačním systémem Android), vždy je však opět nutné počítat s danými negativy takovéto sestavy - tedy s nízkou výdrží baterie a hůře čitelným (i když barevným) displejem.

Čtečka Sony PRS-505

Pokud je však čtení prioritou a hlavní zamýšlenou činností, bude volba čtečky ve velké většině případů nejlepší. Při čtení totiž nemohou dnes běžně používané klasické barevné displeje konkurovat těm v elektronických čtečkách.

Vybrané elektronické čtečky

Amazon Kindle 3

Bookeen Cybook Gen3

Bookeen Cybook Opus

HanLin eReader V3

HanLin eReader V5

Sony PRS-300

Sony PRS-600