- Odpovědné platformy pro sdílení videonahrávek:
platformy, jež nabízejí velké množství videonahrávek zařazených do
kategorií, budou povinny chránit nezletilé před škodlivým obsahem (jako
je pornografie či násilí) a všechny občany před obsahem, jenž podněcuje k
nenávisti. Navrhovaná opatření zahrnují nástroje, jejichž
prostřednictvím mohou uživatelé nahlásit a označit škodlivý obsah, a
také ověřování věku a systémy rodičovské kontroly. - Posílení role regulačních orgánů pro audiovizuální služby:
směrnice nyní zajišťuje, že regulační orgány jsou skutečně nezávislé na
vládách i na audiovizuálním odvětví, a mohou tak nejlépe plnit svoji
úlohu, jíž je zajistit provozování audiovizuálních médií v zájmu diváků.
Role skupiny evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby (ERGA),
kterou tvoří všech 28 národních regulačních orgánů pro audiovizuální
služby, bude vymezena v právních předpisech EU. Skupina posoudí
koregulační kodexy chování a o výsledku zpraví Evropskou komisi. - Více evropské tvorby:
v současnosti investují evropské televizní společnosti do původní
tvorby přibližně 20 % svých příjmů a poskytovatelé služeb na vyžádání
méně než 1 %. Komise chce, aby poskytovatelé televizního vysílání i
nadále věnovali alespoň polovinu vysílacího času evropské tvorbě a pro
poskytovatele služeb na vyžádání zavede povinnost zajistit ve své
nabídce alespoň 20% podíl evropské tvorby. Návrh také jasně stanoví, že
členské státy mohou požadovat, aby poskytovatelé nabízející na jejich
území služby na vyžádání finančně přispívali na evropskou tvorbu. - Větší pružnost pro poskytovatele televizního vysílání:
diváci, které v televizi obtěžuje příliš mnoho reklam, mohou dnes na
internetu sledovat vysílání bez reklam, což ještě před deseti lety
nebylo možné. Revidovaná pravidla pro audiovizuální služby na tuto
skutečnost, jakož i na další nové skutečnosti reagují. Revidovaná
směrnice dává poskytovatelům vysílání větší volnost, pokud jde o čas
vysílání reklam – celkový limit 20 % vysílacího času mezi 7. hodinou
ranní a 11. hodinou večerní zůstává zachován, ale namísto současných 12
minut za hodinu se televizní společnosti budou moci o zařazení reklam
během dne rozhodovat svobodněji. Poskytovatelé televizního vysílání i
pořadů na vyžádání budou mít rovněž větší volnost, pokud jde o reklamní
umísťování produktů do pořadů a sponzorství, i nadále však budou povinni
o nich diváky informovat.
Z hlediska zaměření našeho webu se zastavíme u třetího bodu – posílení evropského obsahu. Komise chce donutit poskytovatele online videopůjčoven a obchodů, aby alespoň pětina filmů z jejich katalogů byla evropského původu. Zároveň dává členským státům povolení žádat po poskytovatelích, aby přispívali na místní tvorbu.
Pětina evropského obsahu
Sama komise si loni nechala vypracovat studii, která ukazuje, že se normy podařilo splnit i bez regulace. iTunes a Netflix měly v katalogu po 21 % filmů pocházejících z EU. Pětasedmdesát měřených videopůjčoven nabízející jednotlivé snímky měly v průměru 27 % evropských filmů a 16 půjčoven s předplatným dokonce 30 %.
Netflix a spol. budou muset pětinu katalogu naplnit evropskými filmy
Studie se zaměřila i na čísla v jednotlivých členských zemích. V Česku byly měřeny služby iTunes, O2 TV, Voyo a Megogo. Apple jako jediný nevyhovuje, filmy z EU tvoří jen 15 % katalogu. Také o Megogo slyšíte prvně? Já rozhodně. Tato půjčovna se totiž zaměřuje na (post)sovětské filmy. Proto ale nechápu, jak může obsahovat 98 % filmů z EU, když Rusko ani Ukrajina v unii nejsou, přitom jsou v katalogu jen tamní filmy.
| Služby v Česku | Filmů celkem | EU | USA | Ostatní |
| iTunes | 2444 | 15 % (364) | 67 % (1630) | 18 % (450) |
| O2 TV | 433 | 28 % (122) | 69 % (300) | 3 % (11) |
| Voyo | 1222 | 52 % (636) | 31 % (374) | 17 % (212) |
| Megogo | 66 | 98 % (65) | 0 % (0) | 2 % (1) |
O ruské filmy tu ale nejde. Dokonce ani ty evropské. Vždyť si všechny ty netflixy platíme primárně kvůli americkým filmům a seriálům, protože se k nim oficiálně dostává velmi těžko. Evropskou nebo tuzemskou tvorbu obstarají i místní služby. Jistě by bylo fajn mít po vzoru hudebních půjčoven na jednom místě bohatý obsah ze všech koutů světa, ale i ty filmové se k tomu časem propracují…
Proč ale rovnou šikanovat zahraniční služby, že nemají dost evropského obsahu? Tahle regulace patří na národní úroveň do veřejnoprávních televizí. Komise se má postarat především o to, aby videoslužby mohly v jednom balíku kupovat práva pro celou EU. Větším problémem Netflixu je totiž fakt, že v každé zemi je katalog úplně jiný.
Zdroj: EU
