Cena monitorů Eizo, cPVA vs. S-PVA a e-IPS vs. p-IPS, zdroje a OverDrive
Ing. Antonín Charvát v roce 1986 ukončil VŠ FEL – obor Kybernetika v Praze a nastoupil jako samostatný vývojový pracovník do tehdy s.p. Aritma-Praha. Tam se věnoval navrhování grafických
videokaret do PC a programování Biosu základních desek PC. V roce 1990 nastoupil jako programátor na II. interní kliniku Fakultní nemocnice na
Karlově nám. v Praze, kde s podílel na vývoji trojrozměrného EKG.
V roce 1993 pak nastoupil jako product manager do nově vzniklé společnosti Hayward, s.r.o. zabývající se importem profesionálních grafických monitorů EIZO do ČR.
Po sedmi letech – v roce 2000 se stává výkonným ředitelem nově přejmenované společnosti Avnet Applied Computing, s.r.o., která zároveň začala na trhu v ČR plnit roli zastoupení japonského výrobce EIZO NANAO Corp.
V roce 2006 po fúzi se společností Avnet, s.r.o. se stává jejím druhým jednatelem a zastává dále roli obchodního ředitele divize EIZO – nyní již pro celé
teritorium ČR a Slovenska.
1.
Proč nejsou
monitory Eizo s matricí TN právě tak laciné, jako je tato matrice?
Nebojíte se, že kupci za stejnou cenu sáhnou po konkurenci s matricemi
typu cPVA či e-IPS?
Antonín Charvát: Mohl bych asi začít
zdlouhavě vysvětlovat, že i mezi LCD panely se stejným typem technologie řízení
tekutých krystalů – např. „TN“ mohou být
(a také v praxi jsou) značné rozdíly a to i přes zdánlivě stejné nebo na
první pohled podobné údaje uváděné v katalogových listech.
A to ani
nemluvím o obrazových parametrech neméně důležitých, avšak v katalogových
listech již neuváděných, jako např. homogenita obrazu, změny homogenity obrazu
s časem, změny pracovního jasu v závislosti na stárnutí monitoru,
rychlost ustálení (náběh) na pracovní hodnotu jasu, velikost pokrytí
standardizovaných barevných prostorů
(sRGB), spolehlivost LCD-panelu, spolehlivost LCD panelu + elektroniky
atd. související s počtem řídících obvodů atd.
To vše ovlivňuje výslednou
cenu monitoru, ale i kdybychom si hypoteticky představili dva monitory osazené
naprosto shodným LCD panelem: jeden od EIZA a jeden od jiného světového výrobce
zaměřeného na „kancelář“ (DELL, HP, atd.), pak bude EIZO vždy o něco dražší,
protože cílem EIZA ani nebylo vyrobit nejlevnější monitor prakticky shodný
s nejlevnějšími monitory jiných výrobců, ale nabídnout svým zákazníkům pro
tento segment trhu monitor „s něčím navíc“ – dnes se říká monitor
s přidanou hodnotou.
Ti zákazníci, kteří
EIZO znají, ví dobře, o co se jedná – vynikající dlouhodobě stálý obraz
podporovaný automatickou regulací jasu a dalšími obvody, vysoká spolehlivost,
rychlý náběh do pracovního režimu, minimální provozní spotřeba, automatická
prodloužená záruka atd. Ti uživatelé, kteří zatím porovnávají EIZO monitory jen
podle údajů uvedených v katalogovém listu, se často ptají, jaký je vlastně
rozdíl, protože ho v katalogovém listě pochopitelně buď nenacházejí nebo
jej cítí jako malý oproti levnější konkurenci právě proto, že
v katalogových listech toho prostě mnoho uvést nelze.
EIZO také samozřejmě naprosto respektuje
uživatele, kteří přidanou hodnotu z nějakých důvodů nehledají a naopak chtějí investovat do nějakého
monitoru co nejméně. Otevřeně přiznávám, že toto není cílová skupina zákazníků EIZO.
Máte pravdu, že
nejvýkonější monitory EIZO osazené TN-panely s LED podsvícením se cenově
blíží monitorům osazeným technologií LCD: c-PVA, e-IPS, tedy jakýmsi
„mezistupněm“ mezi „TN“ a „S-PVA“ nebo
„TN“ a „S-IPS“. Je třeba si však uvědomit, proč tyto „mezistupně“ vlastně
vznikly. Cílem bylo zlepšit pozorovací úhly LCD panelů typu „TN“ avšak zároveň
zůstat v cenových relacích levnějších TN-panelů. Rozhodně však nelze
kvalitou srovnávat panely c-PVA/e-IPS s „plnohodnotnými“ panely „S-PVA“
nebo „S-IPS“. „Mezistupně“ pokulhávají
zejména v zobrazení úrovně „černé“ a rovněž úhly pohledu (ač katalogově
„stejné“ hodnoty) jsou na první pohled značně rozdílné. Cenové relace pak jsou
také vyšší, než u panelů „TN“, takže masový přechod uživatelů TN-panelů k monitorům osazovaným těmito panely
neočekáváme.
Otázka ale nezní tak, zda
si zákazníci raději vyberou za stejnou cenu monitor osazený panely typu
c-PVA/e-IPS nebo TN - když o těch
značkách monitorů jinak nic nevíte - tam
by se nabízela celkem jasná odpověď, ale otázka zní zda si zákazníci raději vyberou za stejnou
cenu monitor osazený panely typu c-PVA/e-IPS bez další přidané hodnoty (viz.
výše) nebo raději zvolí monitor osazený nejmodernějším panelem typu „TN“
s určitou přidanou hodnoutou a zárukami od renomovaného výrobce, který si
již získal renomé na trhu grafických monitorů právě vysokou precizností a
spolehlivostí svých výrobků.
Navíc EIZO opět očekává,
že pokud zákazník, kterému již nevyhovuje „kvalita“ typu „TN“, bude hledat na
trhu monitor s „přidanou hodnotou“, pak již raději nebude chtít nic
riskovat a sám bude požadovat, aby v té „přidané hodnotě“ bylo např. i to,
že monitor bude rovnou osazen kvalitnějšími panely typu S-PVA nebo S-IPS,
AS-IPS nebo H-IPS typu p-IPS.
2.
Proč u Eiza
najdeme monitory s matricí IPS až někde od 25 000 Kč a do této ceny
je možné zakoupit nejvýše monitory s PVA?
Antonín Charvát: Je to proto, že EIZO
používá technologii IPS do grafického (ne kancelářského) segmentu, kde již
opravdu hodně záleží na kvalitě a dalších navazujících procesech (správa barev,
délka platnosti barevných profilů monitoru atd., změny barevného rozsahu
v čase atd.). Proto se neodvažuje zařadit do svého segmentu grafických
monitorů monitory osazené levnějšími „odnožemi“ H-IPS typu e-IPS, ale používá
vysoce kvalitní technologie typu S-IPS, AS-IPS nebo nejnovější H-IPS typu p-IPS
a tyto technologie jsou samozřejmě dražší.
3.
Jaký je
rozdíl mezi panely S-PVA a cPVA? Kromě tvaru pixelů jsme si v praxi
nevšimli žádného rozdílu. Snad jen, že zatím neexistuje cPVA s širokým
gamutem…
Antonín Charvát: Již jsem trochu naznačil,
že „levné“ odnože technologie S-PVA pokulhávají zejména v zobrazení úrovně
„černé“, kde úroveň černé je celkově vyšší (tmavě šedá) a navíc se mění
z bočních úhlů podání černé viditelně markantněji, než na panelu S-PVA. Rovněž
úhly pohledu (ač katalogově „stejné“ hodnoty) jsou o něco menší.
Problém je zatím také stále omezená nabídka
těchto panelů s širokým gamutem. Dnes to ještě nemusí tak zásadně vadit,
ale po masovém nástupu širokogamutových monitorů v oblasti fotografických
monitorů a fotoaparátů to může již v brzké době znamenat, že si uživatel
bude moci na klasickém monitoru prohlédnout správně barevnou fotku pouze přes
internetovský prohlížeč podporující Správu barev, protože všechna fotografická
data se budou během krátké doby již připravovat pro širší barevný prostor
AdobeRGB (dnes je standardem menší barevný prostor – sRGB).
Pro fotografa, který
hledá něco jiného než monitor s TN-panelem, je tedy již rozhodně
perspektivní volba širokogamutového monitoru. Monitor s gamutem sRGB je již
skutečně vhodný pouze pro oblast „hobby“ a majitele malých kompaktních
fotoaparátů a to ještě jen po omezenou dobu.
Doplnění: Tuto odpověď jsme s panem Charvátem dále řešili a nakonec jsme se dozvěděli, že Eizo EV2333W je ohledně úrovně černé, kontrastu a gamutu opravdu stejné jako Samsung F2380. Oba jsou totiž cPVA a EV2333W není S-PVA.
Antonín Charvát: Monitor EIZO EV2333W je osazen stejným typem panelu, jako Samsung F2380M, tedy „cPVA“, proto jste v obrazu nemohl najít žádné rozdíly. Omlouvám se tímto z mé strany za dezinformaci, která vznikla tím, že jsme v testovaném vzorku obdrželi model osazený S-PVA obrazovkou, ale v aktuální sériové produkci jsou modely EV2333W osazovány LCD panelem technologie „cPVA“. Rozdíl mezi monitorem EIZO EV2333W a Samsung F2380M je tedy opět „jen“ v přidané hodnotě (elektronikou) – jak jste již správně zmínil: „… v možnostech regulace jasu, homogenitě podsvícení (a zřejmě i barevné homogenitě) a odezvě.“
Jinak v monitorech modelové řady „S“ nebo „SX“ jsou skutečně panely „S-PVA“ a věřte, že „je to vidět“.
Dále se nám nezdálo, že by černá u cPVA byla horší než u S-PVA (ani jsme nic takového nenaměřili)...
Antonín Charvát: Ano, je to přesně tak, jak píšete: ta „šedá“ černá se týká podkategorie e-IPS technologie H-IPS LCD panelů.
4.
Je nám
sympatické, že Eizo nazývá věci pravými jmény a to včetně technologie
OverDrive. Na stránkách však vyzdvihujete právě vaši implementaci této
technologie. V čem je lepší?
Antonín Charvát: Naše technologie
OverDrive zkracuje dobu odezvy pouze tehdy, je-li to skutečně třeba. Jinými
slovy součástí této technologie je řídící elektronika, která neustále
vyhodnocuje poslední tři obrazové snímky a na základě vyhodnocení jejich změn
určuje, zda došlo na obrazovce skutečně k nějakému dynamickému ději a zda
obvody OverDrive aktivovat, či nikoliv. Obvod OverDrive je také odladěn pro
kritický režim „pohyblivého“ videa s omezeným rozsahem kanálů RGB (31-223,
ne 0-255).
Výhoda je, že dobu odezvy
se tak podařilo zkrátit asi 2–3× a dostat ji tak na podobnou úroveň, jakou
dosahují panely typu TN. Je třeba si však uvědomit jeden zásadní rozdíl. Panel
„VA“/“IPS“ pracující s obvodem EIZO OverDrive dosahuje přibližně stejných
dob odezvy v celém rozsahu barevných tónů
0-255, zatímco „TN“ panel dosahuje vynikajících hodnot odezvy pouze pro
změny 0-255-0 nebo 255-0-255 ale např. pro změny typu 42-177-42 jsou jeho
dosahované časy odezvy již výrazně (i několikanásobně) horší . Uživatel má tak
daleko lepší vizuální pocit z „pomalejšího“ panelu (G-G OverDrive = 8 ms) ,
který má však v celém rozsahu (0-255) přibližně stále stejné konstantní
odezvy než z „rychlejšího“ TN panelu 5 ms s proměnnou dobou
v závislosti na odstínu rozsvěcovaného/zhášeného pixelu.
5.
Je opravdu poptávka a ekonomická výhodnost
formátu 16:9 taková, že se prakticky už ani nové modely s jiným poměrem
stran neuvádějí?
Antonín Charvát: Ekonomický výhodnost je
nesporná a je dána počtem panelů „nařezaných“ právě do formátu 16:9. Odhaduje
se, že pro kancelářskou oblast obrazovky s poměrem stran 16:10 do konce
roku 2012 prakticky vymizí a budou nahrazeny pouze panely s poměrem stran
16:9. Týká se to však jen kancelářské oblasti a hlavním důvodem je právě tlak
na cenu. Pro oblast profesionální grafiky zůstanou z praktických důvodů
asi ještě dlouho zachovány oba formáty: 16:10 i 16:9.
6.
Co dělá Eizo
proti problému bzučících/pískajících napájecích zdrojů (myslíme těch
v monitoru a zejména při sníženém jasu)?
Antonín Charvát: U monitorů EIZO se jedná
pouze o velmi okrajový problém, protože úroveň brumu je tak nízká, že za
běžných denních provozních podmínek není vůbec slyšitelná a při nočním provozu
jen velmi slabě a po přiložení ucha k zadní části monitoru. Tomu odpovídá
i počet „stížností“, který nepřekračuje cca 5 monitorů/rok.
Jinak je ovšem fakt, že
„každý monitor nějak bručí“ a „každý nějak jinak“. Výrobci bohužel neuvádějí
žádné hodnoty povoleného brumu v dB, takže zákazník narazí obvykle na
těžko rozporovatelnou odpověď prodejce, že se jedná o „normální“ úroveň brumu
reklamovaného modelu a bez porovnání dvou stejných typů monitorů skutečně ani
nelze mnohdy určit, zda se jedná o „běžný“ jev nebo závadu konkrétního
monitoru.
EIZO se snaží zdroje
tohoto zbytkového brumu co nejvíce omezovat používáním co nejkvalitnějších
komponent (transformátorů) ve svých spínaných zdrojích.
3D, 2560 × 1440 px, Eyefinity a DisplayPort, 10 bitů, rovnoměrnost a nízký jas
7.
Jak se
stavíte k 3D obrazu? Proč nemáte na trhu 120Hz modely? Připravujete nějaké,
nebo preferujete pasivní směr a polarizovaný obraz? A co autostereoskopie? Už
jsme viděli, že Eizo 3D displej bez potřeby brýlí ohlásilo (cenu, ani
dostupnost zatím ne – třeba nám je můžete prozradit nyní).
Antonín Charvát: EIZO udělalo důkladnou
analýzu trhu na jedné straně a technických možností na straně druhé, aby bylo
možné oddělit nekritické nadšení a propagaci 3D obrazu k jeho komerčnímu
využití od jeho praktického významu. A výsledek?
Současné technologie polarizačních
brýlí skutečně masové rozšíření 3D monitorů neumožňují zejména z důvodů velmi rychlé a nadměrné
zrakové únavy. Proto EIZO zatím pouze
bedlivě sleduje tuto v posledních letech velmi rychle se rozvíjející
oblast, avšak prozatím počítá s komerčním 3D monitorem až v roce 2012.
Naprosto odlišná situace
je však v oblasti profesionálních 3D monitorů pro lékařskou oblast,
3D mikroskopy nebo 3D monitory pro kontrolu 3D obrazu v TV studiích
určenému pro vysílání. Tam jsou již první 3D EIZO modely dostupné a testování proběhne v nejbližších měsících rovněž
na profesionálních pracovištích v České republice.
8.
Proč se stále
„ignoruje“ sympatické rozlišení 2560 × 1440 px? Takové množství bodů je na
27" úhlopříčce dobře použitelné, ukázal to jak Dell se svým modelem U2711,
tak třeba Apple či později NEC a Fujitsu. Zůstaneme ještě dlouho otroky Full HD
a cokoli většího bude doménou finančně nedostupných 30" monster?
Neplánujete nějaký takový model? Bude cenově přijatelný? Troufnete si na
takovou plochu s matricí TN, která přece jen kvůli pozorovacím úhlům už
nemusí dostačovat? Je možné čekat monitor s takovým rozlišením a menší
úhlopříčkou?
Antonín Charvát: EIZO toto sympatické
rozlišení (mimochodem rovněž
s perspektivním poměrem stran 16:9) neignoruje, jen čekalo na kvalitní
LCD panel, který by bylo možné pro jeho monitory použít.
Do konce dubna 2011 uvede
EIZO na trh v České a Slovenské republice hned dva nové modely
s rozlišením 2560 × 1440 a úhlopříčkou 27": model v řadě „SX“ – SX2762W –
s kalibračním softwarem EIZO EasyPix2 a model v nejvyšší řadě
„CG“ – CG275W – s profesionálním kalibračním/validačním softwarem EIZO
ColorNavigator. Přitom cena těchto nových 4Mpx monitorů bude jen o něco málo
vyšší než u odpovídajících 24" modelů.
Do konce roku 2012 uvede
EIZO na trh v České a Slovenské republice také business foto-model
s rozlišením 2560 × 1440 a úhlopříčkou 27“: model v řadě „EV“-EV2736W
(osazený S-PVA panelem) s kalibračním softwarem EIZO EasyPix2 a typicky
kancelářský model EV2716W (osazený TN panelem).
Z ergonomických
důvodů (špatná čitelnost) neplánuje EIZO monitory s rozlišením 2560 × 1440
v menších úhlopříčkách, než 27“.
Co se týče modelů EIZO
SX2762W a CG275W, tak jsou osazeny naprosto shodnou obrazovkou – stejnou jaká
je např. v modelu NEC PA271W. Ono těch výrobců 27“ (IPS) obrazovek totiž dnes
zase tak moc není.
9.
Jsou v plánu (relativně) levné modely
vybavené DisplayPortem? Ptáme se kvůli Eyefinity, technologii AMD umožňující už
s docela levnou grafickou kartou připojit tři a někdy i více monitorů.
Antonín Charvát: Ano, takový model je k
dispozici již dnes: 23" model EV2313W-LED (osazený TN panelem + DisplayPortem)
nebo 23" model EV2333W (osazený cPVA panelem + DisplayPortem).
10.
U koho si
necháváte vyrábět panely? U Samsungu, Sony, LG, AUO apod? Jak (případně) taková
objednávka probíhá – můžete něco specifikovat, nebo jen vyberete z nabídky
vyráběných panelů (a máte uvnitř panel, který může mít i jiná firma)?
Antonín Charvát: Výhoda výrobce monitorů
je, že si může pro své monitory vybírat podle potřeby to nejlepší
z produkce světových výrobců. Žádný výrobce LCD panelů totiž nevyrábí
nějaký univerzální panel vhodný „na všechno“. Potvrzuji, že mezi dodavateli
EIZO jsou výrobci LCD panelů jako Samsung, Sharp, LG atd. Vždy se jedná o
speciální kontrakt s dohodnutou cenou na určité množství panelů s přesně
specifikovanými kritérii kvality (např. max počet povolených defektních pixelů,
subpixelů apod.).
Proto se kvalita monitorů
osazených panely od stejného výrobce může značně lišit. Panely určené do
monitorů EIZO pak navíc procházejí ještě speciálními technologickými postupy a
kontrolními procesy, které nejsou aplikovány na tytéž panely použité do
monitorů jiných výrobců.
Důležitou pro výslednou
kvalitu obrazu je kromě vlastního LCD-panelu dnes ovšem řídící elektronika
obrazu, která určuje kolik úrovní vstupního videosignálu je panel nakonec schopen vůbec rozlišit a jaká
bude stálost obrazových parametrů včetně výsledné homogenity obrazu.
Teprve celek: LCD panel +
jeho řídící elektronika určuje výslednou kvalitu obrazu a odlišuje tak od sebe
monitory jednotlivých výrobců. Navíc se v poslední době přidala
k tandemu LCD panel + řídící elektronika nová složka: kalibrační / řídící
software, bez něhož je dnes monitor jen „polovičním“ displayem bez jakékoliv
garance toho, co vlastně zobrazuje. I když přiznávám, že řídící a kalibrační
software je důležitý především pro některé specifické skupiny uživatelů –
fotografy, pre-press studia, video-studia atd. a jeho význam pro kancelářskou
oblast je již menší.
11.
Určitě máte od těchto výrobců dobré informace.
Pracuje se na nějaké nové matrici kombinující výhody všech dosavadních
základních? (odezva TN, úhly a gamut IPS, kontrast VA)
Antonín Charvát: EIZO stále se střídavými
úspěchy pracuje na technologii OLED a jiných aktivních prvků generujících
základní barvy, ale zda tyto technologie již brzy nahradí klasický systém
LCD + podsvětlovací zdroj, je skutečně otázka.
12.
Teď trochu do
budoucna. Troufnete si předpovědět, co začne nahrazovat (stále docela
nedokonalou) technologii LCD, podobně jako ta kdysi vytlačila CRT? A
v jakém časovém horizontu? Bude Eizo mezi pionýry, nebo zůstanete raději
opatrní?
Antonín Charvát: Výrobci se zatím ubírají
cestou zdokonalování podsvětlovacích systémů:
CCFL trubice → řada bílých LED → matice bílých LED → matice barevných LED. Paralelně se navíc hledají
řešení pomocí aktivních prvků emitujících světlo – tedy bez podsvětlovacího
systému (např. OLED).
13.
Očekáváte, že se na trhu zabydlí LED (OLED,
AMOLED…) obrazovky ve větších úhlopříčkách? Spolupracuje třeba EIZO na jejich
vývoji?
Antonín Charvát: Ano, je to jedna
z možných cest, kterými se ubírá vývoj a na kterém i EIZO pochopitelně
spolupracuje. Více však v tuto chvíli prozradit nemohu.
14.
Co si myslíte
o problematice sRGB a wide gamutu (řekněme 100 % AdobeRGB) na dnešních
počítačích a operačních systémech? Máme na mysli hlavně přepálené barvy sRGB
obrázků na widegamutových monitorech, či naopak vybledlé barvy fotky upravené na
widegamutu a zobrazované na sRGB a potom samozřejmě také složitost dobrání se
k plně widegamutové cestě (od pořízení, úpravy, přes systém, aplikaci pro
zobrazení a zobrazovadlo). Je správným řešením emulace sRGB na widegamutových
monitorech (profil v monitoru), nebo třeba funkce ColorRemapping, jak ji
prezentovala AMD?
Antonín Charvát: Podle mého názoru je
správné, že výrobci jak zdrojů dat (fotoaparátů/kamer), tak i výrobci zařízení
určených k reprodukci obrazu jdou cestou zvětšování barevného rozsahu těchto
strojů tak, aby co nejvíce pokrýval barevný rozsah lidského oka. Je také
správné, že se tak děje cestou normovaných prostorů, kdy se výrobci snaží
dosáhnout (simulovat) určitý standard. Proto je velmi kultivované, pokud je
možno nyní např. na fotoaparátech volit gamut sRGB pro kompatibilitu
s barevným rozsahem starších zařízení a větší gamut – více se blížící
rozsahu lidského oka – AdobeRGB, který je zase kompatibilní s novými
zařízeními (např. na monitorech lze také již dnes volit rozsah sRGB/AdobeRGB)
a který umožňuje také lépe využít
moderní širokogamutové tiskárny.
Určitě dobrou cestou, jak
pomoci uživatelům se správným nastavením (volbou) barevného rozsahu monitoru je
vznik nových (easy) instalačních a kalibračních softwarů, jako je např. nový
kalibrační software EasyPIX2 od EIZA, který po spuštění umožňuje uživateli
nastavit optimálně bílý bod a jas obrazovky a automaticky vygeneruje
odpovídající barevný ICC profil monitoru a nastaví jej jako výchozí
v systémové Správě barev.
Tím je pak jedno, zda monitor má rozsah sRGB
nebo Adobe RGB nebo zda umí simulovat sRGB nebo AdobeRGB gamuty. Pro správné
zobrazení barev postačí pouze spustit software EIZO EasyPIX2 a pak už jen
prohlížet fotky v programu pracujícím s barevným ICC profilem monitoru
zapsaným jako výchozí ve Správě barev.
Je to jednoduché (proto se to taky jmenuje EasyPIX) a uživatele to ničím
nezatěžuje (nemusí nijak moc rozumět, jak to celé funguje, natož jak funguje
Správa barev-CMS).
15.
S jakými
překážkami se musíte utkat, aby bylo možné u monitoru stáhnout jas pro noční
práci opravdu hodně dolů a přitom necítit nějaké blikání, neslyšet zdroj a
hlavně nepřijít úplně o kontrast?
Antonín Charvát: Především je třeba mít
k dispozici řídící elektroniku, která umožňuje řídit jas podsvětlovacího
systému v širokém rozsahu. U levných monitorů na trhu platí přibližně
pravidlo:
- Jas = 0 % znamená ve skutečnosti až 50 % max. hodnoty
jasu monitoru - Jas = 100 % = max. hodnota
jasu monitoru
U kvalitních monitorů pak
platí:
- Jas = 0 % znamená ve skutečnosti jen 10–30 % max.
hodnoty jasu monitoru - Jas = 100 % = max. hodnota
jasu monitoru
Dále je třeba mít
v monitoru kvalitní zdroj, který ani při min. zatížení (jas = 0 %) nezačne
nadměrně bručet a dále např. technologii – EIZO používá „EyeCare Mode“, kdy lze
min, hodnotu jasu ještě dále snižovat z 10–30 % max. hodnoty jasu až na cca
1 % max.hodnoty jasu.
Při fci EyeCare mode však již dochází k postupnému
snižování kontrastního poměru, takže ještě přijatelná hodnota, která je
kompromisem mezi min. požadovaným jasem monitoru a kontrastem je cca 10 % max.
jasu monitoru, což je až 5× méně (!) než u běžných monitorů na trhu, takže EIZO
monitor s funkcí EyeCare Mode je určitě velmi příjemná cesta a řešení, jak
dosáhnout výrazné snížení jasu při malém (nočním) osvětlení, tak aby uživatele
nepálily oči a přitom měl ještě dostatečně kontrastní obraz a neobtěžovalo jej
zbytkové bručení z nezatíženého zdroje.
16.
Jak pracuje
vaše technologie pro zlepšení rovnoměrnosti podsvícení?
Základem je použití
dostatečně kvalitního „difuseru“ - rozptylovače světla přicházejícího z podsvětlovacího
systému a dále např. využití DUE-tabulek (Digital Uniformity Equalizer) pro
odstranění nehomogenity obrazu elektronickou cestou. Nehomogenita pak dosahuje
hodnot pod 10% odchylky od jasu měřeném uprostřed obrazovky, takže pro
pozorovatele působí , jako naprosto dokonale homogenní obraz. Technologií DUE jsou však vybavovány pouze monitory, u
kterých to má smysl a kde si za to zákazníci také rádi připlatí – tj.
fotografické, video a pre-press monitory, jinými slovy monitory EIZO řady „SX“
a „CG“.
Zajímavostí technologie
DUE je rovněž možnost rekalibrace a přeprogramování DUE tabulek po určité době,
kdy monitor vlivem svého používání změní po čase svou homogenitu obrazu. Tím
lze homogenitu opět vylepšit, takže je opět srovnatelná s novým monitorem.
Tento „refresh“ monitoru je možné provést za poplatek 3000-4000 kč podle modelu
(SX/CG).
17.
Co si myslíte
o důležitosti 10bitového zobrazení každé barevné složky (RGB)? Je přínos
v nějaké praktické činnosti oproti 8bitovému (16,7 milionu barev) skutečně
citelný?
Antonín Charvát: 10-bitové RGB
zobrazování začíná nabývat na významu
teprve v okamžiku, kdy uživatel začíná mít k dispozici kvalitní zdrojová RGB-data, tedy např.,
v nekomprimovaném formátu TIFF RGB-data s min. 16-bit. barevnou hloubkou.
Záleží ovšem také na
zobrazovací aplikaci. Moderní PhotoShop (CS4/CS5) má implementovány poměrně
dokonalé vyhlazovací algoritmy, takže rozdíl mezi 8-bit RGB TIFFdaty a 16-bit
RGB TIFFdaty není při 8-bit a 10-bit RGB zobrazování tak markantní, jako např. v zobrazovači
ZONER PhotoStudio 12/13, kde se používání 16-bit RGB TIFFdat se zapnutým 10-bit RGB zobrazováním vyloženě vyplatí
a rozdíl je viditelný hned na první pohled i bez použití speciálních
testovacích dat.
Všechny širokoúhlé modely
EIZO řady SX a CG osazené 10-bit DisplayPortem dnes umožňují ve spojení
s vhodnými grafickými kartamy realizovat 10-bit RGB přenos a zobrazovat
tak v odpovídající kvalitě 16/32-bit TIFF data. Byla by proto škoda této
výhody nevyužít.
18.
Má Eizo také
nějaké speciální modely monitorů např. pro lékařská zařízení?
Antonín Charvát: EIZO je výrobce známý
zejména svými přesnými monitory pro oblast „hobby“ i profesionální barevné reprodukce – foto/video/pre-press a
v poslední době také nástupem svých úsporných kancelářských monitorů.
Méně známý je jeho více
než 50% podíl na celosvětovém trhu v oblasti lékařských diagnostických a
klinických náhledových monitorů řady Radiforce, kde nabízí více než 50 různých
modelů.
Zajímavé a rovněž ne
všeobecně známé jsou rovněž jeho
aktivity v oblasti výroby speciálních monitorů pro oblast řízení letového
provozu. Např. v ČR jsou ve velké převaze monitory EIZO instalovány
v letových věžích na letištích v Praze a v Brně a také v řídícím
kontrolním středisku v Jenči u Prahy pro sledování radarových informací
přeletů nad našim územím.
19.
Povězte nám ještě trochu více o chystaných sedmadvacítkách
SX2762W a CG275W, resp. jejich speciální výbavě. Čím si zaslouží svou
určitě vyšší cenu? Jaký panel budou používat?
Antonín Charvát: Co
se týče modelů EIZO SX2762W a CG275W, tak jsou osazeny naprosto shodnou
obrazovkou – stejnou jaká je např. v modelu NEC PA271W. Ono těch výrobců
27“ (S-IPS) obrazovek totiž dnes zase tak moc není.
Rozdíly tedy nejsou v úhlech pohledu, odezvě, kontrastu a v dalších
„katalogových“ parametrech, ale v přidané hodnotě, jak jsem ji již
zmiňoval v předešlých odpovědích:
- řídící elektronická část (bitová hloubka vyhledávacích 16-bit. LUT
tabulek, 3D LUT tabulky pro dokonalou simulaci barevných prostorů,
DUE-tabulky pro zajištění homogenního obrazu, OverDrive obvody pro
zkrácení doby odezvy, atd.) - Model CG275W je po
modelu CG245W již druhým modelem od EIZA s integrovaným kalibračním
senzorem (Konica Minolta). Žádný z konkurenčních modelů zatím není integrovanými
kalibračními senzory vybavován. - K modelu SX2762W
dodává nyní EIZO zdarma kalibrační software EIZO EasyPIX2, který umožňuje
pracovat bez sondy nebo s podporovanými kalibračními sondami EIZO EX1 nebo
X-Rite ColoMunki Photo. - K modelu CG275W
bude EIZO v dubnu zdarma dodávat nový kalibrační software EIZO
ColorNavigator6, který umožňuje kromě kalibrace monitoru a validace obrazových
dat „up-load“ 3D LUT tabulek pro simulaci RGB nebo CMYK barevných prostorů.
ColorNavigator6 je
vůbec první software na světě, který umožňuje ve spolupráci s monitory EIZO,
které obsahují 3D LUT tabulky simulace CMYK prostorů! Podporované kalibrační
sondy – EIZO: EX1, X-Rite: ColoMunki Photo, DTP94B, i1Display2, i1Pro,
DataColor: Spyder2, Spyder3, KM: integrated senzor CG245W/CG275W. Podporované kalibrační
sondy z oblasti „hightech“: Konica Minolta. CA-210, CS1000, CS2000.
Je tedy zřejmé, že
přidaná hodnota a výsledné rozdíly v možnostech monitorů jsou obrovské,
ale při klasickém porovnávání obrazových parametrů: Úhly pohledu,
kontrast, max. jas tu přidanou hodnotu neobjevíte – tam žádná přidaná hodnota
není (tedy ne u monitorů této třídy).
Přidaná hodnota je
dnes u monitorů této třídy v řídící elektronice a v softwarové
podpoře!
20.
Proč v nabídce grafických monitorů přetrvávají modely s
rozlišením 1680 × 1050 px? A to dokonce v řadě CG (CG223W). Není pro
grafika dnes takové rozlišení nedostatečné a hlavně – není to spíše krok
zpět oproti 1600 × 1200 px u dle označení předchozího CG211?
Antonín Charvát: Respektuji váš
názor na rozlišení 1680 × 1050, ale profesionál-grafik by si zase nikdy nekoupil 22"
monitor s rozlišením 1920 × 1200 px. Proto je v řadě
CG nabízeno pro 22" úhlopříčku rozlišení „jen“ 1680 × 1050. Je to z důvodů
zachování určité kontinuity vzdálenosti sousedních pixelů, která se u
profesionálů ustálila na hodnotách cca 0,27 mm.
Jiná situace je
v segmentu „hobby“ a mírně pokročilých uživatelů. Tam je vidět určitá
honba za pixely, a tak je naopak levná 2Mpx obrazovka vítána. Proto je model SX2262W
nabízen v tomto segmentu s obrazovkou s rozlišením 1920 × 1200.
Přímým nástupcem
modelu CG211 (1600 × 1200) jsou modely CG243W/CG245W (1920 × 1200) – oba monitory CG211 i
CG243W mají totožnou vzdálenost sousedních pixelů a stejný počet řádků.
Profil Avnet, s.r.o.:
Import monitorů EIZO do ČR zahájila již v roce 1993 společnost Hayward, s.r.o., z které v roce 2000 vzniká společnost Avnet Applied Computing, s.r.o., jež v roce 2006 fúzuje se společností Avnet, s.r.o. – do té doby známé především jako jako distributor serverů IBM.
Společnost Avnet, s.r.o. působí na trhu ČR již od roku 2000 jako součást největší světové distribuční společnosti Avnet, Inc. S ročním obratem 1.8 mld.Kč je v současné době jedním z nejvýznamějších VAD (Value Added Distributor) distributorů na českém trhu. Komodity: IBM, HP, EMC, ORACLE, SYMANTEC + divize EIZO – zastupující v teritoriu ČR a Slovensko společnost EIZO NANAO Corp. - výrobce profesionálních grafických monitorů EIZO.
Fúze s finančně silným partnerem umožnila dále vysoce rozvinout informační služby a pořídit špičkové vybavení pro servisní a testovací účely. Určitě stojí za zmínku, že ČR je jedinou zemí střední a východní Evropy, která je
oprávněna importovat náhradní díly do monitorů, protože úroveň instalovaných měřících a diagostických přístrojů je srovnatelná s vybavením výrobního závodu v japonské Kanazawě. Další zajímavostí je, že na vývoji špičkových kalibračních softwarů EIZO se podílejí také prostřednictvím naší společnosti rovněž odborníci z ČR.
Značka EIZO si v ČR vydobyla zejména renomé v oblasti fotografických a video monitorů a lze bez nadsázky říci, že v současné době již existuje jen minimum pracovišť bez přesného monitoru EIZO pro garantovanou reprodukci barev. Současný roční prodej se pohybuje cca hranice 8 000 ks monitorů.
Hlavním cílem divize EIZO je zajištění plynulého importu a redistribuce monitorů EIZO na území ČR a Slovenska včetně zajišťování kvalifikovaného informačního servisu prostřednictvím webovských stránek, předváděcího střediska, účastí na výstavách, školení a konzulatčních služeb a dále zajišťování kvalifikovaného
garančního a pogarančního servisu.
