eCall v praxi
Systém eCall se aktivuje automaticky, jakmile čidla zabudovaná ve vozidle zaregistrují vážnou havárii. Po aktivaci systém vytočí evropské číslo tísňového volání 112, naváže telefonní spojení s příslušným střediskem tísňového volání a záchranným službám předá podrobné údaje o nehodě, včetně doby nehody, přesné polohy havarovaného vozidla a směru jízdy (což je velmi důležité u nehod na dálnicích a v tunelech). Systém eCall lze aktivovat i ručně stisknutím tlačítka v autě, například svědkem vážné nehody.
eCall může rovněž pomoci v monitorování průjezdnosti silnic nebo k hledání ukradených aut. EU mluví i o přínosu pro průmysl, spousta firem získá nové zakázky a zvýší počet pracovních míst, aby stačily dodávat veškeré komponenty. Ty by díky masové výrobě mohly rovněž zlevnit.
Ve FAQ se píše, že v roce 2007 bylo v Evropě 230 milionů aut a 33 milionů kamionů. Při takové produkci by jedno zařízení eCall mohlo stát pod 100 eur (2500 Kč). Unie chce hlavně sjednotit všechny systémy, aby byly navzájem kompatibilní. Do toho se ale musí zapojit všichni výrobci i mobilní operátoři (ti už vyslovili připravenost). Síťové prvky do eCallu bude zřejmě dodávat Qualcomm, který se nabídl, že ani nebude chtít žádné další licenční poplatky.
EU dále dodává, že se lidé nemají bát o bezpečnost a možné sledování. eCall se prý aktivuje jen při nehodě (nebo ručním spuštění) a nezaznamenává ani neposílá polohu vozu po celou dobu jízdy. To je ale podle mě v rozporu s oním využitím pro hledání kradených aut. Jakmile tam jednou bude GPS a mobilní signál, auto bude dohledatelné ať už oficiálními úřady, nebo třeba hackery. V popisu eCallu také stojí, že lze skrz systém zjistit směr jízdy i v tunelu. To bez kontinuálního záznamu trasy není možné. Ve světle aktuální aféry Prism je každá podobná užitečná technologie podezřelá.
