Proč ale nutně používat klasickou adresářovou strukturu, když třba štítky, nebo též tagy, se v celé řadě případů osvědčily jako perfektní vyhledávací nástroj. Konec pevných struktur – vystavte svou databázi na síti volných asociací.
Vše záleží na úhlu pohledu
Instalační balíček Elyse File Manager najdete na této adrese. Při instalaci můžete nechat zaškrtnuté políčko Install demo database, což vám umožní si na vzorové ukázkové databázi vyzkoušet základní funkce programu ihned po spuštění.
Elyse je tzv. tag-based file manager, tedy souborový manažer založený na soustavě štítků, které znáte třeba z MP3 přehrávačů nebo aplikací na třídění poznámek (např. Evernote). V případě Elyse jsou navíc štítky plně hierarchizovatelné, takže s nimi vytvoříte i strom podobný adresářové struktuře z klasického souborového správce, k nimž patří například Průzkumník nebo Total Commander.
Prostředí aplikace sestává ze správce štítků v levé části okna (oddělení Tags), organizačního stromu pro vyhledávání v databázi (Browsing tree) v prostřední části a z pole pro výsledky hledání i s informacemi, podle kterých jsou soubory vyhledávány (Metadata) – u pravé hrany okna. Pro ilustraci je nejjednodušší si vytvořit a naplnit vlastní databázi. V panelu nabídek klepněte v nabídce Database na heslo New a vyberte umístění, kde bude nová databáze inicializována. Následně otevřete libovolného souborového manažera a metodou táhni a pusť, tedy tažením myši, přeneste libovolné soubory a adresáře do sekce Browsing tree.
Tímto krokem automaticky vytvoříte štítky korespondující s názvy přenesených souborů i s celou adresářovou strukturou – zachována zůstane i podřízenost složek a podsložek. Co se fakticky stalo, je, že Elyse vytvořil ke každému souboru takovou sérii značek, aby zůstala zachována jejich původní asociace. V tomto případě se tak děje pouze virtuálně (tedy ještě „více virtuálně“, než v klasickém uspořádání souborů) a vám tedy nic nebrání v tom některé štítky smazat a jiné naopak přidat. Na místo stromu tak získáte spíše jakousi adresářovou síť.
Jak na štítky
Do sekce Tags přidáte nový štítek příkazem Add v nabídce Tag. Tahem myši štítek přeneste do stromové struktury Browsing tree – můžete ji umístit na libovolnou úroveň v hierarchii, takže všechny soubory pod štítkem umístěné automaticky získávají i štítky nadřazené. Pokud tedy např. štítek slon umístíte pod štítek savec, všechny soubory umístěné pod štítek slon budou zároveň označeny jako savec. Soubory takto označíte, jak již bylo řečeno, přenesením z jiného správce souborů, případně můžete ještě využít příkaz Add Files v nabídce File. Postupným přiřazováním navíc můžete docílit i násobného výskytu souborů ve stromové struktuře, když např. soubor umístíte pod značku slon a zároveň pod značku afrika.
Odebrání nepotřebných značek pak provedete kliknutím na heslo Tags v kontextové nabídce nad souborem, kde můžete zrušit nebo povolit jednotlivé tagy. Užitečná je rovněž kategorizace značek do skupin. V nabídce Edit klikněte na Tag Groups a tlačítkem plus vytvořte nové kategorie. V sekci Tags vám v dolní části přibudou nové záložky, mezi nimiž můžete (opět tažením myší) štítky přesouvat a učinit tak jejich správu přehlednější.
Co s roztříděnými soubory?
Je třeba myslet na to, že Elyse vytváří nadstavbu skutečných asociací mezi soubory na disku. Chcete-li s daty dále pracovat mimo toto „virtuální“ roztřídění, máte v zásadě dvě možnosti. Buď necháte program, aby označené soubory našel, ať už jsou kdekoliv, a spustil je vlastními silami (nad označeným souborem stiskněte Enter), nebo pomocí obvyklých nástrojů z Windows (v kontextové nabídce souboru klikněte na Open Externally). Anebo soubor zkopírujte na požadované místo na disku – nabídka File → Extract file, popřípadě příkaz Extract file v kontextové nabídce souboru.
Problémy mohou nastat při odkazování na neexistující soubory, když data z reálného umístění přesunete nebo odstraníte a Elyse s nimi stále počítá. V takovém případě může být výhodnější soubory udržovat v „mezipaměti“ aplikace, tj. nakopírovat je přímo do používané databáze. To provedete kliknutím na heslo Transfer to Internal v kontextové nabídce nad označenými soubory (nezapomeňte, že veškerá data se pak uchovávají v jediném souboru, který představuje celou databázi). Toho, zda je nějaký soubor interní nebo externí, můžete využít i jako kritéria při procházení souborů – na liště nástrojů u horní hrany okna klikněte buď na tlačítko Ext (pro výběr souborů pouze mimo databázi), nebo tlačítko Int.
