Přesné počty satelitů se mohou mírně lišit, podobných statistik existuje více. Počet satelitů okolo Země začal výrazně narůstat v roce 2019 právě se startem Starlinku. Oblíbená orbita ve výšce okolo 500 km je kromě něj domovem také Hubblova teleskopu, Mezinárodní stanice ISS či rozestavěné čínské vesmírné stanice.
Jak vysoko nad planetou obíhají, si lze dobře představit při pohledu na glóbus. Když postavíte drobné Česko na výšku, zhruba v této výšce narazíte na komunikační satelity. Pro zajímavost, aby byla družice stále na stejném místě nad zemí, musela by obíhat po tzv. geostacionární dráze, která je ve výšce asi 35 800 km. To by ale znamenalo obrovskou latenci a nemožnost vysokých datových rychlostí. Proto je nejen Starlink mnohem níže a uživatelská základna mezi nimi přepíná.
Starlink satellite tracker (zdroj: Starlink)Plánovaná životnost satelitů Starlinku je v řádu jednotek let a po této době by měly shořet v atmosféře. Místo vesmírného smetí ale bude problém samotný počet aktivních družic. Například systémy GPS či Galileo si každý vystačí se zhruba 20 až 30 satelity. Tolik jich SpaceX vynese během jediného startu rakety.
Musk má přitom plány na násobně větší množství satelitů. Nové družice vypouští několikrát do měsíce a zatím na ně postupně získává povolení. Astronomové si ale stěžují, že vzrůstající množství satelitů jim brání v pořizování snímků hvězdné oblohy.
Stejný podnikatelský záměr ale mají i některé konkurenční firmy a své satelity pro poskytování globálního připojení má i Evropská Unie s projektem IRIS2. Počet satelitů bude tak nadále narůstat.
Zdroj: Science News
