Evropě došly IPv4 adresy. Internet se nezhroutí, ale čeká jej změna

26. 11. 2019

Sdílet

Evropa se po Severní Americe stala druhým regionem, kterému definitivně došly volné adresy typu IPv4. Stalo se tak včera v 15:35 našeho času. Organizace RIPE, která přerozděluje IPv4 na starém kontinentu a Blízkém Východě, uvolnila poslední volný blok /22 s 1024 adresami.

RIPE již také sestavila čekací listinu pro ty, kteří chtějí přidělit další adresy. Na ně dojde, pokud se organizaci nějaké vrátí. To se obvykle děje, pokud nějaký operátor skončí a vlastní příděly vrátí. Ale také se může stát, že je odkoupí někdo jiný. Vrácené IPv4 RIPE přidělí jen těm společnostem, které dosud o adresy nikdy nežádaly.

Na nejvyšší (globální) úrovni IPv4 adresy došly v únoru 2011. IANA rozdělila poslední bloky /8 s 16,7 milionu adres do pěti regionálních registrů. Severoamerický ARIN je na suchu od října 2015, RIPE se přidal včera. Latinskoamerický LACNIC je od února 2017 v nouzovém režimu a také již přerozděluje pouze menší bloky s 1024 adresami. Asijsko-pacifický APNIC přišel do stejného režimu přešel jako vůbec první, a to již v dubnu 2011. Největší zásoby má zatím africký AFRINIC, který se do kritické fáze dostane nejspíš v příštím roce.

Přechod na IPv6

Každé zařízení připojené k internetu má vlastní adresu. Ne vždy je unikátní, to bychom při počtu počítačů a mobilů celý registr zplundrovali už dávno. Celkový počet možných IPv4 adres je 2^32, tj. něco přes čtyři miliardy. Nový standard IPv6 již pracuje se 128bitovým adresami, který je celkově 3,4 × 10^38. To je naprosto nepředstavitelné číslo. Vždyť na jednoho člověka planety připadne asi 4,86 × 10^28 adres.

bitcoin školení listopad 24

Adopce IPv6 je ale zatím pomalá. Aby se internet mohl posunout do nové fáze, budou muset IPv6 podporovat provozovatelé sítí, serverů i uživatelé. Nejpřipravenější jsou samotní uživatelé, neboť dnešní hardware i operační systémy si s IPv6 poradí. Vázne zbytek řetězce. Podle Googlu již již IPv6 využívá 29 % lidí, kteří navštěvují jeho servery. Nejdál jsou v Belgii (50 %), Německu (45 %) a Řecku (43 %). Česko je s 13 % hluboko pod globálním průměrem, Slovensko s 5 % je na tom ještě hůř.

Zdroj: RIPE