Elektřina: Kolik vás to stojí?

Měřili jsme za vás

Ačkoli wattmetr není příliš drahý, ne každý má chuť, energii nebo čas zjišťovat, kolik který spotřebič žere. Abyste tedy nemuseli běhat od zásuvky k zásuvce a od spotřebiče k spotřebiči, běhali jsme za vás. V redakci i v našich domovech jsme naměřili běžné přístroje, někdy jsme změřili více spotřebičů stejného druhu a výsledek zprůměrovali. V tabulce si tak můžete prohlédnout čísla, která reprezentují klasické zástupce různých přístrojů.

Postup při měření není vůbec složitý. Nejprve je potřeba vytáhnout spotřebič ze zásuvky a na jeho místo dát wattmetr. Ne vždy je to úplně pohodlné, přístroj je směrem nad zásuvkou poměrně rozložitý a tak se občas někam nevešel. V některých případech jsme si vystačili se šikovnýma rukama, jindy musela pomoci prodlužovačka, vždy jsme však dosáhli svého.

Druhým krokem je zapojení spotřebiče do wattmetru – ten není nutné zapínat, běží neustále na vlastní baterie. Takové řešení je nezbytné, aby byl schopen změřit i nulový odběr. Od této chvíle už wattmetr monitoruje každou kapku energie, která z elektrické sítě do měřeného spotřebiče proteče.

Hodnoty v prvním sloupci jsme naměřili přímo za běhu. Pokud je v sloupci zapsaný rozsah hodnot, znamená to, že přístroj podle míry zatížení spotřebovává různá kvanta energie.

Druhou měřenou hodnotou byl stand-by režim, tedy stav, ve kterém je přístroj zapnutý v síti, ale nic nedělá. V případě počítače to znamená, že je vypnutý, v případě televize nebo set-top-boxu je to stav, kdy je možné přístroj probudit dálkovým ovladačem. Taková hodnota by pochopitelně měla být co nejnižší, ideálně pod 1 W. Přístroje, které ve stand-by spotřebovávají hodně energie a nechávají se zapnuté, mají většinou na svědomí největší energetické úniky.

Kolik stojí pohodlí Ač je výpočet ceny za elektřinu vzhledem k různým tarifům trochu složitější, přibližný výsledek můžete zjistit poměrně snadno. Stačí vynásobit spotřebu, počet hodin a cenu energie. Pozor jen na jednotky, ceny jsou obvykle uváděny v MWh, na obvyklejší kWh je přepočítáte dělením 1 000, na Wh, dělením 1 000 000.
Pro vzorový výpočet jsme zvolili tarif E.ON Elektřina Klasik. V něm zaplatíte za 1 MWh (energie i dodávka) přibližně 4 256 Kč, tedy 4,256 Kč za 1 kWh. Rok má 365 × 24, tedy 8760 hodin. Pokud budou mít všechny spotřebiče v domácnosti dohromady ve vypnutém stavu odběr 100 W (0,1 kW), zaplatíte za rok 0,1 kW × 8 720 h × 4,256 Kč/kWh. Za pohodlí vypnutých spotřebičů tedy taková domácnost dá ročně 3 711 Kč, což není zanedbatelná částka.
Ve srovnání s touto částkou stojí za zmínku cena jednoduchého wattmetru, který jsme při orientačním měření spotřeby využili i my – méně něž 500 Kč. Přístroj zapojíte mezi zásuvku a spotřebič a na displeji můžete sledovat nejen příkon (ve Wattech), ale po zadání tarifu i cenu v korunách.

Jak se vyznat v číslech

Při měření spotřeby a přepočtu na roční náklady se občas budete muset spolehnout na odhadovaný průměr. Nejprve je potřeba zjistit, kolik hodin ročně (měsíčně, týdně) daný přístroj používáte. Trochu složitější je odhad průměrné spotřeby. Zatímco DVD přehrávač nebo set-top-box má příkon víceméně konstantní, u počítače či plazmového televizoru to už tak jednoduché není.

Příkon počítače se liší především podle zátěže všech jeho procesorů – tedy CPU i GPU. Jednoduše řečeno – elektřiny je potřeba více jak při zatížení hlavního procesoru (třeba při kódování do DivX), tak při zatížení grafické karty (hraní her). Kolísání je přitom obrovské, příkon se může při použitý výkonných grafik i zdvojnásobit. LCD televizory a monitory mají naopak odběr víceméně konstantní, u televizorů je potřeba počítat i se zabudovaným zesilovačem – čím hlasitější zvuk, tím vyšší příkon. Opakem jsou plazmové televizory, u kterých závisí odběr ve velké míře na tom, co se právě zobrazuje. Zcela černá obrazovka má nejmenší odběr, zcela bílá největší. Výrobci proto často uvádí místo maximálního příkonu příkon typický, tedy na „běžné“ scéně.

Závody jedlíků

Jak si můžete sami prohlédnout v tabulce, mezi největší jedlíky se řadí televize. Ať už se jedná o klasické CRT, nové LCD nebo špičkové plazmy, spotřeba je obrovská. Své si vezmou také zesilovače, nemluvě o tom, pokud máte k televizi připojené audio systém 5.1 s analogovým receiverem. Je také dobré vědět, kolik tyto přístroje zkonzumují v režimu stand-by. Pokud byste sečetli spotřebu televize, reprosoustavy, set-top-boxu, videa, DVD přehrávače, satelitu a harddiskového přehrávače, byli byste jistě překvapeni kolik ročně zaplatíte za komfort, díky němuž můžete kdykoli přístroje zapnout dálkovým ovladačem.

Tradičními konzumenty jsou také naše nepostradatelné stolní počítače. Starší přístroje si vezmou hodně i ve vypnutém stavu, nejnovější mašiny s více procesory a výkonnými grafickými kartami zase při zatížení jednoduše přemění na teplo za pár chvil až stovky Wattů. Nepodceňujte ani periferie, velkým žroutem je např. laserová tiskárna – ve vyčkávacím režimu spotřebuje desítky Wattů, při tisku i stovky. O poznání lépe jsou na tom notebooky. Díky tomu že jsou primárně určeny k provozu na baterie, jejich hardware zachází s energií velmi úsporně.

Obecně platí, že čím kvalitnější zařízení tím nižší spotřeba oproti konkurenci. Při výběru budoucího spotřebiče tak myslete i na tuto stránku věci. Pár stand-by Wattů za levný DVD přehrávač, pár za neznačkový kazeťák a za rok klidně i pár stovek nebo tisíců. Za úvahu stojí i ušetřit za elektřinu změnou dodavatele. Nepříjemným překvapením mohou být také běžné spotřebiče s vlastním transformátorem. Malá lampička s nekvalitním trafem umístěným až za vypínačem, může klidně konzumovat nemalé Watty i ve vypnutém režimu.