Další z modelů GeForce GTX 760, kterému se budeme věnovat, je nereferenční model EVGA GeForce GTX 760 Superclocked w/ ACX Cooling (modelové označení 02G-P4-2765-KR).
Karta se dodává v jednoduché krabičce, které dominuje motiv broušeného kovu. Nezvyklým prvkem je okénko na zadní straně, přes které lze (i podle sériového čísla) zkontrolovat, jestli je uvnitř karta, která tam má skutečně být.
Samotná karta je dost netradičně uložená jen v průhledném plastovém obalu. Vejde se do něj spousta příslušenství a navíc je přes něj vidět na štítek na kartě.
Před popisem vlastností samotné karty si ještě zopakujeme parametry nejbližších GeForce podle specifikací Nvidie:
| GeForce GTX 580 |
GeForce GTX 660 |
GeForce GTX 670 |
GeForce GTX 760 |
GeForce GTX 680 |
GeForce GTX 770 |
GeForce GTX 780 |
|
| Jádro | GF110 | GK106 | GK104 | GK104 | GK104 | GK104 | GK110 |
| Výrobní proces | 40 nm | 28 nm | 28 nm | 28 nm | 28 nm | 28 nm | 28 nm |
| Velikost jádra | ~520 mm² | 221 mm² | 294 mm² | 294 mm² | 294 mm² | 294 mm² | 561 mm² |
| Tranzistorů | 3,2 mld. | 2,54 mld. | 3,54 mld. | 3,54 mld. | 3,54 mld. | 3,54 mld. | 7,1 mld. |
| Stream procesorů | 512 | 960 | 1344 | 1152 | 1536 | 1536 | 2304 |
| Takt jádra | 772 MHz | 980 MHz | 915 MHz | 980 MHz | 1006 MHz | 1046 MHz | 863 MHz |
| Takt SP | 1544 MHz | 980 MHz | 915 MHz | 980 MHz | 1006 MHz | 1046 MHz | 863 MHz |
| Takt s boost | 1033 MHz | 980 MHz | 1033 MHz | 1058 MHz | 1085 MHz | 900 MHz | |
| ROP/RBE | 48 | 24 | 32 | 32 | 32 | 32 | 48 |
| Texturovacích jedn. | 64 | 80 | 112 | 96 | 128 | 128 | 192 |
| Paměť | 1536 MB GDDR5 | 2048 MB GDDR5 | 2048 MB GDDR5 | 2048 MB 4096 MB GDDR5 |
2048 MB GDDR5 | 2048 MB 4096 MB GDDR5 |
3072 MB GDDR5 |
| Takt pamětí | 4008 MHz | 6008 MHz | 6008 MHz | 6008 MHz | 6008 MHz | 7010 MHz | 6008 MHz |
| Šířka sběrnice | 384 b | 192 b | 256 b | 256 b | 256 b | 256 b | 384 b |
| Propustnost pamětí | 192,4 GB/s | 144,2 GB/s | 192,3 GB/s | 192,26 GB/s | 192,3 GB/s | 224,3 GB/s | 288,4 GB/s |
| Fillrate (pixely) | 37,1 Gpx/s | 23,5 Gpx/s | 29,3 Gpx/s | 31,36 Gpx/s | 32,2 Gpx/s | 33,4 Gpx/s | 41,4 Gpx/s |
| Fillrate (textury) | 49,4 Gtx/s | 78,4 Gtx/s | 102,5 Gtx/s | 94,1 Gtx/s | 128,5 Gtx/s | 133,9 Gtx/s | 165,7 Gtx/s |
| FLOPS (SP) | 1,582 | 1,881 | 2,46 | 2,26 | 3,09 | 3,21 | 3,98 |
| Max. spotřeba | 244 W | 140 W | 170 W | 170 W | 195 W | 230 W | 250 W |
| Délka karty | 27 cm | 23 cm | 24,5 cm | 24,5 cm | 25,5 cm | 26,5 cm | 26,5 cm |
| Shader model | 5.0 | 5.0 | 5.0 | 5.0 | 5.0 | 5.0 | 5.0 |
EVGA GTX 760 Superclocked je už v základu od výrobce celkem výrazně přetaktovaná z původních 980 MHz (a ~1033 s GPU Boost) na 1072/1137 MHz. 2 GB paměti GDDR5 zůstaly na referenčních 6008 MHz.
Kryt chladiče má jednoduchý a elegantní tvar, jedinými zdobnými prvky na něm jsou plošky s povrchovou úpravou připomínající kartáčovaný kov a jakási žábra u záslepky po stranách krytu, které kartě propůjčují dravější vzhled.
Ve srovnání s ostatními nereferenčními modely GTX 760 je karta celkem malá. Délka PCB (i samotné karty) nepřesahuje 24,5 cm. Je to sice o pořádný kus víc, než má referenční PCB se 17,5 cm, ale převážná většina karet je stejně kvůli většímu chladiči mnohem delší. Víc prostoru za kartou už potřebovat nebudete, napájecí konektory jsou vyvedné do strany.
Chladič, plošný spoj, detaily, osazené součástky
Karta je osazená dvouslotovým firemním chladičem ACX (zkratka Active Cooling eXtreme). Oproti chladičům s podobnou koncepcí se liší hned v několika ohledech.
Předně se celý na výšku vejde do dvou slotů (zatímco u výkonnějších karet už se setkáváme i s 2,5slotovými či tříslotovými chladiči). I tak je lépe počítat s tím, že do slotu hned pod kartu nemůžete dát větší karty, které by přidusily ventilátory chladiče).
Přes PCB pak chladič nepřesahuje ani vzadu nebo po stranách. Řada karet je často delší nebo širší než samotný plošný spoj (žebrování nebo kryt bývá delší, někdy je také širší kvůli heatpipe vyčnívajícím z pasivu do strany).
Chladič se liší od ostatních tvarováním krytu. Kolem ventilátoru blíže u záslepky totiž není otevřený, ale vede až k plošnému spoji (výjimkou je jen výřez potřebný pro konektory SLI). Díky utěsnění a kombinaci s výrazněji perforovanou záslepkou tak karta dokáže alespoň malou část ohřátého vzduchu vyfukovat ven z počítače. Samotný plastový kryt je hodně robustní, má tloušťku 2 mm.
Žebrování pasivu ofukuje dvojice ventilátorů s průměrem rotoru 88mm. Měly by mít nadstandardní životnost, na rozdíl od běžně používaných ventilátorů, které mívají kluzná ložiska, jde o ventilátory s dvojitými kuličkovými ložisky.
Teplo ze základny odvádí trojice heatpipe ve tvaru C. Dvě 8mm, které odvádí teplo ke koncům žebrování, jsou v přímém kontaktu s jádrem, kratší 6mm pomáhá chladit už jen základnu (fotky z rozborky najdete v recenzi na TechPowerUp).
Za povšimnutí stojí ještě černý plech u konce plošného spoje pod pasivem (je vidět i výše na fotografiích karty zboku). Nejde o obvyklý rozvadeč tepla, neleží totiž na žádných součástkách (a na chladič je ostatně i dost tenký), ale zřejmě o výztuž plošného spoje.
Konfigurace výstupních konektorů odpovídá standardu používanému u herních grafik s architekturou Kepler – 1× dual-link DVI-I, 1× dual-link DVI-D, 1× HDMI a 1× DisplayPort v1.2. Lze na ně zapojit až čtyři monitory, až tři z nich je možné spřáhnout do spojité plochy, monitor na DisplayPortu funguje samostatně.
O řízení napájení se stará Richtek RT8802A s podporou až pěti napájecích fází, který známe už z GeForce 8800 GT a používal se u řady dalších karet.
Osazené paměti GDDR5 jsou opět produktem společnosti SK Hynix, podle označení H5GQ2H24AFR R0C jde o 2Gb čipy s propustností 6 Gb/s při napětí 1,5 V (tomu odpovídá údaj 6000 MHz efektivně).
Dva konektory pro SLI jsou u GTX 760 standardem, lze je využít pro propojení dvou a více karet. Stačil by ale i jeden, multi-GPU ze tří nebo čtyř karet dává smysl až u nejvýkonnějších modelů, kde už se k vyššímu výkonu jinak dopracovat nedá.
Pro přídavné napájení pak slouží kombinace šestipinového a osmipinového konektoru. Podle specifikací to stačí i na kartu se spotřebou 300 W (udávané TDP nepřetaktované GTX 760 je 170 W).
Příslušenství se co do hodnoty se pochopitelně nemůže měřit s nějakou plnou hrou, ale jinak je celkem bohaté. Kromě obvyklého instalačního média a stručných či větších příruček a letáků v něm najdete i dvojici velkých samolepek, samolepící kovový znak EVGA a konečně i redukce zabalené stylově do antistatických pytlíků.
Vedle redukce pro videovýstup (z DVI-I na analogový D-sub) jsou v balení dvě redukce pro přídavné napájení v luxusním provedení – každý drát je opletený samostatně pogumovaným flexem. První redukce je ze dvou 4pinových diskových molexů na přídavný šestipin, u druhé jde o redukci z dvojice šestipinových zdířek na přídavný napájecí osmipin.
Málem bych zapomněl, uvnitř krabice je ještě tento plakát:
A teď už se můžeme vrhnout na výsledky testů.
Testovací sestava, metodika
Testovací sestava
Jako testovací platforma posloužila základní deska Gigabyte X79-UD5 s BIOSem F10. Procesor je šestijádrový Core i7-3960X s TDP 130 W, který je přetaktovaný na 4,2 GHz při 1,36 V. Asistuje mu 16GB kit operačních paměti DDR3 od Kingstonu.
- základní deska: Gigabyte X79-UD5
- procesor: Core i7-3960X (deaktivovaný HTT, C1E, EIST), 4,2 GHz na 1,36 V
- chladič CPU: Noctua NH-D14
- paměti: 4× 4 GB Kingston DDR3 KHX2133C11D3K4/16GX
- zdroj: Enermax Revolution 85 ERV920EWT-00, 920 W
- pevný disk: Intel SSD 510 (250 GB)
- skříň: Gelid DarkForce
- operační systém: Windows 7 x64
Testy hlučnosti
Hlučnost grafických karet měřím samostatně na speciální sestavě, která vznikla jen kvůli tomuto účelu. Podrobnosti o ní najdete v článku Ze zákulisí: nové sestavy pro měření grafik a hlučnosti. Sestava je osazená SSD, o chlazení dvoujádrového Athlonu se stará chladič Noctua NH-C14, která během měření hlučnosti chladí procesor jen pasivně. Jediným aktivním zdrojem hluku u sestavy při měření je tak tichý zdroj Enermax s ventilátorem běžícím na přibližně 600 ot./min. Abych hluk jeho ventilátoru co nejvíc izoloval od grafické karty, je záměrně umístěný až za základní deskou.
Při měření na grafické kartě nastavím otáčky, které jsem zjistil ze zátěžových testů naměřených na herní sestavě a změřím samostatně hlučnost grafické karty. Protože je většina karet (hlavně bez zátěže) tišší než samotná testovací sestava pro měření výkonu, je to jediná možnost, jak se vyhnout zkreslení výsledků systémovými ventilátory a ostatními aktivními prvky chlazení.
Ovladače a karty pro srovnání
Ve srovnání najdete karty, které jste mohli vidět v recenzích na Extrahardware.cz. Na jakých ovladačích byla karta testovaná zjistíte z podrobnějších informací, které se zobrazí v rámečku v grafech po najetí na příslušný datový pruh.
V porovnání najdete Radeon HD 7970 s taktem 1100/6000 MHz. Jde o referenční kartu z první várky, která je na dané frekvence přetaktovaná (limit PowerTune byl nastavený na +20 %, a kvůli stabilitě bylo napětí GPU zvýšené na 1,2 V). Karta se při tomto nastavení vůbec nepodtaktovávala, může být tedy i výkonnější než reálný Radeon s obdobnými takty, u kterého do výkonu bude zasahovat řízení spotřeby PowerTune a automatické přetaktování PowerTune Boost.
Aliens vs. Predator, Battlefield 3
Aliens vs. Predator
Scénu z úvodu hry jsme nově nahradili samostatným benchmarkem, který je na internetu k dispozici ke stažení zdarma. Běží v režimu DirectX 11 a je o poznání náročnější než náš původní test.
Pro snadnější testování existuje utilita AvP benchmark tool, tu stačí nastavit takto a spustit test:
Battlefield 3
Battlefield testuji s maximální úrovní detailů, výjimkou je pouze deaktivované vyhlazování MSAA, který kvůli náročnosti enginu zvládají rozumně jen nejvýkonnější karty. Vyhlazuje se tedy pouze pomocí FXAA. Testuje se 70 s dlouhý úsek po začátku druhé mise Operation Swordbreaker po vystoupení z transportéru.
Crysis Warhead, Crysis 2
Crysis Warhead
K otestování výkonu v Crysis: Warhead používám utilitu Framebuffer Crysis Warhead Benchmarking Tool 0.31. Aby bylo měření kompatibilní s ověřovaným (ranked) benchmarkem, nechávám volbu na mapě ambush a implicitním čase (v tomto případě noc). Používám rozhraní DirectX 10 a zkouším jak nastavení Gamer (hráč, odpovídá detailům high v původním Crysis), tak Enthusiast (very high). Beru výsledek druhého měření, kdy už je hra načtena v paměti. Měření jsou opakovatelná s minimální odchylkou.
Crysis 2
V prvních dvou grafech je v singleplayeru měřeno prvních 60 sekund z mapy Alien Vessel, ve druhém pak 105 s z mapy City Hall.
Hra má doinstalovaný patch s podporou DirectX 11 a hires pack textur. Detaily jsou nastavené na maximum.
Max Payne 3, Metro 2033
Max Payne 3
Také Max Payne 3 je testovaný stejnou metodikou jako ve srovnání výkonu grafických karet. Téměř všechna nastavení jsou na maximu, výjimkou je snížené rozlišení map pro stíny (s nejvyšší kvalitou stínů by nebylo možné měřit v rozlišení 2560 × 1600 bodů karty s 1 GB paměti). Z obdobného důvodu a také kvůli velkým nárokům na výkon karet je deaktivované náročnější vyhlazování MSAA, hrany jsou vyhlazované pouze pomocí FXAA..
Výkon měřím FRAPSem po dobu 38 sekund ve dvou náročných lokacích – na druhém checkpointu z páté kapitoly a na druhém checkpointu ze sedmé kapitoly.
Metro 2033
Testování v Metro 2033 doznalo oproti dřívější metodice jednu podstatnou změnu. Hru už netestuji ručně, ale pomocí vestavěného benchmarku.
Nastavení odpovídá velkému srovnání 16 grafických karet. Testuji v nabízené lokaci Frontline. V Metro 2033 netestuji nejnáročnější nastavení, jak již psal ve velkém srovnání 16 karet Mirek, MSAA je spíše na škodu (ve hře rozmazává tak, jakoby šlo o nějaký postprocessing filtr a ne běžný multi-sampling) a tudíž používám pro změnu zase skoro neznatelné AAA. Vypnuta je výkon neskutečným způsobem žeroucí funkce DOF (Depth Of Field, hloubka ostrosti), jelikož to podle diskuzních fór nejspíše pro hratelné snímkové frekvence udělá většina lidí.
S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat Benchmark, World in Conflict
S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat Benchmark
Nastavení testu je shodné s předcházející metodikou, liší se pouze v tom, že už nadále testuji pouze dvě náročnější nastavení.
Pro testování této moderními technologiemi nabité hry používám samostatný benchmark. V něm pak celkové nastavení Ultra, Enhan. full dynamic lighting s MSAA for A-teste objects (anti-aliasing transparentních textur), SSAO Mode nastaveným na HDAO, kvalitou na Ultra (verze Compute Shader), zaplou teselací i CHS (Contact hardening shadows).
World in Conflict
Testuji s upraveným profilem very high details. Navíc jsem zapínám water reflects clouds (voda odráží oblaka) a anizotropní filtrování navýšil na 16×. Používám vestavěný benchmark.
Chování GPU Boost 2.0, Crysis
Měl jsem možnost vyzkoušet nastavení GPU Boost hned u dvou karet, výsledky obou jsou v grafech, kde jsou vidět dvě čáry. Obě karty se ale chovaly prakticky stejně, ať už jde o frekvenci, teploty nebo spotřebu (u ní byl jediný větší rozdíl, karty se lišily o nějaké 3 W, v grafech je ta „horší“ karta).
Jádro běželo i v intenzivní zátěži na maximálních 1215 MHZ, kde už kartu limitovalo napájecí napětí. Do limitu spotřeby zbývalo ještě dost, do teplotního limitu také (cca 5°C).
Přetaktování, spotřeba (příkon)
Přetaktování
Při automatickém přetaktování kartu limitovalo maximální napětí GPU 1,2 V. Automatika držela frekvenci na 1215 MHz (což je o dost víc než udávaná typická hodnota 1172MHz).
Protože karta už v základu běžela na maximálním napájecím napětí a u dalších dvou limitů (teplota a spotřeba) byla stále velká rezerva, kartu šlo přetaktovat jen navýšením offsetu pro GPU a paměti. Karta nakonec ustála delší zátěž (kolem hodiny v Crysis) s GPU nastaveným na 1241 MHz (výše už nebyla dlouhodobě stabilní, pár sekund ustála i s offsetem +78 MHz). Ve srovnání s referenční kartou je to solidní nárůst výkonu, proti továrnímu přetaktování už si ale bohužel tak výrazně nepolepšíte.
Paměti šly nahoru o něco ochodtněji. Karta vydržela dlouhodobější zátěž s offsetem +602 MHz (kolem 7212 MHz efektivně). Nemůžu říct, že už jde o stoprocentně stabilní nastavení, zkušební asi hodinové zátěže ale karta zvládála.
Měření spotřeby
Protože nás zajímají především rozdíly mezi jednotlivými kartami, pro zmenšení chyby měření a snížení vlivu procesoru jsou v BIOSu deaktivované úsporné funkce procesoru (ten je navíc přetaktovaný). To kdybyste se divili, proč se jinde dostávají bez zátěže k hodnotám kolem 60 W, zatímco naše sestava jde daleko přes 100 W. Samotná sestava bez grafické karty by měla mít bez zátěže spotřebu kolem 115 W.
Spotřeba v úsporném režimu monitoru
V úsporném režimu obecně vítězí Radeony zásluhou technologie ZeroCore, režimu, ve kterém by spotřeba Radeonů HD 7000 měla být nižší než 3 W. Záměrně říkám že měla, protože při rozdílech naměřených mezi jednotlivými Radeony je zřejmé, že se všechny do deklarovaného 3W limitu v ZeroCore vejít nemohly.
Spotřeba ve Windows
Naměřená hodnota odpovídá spotřebě počítače při nečinnosti, kdy je zobrazená pouze pracovní plocha systému. Naměřená hodnota odpovídá „práci“ v systému Windows 7, který má (z ryze praktických důvodů) vypnuté rozhraní Aero.
Spotřeba při intenzivní zátěži v Crysis
V následujícím grafu je spotřeba celé sestavy v náročné statické scéně v Crysis. Grafické karty v ní dosahují vyšší spotřeby i zahřívání než při běžném hraní, zřejmě nemají daleko k maximální hodnotám, na které u grafické karty při běžném hraní dá vůbec dostat.
Nejde o jedinou špičkovou hodnotu, kterou zaznamenal wattmetr, jak se to často pro usnadnění v testech měří, ale o průměrnou hodnotu spočítanou ze zhruba minutového úseku měřeného po 15–60 minutách zátěže, kdy je celý počítač dostatečně prohřátý a ustálí se teplota karty i ostatních komponent a s tím i spotřeba.
Při běžném hraní, kde není grafické jádro tolik vytížené a karty se tak nezahřívají, mohou být rozdíly mezi kartami odlišné.
Některé karty s automatickým řízením spotřeby nebo přetaktování mohou při vyšší zátěži narazit na nastavené limity spotřeby či teploty a následně snížit takty. Potom se bude naměřená spotřeba ve srovnání s ostatními kartami jevit lepší, než by tomu bylo u porovnání při nižší zátěži.
Spotřeby u testované karty
Bez zátěže karta ničím neporušuje dobré mravy. V zátěži je spotřeba karty od EVGA oproti referenční grafice asi o 30 W vyšší. S přihlédnutím na celkem výrazné navýšení taktů to není zase tak velký nárůst, vedle GTX 770, která má spotřebu jen o 5 W vyšší, už to tak dobře ale nevypadá.
V následujícím grafu je vypočtený poměr výkon/watt ze stejné scény. Číslo je to jen přibližné, vychází z odhadované spotřeby karty (tu jsem dostal odečtením spotřeby sestavy s jedním zatíženým jádrem od spotřeby celé sestavy) a vyjadřuje, kolik W si vyžádá jeden snímek za sekundu. Nižší hodnoty jsou lepší. Opět připomínám, že jde o situaci při intenzivním vytížení grafické karty náročnou scénou a v méně náročných situacích jsou rozdíly menší.
Zřejmě vyšší takty GPU znamenají o něco horší poměr výkon/watt, ať už ve srovnání s podobně výkonnou GTX 670 nebo rychlejší GTX 770.
Teploty, otáčky ventilátoru, hlučnost
Teplota grafického čipu
Teplota grafického čipu je údaj získaný ze senzorů pro monitoring grafické karty. Hodnoty berte spíše jako orientační, diagnostické utility se spoléhají na informaci, kterou jim předá samotná karta a ta nemusí odpovídat reálné teplotě GPU. Ze zkušeností s jinými komponentami víme, že diagnostika dokáže tyto hodnoty přikrášlit a občas naměří i nižší hodnoty než je teplota okolního vzduchu. Proto bych nedoporučoval přinejmenším vzájemně srovnávat hodnoty naměřené na různých GPU.
S teplotami čipu bez zátěže nebývá problém, přesto může být tento údaj zajímavý. Pokud je karta i bez zátěže hlučná a teplota GPU je přitom nízká, svědčí to o nevhodném nastavení regulace otáček (karta je hlučnější, než by při lépe zvládnuté regulaci mohla být).
Teplota grafického čipu v zátěži by se určitě neměla dostat přes 100 °C. Už při teplotách přes 90–94 °C ale začínají nějaké karty výrazně snižovat takt jádra nebo roztáčet ventilátory na plný výkon.
Specialitou jsou karty s GPU Boost 2.0, jejichž regulace karty automaticky přetaktovává tak, aby teplota GPU nepřesáhla nastavenou hodnotu (standardně 80 °C). V případě, že je u karty s GPU Boost naměřená hodnota 80 °C, s velkou pravděpodobností karta narazila na cílovou hodnotu a snížila úroveň přetaktování.
Teploty u testované karty
U teplot není co řešit, bez zátěže je nízká, bohužel to ale znamaná i vyšší hlučnost karty.
I v zátěži se teplota pohybovala celkem nízko, i v zátěžovém testu se udržela na 75 °C, tedy se slušnou rezervou proti 80stupňovému limitu.
Otáčky ventilátoru
Protože ne všechny karty používají stejně koncipované chladiče a zejména stejně velké a stejně výkonné ventilátory, nemá samotné porovnávání otáček ventilátorů valný význam. Údaje v tomto grafu slouží pouze jako doplnění pro měření hlučnosti.
Radiální (odstředivé) ventilátory s lopatkami po obvodu, které se nejčastěji používají u výkonnějších referenčních karet, bývají na stejných otáčkách hlučnější než chladiče s axiálními ventilátory.
Dále platí, že karty s jedním ventilátorem bývají i při podobné hlučnosti na poslech snesitelnější než karty se dvěma či třemi ventilátory. Důvodem není jen větší průtok vzduchu a vyšší aerodynamický hluk. Pokud jsou na chladiči vedle sebe dva ventilátory, v místě, kde sousedí, ženou jejich lopatky vzduch proti sobě a vzájemně se přibržďují. Kvůli tomu může hluk vydávaný kartou kolísat, což člověk vnímá hůř než stabilní hladinu hluku.
Ventilátory testované karty
Otáčky ventilátorů byly při 1230 ot./min bez záteže (43 %) o něco vyšší, než by mohly být. Manuálně to doladit nejde, protože jde o minimální hodnotu, kterou lze nastavit.
Po zátěži se otáčky zvedly na bezmála 2000 ot./min, při kterých už je karta zřetelně slyšet.
Maximum má chladič při 2850 otáčkách (100 %) a 58 dBA.
Hlučnost grafické karty
Co se hlučnosti týká, pamatujte, že se nedá ohlížet jen na údaj naměřený hlukoměrem, ale liší se i charakter zvuku, který chladič vydává. Hlučnější chladič s vyrovnaným hlubším tónem může být snesitelnější než tišší chladič, u kterého kolísají otáčky nebo který vydává vyšší tón.
U velmi nízkých hodnot (zhruba pod 33 dBA) už nejsou rozdíly mezi jednotlivými kartami příliš podstatné, znát jsou snad jen během nočního klidu a na krátkou vzdálenost. Kartu navíc s velkou pravděpodobností je přehluší některý ze systémových ventilátorů, ventilátor ve zdroji počítače, ventilátor na chladiči procesoru nebo otáčení ploten u klasického pevného disku.
Pamatujte také na to, že dBA je logaritmická jednotka. Vzájemné poměry pruhů v interaktivních grafech ani údaje v procentech neodpovídají rozdílům hlučnosti v praxi (jednoduše řečeno karta se 60 dBA není jen dvakrát hlučnější než karta se 30 dBA).
Hlučnost testované karty
Už z grafů s otáčkami ventilátorů je patrné, že s hlučností na tom bude karta od EVGA ve srovnání s MSI GTX 760 Gaming znatelně hůře.
Hodnoty naměřené v interaktivních grafech ale vypadají asi hrozivěji, než je tomu ve skutečnosti. Ventilátory netrpí na rozličné parazitní zvuky, vrčení nebo výrazné hvízdání, takže neruší zdaleka tolik jako třeba radiální ventilátor na referenční GTX 760.
Cena a shrnutí výkonu
Ceny
Ceny jsou vybrané z některých velkých českých počítačovch e-shopů (Alfa Computer, Alza, Czech Computer), jde pokud možno o nejlevnější dostupné modely. Karty, které se už neprodávají, mají poslední ceny, za které byly k mání.
Protože cenu hledáme především kvůli porovnání poměru cena/výkon s nejvýhodnějšími kartami, které jsou ve stejnou dobu dostupné, nemusí odpovídat konkrétním testovaným modelům, ale může jít o levnější kartu na obdobných taktech.
V případě karty od EVGA mě cena docela potěšila, oproti konkurenčním kartám není výrazně dražší, jako tomu bylo u dalších modelů (GTX 770, GTX 780).
Průměrný výkon
U každé hry počítáme celkový průměr ze všech měření, který následně započítáváme do celkového průměru. Každá hra je tedy v celkovém výsledku započtena stejnou vahou. Protože porovnáváme nejvýkonnější karty, z celkového průměru jsem tam, kde u her testujeme více nastavení detailů (nemyslím tím rozlišení), vypustil méně náročná nastavení, která používáme pro porovnávání slabších karet.
Jako základ, od kterého se počítá výkon dalších karet, slouží vždy nejvyšší skóre dosažené u všech testovaných karet.
U nejvýkonnějších karet musím upozornit na to, že v některých testech už dochází k horšímu škálování – karty už nejspíš brzdí výkon procesoru.
Poměr cena/výkon
Poměr cena/výkon je výborný, jedna z mála výkonnějších karet, které nové GeForce konkurují, je Radeon HD 7870 XT. Ale tam za ušetřenou pětistovku a přívětivý poměr cena/výkon zaplatíte mnohem vyšší spotřebou (+40 W).
Závěrečné shrnutí
Závěrečné shrnutí
Elegantní design karty od EVGA asi osloví konzervativnější zákazníky, nejde o žádnou divočinu s rádobyfuturistickým krytem. Chladič má poctivou a pevnou konstrukci s kvalitními ventilátory, které by měly díky kuličkovým ložiskům v dobré kondici vydržet déle než klasické větráky s kluznými ložisky, které se u grafických karet používají nejčastěji.
Karta dostala do vínku výrazně navýšené takty. Nemyslím ani tak papírové specifikace, jako spíš reálné takty, tedy horní hranici 1215 MHz, na které se jádro dokázalo soustavně udržet. Otázkou je, jak na tom budou s maximem méně karty s méně vydařeným kusem GPU.
Jedna z mála věcí, která mě nepotěšila, je hlučnější nastavení regulace otáček. Karta se kvůli tomu hlučností řadí spíše k průměru, výsledek je ale na poslech pořád příjemnější než referenční karta. Regulace je zjevně je nastavená tak, aby nedocházelo k „podtaktovávání“ grafického čipu po dosažení limitu 80 °C, tedy s dostatečnou rezervou. Pro manuální úpravu a celkové ztišení karty v zátěži se ale nabízí ještě dost velký prostor (zejména u lépe větraných skříní).
Horší už je to s hlučností bez zátěže kvůli tomu, že karta běží na spodní hranici otáček a manuálně už se tedy snížit nedá. Ve srovnání s novými kartami s axiálními ventilátory, které prakticky nelze slyšet je o poznání hlučnější. Pořád je ale na úrovni, při které velkou pravděpodobností zanikne za ostatními komponentami. Aby vás karta hlučností bez zátěže vysloveně trápila, museli byste mít přinejmenším výrazně odhlučněnou sestavu.
Spotřeba karty odpovídá k tomu, že jde o model vyhnaný na dost vysokou frekvenci, není tedy nízká. Ve srovnání s výše přetaktovanými Radeony je ale poměr výkon/watt pořád přinejmenším slušný. Nemít v grafech výkonnější přetaktovanou GeForce GTX 770 se spotřebou o 5 W vyšší, asi by to tolik nevadilo.
Zklamalo mě přetaktování grafického čipu, oproti „běžné“ pracovní frekvenci už karta o moc výše nešla. Malý rozdíl je dán ale i tím, že už v základu běží čip hodně vysoko. Náladu mi spravily alespoň paměti, s jejichž pomocí nakonec karta trochu výkonu ještě nahnala.
Co mě naopak potěšilo, je cena – rozdíly oproti konkurenčním produktům nejsou tak výrazné, jako u předchozí GeForce GTX 780 a GTX 770. Důsledkem je i dobrý poměr výkon/cena.
Zmínit musím i nadstandardní uživatelskou podporu, kromě tříleté záruky mám na mysli i celkem živé diskuzní fórum na stránkách výrobce, které je bohatým zdrojem informací nejen pro majitele karet EVGA a firemní utilitu EVGA Precission, která je spolu s MSI Afterburner patří k nejoblíbenějším nástrojům pro monitoring a přetaktování (ostatně je postavená na stejném základu).
Na závěr ještě připomínám, že se v rámci naší minisérie s GTX 760 ještě dočkáte GTX 760 od Gigabyte a od Asusu. Na výkony a vlastnosti karty od Asusu jsem sám zvědavý, i když se to z fotografií nezdá, je to celkem sympatický mrňous.
Gigabyte GeForce GTX 760 Windforce 3X
Asus GeForce GTX 760 DirectCU II
EVGA GeForce GTX 760
+ výkon
+ cena
+ cena/výkon
+ kompaktní řešení
+ nadstandardní podpora
+ velká rezerva chladiče
+ i v hůře chlazených skříních udrží GPU pod 80 °C
+ bez zátěže hlučností neruší
+ přetaktování pamětí
± bohaté možnosti nastavení i rezervy, říká si o vyladění na míru
− složitější přetaktování (obecně u karet s GPU Boost)
− malá rezerva pro přetaktování GPU (oproti továrnímu OC)
− v zátěži není tichá (ale výrazněji neruší)x
− spotřeba jen o málo nižší než výkonnější GTX 770
